Správa železniční dopravní cesty se v září pustila do velké rekonstrukce dvou památkově chráněných mostů na trati 122 ze Smíchova do Hostivic. Úpravy na trati, přezdívané kvůli hornatému terénu a řadě mostů Pražský Semmering, potrvají jedenáct měsíců, vlaky nepojedou do prosince.
„Hlavním cílem rekonstrukce je významně prodloužit životnost obou mostů a tím zajistit provozuschopnost celé železniční trati. Pokud bychom nyní k rekonstrukci nepřistoupili, hrozilo by v budoucnu riziko snížení rychlosti nebo omezení některých spojů na této trati,“ uvedl Petr Hofhanzl, ředitel Stavební správy západ Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Zakázku na opravy získala společnost Metrostav, celkové náklady bez DPH jsou 63,7 milionů korun.
Součástí rekonstrukce celého mostu budou injektáže zdiva opěr, pilířů a kleneb nebo sanace trhlin ve zdivu kleneb a pilířů.
Budou se lokálně přezdívat cihelné klenby, očistí se veškeré zdivo, nahradí se poškozené římsové kameny a osadí se nové ocelové zábradlí.
Druhý most tvoří nosná konstrukce o pěti zděných klenbách z přírodního kamene (pískovce), opěry jsou z pískovce a vápence. Poté dojde k demontáži železničního svršku a náhradě kolejového lože.
Při rekonstrukci zvonice bylo objeveno barokní točité schodiště
Oba mosty, přetínající Prokopské údolí, Dalejský potok a železniční trať Praha – Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun, pocházejí z roku 1872. První tvoří půlkruhové klenby, jejichž průčelní věnce jsou z pískovce a výplň mezi věnci tvoří pálené cihly.
Po dobu tříměsíční výluky bude pokračovat projekt rekonstrukce stávajícího staničního i traťového zabezpečovacího a sdělovacího zařízení a obnova nyní neprovozovaných železničních výhyben Praha – Žvahov, Praha – Jinonice a Praha – Stodůlky. Součástí akce, která má být hotová v květnu příštího roku, je výstavba nových nástupišť v Jinonicích a Zličíně.
Pokračuje také výstavba technologických budov ve Stodůlkách a v Jinonicích.
Trať patří mezi nejméně vytížené v síti Pražské integrované dopravy, podle nedávných statistik Ropidu zde jezdí kolem 600 lidí denně.
Trať je sice malebná a zajímavá i z technického pohledu (na osmi kilometrech překonává výškový rozdíl téměř sto metrů), ale z většiny míst se nabízí rychlejší a častější spojení tramvajemi, autobusy či metrem.
Někdejší Buštěhradská dráha měla na začátku 90. let minulého století namále, mluvilo se o jejím zrušení. Renesanci zažila v době povodní v roce 2002, kdy částečně sloužila jako náhrada za zaplavené metro.
U smíchovského nádražní vznikne nový dopravní terminál
Hlubočepské viadukty
Jde o souhrnné označení pro dva železniční mosty na železniční trati ze smíchovského nádraží do Hostivice. Oba viadukty byly postaveny během budování jedné větve Buštěhradské dráhy v letech 1870–72. Nákladní doprava na trati, tedy i viaduktech, byla zahájena 3. července1872 a osobní 16. září 1872. Trať z důvodu velkého stoupání opisuje okolo Hlubočep oblouk 180 stupňů. Jihovýchodní viadukt je 115 metrů dlouhý a 23 až 25 metrů vysoký. Překlenuje na úrovni zdravotního střediska Hlubočepskou ulici a železniční trať 173 vedoucí údolím. Most má sedm oblouků a částečně leží v oblouku. Pole mezi třetím a čtvrtým pilířem je vyplněno ocelovou konstrukcí.
Severozápadní viadukt leží 500 metrů od jihovýchodního a překlenuje Hlubočepskou ulici v místě před začátkem Prokopského údolí. Má pět oblouků a je 92 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký. (Wikipedia)