Razicí štít před Chlumem

  • 20. 01. 2016 | zdroj: Mladá fronta DNES Kraj Plzeňský Petr Ježek
  • Zpráva

Do finále spěje ražba jižního tubusu budoucího železničního tunelu. Raziče čeká tvrdá hornina

PLZEŇ Razicí štít Viktorie se po téměř roce práce v podzemí dostal do poslední čtvrtiny jižního tubusu nejdelšího železničního tunelu v zemi. Už je těsně před tvrdými horninami, které tvoří vrch Chlum.
Šéf ražby Štefan Ivor z Metrostavu řekl, že v pondělí za sebou měla Viktorie na 3030 metrů vyraženého tunelu. „Právě měníme řezné nástroje. Asi po necelých 100 metrech se dostaneme do takzvaného hard rocku, tedy tvrdé skály,“ řekl Štefan Ivor.
Z průzkumných sond plyne, že místo břidlic a mnohdy i mazlavých jílů - převládajících v dosavadní trase raženého tunelu - se štít začne zanedlouho probíjet mnohem tvrdšími spility. V nich jsou navíc ještě křemenné žíly. Proč najednou taková změna v podzemí? Chlum v dávné minulosti býval sopkou.
Viktorie se pohybuje v hloubce přibližně 20 metrů pod povrchem. Kdo zná oblast kolem vrchu Chlum s rozhlednou na jeho vrcholu, může si představit, že štít je už za silnicí spojující Bukovec s Újezdem.
Štefan Ivor předpokládá, že horniny v poslední části ražby prvního tubusu by měly být stabilnější, než v jakých štít razil dosud. A ještě jedna změna raziče čeká. Štít se už nebude pohybovat rovně, ale pod Chlumem musí zvládnout vyrazit tunel do oblouku. „I tvrdé horniny mají své neduhy. Otázkou je, jak často budeme muset měnit v hlavě razicího štítu řezné nástroje. Z dokumentace vyplývá, že v této části nejsou předpoklady pro větší problémy s podzemními vodami. Snad to vyjde,“ doufá šéf razičů.
Jakmile se štít Viktorie dostane do tvrdých hornin pod Chlumem, podle specialistů se také výrazně sníží riziko, že by se na povrchu mohlo něco propadnout. Navíc pod Chlumem se bude štít pohybovat i desítky metrů pod povrchem.
Pokud v následujících týdnech nenastanou nečekané komplikace, červená hlava největšího u nás použitého razicího štítu se objeví na světle už na jaře.
Na dně šikmé vybetonované stěny se ukáže jen vršek hlavy štítu. Ten si pak bude razit ještě 70 metrů dlouhou cestu takzvanou lavicí, která je už hotová. I v tomto posledním úseku Viktorie vyrazí dva metry, zastaví se a vyskládá za sebou z betonových dílů další kousek tunelu. Jakmile se dostane až na konec lavice, a bude z betonových dílů vyskládaný definitivní profil první tunelové roury, technici rozeberou řezací hlavu a zbytek 115 metrů dlouhého štítu odcouvá hotovým tunelem zpátky ke kyšickému portálu. Od Kyšic začne i ražba severního tubusu. Tunel je vyprojektovaný tak, aby pro každý směr jely vlaky ve vlastním tubusu.
Až budou oba tubusy hotové, stavbaři pak na plzeňské straně zasypou viditelnou část betonových dílů. Samotný portál tunelu tak bude o 70 metrů blíže Plzni, než je nyní vybetonovaná šikmá zeď.
Když se loni v únoru Viktorie poprvé zakousla u Kyšic do hornin, stavbaři předpokládali, že v listopadu 2015 bude první z tunelů kompletně proražený. Jenže zpočátku stroj brzdily mazlavé jíly v horninách a problémy s přítoky podzemní vody. Zatím jen jednou řešili mimořádnou situaci, kdy se u Zábělé nad hotovým tunelem propadla část pole. To podle všeho způsobila také voda, samotného tunelu se ale problém nijak nedotkl.
Kompletní výstavba tunelu od Kyšic na okraj Plzně má stát téměř dvě miliardy korun. Po zprovoznění tunelu by vlaky měly projet úsek mezi Plzní a Rokycany za o osm až deset minut kratší dobu.