Čeká se na mladší sourozence Blanky

  • 21. 09. 2016 | zdroj: Mladá fronta DNES Praha Jakub Heller
  • Zpráva

Praha hledá projektanty pro východní část Městského okruhu. Tunely ale mají vzniknout i jinde

PRAHA Blanka nemá zůstat jedináčkem. Praha spolu s městskými částmi oprašuje dlouho odkládané projekty, které by měly pomoci rozpustit kolony.
Ty se po otevření Blanky tvoří třeba u Vítězného náměstí nebo v Patočkově ulici. Stavby, které by měly Blanku doplnit, mají povětšinou jedno společné – stejně jako ona povedou pod zemí.
Prioritou je podle náměstka primátorky Petra Dolínka (ČSSD) dokončení chybějící části Městského okruhu na severovýchodě Prahy. Ta by měla odvést auta z Troje a Holešoviček směrem ke Štěrboholské radiále. „V současnosti již pracujeme na procesu výběru projektantů, kteří by měli pokračování Městského okruhu připravit,“ říká Dolínek. Výběrové řízení by podle něj mělo skončit začátkem příštího roku. Kdy by se však poslední část Městského okruhu mohla začít stavět, nechtěl předjímat.
Magistrát nicméně stále počítá variantou, kterou již dříve doporučil posudek vlivu stavby na životní prostředí. První část okruhu by tak měla vést od křižovatky Pelc-Tyrolka, u mostu Barikádníků, na Balabenku. V jednom směru by tudy okruh vedl ve stopě Povltavské ulice, která by byla výrazně rozšířena, a ve směru druhém raženým tunelem pod Bílou skálou. Na tento tři kilometry dlouhý úsek by měla v Malešicích navázat kapacitní křižovatka a odtud by okruh dále pokračoval sérií ražených tunelů až ke Štěrboholské radiále.
Tato varianta má však i své odpůrce. „Za mnohem přínosnější považuji duální řešení, které již několik let připravuje Institut plánování a rozvoje,“ říká Vratislav Filler ze sdružení Au*Tomat. V něm by jako městský okruh sloužily dvě větvě komunikací. První větev by tvořila ulice Povltavská, dále by se jelo přes Balabenku, Jarov a Malešice. Druhá větev by vedla přes Kbelskou a Průmyslovou. Plán, který počítá se soustavou tunelů, je podle Fillera zbytečně naddimenzovaný. Pravděpodobně také vyjde Prahu na víc, než kolik stál tunel Blanka.
Duální varianta by však s sebou podle Dolínka nesla řadu komplikací, naráží na nesouhlas městských částí a neulevila by dopravě kolem v současnosti preferované trasy.

První bude Radlická radiála

V souvislosti s ročním provozem Blanky přichází znovu na přetřes i otázka výstavby západních radiál, tedy komunikací, které k ní mají přivést auta z vnějšího okruhu.
Nejblíže k dokončení má v tuto chvíli Radlická radiála. Ta na okraji Prahy naváže na dálnici D5 a nejprve po povrchu a poté i tunely přivede vozidla až do oblasti mezi Barrandovským mostem a smíchovským nádražím. Podle Dolínka se v současnosti dokončuje geoinženýrský průzkum, který je potřebný pro tvorbu jejího finálního projektu. Další harmonogram však upřesnit nechtěl. „Nerad slibuji, že se v roce 2022 kopne do země, ale uděláme pro to maximum,“ dodal.
Naproti tomu Břevnovská radiála, která má sloužit podobnému účelu jako ta Radlická, se zřejmě v dohledné době nepostaví. Městské části a magistrát se totiž zatím neshodly, kudy a jak by měla vést. To je nicméně problém, protože v její zamýšlené trase panuje složitá dopravní situace. Například Patočkova ulice čelí po otevření tunelu Blanka zdaleka největšímu nárůstu počtu vozidel. Tvoří se tam každodenně dlouhé kolony. Vzhledem k tomu, že je Břevnovská radiála v nedohlednu, hledají se rychlejší opatření. Mluví se například o mimoúrovňové křižovatce na Vypichu. Záměr však naráží na odpor Strany zelených v Praze 6. Obává se, že by větší křižovatka přivedla do lokality ještě více vozidel.
Mimo to se uvažuje i o zahloubení samotné Patočkovy ulice. Pokud by se k němu přistoupilo, auta by na jejím konci blíže k centru vjela do tunelu a znovu se na povrchu vynořila až v okolí Břevnovského kláštera.
Pod zem by se mohla schovat i ulice V Holešovičkách, kde po otevření Blanky přibylo meziročně 16 tisíc vozidel za den. Od města její zahloubení požaduje radnice Prahy 8.

„Kulaťáku“ má pomoci obchvat

Dlouhé kolony se po otevření Blanky tvoří také na Vítězném náměstí. To by měl vyřešit jeho obchvat, který má propojit Svatovítskou a Evropskou ulici. Mluví se o něm více než patnáct let. „Teď se zpracovává studie vlivu na životní prostředí. Až bude hotová, bude se předávat na magistrát k vypracování dokumentace a zahájení územního řízení,“ říká Ondřej Kolář, starosta Prahy 6. Stále se však řeší, zda bude obchvat čtyřproudový, nebo pouze dvouproudový. „Já jsem zastáncem té druhé možnosti. Myslím, že není vhodné dávat do města takovéhle strašlivé dálnice,“ dodal Kolář.

***

Vnitřní okruh a chybějící radiály D8

1 Východní část Městského okruhu má v budoucnu vést od křižovatky Pelc-Tyrolka, kde dnes řidiči vyjíždí z tunelu Blanka, přes Balabenku a dál k lanovému mostu na Štěrboholskou radiálu. Vedení města přislíbilo, že nejpozději na začátku příštího roku vypíše výběrové řízení na projektanty této části okruhu.

2 Jižní část Městského okruhu je zároveň nejstarší. Trasa vede od lanového mostu přes Kačerov k Barrandovskému mostu.

3 Západní část Městského okruhu začíná za Barrandovským D11 mostem. Dále ji tvoří soustava tunelů v pořadí Zlíchovský tunel, Mrázovka a Strahovský tunel, který ústí na Břevnově u mimoúrovňové křižovatky Malovanka. 4 Severozápadní část okruhu je vůbec nejnovější. Tvoří ji tunelový komplex Blanka, který se skládá z Brusnického, Dejvického a Bubenečského tunelu. Hranice severozápadní části tvoří křižovatka Malovanka a výjezd z Trojského mostu.

5 Radlická radiála má propojit západní část Pražského okruhu s Městským okruhem. Z velké části by měla vést pod zemí třemi tunely o celkové délce 2,5 kilometru. Vzniknout by podle vedení metropole měla přibližně do osmi let.

6 Břevnovská radiála má být soustava tunelů a nadzemních kapacitních komunikací, která má podobně jako Radlická radiála spojit Pražský okruh s Městským. Měla by odvést pravidelné kolony z Patočkovy ulice. Její výstavba je zatím v nedohlednu.