Stavaři čekají na lepší roky

  • 16. 12. 2016 | zdroj: Hospodářské noviny Podniky a trhy Petr Zenkner
  • Zpráva

STAVEBNÍ FIRMY V ČESKU VĚŘÍ, ŽE PŘÍŠTÍ ROK BUDE LÉPE. VĚTŠÍ NÁRŮST STÁTNÍCH ZAKÁZEK ALE PŘEDPOKLÁDAJÍ AŽ V LETECH 2018 A 2019.

Setkání lídrů českého stavebního průmyslu letos spíše připomínají smuteční akce. Ani poslední čísla, která na setkání šéfů stavebních firem prezentovala analytická společnost CEEC Research, na tom nic nezmění. Za prvních deset měsíců se stavební výroba meziročně snížila o 9,3 procenta. Největší propad, téměř 17 procent, připadá na inženýrské stavby, které nejvíce závisí na státních zakázkách.
„České stavebnictví je, i přes některé pozitivní výkyvy, od roku 2009 v permanentní recesi,“ popisuje situaci celého oboru Pavel Pilát, generální ředitel Metrostavu. Ten patří k podnikům, které na veřejných zakázkách často pracují.
„Hlavním problémem je nevhodná a složitá legislativa, a to jak v oblasti zadávání veřejných zakázek, tak i při zajišťování všech povolení nutných pro zahájení stavby,“ myslí si Tomáš Slavíček, generální ředitel inženýrské společnosti Sudop Praha, která se zabývá dopravními stavbami, hlavně na železnici. Nyní se například podílí na přípravě železniční trasy spojující pražské Letiště Václava Havla s centrem.
Kritici současného stavu upozorňují, že vliv na razítka, bez nichž se nemůže začít stavět, má v tuto chvíli celkem sedm ministerstev.
Bez ohledu na velikost nebo zaměření firmy si manažeři stavebních firem ale myslí, že hůř než letos už nebude. Tři čtvrtiny z nich předpokládají, že v letech 2017 a 2018 poroste celý sektor každoročně o více než dvě procenta. V celkovém součtu to však nepokryje ani letošní pokles.

Zákon o dálnicích

Největší kritiku schytává stát za přípravu veřejných investic, kterým podle stavebních firem chybí vize a dlouhodobé plány. „Je strategickým zájmem maximálně využít prostředky z fondů EU. To se dá zvládnout, jen když se zakázky budou zadávat průběžně,“ říká Michal Jurka, ředitel společnosti Skanska, která je jedním z lídrů na trhu. Pro jasný harmonogram dopravních staveb bylo ve výzkumu CEEC Research celkem 82 procent firem.
Státní fond dopravní infrastruktury má pro příští rok schválený rozpočet 82,1 miliardy korun, včetně třiceti miliard z evropských fondů. Z nich pak jdou peníze k největším státním investorům, jimiž jsou Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty.
Podle ministra dopravy Dana Ťoka je optimální výše investic do dopravních staveb asi osmdesát miliard ročně. Ministr se chystá zlepšit situaci kolem přípravy dopravních staveb a hodlá po vzoru Německa připravit nový zákon o liniových stavbách. Ťok ho chce předložit ve druhé polovině roku 2017. Zákon podpořil také jeho stranický šéf, ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš.
Ťokovou ambicí je například dokončení modernizace D1 do roku 2020. Optimismus ministra dopravy ale úplně všichni nesdílí. „Vypsané zakázky se vůbec nemusí začít stavět již příští rok. Nyní jde jen o výběr firem, které teprve pak budou o zakázky soutěžit na cenu. Reálně se začne stavět v roce 2018,“ myslí si člen představenstva Hochtiefu CZ Tomáš Koranda o zmiňovaných desítkách miliard korun na dopravní projekty oznámených ministerstvem dopravy.
Podle Korandy může navíc místní stavební trh poškodit i agresivní vstup nových zahraničních stavebních firem, které tu často zastupují jen advokátní kanceláře. „Jde o italské, řecké, turecké nebo kazachstánské firmy, které v Česku nikoho nezaměstnávají, neinvestují tady ani se nepodílejí na podpoře technického školství,“ uvedl Koranda. Ten se obává, že to jen zvýší tlak na nejnižší cenu u zakázek vypisovaných státem.

Zakázky v cizině

Jednou z možností, jak řešit pokles veřejných zakázek v Česku, jsou pro firmy i tendry v okolních státech. Velmi úspěšná je v nich například skupina Metrostav, která se zaměřuje na tunely, mosty a dálnice. Z celkových pěti tisíc zaměstnanců Metrostavu jich v zahraničí pracuje 1500.
Z letošního obratu Metrostavu, 30 miliard korun, připadá třetina na zakázky v cizině, hlavně ve Skandinávii a v Polsku. Tady firma za devět miliard korun realizuje výstavbu dvacetikilometrového úseku dálnice mezi Gdaňskem a Elblagem, jehož součástí je i most přes Vislu.
„V Polsku stát táhne za jeden provaz, motivací číslo jedna je čerpání dotací a výstavba dálnic,“ řekl Radim Čáp, který řídí dceřinou firmu Metrostavu v Polsku. Místní legislativa podle něj řeší všechno, na čem ta česká krachuje – snadnější průběh výkupu pozemků, rychlejší průběh EIA i mechanismus na odstranění mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle Radima Čápa Polsko takto změnilo zákony už kolem roku 2008.

***

České stavebnictví je, i přes některé pozitivní výkyvy, od roku 2009 v permanentní recesi. Pavel Pilát generální ředitel Metrostavu

82,1 mld. Kč
Peníze, které hodlá stát v roce 2017 investovat do dopravní infrastruktury.

130 %
Meziroční nárůst vypsaných výběrových řízení na stavební práce.

2 %
Předpoklad růstu stavebnictví v letech 2017 a 2018.

Graf

JAK SI VEDE ČESKÉ STAVEBNICTVÍ

zdroj: ČSÚ, CEEC Research