Případný zásah při událostech v tunelu se podle poplachového plánu týká 27 jednotek požární ochrany na obou stranách tunelu. Hasiči před zprovozněním stavby absolvují výcvik i teoretickou přípravu. "Připravují se na varianty takzvané 'teplé nehody', čili požáru v jakékoliv možné formě, a 'studené nehody', což je jakýkoliv typ nehody bez vývinu tepla a kouře," popsal Poncar. Nyní se hasiči seznamují s technologií a uspořádáním bezpečnostních prvků. Už několikrát byli v tunelu na prohlídkách, vyzkoušeli i různou techniku, kterou by v případě zásahu používali. V tunelu jsou kolejnice ve speciálních panelech, což umožní průjezd záchranářům. Po stranách vedou bezpečnostní chodníky, pod nimiž jsou kabely a suchovod pro případ požáru.
Na možnou událost musejí být připravení také záchranáři, kteří mají podle manažera vnějších vztahů Vítězslava Sladkého dostatek lidí i vybavení na zvládnutí případné nehody. "Už s ohledem na realizaci výjimečné stavby byla zřízena výjezdová základna Plzeň - Doubravka, odkud je portál Plzeň dosažitelný během několika minut. Portál Ejpovice lze naopak nejrychleji obsloužit z Rokycan, kde působí tři výjezdové skupiny - jedna lékařská a dvě nelékařské," uvedl Sladký. V nepřetržitém režimu je v Plzni připraven speciální vůz pro události s hromadným postižením osob a další vybavení.
Policisté se věnovali bezpečnému vjezdu a pohybu vozidel, zajištění přístupových cest, řešili také systém komunikace integrovaného záchranného systému a různé varianty dopravních uzávěr a regulace provozu, doplnila policejní mluvčí Martina Korandová.
Limitní cena modernizace trati je 6,8 miliardy korun včetně výkupů pozemků, projektů, náročného archeologického průzkumu i víceprací. Samotná stavba, na níž dá EU 3,5 miliardy Kč, si vyžádá přes pět miliard korun. Ražba jižního tubusu začala u Kyšic v únoru 2015 a skončila před Plzní v červnu 2016. Na severním tubusu začal pracovat razicí štít v září 2016 a skončil tam loni v říjnu.