Stavebnictví čeká další krize

  • 27. 04. 2016 | zdroj: Hospodářské noviny Podniky a trhy Adam Váchal
  • Zpráva

O VELKÉ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZAČÍNÁ BÝT NOUZE. ZPOŽDĚNÍ VÝSTAVBY DÁLNIC BUDE MÍT PODLE STAVAŘŮ ZÁSADNÍ VLIV NA STAVEBNICTVÍ.

Budoucnost českého stavebnictví není příznivá. Zvlášť velké firmy se obávají, že pro ně následujících několik let může být kritických. Objem i hodnota zakázek klesají ve všech stavebních odvětvích a nic nenapovídá tomu, že by se měla situace obrátit.
„První měsíce letošního roku potvrzují pokračování poklesu a je zřejmé, že tento pokles bude trvat i nadále,“ říká generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
Minulý rok se přitom stavebnictví vyvíjelo příznivě, produkce oproti roku 2014 vzrostla o 7,1 procenta. Tahounem byly především dopravní stavby. Růst byl navíc podpořen končícím dotačním obdobím. Podle Maška se díky tomu rozeběhly i některé stavby, které měl stát připravené a od ekonomické krize je dlouhodobě odkládal.
Svaz se obává kritického propadu kvůli aktuálnímu problému, který řeší ministerstvo dopravy u připravovaných velkých dopravních projektů. Na ty bude pravděpodobně muset kvůli požadavku Evropské unie vypracovat nové posouzení vlivu na životní prostředí, takzvanou dokumentaci EIA. Ta může zdržet především výstavbu některých nových úseků dálnic.
Přestože ministerstvo jedná s Evropskou komisí o možných výjimkách a ministr dopravy Dan Ťok hovoří o tom, že zpoždění některých staveb nemusí vůbec nastat, stavaři se na věc dívají jinak.
„Problematika vypracování nových posudků EIA je zcela zásadní. Tato záležitost z našeho odborného hlediska zablokuje investiční výstavbu v Česku na tři až čtyři roky, a to navzdory tvrzení některých politiků,“ uvádí mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková.

Problémy se projeví později

Velké stavební firmy zatím nemají starosti, že jim potíže ohledně dokumentací EIA výrazněji zkomplikují jejich výkony pro letošní rok. Pracují stále na zakázkách z předešlých let.
„Situace ale může zásadně ovlivnit už potenciál roku 2017,“ obává se člen představenstva společnosti Hochtief Tomáš Koranda.
Stavebním firmám pomáhají především zakázky od krajů a obcí. Těch vloni přibylo a jejich růst se očekává i letos. Zpravidla se jedná o opravy regionálních silnic. Ty ovšem stavařům nedokážou kompenzovat velké státní zakázky, kterých naopak ubývá. Podle odborníků je to dáno také nedostatečnou projektovou přípravou, častými průtahy při získávání stavebního povolení a zdlouhavým výkupem pozemků ze strany státu.
„Vidíme významné snížení počtu ukončených výběrových řízení. Nemůžeme doufat, že veřejné investory nahradí investoři soukromí, a tak hledáme práci v zahraničí,“ popisuje mluvčí společnosti Metrostav Vojtěch Kostiha.
Metrostav v posledních letech pracoval hned na dvou velkých zakázkách – výstavbě tunelového komplexu Blanka a čtyř nových stanic metra linky A. Obdobnou zakázkou za desítky miliard korun by pro něj mohl být projekt výstavby metra D. Ta však nabírá zpoždění právě kvůli zdlouhavému procesu schvalování. Metrostav proto v současné době více cílí na bytové projekty. Stejnou strategii mají i další stavební společnosti. Po bytech je v Česku díky nízkým úrokovým sazbám hypoték a důvěře v ekonomiku hlad.

Stavba bytů se komplikuje

Ani v případě výstavby rezidenčních projektů ale není situace ideální a stavebnictví se zde potýká s komplikacemi. Příkladem je Praha, ve které je vůbec největší poptávka po nových bytech – zhruba 70 procent všech prodaných bytů v Česku tvoří právě ty v metropoli.
Přestože mají investoři zájem stavět, počet vydaných stavebních povolení se za poslední roky snížil a spolu s tím klesá i množství zahájených projektů. To může do budoucna způsobit úbytek počtu dokončených bytů.
S potížemi se stavební firmy potýkají i v dalších městech, kde může novou výstavbu zkomplikovat příprava nových územních plánů. To je třeba příklad Brna.
Přes veškeré problémy stavební firmy očekávají, že jim práce na bytových projektech letos pomohou. Pozitivní vliv na stavebnictví může mít také plánovaná oprava nádražních budov a rekonstrukce dálnic i silnic první třídy v hodnotě až 20 miliard korun.

***

První měsíce letošního roku potvrzují pokračování poklesu a je zřejmé, že tento pokles bude trvat i nadále. Miloslav Mašek generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví

STAVEBNICTVÍ V ČESKU Po krizových letech začalo stavebnictví v posledních dvou rocích opět růst. Nyní se ale velké firmy obávají budoucnosti kvůli výpadku velkých zakázek typu metra nebo dálnice.

187,3 mld. Kč je celková hodnota zakázek, které uzavřely v roce 2015 stavební podniky s 50 a více zaměstnanci.

7,1 % činil meziroční nárůst stavební produkce v roce 2015. Ve srovnání s rokem 2008 je ale produkce stále o 14,9 % nižší, než když byla na svém vrcholu.

VELKÉ ZAKÁZKY NÁSLEDUJÍCÍCH LET

Metro linky D Praha (probíhá výkup pozemků) odhadovaný objem zakázky: 50 miliard korun Čtvrtá trasa pražského metra povede z Písnice přes Pankrác na Náměstí Míru. Výstavba by mohla začít okolo roku 2020. Dopravní podnik hlavního města nyní vykupuje pozemky pro výstavbu.

Dálnice D4 (jedná se o financování) odhadovaný objem: 25 miliard korun Dostavba 23 kilometrů dálnice z Příbrami k Písku má vyjít téměř na 25 miliard korun. Ministerstvo dopravy chce u této stavby vůbec poprvé využít možnosti PPF financování.

Modernizace D1 (už probíhá) odhadovaný objem: 20 miliard korun Kompletně modernizovaná dálnice D1 by měla stát vyjít zhruba na 20 miliard korun. Nyní jsou dokončeny čtyři úseky v hodnotě zhruba 2,5 miliardy korun.

Radlická radiála (průzkumné práce) odhadovaný objem: 14 miliard korun Aktuálně probíhají podzemní průzkumné práce. Radiála spojí vnější a vnitřní okruh hlavního města.

Propojka D8 a D7 (v přípravě) odhadovaný objem: 4,5 miliardy korun Práce na výstavbě propojky teplické dálnice D8 s chomutovskou D7 by mohly odstartovat v roce 2020. Práce potrvají tři roky.

Oprava nádražních budov (mohla by začít letos v létě) odhadovaný objem: 3 miliardy korun Letos v létě by mohla odstartovat první etapa oprav nádražních budov. Jednalo by se zhruba o 60 staveb během následujících pěti let.

Graf

MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ (v procentech)

Zdroj: ČSÚ, archiv HN