KVALITA PROJEKTU je dost citlivé téma

  • 22. 06. 2016 | zdroj: Stavitel Téma - nosné konstrukce Jiří Kučera
  • Zpráva

Nosné konstrukce lze rozdělit mnoha způsoby, jeden z možných je dle materiálu. Ve stavebnictví jsou dnes nosné konstrukce vyráběny nejčastěji z betonu a oceli, ale též ze dřeva, skla nebo jiných kovů než ocel. Prosazují se také nové materiály na bázi vlákny vyztužených kompozitů, obvykle se skleněnými nebo uhlíkovými vlákny, říká prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng., expert pro betonové konstrukce společnosti Metrostav a.s.

*Nové betony, nové technologie - co čeká stavebnictví v oblasti nosných konstrukcí?

V poslední době je patrný rozvoj v oblasti vývoje materiálu - máme nové betony, tzv. ultra vysokopevnostní betony, které zároveň jsou velmi odolné proti účinkům prostředí, tedy velmi trvanlivé. Beton je téměř vždy vyztužen, objevují se i výztužné a předpínací oceli vyšších pevností. Výsledkem je snížení objemu nosné konstrukce, tedy i její hmotnosti méně náročné podpůrné konstrukce a větší užitný prostor např. v pozemních stavbách. Další oblastí je rozvoj v technologiích výstavby. Hledají se postupy k vylehčování konstrukcí a zrychlení výstavby a to u novostaveb i u oprav a rekonstrukcí.

*Zavádění progresivních technologií bývá spojeno s mnoha problémy. Je tomu i v těchto případech?

V současné době je legislativa tak rozvinuta, že zavádění nových materiálů a technologií se stává složitým problémem. Příkladem může být již zmíněný ultra vysokopevnostní beton. Dosud neexistují normy, které by upravovaly jeho použití, máme pouze různá doporučení ze zahraničí, která nemají status normy. Neexistují ani další schválení a certifkáty. Někdy se podaří postavit experimentální stavbu pro menšího investora, např. lávka přes Labe v Čelákovicích, (dodavatel Metrostav a.s.), avšak rozšíření bude čekat na dokončení příslušných předpisů. Např. v Německu, kde je tento materiál vyvinut již několik let, existuje velice málo realizací právě z těchto důvodů. Naopak např. v Malajsii, kde zřejmě legislativa není tak dokonalá, bylo postaveno již 50 mostů a další se staví.

*Délka přípravy staveb asi není tím nejlepším motorem, který by umožňoval zavádění nových technologií?

Od koncepčního projektu do realizace stavby často uběhne dlouhá doba. Projekt bývá zpracován bez znalosti budoucího dodavatele a v době realizace může být již zastaralý. Ve výběrovém řízení je vybrán dodavatel, který má stavbu postavit. Ten disponuje určitými zkušenostmi a technologiemi. V minulosti bylo obvyklé, že navrhl úpravu technologie výstavby nebo dokonce projektu s cílem buď zjednodušit výstavbu a v konečné fázi i stavbu zlevnit, nebo zkrátit dobu výstavby. Takové úpravy bývaly investory vítány, protože jim přinášely prospěch. Ze své zkušenosti mohu uvést příklad výstavbu tunelů metra pod Vltavou na trase C nebo most přes Rybný potok na D8, kde vlivem úprav projektu byla zkrácena doba výstavby o jeden rok. Bohužel dnes jsou takové úpravy prakticky nemožné, protože zejména pokud jsou stavby fnancovány z dotací z Evropské unie, jsou změny limitovány fnančně, a to u nás mnohem přísněji než původní předpisy EU požadují, a dále investoři nemají vůli rozhodovat o změnách staveb. V konečném důsledku nejsou výhodnější návrhy realizovány. Tento velmi neflexibilní systém vede k neefektivní výstavbě a nemožnosti reagovat na měnící se podmínky během času.

*Stavební dílo vzniká součinností mnoha subjektů. Jaká je tato spolupráce v praxi?

Máte na mysli kvalitu projektu - to je citlivé téma. Na projektu zejména u pozemních staveb se podílejí architekti a projektanti nosných konstrukcí. Kvalitní projekt by měl vznikat v jejich úzké spolupráci. V mnoha případech tomu tak není a projektant nosné konstrukce se snaží splnit i z konstrukčního hlediska nevýhodné požadavky architekta, místo aby společně nalezli optimální řešení. To je první důvod pro vznik řady problémů a často nevýhodných a drahých řešení. Dalším problémem je výběr projektanta podle nejnižší ceny. Projektování je činnost z hlediska stavby poměrně málo nákladná, za to však velmi zodpovědná a právě při projektování lze nalézt optimální řešení celé stavby. Na projektu nelze šetřit. Dobře zpracovaný projekt je podmínkou, aby konstrukce byla bezpečná, funkční a trvanlivá. Bohužel řada závad i na relativně nových konstrukcích ukazuje, že projekty v mnoha případech kvalitní nejsou a že následné opravy jsou násobně nákladnější než kvalitní projekt. U nás je zaveden systém autorizovaných inženýrů, kteří nesou za projekty zodpovědnost. Neexistuje však jejich kontrola. U složitých konstrukcí není rozumné nechat projekty realizovat bez nezávislé kontroly. Kontrolní systém je zaveden ve většině vyspělých zemí, avšak u nás dosud ne. Někteří dodavatelé si významné projekty překontrolují na vlastní náklady, takový postup však nelze považovat za systémový. Mělo by být v zájmu především investora, aby kontrolou projektového řešení ověřil, zda jsou všechny jeho požadavky splněny a konstrukce jsou správně navrženy. Řada autorizovaných inženýrů by nezávislou kontrolu významných projektů vítala. Navíc při kontrole může vzniknout idea vedoucí k lepšímu řešení. Rostoucí počet závad na projektech, ale i při realizaci staveb vedl Českou asociaci ocelových konstrukcí a Českou betonářskou společnost ČSSI k iniciativě navrhnout úpravy stavebního zákona, kde by měla být nezávislá kontrola významných projektů zavedena. **