Bogle Architects získali MIPIM Award 2016

  • 06. 04. 2016 | zdroj: Development news Téma / Topic ARNOŠT WAGNER
  • Zpráva

V kategorii Průmyslové a logistické nemovitosti byl v soutěži MIPIM Awards 2016. na veletrhu v Cannes vítězem zvolen projekt ELI Beamlines v Dolních Břežanech nedaleko Prahy.

S ředitelkou pražské pobočky Bogle Architects Viktorií Součkovou jsme hovořili o oceněném projektu.

* Mohla byste na úvod krátce představit váš ateliér?

Bogle Architects je mezinárodní architektonické studio, které založil v roce 2012 Ian Bogle. V Praze působíme již osm let. S Ianem jsme se potkali zhruba před 16 lety v ateliéru Normana Fostera v Londýně. Následně jsme přešli do firmy Hamiltons, která se pak přejmenovala na Bogle Flanagan Lawrence Silver (BFLS). Před čtyřmi roky jsme se oddělili a založili vlastní ateliér Bogle Architects. V Praze vedu pobočku s 18 architekty, v Londýně pracuje přes 20 lidí a další ateliér máme v Hongkongu. Náš tým se skládá ze skupiny vysoce tvůrčích a zkušených architektů a inženýrů, kteří sdílejí společnou touhu navrhovat a stavět progresivní, nápaditou a inovativní architekturu.

* Jak byste popsala styl práce Bogle Architects?

Usilujeme o elegantní konstrukční řešení, jakkoli je zadání složité. Filozofie našeho studia je založena na jasnosti myšlení, širokém úhlu pohledu a těsné spolupráci s klientem a celým týmem při procesu navrhování. Zakládáme si na tom, že jsme především designéři, ale rozumíme i komerční stránce projektů, umíme velmi dobře spolupracovat s klienty. At´už jde o jakýkoli projekt, klademe důraz na konzistentní a dynamický dialog. Ptáme se, kreslíme, modelujeme a opět se ptáme, až je zadání a náš návrh v souladu. Navíc se na každý projekt snažíme dívat trochu jinak. Naši klienti oceňují, že nejsme architekti, kteří něco jen nakreslí, ale tým, který věnuje pozornost všem aspektům projektu. Všechno je promyšlené do detailu, každá část má nějaký smysl, nějakou racionální funkci. Zároveň víme, že nemá cenu kreslit něco, co skončí v šuplíku a nikdy se nepostaví. My rádi stavíme, takže musíme vědět, že to, co nakreslíme, je zároveň proveditelné. To je vlastně případ ELI, který jsme tady v našem ateliéru kompletně do detailu kreslili, doslova takřka do posledního šroubku. Protože to byla veřejná zakázka, prováděcí projekt musel být velmi, velmi podrobný.

* Jste v ateliéru jen samí architekti?

Je tu s námi několik inženýrů a samozřejmě spolupracujeme se statiky a dalšími potřebnými profesemi. Což je rozdíl mezi Prahou a Londýnem. V Anglii to funguje tak, že architekt působí jako team leader, vede skupinu konzultantů, ale klient si najímá každého zvlášť. Tady si klient vybere architekta – a ten si nasmlouvá všechny potřebné specialisty.

* Na jaké projekty se specializujete?

Nesoustředíme se na jeden typ projektů. Naše portfolio zahrnuje urbanismus, stavby administrativní, rezidenční, pro výzkum a vzdělávání aj. Stavíme například školy v Singapuru nebo ve Vietnamu, nyní také navrhujeme jednu soukromou školu na Slovensku. Máme rozdělaných několik kancelářských budov po Praze a několik projektů v Bratislavě. Dále máme hezký luxusní rezidenční projekt do 50 bytů v Praze 6, který se letos začne stavět.

* Jaké byly počátky prací na ELI?

Projekt jsme získali na základě vítězství v mezinárodní architektonické soutěži vypsané Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR v roce 2009. Byla to veřejná zakázka a my si ji našli na webu, kde jsou zveřejněny tendry EU. Bylo zde jednoduché zadání: návrh laserového centra. Podmínkou bylo, že všechno musí být vypracováno v češtině, byly definovány odhadnuté náklady na projekt a čas, kdy má být stavba dokončena. Soutěž byla dvoukolová. V prvním kole každý architekt musel prezentovat své zkušenosti, takže jsme poslali brožuru s projekty, které jsme dělali v podobné hodnotě a rozsahu. Do druhého kola postoupilo asi 12 ateliérů z Čech, protože jednou z podmínek bylo, že ateliér musí mít kancelář v ČR. Nakonec jsme v září 2009 soutěž vyhráli. Následovala další podmínka: Do šesti týdnů jsme museli podat dokumentaci pro územní řízení. Protože stavba není v Praze, bylo třeba daleko méně vyjádření dotčených orgánů. V našem ateliéru na projektu skutečně velmi intenzivně pracovalo asi 10 lidí, kteří se věnovali podrobné dokumentaci. Při rozpracování návrhu s námi též spolupracovali specialisté fyzikálního ústavu z Anglie, Francie, Belgie a Německa. Následovala práce na další čtyři až pět let s projektanty dílčích profesí, např. PBA, Němec a Polák, AED, a během výstavby též se zhotovitelem, sdružením firem Metrostav, VCES a OHL ŽS (MVO). Podobných projektů nebylo ani v celosvětovém měřítku postaveno mnoho a samozřejmě neexistuje žádná příručka, kde je napsáno, jak má laserové centrum vypadat.

* Co všechno obsahovalo zadání?

S kancelářemi jsme si na základě našich zkušeností poradili, stejně jako s přednáškovým sálem a přilehlými prostory, ale srdce objektu - budova pro laserové technologie byla skutečnou výzvou. Věděli jsme, že půjde o rozměrný železobetonový box o velikosti fotbalového hřiště v hloubce asi 8 m pod zemí a výšce 12 m nad zemí. Má železobetonové zdi o tloušťce až 1,6 m. Požadavky na to, co se bude dít uvnitř, vlastně vznikaly současně s tím, jak vědci vymýšleli celé zařízení. To znamená, že na začátku měli dané určité parametry a průběžně domýšleli technické podrobnosti a návaznosti. Zjednodušeně řečeno, v budově budou nainstalovány mimořádně silné lasery vystřelující paprsky dlouhé asi 1,5 km a letící neuvěřitelnou rychlostí.

* Tak mimořádná budova určitě vyžadovala speciální parametry…

Základním zadáním bylo, že budova musí být naprosto pevná a stabilní, protože přístroje uvnitř jsou mimořádně citlivé na sebemenší pohyb. Proto je těžká monolitická konstrukce budovy ukotvená přímo ke skále. Dalším důležitým požadavkem bylo, aby celá laserová technologie byla osazena ve velmi čistém prostředí, kam smí proniknout minimum prachových částic. Jde o špičkové laboratorní prostředí, kde se např. teplota musí udržovat v přesném rozmezí s odchylkou pouze plus/minus 0,5 °C a všichni pracovníci se zde pohybují jen ve speciálních oděvech.

* Kdy bude laserové centrum zprovozněno?

Existuje detailní 3D model samotného laserového zařízení velmi podrobně zpracovaný. V různých zemích např v ČR, v Německu, USA aj., se již vyrábějí jeho části, které se na místě poskládají. Počítá se, že odhadem do tří let by mohl ústav plně fungovat. Kolaudace proběhla úspěšně po 2,5 letech výstavby koncem minulého roku. V kancelářské části budovy se už pracuje.

* Ve francouzském Cannes jste získali cenu v kategorii Průmyslové a logistické nemovitosti. Jak k tomu došlo?

Protože jezdíme tradičně na mezinárodní veletrh nemovitostí MIPIM, tak víme, že existuje soutěž AWARDS. Po dokončení stavby v Dolních Břežanech jsme si řekli, že určitě má smysl projekt zaregistrovat. Celkem bylo do všech kategorií přihlášeno okolo 2 500 projektů. ELI byl jedním ze čtyř projektů v užším výběru v kategorii Průmyslové a logistické nemovitosti. Většinou jsme soupeřili s logistickými centry.

* Jak probíhalo hlasování?

Hlasy mezinárodní poroty mají 50 % v celkovém součtu a druhou polovinu představuje hlasování účastníků samotného veletrhu. Všichni nám radili, že musíme jít do PR kampaně a projekt propagovat. Na panelech jsme byli na samém začátku chodby, kde se soutěžní návrhy prezentovaly podle abecedy. Náš panel na horizontu krásně zářil mezi ostatními, což mohlo ovlivnit celou řadu hlasujících.

* Co podle vás nakonec rozhodlo, že ELI vyhrál?

Hlavně důmyslnost návrhu, zdařilá architektonická koncepce, která dává smysl a jasnou vizi. Věděli jsme, jaká je hranice rozpočtu a podle toho jsme vypracovali řešení. Lehká bílá stínicí konstrukce tzv. canopy sjednocuje jednotlivé funkční části komplexu budov – kanceláře, přednáškový sál, knihovnu, kantýnu a laserovou budovu. Je to srozumitelné pro všechny návštěvníky ELI: Tady jsou kanceláře, tady jsou výukové a jednací prostory a dál je laserová budova, jejíž důležitou součástí je tzv. návštěvnická galerie, kde je možné vidět, co se odehrává v laserových laboratořích. Celkově objekt působí jako „kampus“ slučující přehledně všechny funkce, které centrum ELI Beamlines pro svůj provoz vyžaduje.

* Jaká byla večerní party ve filmovém paláci v Cannes?

Ceremoniál se odehrál ve velkém sále, skoro jako na Oscarech. Pro nominované byla vyhrazena místa. Krásná moderátorka francouzsky a anglicky vyhlašovala vítěze v různých kategoriích. No, a když přišla ta naše a moderátorka vyhlásila projekt ELI jako vítěze, nadšeně jsme s kolegyní vykřikly, vyskočily a šly si převzít cenu na pódium. Všichni nominovaní měli za úkol si připravit video v délce 30 vteřin o svém projektu. Po jeho promítnutí jsem měla krátký proslov, kde jsem vyjádřila naši radost a díky všem, kteří se na projektu podíleli. Získat tuto cenu byl mimořádný zážitek a to, že jsem stála na pódiu bylo velkou poctou jak pro mne, naši firmu, tak i pro všechny, kteří na projektu spolupracovali.

* Co pro ateliér Bogle Architects toto prestižní ocenění znamená? Je to obrovské PR… Jste připraveni na nové zakázky?

Je to potvrzení našeho motta: Kvalita a zase kvalita. Všechno, co opustí naši kancelář, musí mít špičkovou kvalitu – prověřeno, zkontrolováno. Nicméně jsme otevření všem zakázkám. Rádi bychom měli co nejširší portfolio. Doufáme, že cena nám pomůže, že se staneme známější. Často se účastníme soutěží, kde také často končíme druzí. Pak se ptáme, co bychom měli zlepšit. A zadavatel nám odpoví: „Děláte to skvěle, takovou prezentaci jsme ještě neviděli, všechno bylo domyšlené propracované do detailu, ale nejste tak slavní jako Frank Gehry nebo Norman Foster.“ Tak doufáme, že se to díky této ceně změní! Brání nám v tom něco?