Poslední kilometr skály pod vrchem Chlum musí prorazit obří razicí štít Viktorie

  • 16. 02. 2016 | zdroj: ČRo - plzen.cz Monika Zettlová,Směna ČRo Plzeň
  • Zpráva

Obrovský stroj razí u Plzně nejdelší železniční tunel v Česku. Po roce práce má před sebou poslední kilometr prvního ze dvou tubusů, čeká ho ražba tvrdou horninou pod vrchem Chlum. Stavba má ale už teď zhruba dvouměsíční zpoždění.

Už rok razí obří stroj u Plzně nejdelší železniční tunel v Česku. Stavba dvou čtyřkilometrových tubusů je součástí modernizovaného koridoru Praha - Plzeň - Cheb. V tuto chvíli je hotový celý tunel pod kopcem Homolka, celkem asi 3175 metrů. Stroj se teď na několik dnů zastavil, aby technici vyměnili řezné nástroje a připravili ho na ražbu tvrdé horniny pod plzeňským vrchem Chlum. K dokončení prvního tubusu chybí prorazit poslední kilometr. Razicí štít Viktorie měří 120 metrů, hlava má v průměru skoro deset metrů a váží 1800 tun, dosud pracoval prakticky bez přestávky. Po obou stranách stroje jsou pochozí lávky, střední část se využívá jen k dopravě materiálu. V přední části je takzvaná odtěžovací komora a před ní je pak přímo samotná razicí hlava. Mozkem celého stroje je pilotní kabina. Pilot ovládá rychlost a k dispozici má také navigaci, díky které může přesně sledovat polohu stroje podle projektové trasy. Všechny důležité parametry sleduje na několika monitorech. „Musíte sledovat samozřejmě navigaci toho stroje, jak ho vedete. To je asi nejdůležitější a pak jsou tam kroutící momenty, řezné hlavy, tlaky v komoře, kolik odtěžíte rubaniny. Prostě všechno souvisí se vším," vysvětlil pilot razicího štítu Viktorie Petr Rudlof. Během jedné směny pracuje na stroji dvanáct lidí. Pilot komunikuje s ostatními pracovníky prostřednictvím vysílačky. Aby se vědělo, kolik lidí se zrovna nachází v podzemí, musejí všichni dodržovat určitá pravidla. „Každý, kdo vstupuje do podzemí, tak si tady musí pověsit známku, že je v podzemí plus tady lampář vydá lampu a sebezáchranný přístroj, což je jakoby druhá evidence," popsal směnový stavbyvedoucí z firmy Metrostav David Albrecht.
Během ražby Homolkou nabrali stavbaři zpoždění
Zatím stroj prorážel převážně měkké břidlicové podloží. Teď zbývá úsek pod Chlumem, kde je naopak hodně tvrdá hornina spilit. Správa železniční dopravní cesty očekává, že díky tomu půjde ražba lépe a výkon bude vyšší.„Zatímco u Homolky byly původně odhadované denní výkony okolo čtrnácti metrů, tady bychom předpokládali, že by měly být šestnáct až osmnáct. Ale příroda je mocná čarodějka, uvidíme, jak to bude ve finále," uvedl Milan Majer ze Správy železniční dopravní cesty. Při ražbě kopcem Homolka nabrala stavba tunelu zpoždění. Stavbaři se museli potýkat hned s několika komplikacemi, a skutečné denní výkony tak nakonec vůbec neodpovídaly těm předpokládaným. Příliš zvětralá břidlice se chovala spíše jako zemina, navíc propouštěla velké množství vody a právě voda byla největším problémem. K tomu se potom v průběhu prací přidaly ještě křemencové žíly, na které stroj narazil. Řezné nástroje se na nich velmi rychle tupily a musely se často vyměňovat. Stroj pak v průměru místo očekávaných čtrnácti urazil pouhých osm metrů denně. Oba tubusy budou hotové zřejmě až v roce 2018

Celý tunel včetně druhého, tedy severního tubusu, měl být podle původních odhadů dokončen v polovině roku 2017. Už teď je ale jasné, že tento termín stavbaři určitě nestihnou. Očekávají, že hotovi budou v prvním pololetí roku 2018. „Ten severní tunel, který nás čeká, za těch dvanáct měsíců, jak bylo původně plánováno i u toho jižního, nevyrazíme. Teď to vychází na ten jižní zhruba 14 měsíců, možná ještě něco. Když se nám podaří se poučit, zkrátíme to tak aspoň na těch třináct měsíců. Bude to stejně náročné," popsal Milan Majer. Výjezdový portál tunelu je připraven za vrchem Chlum v Plzni-Doubravce, štít Viktorie se tam měl objevit už v lednu. Pokud ražba zbývajícího asi kilometrového úseku jižního tubusu nepřinese žádné velké komplikace, měl by se stroj na druhé straně tunelu objevit na přelomu března a dubna. Stavba nejdelšího železničního tunelu v zemi má stát téměř dvě miliardy korun a po jeho zprovoznění se cesta mezi Rokycany a Plzní zkrátí o deset minut.

Model unikátního razicího stroje je k vidění v novém informačním středisku nedaleko Plzně.