Na vzdělávání žáků dáváme ročně miliony

  • 08. 07. 2013 | zdroj: Hospodářské noviny, Patra Paříková
  • Napsali o nás
Kvůli stárnutí dělnického personálu a nedostatku nových zájemců o práci zvažovala společnost Metrostav založení vlastní školy. Nakonec ale zvítězila varianta dlouhodobé spolupráce s vybranými středními školami v různých regionech republiky. „Poslední léta přijímáme do programu ročně zhruba 50 smluvních žáků,“ říká Martina Zrcková, vedoucí útvaru pracovněprávních vztahů Metrostavu, která byla před osmi lety u vzniku tohoto projektu. Metrostav spolupracuje s pražskou Střední školou technickou na Zeleném pruhu, Střední školou stavební a technickou v Ústí nad Labem a Střední školou stavebních řemesel Brno-Bosonohy. * HN: Podle jakých kritérií jste si školy vybrali? Určili jsme si, které profese jsou pro nás klíčové, a začali oslovovat školy, jež se přípravou na tyto profese zabývaly. Pro nás je klíčových pět oborů – zedník, tesař, elektrikář, strojmistr a zámečník. Také jsme nechtěli být závislí jenom na škole v Praze, protože zájemců o středoškolské technické studium není tolik a zdroj jedné školy by nám nestačil. Chtěli jsme oslovit různé regiony a vybrali jsme ty, ve kterých Metrostav v té době poměrně hodně působil – na jižní Moravě, v severních a v jižních Čechách. Původně jsme měli uzavřené smlouvy se čtyřmi školami. Měli jsme ještě smlouvu se školou v Táboře, letos tam ale končí poslední smluvní žáci oboru strojmistr. Žáci této školy nebyli příliš ochotní opustit svůj region a jít pracovat do Prahy, která je pro Metrostav nadále stěžejní. * HN: Jak máte nastavené podmínky spolupráce? Spolupráce je založena na rámcové smlouvě. Škola má za povinnost pomoci nám při výběru žáků, kteří se u nás budou připravovat na povolání. Škola má také kromě vzdělávacího procesu zajistit administrativní náležitosti, postarat se o agendu jednotlivých studentů a poskytnout nám kontaktní osobu, se kterou můžeme které si pro praxi vybereme, budeme hmotně podporovat. A také jim přislíbíme, že když splní podmínky studia, přijmeme je do pracovního poměru u skupiny Metrostav. Vedle toho máme pro každou profesi garanta, to je náš zaměstnanec, který se – pokud to alespoň trochu jde – podílí na přípravě osnov ve škole. A máme i instruktory odborného výcviku, což jsou také naši zaměstnanci, kteří mají často nějaké pedagogické minimum a kteří se starají o žáky, když u nás vykonávají praxi a věnují se jim na pracovišti. * HN: Co znamená, že studenty hmotně podporujete? Dostávají stipendium, pokud mají dobré studijní výsledky. Výše stipendia roste s počtem vystudovaných let, například ve třetím ročníku školy může žák získat 600 korun měsíčně. Studenti také zdarma dostávají pracovní oblečení, nářadí, a pokud jsou mimopražští, tak i příspěvek na jízdné a ubytování v domově mládeže. * HN: Kolik do spolupráce se školami ročně investujete? Částka v průměru dosahuje asi pěti milionů korun. * HN: Jak žáky vybíráte? Už v září si vytipujeme na základě výběrových kritérií, osobního pohovoru a zkušeností potenciálně vhodné žáky. Ty potom během prvního půlroku pečlivě ve spolupráci se školou sledujeme. Na konci prvního pololetí uděláme celkové vyhodnocení a až teprve potom se s nimi uzavře dohoda a pokračuje jejich příprava už ve spolupráci s námi. Pokud se ale absolvent školy rozhodne nastoupit jinam než do Metrostavu, musí nám vyplacené příspěvky vrátit. * HN: Kdo ty mladé lidi vybírá? Žáky, se kterými uzavřeme dohodu o hmotném zabezpečení, vybírá náš specialista, který se u nás této oblasti věnuje na hlavní pracovní poměr, spolu s patronem profese a garantem školy. * HN: Děláte si ve firmě nějaký průzkum, podle kterého pak stanovujete počty žáků pro jednotlivé profese? Vždy v září uděláme vnitrofiremní průzkum na strukturu a počty žáků, které by divize výhledově za tři roky potřebovaly. Podle toho se vybírají účastníci prografese mu. Pochopitelně máme zájem, aby v tom takzvaném draftu byl větší počet žáků, se kterými bychom potom následně chtěli uzavřít smlouvy. Pro případ, že by nakonec někteří odpadli. * HN: Kolik studentů vybíráte a kolik jich k vám nakonec nastoupí? Poslední léta přijímáme do programu ročně zhruba 50 smluvních žáků, které takto připravujeme. Z toho výběru nám jich už během průběhu studia tolik neodpadává. V podstatě každý rok v červenci k nám přichází kolem 35 nových vyučených pracovníků. * HN: Máte osm let zkušeností ze spolupráce se školami. Co jste za tu dobu změnili? Jak jsem zmínila, ukončili jsme spolupráci se střední školou v Táboře. Díky patronům pro jednotlivé propřijme také dosahujeme lepších výsledků než v minulosti. Patron má mimo jiné o žácích více informací, než jsme měli my, když jsme komunikovali pouze se školou. * HN: Získali jste ještě nějakou zkušenost? V prvních letech jsme před podepsáním dohody, že budeme podporovat žáka při studiu, nevyžadovali lékařskou zprávu, která by potvrzovala zdravotní způsobilost člověka danou profesi vykonávat. Stávaly se nám případy, a bohužel ne ojedinělé, že se ukázalo, že žák třeba nemůže pracovat v hlučnějším nebo prašnějším prostředí. Nebo že není schopný tak velké fyzické zátěže. Díky zpřísnění výběrových kritérií se nám daří snižovat procento těch, kteří odpadnou v průběhu studia a nenastoupí do pracovního poměru.