Spojovací můstky mezi budovami VŠCHT v Praze

Při stavbě budovy A v roce 1933 byly připraveny kamenné bloky vsazené do fasádního pláště. Ty měly podpírat navrhované můstky. V rámci výstavby budovy B, která byla realizována později, v roce 1937, byla provedena pouze profilace sloupů kamenným obkladem na obvodovém plášti. Profilace fasády byla jediným viditelným pozůstatkem původního návrhu propojovacích můstků.K realizaci propojení obou budov se přikročilo až v současné době. Moderní pojetí propojovacích můstků splňuje nároky jak na provoz budov, tak na provoz ve Studentské ulici, kde oproti návrhu architekta Engela nedochází k omezení chodců a je zachována dostatečná průjezdná výška. Nové koridory budou moderním symbolem dejvického kampusu a zároveň nabídnou vysoké škole další možnosti využití. Vzhledem k současnému rozmístění fakult, ústavů a jednotlivých odborů v obou budovách je pro zaměstnance i studenty nutné i několikrát denně přecházet z jedné budovy do druhé, a to bez ohledu na počasí a rušný provoz ve Studentské ulici. Po prověření provozních požadavků při upravených dispozicích i s výhledem na další etapy rozvoje budou realizovány obě původně uvažované lávky, a to v původních pozicích. Rozhodnutí realizovat propojovací můstky (lávky) bylo dáno především jejich provozní potřebou propojit obě budovy patřící v současnost VŠCHT. V roce 2017 vypsal stavebník VŠCHT vyzvanou architektonickou soutěž na návrh propojovacích můstků s cílem dokončit původní myšlenku a spojit obě budovy VŠCHT v jeden celek. Nová propojení budov A i B mají splnit dlouhodobé požadavky objednatele na zvýšení plynulosti a bezpečnosti pohybu zaměstnanců a osob. Zároveň dojde k dokončení původní vize architekta Antonína Engela. Hodnoticí komise, složená z vedení školy, zástupců MČ Praha 6, Odboru památkové péče MHMP, Ing. arch. Josefa Pleskota a dalších nezávislých odborníků, vybrala návrh ateliéru ov architekti, s.r.o.