Stavební firmy expandují za hranice. Kvůli krizi musejí

  • 30. 08. 2013 | zdroj: tyden.cz, ČTK
  • Zpráva

České stavební firmy stále více hledají záchranu před krizí domácího trhu za hranicemi. Spíš než o stálou expanzi se tím snaží zmírnit propouštění a zachránit vybudované kapacity.

České stavební firmy stále více hledají záchranu před krizí domácího trhu za hranicemi. Spíš než o stálou expanzi se tím snaží zmírnit propouštění a zachránit vybudované kapacity.

Tunely na Islandu, silniční obchvat Varšavy, dálnice v Bosně a Ázerbájdžánu, železniční koridor v Polsku či v Rusku. To je jen malý výčet zakázek, které v poslední době získaly české stavební firmy v zahraničí. Hlavně větší firmy se tím snaží bojovat s krizí na českém stavebním trhu, který se už několik let potácí v krizi

"Jedná se o emigraci ve stylu Jana Ámose Komenského. Jsme vyhnáni do zahraničí, i my tam už působíme," řekl generální ředitel a předseda představenstva OHL ŽS Michal Štefl. Podle něj za posledních pět let, kdy se krize projevila naplno, propustila firma na 29 procent zaměstnanců. "Domnívám se, že by to bylo ještě horší, kdybychom po tom zahraničí nesáhli. Teď budujeme dálnice v Bosně a v Ázerbájdžánu a železnice v Polsku a Rusku. A to hlavně proto, že nemáme zakázky tady," dodal Štefl.

Několik významných zakázek v zahraničí získal v poslední době také Metrostav. I jeho generální ředitel Pavel Pilát tvrdí, že jde o řešení z nouze. "Na domácím trhu není dostatek poptávky, takže firmy, pokud nechtějí masivněji propouštět vlastní zaměstnance a rušit své strojní a technické kapacity, které mají vybudované, tak hledají příležitosti v zahraničí," potvrzuje Pilát trend.

Upozornil však, že recese ve stavebnictví je i v okolních zemích. "Nikdo tam nečeká na zahraniční firmy. Podnikání na stavebním trhu v zahraniční je vždy rizikovější než podnikání na domácím trhu. Dnes ale firmám nic jiného nezbývá, pokud nechtějí rozpustit i samy sebe," domnívá se šéf Metrostavu.

Předseda představenstva společnosti Strabag Jaroslav Katzer si myslí, že možnosti uplatnit se v zahraničí jsou hlavně v dopravní infrastruktuře. Podle něj mají navíc výhodu firmy, které v dané zemi mají už nějaké zázemí. "Pokud v dané zemi mají firmy své mateřské pobočky, tak mají i jejich podporu," podotkl Katzer. Zahraniční expanzi nevidí jako záchranu, ale nutnost.

Partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti v KPMG ČR Pavel Kliment tvrdí, že vstup na zahraniční trh je dobrá strategie. "Je to stále ještě existující možnost, která však předpokládá zkušenosti z podobných projektů a znalost dané země," poznamenal Kliment, podle nějž jde o jednu z posledních možností, které českým firmám ještě zbývají.

Získat zakázku v zahraničí však není pro každého. Ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek upozorňuje na vysoké vstupní náklady. "Pokud je to míněno jako dlouhodobá strategie, tak je to určitě dobře a může to pomoci firmám přežít. Prvotní vstup je ale hodně finančně náročný, a proto se zahraniční expanze nedá realizovat krátkodobě. Navíc je to reálná možnost jen pro několik málo firem, sektoru jako takovému to rozhodně pomoct nemůže," neskrývá skepsi Vacek.

České stavebnictví se už pět let nachází v krizi. Zatímco ještě v roce 2008 činila stavební produkce 547,5 miliardy korun, za celý loňský rok se prostavělo 424 miliard korun. Od roku 2009 celkem české stavebnictví kumulativně přišlo o 277 miliard korun. Nedostatek peněz způsobil, že začaly krachovat první stavební firmy. Zatímco ještě v roce 2008 na českém trhu působilo 767 firem s více než 50 zaměstnanci, loni jich bylo 603. Výrazně se snížil i počet všech lidí, které stavebnictví zaměstnává. Před začátkem propadu, tedy v roce 2008, v oboru pracovalo 416 142 lidí, na konci loňského roku jejich počet klesl na 380 586, tedy o 11,3 procenta. Ředitelé největších firem z oboru navíc očekávají, že další vlna krachů ještě přijde.