Rok s Blankou

  • 16. 09. 2016 | zdroj: Mladá fronta DNES Z domova Pavel Švec
  • Zpráva

Tunel za čtyřicet miliard průjezd Prahou usnadnil. Za pár let to může být naopak, varují však experti.

Nejdelší, nejmodernější, ale také nejdražší stavba svého druhu v historii Česka. To je tunel Blanka – šest a půl kilometru městské podzemní dálnice v Praze, na niž bez pár dní přesně před rokem vjela první auta.
Co přinesla řidičům stavba za astronomických čtyřicet miliard? Byl to úspěch, nebo naopak fiasko?
Dopravní experti, které MF DNES oslovila, hovoří o úspěchu. Během ročního provozu se ukázalo, že Blanka mimořádně ulevila zejména centru Prahy. Ovšem zároveň se stala lákavým „řečištěm“ pro řidiče přijíždějící jako velká voda do metropole zejména ze severu a jihu.
Blankou dnes projíždí tisíce aut směřujících k Ústí nad Labem či do Saska ze západu a jihu Čech. A samozřejmě i opačně. Jde o výpadovky na Roztoky, Kladno, Karlovy Vary, Plzeň či Strakonice.

Dopravní peklo na okraji

Potvrdily se předpoklady, že především příjezdy ze severu – tedy z Roztok a dálnice D8 – budou nejvíce problematické.
Počet aut v ulici V Holešovičkách, která je přirozeným prodloužením dálnice D8 a do Blanky de facto ústí, skokově narostl. Vloni v červnu – ještě před otevřením tunelu – tu za den projelo 68 tisíc aut. Letos před prázdninami to bylo již 92 tisíc aut denně.
„Na vině je chybějící severní část obchvatu Prahy. Dokud nebude hotová, tak pro mimopražské řidiče bude tím průjezdným koridorem v oblasti Prahy Blanka. To je velmi negativní jev, a bude-li dostavba obchvatu i nadále blokována, tak to může být pro Pražany v této části města peklo,“ říká profesor Fakulty dopravní ČVUT Petr Moos.
Na druhou stranu se experti obávali, že právě ulice V Holešovičkách absolutně zkolabuje, což se naštěstí nepotvrdilo.
„Nebezpečí, které tam hrozilo, nenastalo, řekl bych díkybohu. Ta situace tam byla špatná před Blankou a je špatná i teď,“ doplňuje expert František Lehovec. Negativa škrtících bodů, tedy napojení výpadovek na komplex tunelů vnitřního okruhu Prahy, podle něj vysoce přebil fakt, že když už je řidiči překonají, ze severního okraje města se na ten jižní dostanou za pár minut.

Praha je trychtýřem Čech

Praha má oproti jiným českým městům tu nevýhodu, že je fakticky dálniční křižovatkou Čech. Je trychtýřem pro statisíce aut, která po dálnicích přijíždějí ze všech stran. Velkou slabinou je nedostavěný obchvat Prahy i vnitřní okruh, jehož je Blanka součástí.
To vyvolává otázku, jak moderní stavba obstojí za pár let, až se dobuduje prodloužení plzeňské D5 (tzv. Radlická radiála) blíže středu města, jež přivede tisíce řidičů ze západu také přímo k pražským tunelům. Podle magistrátu bude totiž právě toto prodloužení dostavěno nejdříve. „Mohl by vyvstat podobný problém, jaký je dnes na severu Prahy u prodloužení D8,“ varuje exministr dopravy Moos.
Blanka by se totiž jistě stala lákavým koridorem i pro motoristy směřující například z Plzně do Ústí nad Labem. A opět je na vině neexistující severní část obchvatu metropole. Tento projekt se přitom nehnul z místa již dvacet let.
Nicméně profesor Lehovec věří, že i tak kapacita Blanky – jíž v současnosti projede na 80 tisíc aut za den – tento nápor ustojí.
„Ale na to se nemůžeme spoléhat. Musí být dostavěn jak obchvat, tak vnitřní okruh. Správně to bude fungovat až jako celek,“ dodává.