Češi sází v Srbsku na energetiku a dopravu

  • 27. 09. 2013 | zdroj: Hospodářské noviny, Simone Radačičová
  • Zpráva

Brněnská společnost Alta se blíží k podpisu zakázky na modernizaci hnědo-uhelného dolu a výstavbu tepelné elektrárny Štavalj v Srbsku. Rozhovory se srbskou vládou se nyní soustřeďují na detaily celého projektu.
„Je to širší záležitost, víc uchazečů. Ale srbské straně jsme slíbili, že zachováme mlčenlivost a nebudeme to komentovat,“ řekl Vladimír Plašil, předseda představenstva Alty. Tamní tisk již dříve napsal, že o Štavalj se zajímaly i podniky z Ruska, Číny či Spojených arabských emirátů.
Tato zakázka se minulý týden dostala i na pořad jednání českého ministra zahraničí Jana Kohouta se srbskou ministryní pro energetiku Zoranou Mihajlovičovou. Ta dříve označila tento projekt za energetickou prioritu Srbska.
Podle srbských médií se společně se zástupci Alty jednalo o technických, finančních a ekologických detailech spojených právě s dolem a elektrárnou s budoucím výkonem 300 megawattů. Na výstavbě by se měly podílet až tři tisíce dělníků a trvat by měla tři až pět let.
Hra o tramvaje i metro Energetika patří společně s dopravou a ochranou životního prostředí mezi sektory, které jsou pro české podniky v Srbsku nejatraktivnější, uvedl šéf zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Bělehradě Pavel Svoboda. „České firmy zde mají zjednodušeně řečeno co nabídnout a bez rozvoje těchto oblastí není možné přilákat zahraniční investory, modernizovat ekonomiku a zlepšit životní standard a kvalitu života a také se stát plnohodnotnými členy EU,“ vysvětlil Svoboda. „Je hodně českých firem, které mají zájem o investice v Srbsku, a to se týká například projektu na výstavbu tepelné elektrárny Štavalj, ale i železničních a silničních koridorů,“ řekl po setkání s Kohoutem srbský premiér Ivica Dačič.
Mezi další podniky z Česka, které chtějí posílit svoji přítomnost v Srbsku, patří například stavební společnost Metrostav, která by se chtěla ucházet o dlouho odkládanou a diskutovanou stavbu bělehradského metra. Srbsko přitom není jedinou zemí Balkánu, kde firma nyní posiluje své pozice. Podle chorvatského regionálního tisku se Metrostav hodlá podílet i na výstavbě dopravní a vodní infrastruktury a také průmyslové zóny u Osijeku na východě země.
O rekonstrukci železničních tratí v Srbsku má zájem skupina českých firem tvořená OHL ŽS, AŽD Praha, EŽ Praha a Inekonem. Nyní se soustředí na zakázku na opravu železniční tratě Niš-Dimitrovgrad. „Jedná se o dlouhodobě projednávaný projekt modernizace významného koridoru spojujícího jih Evropy. Věříme, že po překonání bariér, zejména v oblasti podmínek financování, se nám podaří v brzké době dosáhnout konečné dohody a zahájení projektu,“ uvedl zástupce Inekonu Jiří Obručník.
„Vlastní realizace se předpokládá v několika etapách. První etapa v objemu zhruba 60 milionů eur zahrnuje stavební práce na úseku Čele Kula - Staničenje a zpracování projektové dokumentace na další úseky, elektrizaci a signalizaci. Financování projektu zajišťuje Česká exportní banka,“ dodal Zdeněk Zedníček, výkonný ředitel pro oblast Balkánu z OHL ŽS.
Ikenon v Srbsku působí přes 15 let. V minulosti se podílel na modernizaci 35 tramvají pro Bělehrad. V současné době sleduje například možnosti dodávek či další modernizace tramvají. Od roku 2010 je v Bělehradě zastoupena i společnost OHL ŽS, která v zemi nyní připravuje projekty především v oblasti dopravní infrastruktury.
Potíže s financováním Podle Svobodových slov se české firmy v Srbsku potýkají například s pomalou byrokracií. „Největší problém pro české firmy, které se zajímají o velké projekty, jsou ale podmínky financování. Pro menší a střední firmy, které spolupracují s podobnými obchodními partnery, je problémem platební neschopnost. Neochota či nemožnost platit předem,“ upozornil Svoboda. Srbsko má navíc silně omezené možnosti financování. A proto by se české firmy měly zaměřit i na spolupráci s dalšími zahraničními investory, kteří do země přicházejí. „Příkladem může být Kovoprojekta Brno, která se podílela na modernizaci rafinerie v Pančevu pro ropnou společnost NIS (Naftna Industrije Srbije), kterou získal Gazpromněft (GAZPROM),“ říká Svoboda.
V Srbsku roste i konkurence z dalších států, které mají zájem o podobné sektory jako české podniky. „V poslední době se zde objevuje konkurence z Číny, Ruska a Ázerbájdžánu. Svoje aktivity zaměřují do oblasti silniční a železniční infrastruktury a nabízí mnohasetmilionové úvěry na realizaci projektů. Například Rusko nabídlo úvěry na železniční projekty v hodnotě 800 milionů eur,“ upozornil Zedníček z OHL ŽS.
Obručník z Inekonu pak uvedl, že firmy v Srbsku naráží na obdobné potíže jako u řady dalších zemí. „Zejména však časté změny politické reprezentace ovlivňují jednání o významných zakázkách financovaných státem,“ uzavřel.

***

Vývoj Srbska
HDP
Roky V %
2009 -3,5
2010 1,0
2011 1,6
2012 -1,7
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
Roky V %
2009 16,6
2010 19,2
2011 23,7
2012 22,4
ZDROJ: SVĚTOVÁ BANKA, SRBSKÁ NÁRODNÍ
BANKA, MINISTERSTVO FINANCÍ SRBSKA.

0,8 MILIARDY EUR je objem přímých zahraničních investic, které loni přitekly do Srbska. V roce 2010 Bělehrad získal 1,1 miliardy a o rok později dokonce 2,2 miliardy eur. Na žebříčku Doing Business hodnotícím podmínky, které státy vytváří pro podnikání, skončilo Srbsko na 86. místě. Z bývalé Jugoslávie je Makedonie 23., Černá Hora 51., Chorvatsko 84., Kosovo 98. a Bosna a Hercegovina 126.