„Za celý rok 2017 jsme zaznamenali mírný růst stavební produkce, růst hodnoty nových zakázek i výrazný růst orientační hodnoty vydaných stavebních povolení. Rostl také počet zahájených i dokončených bytů,“ zhodnotila výsledky Petra Cuřínová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.
Tržby stavebních firem stouply
Tržby stavebních firem v ČR loni meziročně vzrostly o 6,8 procenta na 453,4 miliardy korun. Zásluhu na tom mělo pozemní stavitelství, jehož výkony meziročně vzrostly o 14,9 procenta na 196,9 miliardy korun. Naopak tržby v inženýrském stavitelství klesly o 2,8 procenta na 117,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podíl odvětví na HDP zůstal na předloňských devíti procentech.
V porovnání s rekordním rokem 2008 byly loňské výkony o 17,2 procenta nižší, naopak proti roku 2000 se zvýšily o více než 70 procent. Po roce 2008, kdy celkové tržby byly 547,6 miliardy korun, přišel pětiletý propad, kdy české stavebnictví přišlo téměř o 30 procent výkonů. Následný růst v roce 2014 a především v roce 2015 byl způsoben z velké míry dočerpáváním evropských dotací z minulého programového období. Předloňský propad o 7,5 procenta loni stavebnictví i přes solidní tempo růstu vyrovnat nedokázalo.
Podíl tržeb vytvořených v zahraničí loni vzrostl na rekordních 3,5 procenta, drtivá většina tedy připadala na domácí produkci. Ovšem například skupina Metrostav vytvořila v zahraničí 40 procent tržeb a podobný podíl očekává i letos. Z celkových domácích tržeb tvořily 72 procent nová výstavba, rekonstrukce a modernizace, zbytek připadal na opravy a údržbu.
Z nové výstavby patřilo 37,4 procenta inženýrským stavbám, což jsou například silnice, železnice nebo mosty. Následovaly výrobní nebytové budovy (28,2 procenta) a bytové budovy (19 procent). Podíl stavebnictví na HDP zůstal na předloňských devíti procentech. Nejvyšší byl v roce 2008 (14,8 procenta), od té doby s výjimkou let 2014 a 2015 klesá.
Ze stavebních firem, které zatím zveřejnily své výsledky, měl loni největší tržby Metrostav (19,6 miliardy korun). Následovaly Eurovia CS (14,8 miliardy korun), Strabag (10,4 miliardy korun) a Skanska (8,3 miliardy korun).
Lidí mírně přibylo
Na konci loňského roku pracovalo ve stavebnictví v Česku 371 360 lidí, meziročně o 1,2 procenta více. Od roku 2000 to byl třetí nejnižší počet. V porovnání s rekordním rokem 2008 jich bylo o desetinu méně.
Podle údajů pracovního portálu Profesia. cz zájem o práci v oboru posledŘÍJEN ních pět let klesá. Loni hledalo práci ve stavebnictví 2567 lidí, což byla v porovnání s vlnou nejvyššího zájmu v letech 2010 a 2013 zhruba polovina. Mezi zájemci o práci převažovali tesaři, potrubáři a malíři. Stavební firmy loni nejvíce sháněly svářeče, montážní dělníky a stavební zámečníky.
Podle serveru Profesia.cz je specifikem českého stavebnictví vysoký podíl zahraničních pracovníků. „Neexistují statistiky, které by podchytily národnostní složení zaměstnanců. Ale podle vyjádření lidí z oboru v některých specializovaných stavebních profesích pracují z 90 procent Ukrajinci. Je nutné dodat, že nejde o nekvalifikované práce. O něčem svědčí i to, že na našem portálu zadávají 76 procent nabídek v oboru pracovní agentury,“ uvádí Profesia.cz. Podle mluvčího Metrostavu Vojtěcha Kostihy pracuje ve firmě 3000 lidí, z toho zhruba desetina je ze zahraničí. Nejvíce je Slováků (249), následují Bulhaři (18), Ukrajinci (osm) a Rusové (šest).
Průměrná mzda ve stavebnictví na konci loňského roku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 25 589 korun. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla téměř o pětinu nižší.
Ve stavebních firmách v ČR pracovalo letos na konci prvního pololetí 373 434 zaměstnanců a živnostníků, meziročně o 1,3 procenta více. V porovnání s prvním pololetím předkrizového roku 2008 se jejich počet snížil zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Za posledních 19 let, kdy ČSÚ tato data eviduje, šlo letos v prvním pololetí o čtvrtý nejnižší počet.
„Z dlouhodobého pohledu klesá počet lidí pracujících ve stavebnictví, protože stroje postupně nahrazují namáhavou lidskou práci. Krátkodobě však s oživením poptávky po stavebních pracích mírně vzrostl počet pracovníků ve stavebnictví,“ sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že i přes mírný meziroční nárůst je zaměstnanost ve stavebnictví stále pod úrovní roku 2015. „Vývoj odráží celkovou aktivitu v oboru. Rok 2015 byl obdobím přechodné expanze tuzemského stavebnictví, zejména inženýrského stavitelství, což se promítlo do nárůstu zaměstnanosti,“ podotkl Kovanda.
Podle Kovandy je dlouhodobě nižší zaměstnanost v českém stavebnictví způsobena třemi faktory. Prvním je to, že se stavebnictví jako jediný obor české ekonomiky nedokázalo plně vzpamatovat z dopadu světové finanční krize. „Produktivita výroby sice roste pomaleji než třeba v průmyslu, ale přesto je třeba pokles zaměstnanosti částečně přičíst i růstu produktivity v posledních 15 letech. A zatřetí, ve stavebnictví nyní působí více zaměstnanců v rámci šedé, nedeklarované zóny. Zatímco v roce 2008 jich bylo zhruba 31 000, v současnosti je počet takřka dvojnásobný,“ doplnil Kovanda. V dalších čtvrtletích očekává další postupný růst zaměstnanosti ve stavebnictví, který bude těžit z celkové ekonomické prosperity a nutnosti rychlejšího čerpání evropských dotací.
Průměrná mzda ve stavebnictví na konci prvního pololetí meziročně vzrostla o 6,6 procenta na 27 326 korun. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla o 14,2 procenta nižší.
„Ve stavebnictví častěji pracují méně kvalifikovaní lidé a cizinci. Průměrná mzda ve stavebnictví je hluboce pod celorepublikovým průměrem. Někteří živnostníci v oboru plně nepřiznávají své příjmy, což snižuje jejich daňovou povinnost. Na trhu se tak stále můžeme setkávat s poskytováním slev v případě, že není požadováno vystavení faktury,“ dodal Křeček.
Hrabeme se z poklesů
České stavebnictví postihla krize v roce 2008 mnohem více než většinu ostatních oborů. Od roku 2008 klesalo pět let za sebou. V letech 2014 a 2015 vzrostlo o 7,1 procenta, respektive o 4,3 procenta. Bylo to způsobeno hlavně dočerpáváním evropských dotací z programového období 2007 až 2013. V roce 2016 však kleslo o 5,6 procenta. Loni si připsalo 3,3 procenta. Největší odliv pracovníků nastal mezi lety 2012 a 2013, kdy sektor opustilo zhruba 16 000 lidí. Letos za první pololetí stavební produkce vzrostla v souhrnu o 9,7 procenta.
Pozemní stavitelství loni meziročně vzrostlo o pět procent. Produkce inženýrského stavitelství naopak o 5,7 procenta klesla. Stavební firmy s 50 a více zaměstnanci loni v tuzemsku uzavřely 61 515 zakázek. Jejich celková hodnota meziročně vzrostla o 9,3 procenta na 202,6 miliardy korun. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky byla 3,3 milionu Kč.
Úřady loni vydaly 84 164 stavebních povolení, což bylo o procento více než o rok dřív. Orientační hodnota těchto staveb byla 352,9 miliardy korun, a v porovnání s rokem 2016 se tak zvýšila skoro o čtvrtinu. Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2017 meziročně vzrostla o 6,2 procenta na 6,44 milionu metrů čtverečních. Počet zahájených bytů se loni zvýšil o 15,8 procenta na 31 521. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 17,7 procenta, v bytových domech byl růst dokonce o 23,4 procenta.
Bytová výstavba v krizi
Počet dokončených bytů se loni meziročně zvýšil o 4,6 procenta na 28 575 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 4,2 procenta, v bytových domech o tři procenta.
Na kladném výsledku roku 2017 se výraznou měrou podílí pozemní stavitelství, zatímco v inženýrském stavitelství trvá dlouhodobý propad, zejména v oblasti dopravní infrastruktury. Za rok 2016 činil propad stavební produkce v inženýrském stavitelství 16 %, rok 2017 ho tedy ještě prohloubil. To se významně projevuje i v tomto roce – na situaci má vliv i objem zadané veřejné zakázky, která byla na konci roku 2017 na úrovni roku 2013, a objem vypsané veřejné zakázky klesl téměř o polovinu. To jsou velmi alarmující čísla.
Na nepříznivou situaci navazuje i vývoj zaměstnanosti ve stavebnictví, kde pokračuje dlouhodobá tendence poklesu počtu zaměstnanců. Rok 2017 tedy rozhodně nemůžeme hodnotit jako úspěšný pro české stavebnictví.
Situace ve stavebnictví se zatím k lepšímu příliš neobrací. „Není to až tak pozitivní zpráva, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ uvedla k loňskému růstu mluvčí developerské společnosti Central Group Marcela Fialková. „Stavebnictví totiž roste pomaleji než zbytek ekonomiky, a navíc z nízké úrovně předchozích let. „Bytová výstavba je nejspíše ještě v hlubší krizi a vzhledem k pomalému povolování z ní hned tak brzy nevybředne,“ myslí si Fialková.
Na pomalou výstavbu nových bytů, která předurčuje vysoké ceny na realitním trhu, upozorňuje také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „V roce 2018 se situace nezlepší, a zvláště pro mladé rodiny bude stále těžší pořídit si nový byt,“ uvedl Křeček. Podle něj by oboru výrazně pomohla úprava legislativy.
Situace v oblasti bytové výstavby se zatím neobrací k lepšímu ani podle Petra Dufka z Československé obchodní banky. „Statistika nových stavebních povolení v závěru roku nenaznačuje akceleraci bytové výstavby ani tentokrát,“ upozornil.
Stavební firmy v Česku zahájily do konce července stavbu 4019 bytů v bytových domech, meziročně o tři méně. V samotném červenci jejich počet klesl o více než dvě pětiny. Nejvyšší podíl od začátku roku připadal na Prahu, kde ale jejich počet klesl o 12,6 procenta. Počet zahájených staveb rodinných domů v Česku vzrostl o 7,6 procenta.
Největší podíl zahájených staveb bytových domů (28,9 procenta) připadal na Prahu, od roku 2006 však byl druhý nejnižší. Následovaly Olomoucký kraj (12,9 procenta), Jihomoravský kraj (12,6 procenta), Vysočina (10,9 procenta) a Středočeský kraj (10,7 procenta). Naopak v Libereckém kraji to s 29 byty bylo necelé procento.
V Praze klesl počet zahájených staveb bytů meziročně o 12,6 procenta na 1161. V samotném červenci se snížil o 93 procent na 20. Více než dvě třetiny z celkového počtu připadaly na projekt Riverpark Modřany společnosti Karlín Group, který úřady povolily v květnu. „Takových projektů by ale Praha potřebovala mnohem více. To je jediný lék, jak zastavit strmý růst cen pražského bydlení,“ uvedla výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Tomášková. Za poslední tři roky vzrostly ceny nových bytů v hlavním městě téměř o 70 procent a průměrná prodejní cena se blíží 100 000 korun za metr čtvereční.
„Za poklesem nových stavebních povolení je možné vidět nepružnost státních úřadů. Nedostatek bytů může mít velký vliv na jejich cenu a nemusí tak přijít očekávaný pokles cen,“ doplnil analytik Broker Consulting Jan Lener. Podle ředitele developerské společnosti Ekospol Evžena Korce by stavební řízení výrazně zrychlilo zavedení takzvané fikce souhlasu. „Dotčené orgány, kterých je u každé stavby mnoho desítek, by se musely vyjádřit do určitého data. Jinak by se automaticky bralo, že se stavebním záměrem souhlasí,“ uvedl Korec.
Počet nově rozestavěných rodinných domů v ČR do konce července meziročně vzrostl o 7,6 procenta na 11 292. Nejvíce jich připadalo na Středočeský (25,8 procenta), Jihomoravský (11,4 procenta), Moravskoslezský (10,4 procenta) a Plzeňský kraj (7,3 procenta). Podíl Prahy vzrostl na 2,8 procenta.
Spolu s dalšími kategoriemi, jako jsou nástavby, vestavby a penziony, začali jednotlivci a stavební firmy do konce července stavět 19 041 bytů, meziročně o osm procent více. V porovnání s rekordním rokem 2008 byl jejich počet zhruba o čtvrtinu nižší.
Svítání letošního roku
Stavební produkce vykazuje v tomto roce dobré výsledky. Vývoj v jednotlivých měsících je ale velmi nerovnoměrný. Stavební produkce v 1. čtvrtletí zaznamenala meziroční růst o 11,9 %. V lednu umožnily příznivé klimatické podmínky (meziroční rozdíl v průměrných teplotách byl 7,4 °C) stavbařům provádět veškeré stavební práce a produkce meziročně vzrostla o více než 30 %. Ve srovnání s předchozím rokem byl lednový růst stavebnictví mimořádný, protože loňský leden přinesl výrazně podprůměrné teploty a srovnávací základna byla velmi nízko. Lednová stavební produkce je na výkyvy počasí mimořádně citlivá, ale dlouhodobě představuje nejslabší příspěvek během stavební sezóny. Přesto výrazně přispěla k celkovému růstu produkce za 1. čtvrtletí.
Naopak růst stavební produkce v březnu brzdilo chladné počasí, vysoká základna a nižší počet pracovních dní (březen 2018 měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o dva pracovní dny méně). Výše zmíněné skutečnosti platí pro obě kategorie stavebnictví, více rozkolísaný vývoj ale zaznamenalo inženýrské stavitelství. Tahounem sektoru nadále zůstává pozemní stavitelství, když meziročně rostlo již sedmé čtvrtletí v řadě (od poloviny roku 2016). Inženýrské stavitelství se po rozmachu v roce 2015, kterému pomohly zejména veřejné zakázky a dočerpávání EU fondů, pomalu vzpamatovává z následného propadu. Meziroční růst nastartoval v posledním čtvrtletí minulého roku a letos zatím produkce inženýrských staveb vzrostla o 5,7 %.
V dubnu stavební produkce meziročně i meziměsíčně vzrostla. Růst stále táhne pozemní stavitelství, naopak výstavba inženýrských staveb byla nižší než loni. Dobré výsledky stavebnictví Českého statistického úřadu za červen potvrdily úspěšný a stabilní vývoj prvního polopočet letí, nejde tedy o náhodný krátkodobý zdvih. Je potěšitelné, že je to zásluhou nejen pozemního stavitelství, především v privátním sektoru, ale velký podíl na tom má také inženýrské stavitelství. Podstatnou měrou k tomu přispívají stavby dopravní infrastruktury.
Práce v zahraničí
Podíl tržeb tuzemských stavebních firem v zahraničí loni meziročně vzrostl o 0,2 procentního bodu na rekordních 3,5 procenta. Šlo o 15,9 miliardy korun z celkových 453,4 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů ČSÚ. Údaje jsou k dispozici od roku 1994, od té doby byl podíl nejnižší v roce 1998, a to 0,9 procenta.
„Podíl prací v zahraničí sice mírně roste, ale tvoří jen zlomek celkového výkonu českého stavebnictví. Práce v zahraničí je totiž reálně možná jen pro velice omezený počet firem vzhledem k náročnému procesu vstupu na zahraniční trh, získání, přípravy a samotné realizace stavební zakázky. Proto i do budoucna zůstane podíl zahraničních prací na celkovém objemu minoritní,“ sdělil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Příkladem firmy, která má v posledních letech na zahraničních trzích výraznější podíl, je skupina Metrostav. „V roce 2008 činil podíl deset procent a byl téměř celý ze zakázek na slovenském trhu. V rámci finanční a návazné hospodářské krize došlo k útlumu českého stavebního trhu, který trval zejména u velkých infrastrukturních projektů až do roku 2018. Proto jsme přijali strategii expanze na transparentní západní trhy,“ uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
Podle něj šlo zejména o Island, Švédsko, Finsko, Norsko, Polsko a Německo a jako nový cíl firma zvažuje i Grónsko. „V roce 2017 činil podíl zahraničních zakázek na obratu skupiny 40 procent s tím, že deset procent tvoří stále slovenský trh a zbylých 30 procent jsou ostatní trhy. Letos to bude podobné. Celkově jde asi o deset miliard korun,“ doplnil Kostiha. Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka je český stavební trh propojen se slovenským, kde jsou v mnoha ohledech podobné stavební předpisy. „Zakázky na západ od našich hranic umožňují kalkulovat s vyššími maržemi, nicméně stavební firmy musí svým zaměstnancům platit diety a někteří práci v cizině odmítají. Najímání tamních stavebních dělníků je administrativně i finančně náročné,“ podotkl Křeček.
Naopak zakázky ve východních zemích jsou podle něj obtížně dosažitelné kvůli nižším mzdovým nákladům tamních firem. Problémem jsou také vyšší náklady na logistiku, kdy je nutné přepravovat vybavení a někdy i stavební materiál. „Navíc stále existuje problém s jazykovou vybaveností, kdy zvláště lidé na dělnických pozicích mají s dorozumíváním v cizině problémy,“ uvedl dále Křeček.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška se budou firmy, kterým se podařilo proniknout na zahraniční trhy, snažit na nich udržet. A to i v době, kdy v tuzemsku začalo být zakázek více. Podle ČSÚ stavebnictví letos do konce července meziročně vzrostlo o 9,9 procenta. „Pro tyto firmy je to mnohostranně výhodné, neboť sbírají zkušenosti a diverzifikují své aktivity,“ sdělil Sobíšek. Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové je pro stavební firmy nevýhodou, že v některých zemích narážejí na ochranářská opatření, což proniknutí na zahraniční trhy komplikuje. „České firmy se v zahraničí podílejí na výstavbě silnic, dálnic, tunelů, spolupracují či realizují projekty v oblasti bytové výstavby nebo investičních celků. Dobré zkušenosti mají na Slovensku, Polsku, Rusku nebo v severských zemích,“ dodala Steckerová.