Dne 18. října 2016 uběhlo přesně 40 let od proražení prvního tunelu pražského metra pod řekou Vltavou. Trhací práce nebylo možné pod Vltavou nebo pod historickým centrem Prahy provádět, a tak se použil prototyp mechanického razícího štítu. Obří stroj, který byl předchůdcem dnešní Adély či Tondy, vyrazil z obří kaverny u Mánesova mostu, a 18. 10. 1976 dorazil do stanice Staroměstská.
Mechanizovaný komplex TSčB-3 bylo prototypové zařízení konstruované speciálně pro hydrogeologické podmínky v Praze. I dnes se razící štíty vždy konstruují pro určitý typ podloží. Stroje byly dva a dokázaly prorazit maximálně 60 – 70 metrů za měsíc. Moderní stroje TBM Tonda a Adéla postupovaly při dostavbě pražského metra rychlostí přes 400 metrů za měsíc.
Pro výstavbu tunelu pod Vltavou byl použit tzv. lisovaný beton, což byla svou dobu velmi pokroková metoda. „Beton se pumpoval do ocelového bednění a tam se lisoval, až dostal dostatečnou pevnost, aby unesl horninu. Zaplnil všechny kaverny. Dones je tunel v docela dobrém stavu a neteče,“ komentoval výročí bývalý generální ředitel stavební společnosti Metrostav Jindřich Hess, v té době hlavní stavbyvedoucí raženého tunelu.
Dnes Vltavu podcházejí čtyři tunely pražského metra. Kromě výše uvedeného jsou mezi stanicemi Karlovo náměstí - Anděl, Florenc – Vltavská. Naposledy spojil Holešovice a Troju na lince C. Jedinečnost tohoto tunelu tkví ve skutečnosti, že tubus se betonoval v suchém doku na pravém břehu Vltavy a posléze se pod řeku nasunul.
Od proražení prvního tunelu pražského metra pod Vltavou uběhlo 40 let
17. 10. 2016
Tisková zpráva