„CirkArena pro nás není jen nová budova, ale místo, kde budeme hledat využití taky pro odpady, které region produkuje desítky let. To, že se většina materiálu z demolice Werk Areny vrátila zpět do stavby, je pro nás dobrým začátkem i ukázkou, že cirkulární ekonomika funguje v praxi, nejen na papíře," říká výkonný ředitel Materiálového a metalurgického výzkumu Jakub Švrček.
„Z trubek o průměru 8 až 50 cm a celkové délce 6,3 km smontujeme skládačku s půdorysem 41 na 59 metrů a celkovou vahou odpovídající 393 tunám. Dva největší dílce mají čtvercový půdorys 18 metrů. Ve stavebnictví působím už 23 let a musím říct, že dosud jsem se s ničím podobným nesetkal. Jde však jen o jeden z mnoha technicky náročných prvků, kterými tato stavba vyniká. Velkou výzvou byla už náročná demolice původní hokejové haly a následná téměř kompletní recyklace stavebního odpadu. Obojí vyžadovalo zkušenosti i smysl pro improvizaci,“ prozrazuje vedoucí projektu Pavel Szmek z Metrostavu CZ.
Ještě před demolicí WerkAreny musel jeho tým vybudovat přeložku horkovodu, protože potrubí vedlo právě skrz původní budovu hokejové haly. Novou budovu CirkAreny s maximálními půdorysnými rozměry 121 na 73 metrů už bude vytápět dvanáct geotermálních vrtů v kombinaci s horkovodem.
V rámci recyklace museli stavbaři velmi pečlivě vytřídit a zpracovat jednotlivé materiály podle druhů. Staré železo putovalo jako vsázka zpět do železáren, podrcené sklo jako přísada do skláren a konečně zbytky betonu a cihel do mobilní drtičky, která je přeměnila na tzv. recyklát. Díky němu se stavbaři mohli téměř u veškerých obsypů a podsypů obejít bez využití primárního kameniva z lomů a pískoven a také dosáhnout až impozantního 90% podílu recyklace. Specifickou uměleckou variantu cirkulární ekonomiky tvoří socha sestavená z ocelových trubek původní nosné konstrukce zastřešení staré WerkAreny.
Cílem stavbařů Metrostavu CZ je nyní objekt co nejdříve „uzavřít“ nosnou konstrukcí opláštění a parotěsnou zábranou, aby se podařilo před zimou ochránit materiály náchylné na vlhkost. Souběžně začínají uvnitř budovy vyzdívky a hrubé rozvody vzduchotechniky a inženýrských sítí.
Z pohledu udržitelného rozvoje vynikne CirkArena nejen již zmíněnou recyklací a geotermální energií, ale i dalším technologickým vybavením a ekologickými prvky. Do světlíku atria bude vsazena průsvitná fotovoltaická elektrárna, fasáda bude v některých místech zahrnovat až
40 cm izolace a voda ze střechy bude svedena do retenčních nádrží. Budova dále zaujme „zelenou střechou“ a obecně mimořádným množstvím zeleně.
Circular Economy R&D Centre, neboli CirkArena, se zaměří na výzkum zejména průmyslových odpadů specifických pro Moravskoslezský kraj, jako jsou strusky, odprašky, bioodpadů a stavebních odpadů. Výzkumné centrum má po ukončení těžby uhlí přispět k transformaci Moravskoslezského kraje. Metrostav CZ jej v režimu Design and Build staví pro firmu Materiálový a metalurgický výzkum.
Projekt je z 85 % financován z evropského Operačního programu Spravedlivá transformace. Partnery jsou nejen město Třinec, ale také Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Plný provoz CirkAreny by měl být zahájen během roku 2028.
Kontaktní údaje
Radim Mana
tiskový mluvčí Skupiny Metrostav
Metrostav a.s. Koželužská 2450/4 180 00 Praha 8
T 266 019 715, M 601 110 376
Radim.mana@metrostav.cz
