Metrostav posiluje v cizině

  • 19. 04. 2016 | zdroj: Hospodářské noviny Podniky a trhy Adam Váchal
  • Zpráva

NEJVĚTŠÍ ČESKÁ STAVEBNÍ FIRMA CÍLÍ NA SEVERSKÉ ZEMĚ A NA POLSKO. NA TUZEMSKÉM STAVEBNÍM TRHU POSTRÁDÁ VELKÉ ZAKÁZKY.

Skupina Metrostav, která sdružuje největší uskupení stavebních společností v Česku, upevňuje své postavení v zahraničí. Kvůli zhoršujícím se podmínkám na domácím trhu přijímá čím dál tím více zakázek v cizině. Včera podepsala smlouvu na výstavbu téměř tříkilometrového úseku metra ve finských Helsinkách za půl miliardy korun.
„Situace na českém stavebním trhu není dobrá. Očekávám, že letos i příští rok stavebnictví zaznamená propad. Z tohoto důvodu je pro nás zahraničí tak důležité,“ říká v rozhovoru pro HN ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav Václav Soukup.
Výstavbu nových dálnic v Česku může podle něj o několik let zdržet požadavek Evropské unie na vypracování nových posudků vlivů na životní prostředí. V nedohlednu zůstává výstavba čtvrté linky pražského metra. V hlavním městě navíc stavební úřady vydávají stále menší množství povolení a developerům tak ubývá míst, kde stavět. „V posledních dvou letech jsme se uklidňovali, že české stavebnictví začalo růst, ale to bylo dáno tím, že se dočerpávaly peníze z evropských fondů. Většina jich směřovala do údržby a oprav, nikoliv do velkých infrastrukturních projektů. V tom se lišíme například od Polska či Slovenska, kde tamní vlády věnují velké úsilí přípravě velkých staveb,“ podotýká Soukup.

Velké zakázky v Polsku

Právě Polsko se pro skupinu stává atraktivnějším místem pro podnikání. Akciová společnost Metrostav tam získala již několik velkých zakázek. Aktuálně buduje dálnici do Gdaňsku za devět miliard korun. Přibližně před měsícem firma podepsala smlouvu na opravu několika ulic ve Varšavě za další miliardu. Aby se mohla skupina v Polsku snadněji ucházet o další velké zakázky, založila před časem dceřinou společnost Metrostav Polska.
„V zemích, kde se nám podaří zakotvit, zakládáme společnosti. Tímto způsobem posilujeme naši pozici na zahraničních trzích,“ popisuje Soukup.
Skupina takto vloni založila svoji firmu v Turecku. Další dceřinou společnost, která se ještě nestačila podílet na žádné zakázce, vlastní také na Islandu. Zastoupení má mimo to v Maďarsku a ve Švédsku.
Díky akvizici rakouské firmy BeMo Tunnelling, kterou pořídila před třemi lety, si navíc polepšila na německém trhu, kde v současné době staví například podzemní dráhu ve městě Karlsruhe.
„Když počítáme všechny naše dceřiné společnosti, tak dnes děláme v zahraničí zhruba třicet procent všech prací. Dalších deset procent tvoří Slovensko. Na Česko tak připadá šedesátiprocentní podíl,“ uvádí Soukup.
Přestože jsou pro Metrostav zahraniční zakázky v současné nepříznivé situaci na českém stavebním trhu zcela zásadní, podle Soukupa musí skupina důkladně zvažovat každou nabídku. Už to, že firma 40 procent všech kontraktů provádí za hranicemi, je podle ředitele zahraničního podnikání pro firmu náročné na organizaci.
A to například kvůli samotným zaměstnancům. Z celkového počtu pěti tisíc jich aktuálně pracuje za hranicemi zhruba 1500. A hledat další vyškolené lidi, kteří jsou ochotni pracovat delší dobu v cizině, není podle Soukupa snadné.
Firmy spadající pod skupinu posílají do zahraničí vlastní techniky a manažery. Do ciziny pak vyváží i dělníky. Především pak do Norska, kde Češi slouží v porovnání s tamními pracovníky jako levnější pracovní síla. Sami tam přitom jezdí za lepším výdělkem. Za ražbu tunelu v Norsku berou až o dvě stě procent vyšší plat než v Česku.
Některé zakázky musela Skupina Metrostav v poslední době odmítnout. Přicházely především ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů či Kataru. Podle Soukupa se jednalo často o megalomanské projekty, které zatím české firmy nejsou schopné garantovat. Jako příklad uvádí zakázku v Rijádu, hlavním městě Saúdské Arábie. To hledalo firmu, která kompletně vytvoří systém vlakové veřejné dopravy, a to od navržení jednotlivých tras až po proškolení personálu.

Štíty Tonda a Adéla zahálí

Naopak uplatnění se Metrostav snaží najít pro dva mohutné razicí štíty – Tondu a Adélu. Ty skupina pořídila za stovky milionů korun a dosud posloužily pouze k ražbě tunelů prodloužené linky metra A do Motola.
Jelikož je stavba metra linky D v nedohlednu, snažili se čeští raziči využít štíty v Moskvě a také v Baku v Ázerbájdžánu. V obou případech však neúspěšně – obě města stavbu tras metra nakonec odložila. Zástupci skupiny nyní jednají o možném využití v běloruském Minsku, kde se rovněž plánuje výstavba metra. Ve hře ale zůstává také prodej obou štítů.

Situace na českém stavebním trhu není vůbec dobrá. Očekávám, že letos i příští rok stavebnictví zaznamená propad. Z toho důvodu je pro nás zahraničí tak důležité. Václav Soukup ředitel zahraničního podnikání

Graf

SKUPINA METROSTAV

TRŽBY (v mld. Kč)

2010 26,564
2011 26,114
2012 26,675
2013 27,631
2014 30,532
2015* 31,0

ZISK PO ZDANĚNÍ (v mil. Kč)

2010 640,4
2011 867,4
2012 434,8
2013 358,4
2014 538,8
2015* 600,0

* předběžné výsledky Zdroj: Metrostav

NEJVĚTŠÍ SOUČASNÉ ZAHRANIČNÍ ZAKÁZKY SKUPINY
(Zahrnuje stavby firem Metrostav, a. s., Subterra a BeMo Tunnelling)

Island tunel Nordfjordur nejdelší (8 kilometrů dlouhý) silniční tunel na Islandu hodnota: cca 1,5 mld. korun staví: Metrostav tunel Joberg 2 kilometry dlouhý tunel hodnota: 0,45 mld. korun staví: Subterra

Velká Británie projekt Crossrail (tunely na Whitechapel Station a Liverpool Street Station) hodnota: cca 2,5 mld. korun (společnosti připadne 20 procent z jedenáctimiliardové zakázky) staví: BeMo Tunnelling

Německo rekonstrukce Alter Kaiser Wilhelm Tunnel v Cochemu hodnota: více jak 1 mld. korun staví: Subterra Výstavba metra ve městě Karlsruhe hodnota: více jak 10 mld. korun staví: BeMo Tunnelling

Polsko dálniční průtah Varšavou hodnota: cca 4,5 mld. korun staví: Metrostav 21 kilometrů dálnice S7 u Gdaňsku hodnota: téměř 9 mld. korun staví: Metrostav

Finsko metro v Helsinkách hodnota: 0,5 mld. korun staví: Metrostav

Maďarsko rekonstrukce železničního uzlu Székesfehérvár hodnota: 0,8 mld. korun staví: Subterra