Hledá se druhý život pro beton, který nechala Blanka na povrchu

  • 07. 10. 2015 | zdroj: Mladá fronta DNES Praha Jana Fleglová
  • Zpráva

Blanka není jen silnice vedená podzemím nebo po novém mostě. Spolu s komplexem vyrostly i technické stavby, které změnily tvář Prahy. Městské části a někteří Pražané teď přemýšlejí, zda jim nevdechnout příjemnější vzezření i účel.

PRAHA Sotva se dostavělo, už se bourá. Po očekávaném otevření tunelového komplexu Blanka začaly z pražského horizontu mizet provizorní budovy a stany, které sloužily jako zázemí firmám stavějícím Městský okruh.
Stejný osud čeká v nejbližších dnech i dočasné letenské informační centrum, které si dávalo za cíl bořit mýty a zlepšovat pověst stavby tunelu Blanka. Kvádrovou budovu, která stojí na okraji Letenské pláně naproti ulici U Sparty, navštívilo od roku 2008 skoro patnáct tisíc lidí. „Chodili tam nejen pražští občané, ale i české školy na exkurze, studenti na praxe nebo cizinci,“ říká mluvčí Metrostavu František Polák, který tam návštěvníky vítal.

Informační svatostánek tunelu Blanka nejspíše srovnají bagry

Firma Metrostav ale budovu na příkaz magistrátu do několika týdnů srovná se zemí a začne odvážet suť. A do konce roku po informačním centru nezůstane na Letenské pláni ani leták. „Teď, když Blanka jezdí, veřejnost už informace o výstavbě nepotřebuje. Já osobně si myslel, že by z toho domu mohlo být například zázemí pro letenské in-line bruslaře,“ dodává Polák.
Radnice Prahy 7 nad využitím budovy sice uvažovala, ale kolaudovat stavbu pro jiný účel by se jim nevyplatilo. „Kdyby Praha 7 měla o tu budovu zájem, tak by byl stejně jen dočasný,“ říká starosta Prahy 7 Jan Čižinský. „Sečetli jsme, kolik bychom museli investovat do přestavby, jak dlouho by tam budova stála a výdaje na její konečné zbourání. Nevyplácí se to,“ vysvětluje starosta. Radnice se navíc obává zástavby Letenské pláně. „Jakmile tam je jedna stavba, tak přistavit k ní druhou je mnohem nenápadnější než stavět do prázdné pláně. Principu ukrajování Letenských sadů jsme byli svědky v minulých letech. Třeba vedle Letenského zámečku je ohrada a budova, které tam nemají co dělat,“ dodává Čižinský.

„Chceme pod Trojským mostem skatepark“

Některé stavby vzniklé spolu s Blankou ovšem musí součástí pražské architektury zůstat. Jde především o betonové výdechy, které odvádějí z tunelového komplexu zplodiny. Nevzhledné tubusy dosahují výšky přes dvacet metrů a vyčnívají například nad střechy domů ve Střešovicích a Bubenči.
Městské části si přejí betonové výdechy vizuálně zpříjemnit. Třeba v Praze 6 vyhlásila radnice soutěž, ve které vyzývala občany, aby předložili návrhy, jak by si s komíny poradili. Mezi vítězné návrhy patřila například horolezecká stěna, vyhlídka, zatravnění nebo abstraktní strom s železnými větvemi.
Podobný projekt prosazuje občanská iniciativa pod Trojským mostem. Podle nich by to bylo ideální místo pro zřízení skateparku. Pokud se jim návrh podaří dovést do konce, mohlo by pod mostem, který je součástí Městského okruhu, vzniknout jedno z největších sportovišť tohoto druhu v Evropě. „Chceme navrhnout park, který bude jednoduchý. Sloužil by jak zkušeným sportovcům, tak začátečníkům a laikům, které k tomuto místu přivede místní cyklostezka a bruslařská stezka,“ uvádí za iniciativu Chceme skatepark pod Trojským mostem Jindřich Kodíček.
Nejbizarnějším přeživším výstavby tunelu Blanka se stala osamělá chata, která stojí uprostřed parku Maxe van der Stoela. Střešovická zeleň vyrostla zčásti na bývalém staveništi tunelu a částečně nahradila zahrádkářskou oblast. Všechny chatky v kolonii zanikly až na jedinou. Jeden z majitelů odmítl pozemek se svou chatou prodat, tudíž v parku stojí dodnes.