Napsali o nás

Metrostav nabídl pražskému magistrátu převzetí kompletní odpovědnosti za dokončení tunelu Blanka včetně technologické části, kterou zajišťuje ČKD Praha DIZ. V dopise primátorce Adrianě Krnáčové to uvedl předseda představenstva Metrostavu Jiří Bělohlav. Tunel se měl otevřít v dubnu, kvůli výměně kabelů poškozených vodou ale město zprovoznění odložilo. Podle ČKD výměna potrvá zhruba osm měsíců.

„Naše firma je okamžitě připravena zahájit s Hlavním městem Prahou jednání o převzetí kompletní odpovědnosti za dokončení celého projektu Blanka včetně technologické časti. Jsem si jist, že v úzké spolupráci dokážeme oživit toto krásné dílo v rozumném termínu,“ napsal Bělohlav v dopise, který má ČTK k dispozici.Náměstek primátorky za ČSSD Petr Dolínek Českému rozhlasu řekl, že je to vstřícné gesto, město ale musí provést právní analýzy. „Bereme to jako první krok k jednání na toto téma. Musíme se podívat na případné právní a další aspekty, protože také máme zákonem limitované vícepráce a další možnosti. S Metrostavem budeme jednat velmi rychle,“ ujistil Dolínek. Kabely byly poškozeny přívalovými dešti a vlhkým prostředím tunelu, se kterým miliardové smlouvy s dodavatelem technologií nepočítaly. ČKD Praha DIZ minulý týden vypracovala harmonogram objednávky a následné výměny poničených kabelů. Stále ale není jasné, kdo práce zaplatí. Magistrát už oznámil, že výměnu platit nehodlá. Podle některých informací by práce mohly vyjít na stovky milionů až miliardu korun.ČKD jakékoli pochybení odmítá. „Náš postoj je pořád konzistentní a měnit jej nebudeme. ČKD Praha DIZ veškeré své dodávky řešila zcela v souladu s projektem a zadáním objednatele. Na rizika bylo upozorňováno opakovaně, což doložíme jednotlivými zápisy z kontrolních dnů včetně návrhů možných řešení, které jsme nad rámec svých povinností předkládali,“ sdělil ČTK na počátku března mluvčí firmy Karel Samec.Blanka měla být původně otevřena v roce 2011. Poté vedení města termín několikrát odložilo, mimo jiné na jaro loňského roku, poté na prosinec a naposledy chtěli politici slavnostně pásku přestřihnout letos v dubnu. Podle údajů od ČKD Praha DIZ se ale strategická dopravní stavba neotevře dříve než na konci letošního roku.Důležitou dopravní stavbu, která vyjde na 37 miliard korun, provázejí problémy od začátku. Rozhodčí soud už loni řešil spory se stavební firmou Metrostav o miliardové částky. Dosud pak pokračuje soudní pře se stavebním dozorem, firmou Inženýring dopravních staveb (IDS).Sehnat a vyměnit kabely v pražském tunelu Blanka potrvá údajně měsícePraha zvažuje kvůli výměně kabelů v tunelu Blanka další arbitrážProblémy s tunelem Blanka by mohla řešit sněmovní vyšetřovací komisePetr Dolínek o tunelu Blanka: Jde o komplot firem vůči Praze! Za své chyby musí zaplatitPraha žádá náhradu za zničené kabely v Blance. Bude se i souditPraha potvrdila, že se tunel Blanka v dubnu neotevře. Nový termín není jasnýBohuslav Svoboda o tunelu Blanka: Vedení Prahy za Pavla Béma udělalo celou řadu chyb



Metrostav nabídl Praze dokončení Blanky. Vstřícné gesto, řekl Dolínek

Stavební firma Metrostav nabídla pražskému magistrátu převzetí kompletní odpovědnosti za dokončení tunelu Blanka včetně technologické části, kterou zajišťuje ČKD Praha DIZ. V dopise primátorce Adrianě Krnáčové to uvedl předseda představenstva Metrostavu Jiří Bělohlav. Tunel se měl podle posledního stanoveného termínu otevřít v dubnu, kvůli výměně kabelů poškozených vodou ale město přestřižení pásky odložilo. Podle ČKD výměna potrvá zhruba osm měsíců.

„Naše firma je okamžitě připravena zahájit s Hlavním městem Prahou jednání o převzetí kompletní odpovědnosti za dokončení celého projektu Blanka včetně technologické časti. Jsem si jist, že v úzké spolupráci dokážeme oživit toto krásné dílo v rozumném termínu,“ uvedl Bělohlav v dopise.

Kabely poškodily přívalové deště a vlhké prostředí tunelu, se kterým miliardové smlouvy s dodavatelem technologií nepočítaly. ČKD Praha DIZ minulý týden vypracovala harmonogram objednávky a následné výměny poničených kabelů. Stále ale není jasné, kdo práce zaplatí. Magistrát již oznámil, že výměnu platit nehodlá. Podle některých informací by práce mohly vyjít na stovky milionů až na miliardu korun.

ČKD odmítá chybu: Pracovali jsme v souladu s projektem

ČKD jakékoli pochybení odmítá. „Náš postoj je pořád konzistentní a měnit jej nebudeme. ČKD Praha DIZ veškeré své dodávky řešila zcela v souladu s projektem a zadáním objednatele. Na rizika bylo upozorňováno opakovaně, což doložíme jednotlivými zápisy z kontrolních dnů včetně návrhů možných řešení, které jsme nad rámec svých povinností předkládali,“ sdělil na počátku března mluvčí firmy Karel Samec.

Blanka měla být původně otevřena v roce 2011. Poté vedení města termín několikrát odložilo, mimo jiné na jaro loňského roku, poté na prosinec a naposledy chtěli politici slavnostně pásku přestřihnout letos v dubnu. Podle údajů od ČKD Praha DIZ se ale strategická dopravní stavba neotevře dříve než na konci letošního roku.

Důležitou dopravní stavbu, která vyjde na 37 miliard korun, provázejí problémy od začátku. Rozhodčí soud už loni řešil spory se stavební firmou Metrostav o miliardové částky. Dosud pak pokračuje soudní pře se stavebním dozorem, firmou Inženýring dopravních staveb (IDS).

	   Blankou měli řidiči jezdit už čtvrtým rokem

	Polovina 90. let - Praha se rozhodovala mezi třemi variantami severozápadní části městského okruhu pod názvy Dana, Hana a Blanka. Přednost dostala Blanka, do územního plánu byla zařazena v září 1999, tehdy ještě bez konkrétního termínu otevření.

	Červen 2001 - Odhad nákladů na Blanku byl 16 miliard korun.

	Prosinec 2004 - Zpřesněný odhad nákladů byl 22 miliard korun.

	26. září 2006 - Radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky. Stal se jím Metrostav, práce začaly na jaře 2007, hotové měly být do října 2011.

	Červen 2007 - Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji.

	20. května 2008 - Ve Stromovce se kvůli stavbě tunelu propadla půda, podobná nehoda se v parku stala i o pět měsíců později. Naposledy se rozestavěný tunel propadl v červenci 2010.

	19. června 2008 - Primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že odpracuje 50 hodin ve prospěch sdružení Auto*Mat, pokud bude komplex stát více než 25,7 miliardy korun.

	Listopad 2009 - Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování celého komplexu o 13 měsíců zpozdí. Termínem otevření měl být prosinec 2012.

	9. srpna 2011 - Náměstek primátora Karel Březina (ČSSD) řekl, že tunel by měl začít fungovat v první polovině roku 2014 (později se objevil termín 1. května 2014). Důvodem odložení byly finanční potíže města.

	Duben 2014 - Během arbitráže mezi Prahou a Metrostavem, která rozhodovala o placení za komplex Blanka, se objevil jako možný termín dokončení konec léta 2014. Později se neoficiálně hovořilo o začátku října (tedy ještě před komunálními volbami, jež konaly 10. a 11. října 2014).

	Červen 2014 - Dodavatel technologické části tunelu, firma ČKD Praha DIZ, v dopise magistrátu uvedla, že nestihne do podzimního termínu práce v tunelu termínu dokončit. Začátkem července potvrdil odklad i náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09), jako termín otevření byl poté zmiňován duben 2015.

	15. srpna 2014 - Nouza řekl, že 6. října se autům a tramvajím otevře alespoň Trojský most, který je součástí komplexu Blanka. Most se v ten den provozu skutečně otevřel.

	30. září 2014 - Nouza oznámil, že komplex Blanka se otevře 2. prosince (na svátek Blanky). Na termínu zahájení zkušebního provozu se Praha dohodla s ČKD Praha DIZ. V říjnu se ale v médiích objevily informace, že je kvůli průsakům spodní vody termín otevření ohrožen, Nouza to ale odmítl.

	17. října 2014 - V tunelu se uskutečnil kontrolní den, z harmonogramu prací v jeho zápisu vyplynulo, že se Blanka 2. prosince pravděpodobně neotevře. Nouza ovšem ještě 10. listopadu řekl, že nevidí důvod, proč by tunel nebyl otevřen včas.

	14. listopadu 2014 - Tehdejší kandidátka na primátorku Adriana Krnáčová (ANO) řekla, že prosincový termín se nestihne a ona by ráda tunel Blanka otevřela v březnu 2015. Také stavební firma Metrostav oznámila, že při stavbě komplexu vždy počítalo jako s termínem otevření s dubnem 2015.

	21. listopadu 2014 - Firmy podílející se na výstavbě se shodly, že zkušební provoz tunelů začne na přelomu března a dubna 2015. Prosincový termín tak definitivně padl.

	23. února 2015 - Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD) řekl, že Praha zřejmě opět odloží otevření tunelového komplexu Blanka. Musí totiž vyměnit kabely technického zabezpečení, které zničila voda.

	26. února 2015 - Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) oznámil, že Praha opět odložila termín zprovoznění tunelu Blanka. Musí se totiž vyměnit větší množství poničených kabelů technického zabezpečení.

	6. března 2015 - Vedení Prahy oznámilo, že zvažuje další arbitráž. Soudit se chce s dodavatelem technologií, firmou ČKD Praha DIZ, kvůli poškozeným kabelům.

	13. března 2015 - Mluvčí ČKD Praha DIZ Karel Samec řekl, že objednávka a výměna kabelů potrvá více než osm měsíců.

	16. března 2015 - Metrostav nabídl pražskému magistrátu převzetí kompletní odpovědnosti za dokončení tunelu Blanka.



Metrostav nabídl Praze kompletní dokončení Blanky

Výtvarné umění

Ktomu, aby vzniklo kvalitní dílo ve veřejném prostoru, není nutný ani dobrý důvod, ani vhodná příležitost. Důvody se většinou nedají zpochybnit, o to hůř se ale pak kritizují nepovedené monumenty, které nelze přehlédnout.
	V Praze v posledním desetiletí nebylo postaveno mnoho pomníků – většina z nich ovšem postrádá úroveň, o nadčasovosti nemluvě. K velké škodě města jsou ty nejméně povedené objekty na nejviditelnějších místech a prošly dokonce soutěžemi s odbornými komisemi.
	Teprve nyní, při příležitosti založení Památníku ticha na bývalém pražském nádraží Bubny, vznikl jeden z nejpůsobivějších a nejsmysluplnějších monumentů 21. století. Památníksochaře Aleše Veselého,představený minulýtýden,je vlastně teprve i deou–objekt byl původně a mýšlen jako„základní kámen“.
	Veselého Brána nenávratna, dvacetimetrová železniční kolej i s pražci směřující přímo k nebi, má dlouhý příběh. Umělec z židovské rodiny v dětství bydlel nedaleko bubenského nádraží. Za války viděl z okna domu na shromaždiště v místech nynějšího Parkhotelu v Holešovicích, odkud Židy odváděli na nádraží a deportovali do koncentračních táborů. Tudy prošli také Veselého otec i sestra, kteří se naštěstí vrátili zpět.
	V 50. letech absolvoval Aleš Veselý Akademii výtvarných umění a v 60. letech patřil k mladým progresivním autorům, kteří měli úspěch i na zahraniční scéně. Tehdy se neustále vracel k myšlence, jak s osudovým místem spojit tichý umělecký komentář. V roce 1968vytvořil Veselý nasym poziu ve Vítkovických železárnách monumentální ocelovou sochu Kadiš(modlit ba za otce),kterou semu ale nepodařilo nikde umístit,a na počátku 70. let, kdy se sochař ocitl na seznamu neoficiálních umělců,si objekt odvezl na zahradu svého ateliéru ve Středoklukách. Až v roce 2013 při první prezentaci budoucího Památníku ticha na nádraží Bubny se měla socha přivézt na osudové místo. Zabránily tomu povodně.
	Vize symbolické „brány“ v místě shromaždiště zůstávala otevřená,autor čekal nasvou chvíli. Ta přišla, až když vznikl projekt Památníku ticha, a Veselý byl osloven, zda by nezapůjčil právě Kadiš. Leoš Válka, ředitel pražského Centra současného umění DOX, který se podílel na organizaci financování první etapy památníku, upozornil na to, že pouhý základní kámen ještě neexistujícího památníku na opuštěném nádraží by nebyl vidět, proto se na místě musí vztyčit monument. A tak si vhodná chvíle našla Aleše Veselého, snad jediného českého autora monumentů, jež jsou paradoxně rozesety po celém světě, nikoli v Česku.
	V konceptu ještě figurovalo pomyslné schodiště do nebe, nádraží si však vyžádalo formu kolejí. České dráhy našly historické kusy kolejí i pražců a tak vzniklo autentické dílo, jehož záměrné zkreslení perspektivy evokuje mnohem delší cestu vzhůru. Dvacet metrů vysoký pomník upevněný v těžké kovové konstrukci je vysoký jako pětipatrový dům a poutá pozornost z velké dálky. Navíc je formálně velmi čistý, výmluvný a přitom mlčenlivý. Sochař na něm pracoval dva měsíce v hale Metrostavu v Počernicích a trochu se obával, jestli to nebude příliš „velké divadlo“. Ukázalo se však, že umělcova intuice je v případě monumentů správná. Vypadají vždy obustně i křehce zároveň,vytváře jí dojem lability a porušování fyzikálních zákonů. Jejich příběh je jasný, bez dalších spekulací.
	Zdaleka viditelný signál, memento mori, bude lidem připomínat, že historie je může poučit o tom, co se jim děje dnes. Památník ticha nemá být pouze vzpomínkou, ale poselstvím o hrozbě „mlčící většiny“.



Památník ticha upozorňuje na mlčící většinu

Společnost Kuchař &Thein zahájila v polovině listopadu 2014 v Praze 4-Modřanech mezi ulicemi Generála Šišky, Soukalova a K Dolům výstavbu projektu Byty U Dubu, který nabízí 157 bytů. Generálním dodavatelem stavby je Metrostav, a. s., divize I, který vyhrál tendr na generálního dodavatele stavby. Autorem projektu je Petr Bouřil z ateliéru ABM architekti. Předpokládaný termín dokončení projektu je ve 4. čtvrtletí 2016. Projekt byl na začátku listopadu také oceněn odbornou porotou a získal ocenění Realitní projekt roku 2014 na Praze 4. Celková investice do projektu je 470 miliónů korun. Nízkoenergetický bytový dům (štítek B, energeticky úsporný) by měl být postaven v průběhu následujících dvou let.
	Bytový dům je členěn do tří částí se samostatnými vchody, se dvěma podzemními a osmi nadzemními podlažími. Od pátého podlaží se hmota domu postupně zmenšuje, takže v posledním, osmém podlaží jsou jen tři byty. V suterénu nechybí sklepy, garážová stání a společné prostory v podobě míst na kola a dětské kočárky. V přízemí domu jsou také nebytové prostory určené pro menší provozovny, jako třeba květinářství, pekařství nebo jiné služby pro každodenní využití rezidentů.
	Téměř všechny bytové jednotky mají balkóny, zasklené lodžie nebo terasy. Celý dům bude uzavřen elektronickým vrátným, v každém bytě bude domácí telefon, příprava na kamerový systém a připojení na pult centralizované ochrany. Vjezd do garáží bude ovládán vstupním čipem.
	Zajímavostí projektu jsou tzv. chytré byty 1 (2) + kk, které umožnují bydlení pro jednotlivce, pár, nebo mladou rodinu. V tomto variabilním bytě lze úpravou plánované polopříčky vytvořit jeden velký obytný prostor, nebo si ložnici zcela oddělit a vytvořit si útulný a plnohodnotný byt 2 + kk. Skleněné příčky, posuvné dveře, japonské stěny nebo tradiční samostatné vstupy změní styl bytu dle požadavků a stylu klienta. Velikost bytu cca 50 m2 s prostornou lodžií (cca 12,5 m2) nabídne dostatek prostoru pro život a relaxaci, ale i velké úložné prostory. Téměř každý byt disponuje komorou a prostorem pro vestavěné skříně. Ve vyšších patrech jsou umístěny atraktivní větší byty 3 + kk a 4 + kk s terasami až 230 m2 a výhledy přes Vltavu a do nedaleké Modřanské rokle.



Byty U Dubu

ŠÉF METROSTAVU BĚLOHLAV: EXISTUJE OBJEDNÁVKA, ABY SE BLANKA V DOHLEDNÉ DOBĚ NEZPROVOZNILA
„S takovými komplikacemi, jaké panují okolo pražského tunelu Blanka, jsem se za více než čtyřicet let ve stavařině nesetkal. Celé je to podezřelé, JAKO BY NĚKDO CHTĚL, ABY TUNEL NEŠEL DO PROVOZU,“ tvrdí Jiří Bělohlav, prezident firmy Metrostav, jež dělala stavební část projektu. V rozhovoru pro Reflex se vyjadřuje k pozadí celé stavby.

PODOBNÉ TYPY STAVEB děláme všude po Evropě – v Německu, Maďarsku, Srbsku, ve Švédsku, v Norsku nebo na Islandu. Buďto máme jenom stavební část jako v případě Blanky, anebo současně technologickou. Chci tím říct, že vím, co to je dodávat inženýrské sítě do tunelů. O to víc jsem šokován z dění kolem pražské Blanky.

* Co vás nejvíc znepokojuje?

	Nedávno jsme dokončili další část pražského metra, kterou jsme dělali pro Dopravní podnik hlavního města Prahy. Objemem prací a dodavatelskou strukturou jde o srovnatelné projekty s Blankou. A rozdíl? Na metru není žádný problém a na Blance pořád něco. Kdo má mozek v hlavě, si tyto dvě věci dokáže dát dohromady. Proč jeden projekt je v pořádku a druhý není?

* Proč?

	Nebudu vám napovídat.

* Někdo říká, že ČKD DIS Praha, v jejímž pozadí stojí Rusové, chce z projektu přes údajně vadné kabely prý vytáhnout další peníze.

	K tomu se nechci vyjadřovat.

* Tak jinak: jak se to s kabely, kvůli nimž se formálně oddaluje otevření tunelu Blanka?

	Dokážu posoudit, co my jako firma montujeme u nás nebo v zahraničí a co je v Blance. Tam se jedná o technologickou šílenost, absolutně naddimenzovanou věc. Na konci kabelů v Blance je údajně sto padesát tisíc koncových prvků, čidel, kamer, světel a značek.

* Co myslíte slovy šílenost?

	Když vjedete do Blanky a zrovna je všechno rozsvícené, připadáte si jako na matějské pouti. Na každém metru něco svítí a bliká – to v žádném tunelu na světě neuvidíte. Je to něco mimořádného.

* To hodnotíte kladně, nebo záporně?

	Samozřejmě že záporně. Tak to vůbec nemuselo být. Stačilo vybrat bezpečnostní prvky, jež mají dobrou kvalitu, a dost. Většina věcí je zbytných, takže místo deseti kabelů jich tam dnes máte třeba sto. Tunel Blanka je protkaný sítí kabelů, které celý provoz jenom komplikují. Je to dobré akorát k tomu, aby se někdo mohl vymluvit, že systém nefunguje. Cítím za tím objednávku, aby se to celé nerozjelo.

* Kdo tu objednávku vytváří, politici, nebo dodavatelé technologií?

	Jde o mix obou zájmů. Opakuji, s metrem nejsou žádné problémy a s Blankou pořád něco. Jako by někdo chtěl, aby byly.

* Proč zadavatel nevěděl, že jde o problematické zařízení?

	Vysvětlím to na příkladu. Chcete si v bytě vyměnit jádro. Nasmlouváte si člověka s kulatým razítkem a objednáte firmu. Pak se už rekonstrukci nevěnujete, přijdete za dva měsíce a samozřejmě mnoho věcí je jinak. To je Blanka. Srovnejte si jenom odborné týmy, jež má pražský Dopravní podnik, dozorující stavbu metra, a co má hlavní město Praha na odboru městského investora.

* V čem se týmy liší?

	Na rozdíl od Dopravního podniku dnes není na magistrátu ani jeden člověk, jenž projektům typu Blanka rozumí. Když pracujete pod pražským Dopravním podnikem, tamní experti vás neustále honí a něco vám vytýkají. Tohle s Blankou nebylo, ale není to moje věc. Nechci napadat pražský magistrát.
Jen vidím, že dnešní situace s Blankou nikdy neměla nastat.

* Je pro vás Blanka v něčem precedentní případ?

	Na rozdíl od mnoha lidí si myslím, že je to krásný projekt a ve spojitosti s městským okruhem Praze dopravně stoprocentně pomůže. Naše firma do takových projektů půjde i v budoucnosti, ale nejsme zadavatelé a nedokážeme upravit přemýšlení lidí z pražského magistrátu. Nový pražský radní pro dopravu Dolínek několikrát správně řekl, že by bylo lepší, kdyby všechno bylo v jedněch rukách, tedy stavební i technologické práce. Těmi tunely se totiž mohlo jezdit už na podzim 2013.

* Kdy došlo k rozdělení stavební a technologické části projektu?

	Už v počátku. My jako Metrostav jsme vysoutěžili pouze stavební část. Vykopat a vybetonovat díry s těmi kobkami, které tam jsou. Někdo jiný zase získal zakázku na dráty a vzduchotechniku. Takže jestli já vnímám nějaké poučení z Blanky, pak to, že příště by měla stavba být v jedněch rukou, aby se nikdo nemohl stále vymlouvat.

* Proč tu zakázku městský investor v počátku rozdělil?

	Pražští politici asi neměli odvahu takový balík peněz svěřit jedné firmě. To chápu. Jinou věcí je, že se věčně hledají viníci, kteří za něco mohou. Podstata je v něčem jiném. Moje babička vždycky říkala: Má nebo nemá to pána.

* Práce na Blance začaly zhruba v roce 2006. Kdy jste zjistil, že stavba nemá pána?

	Na odboru hlavního investora pražského magistrátu se za tu dobu vyměnilo pět šéfů – Macek, Toman, Zlatohlávek, Beránek a nyní, vidíte, ani nevím, jak se jmenuje. Pět šéfů během jedné jediné stavby. Jejich tým se za tu dobu totálně rozpadl. Teď tam není jediný expert, jenž by tomu rozuměl. Čistá nula, nic.

* Co s tím?

	Podívejte, já jsem starý stavař, zvyklý pracovat v terénu a všechno řešit sám, takže tenhle svět nějak přestávám chápat. Všude samý politik, mediální poradce, mluvčí, lidé přes marketing, armády právníků, kteří dokazují, že něco nejde, ale opravdu kvalifikovaných lidí je málo. Nejvíce trpíme tím, že jsme si na magistrátu neměli o odborných věcech s kým povídat. Znovu to dokumentuju na dvou pražských projektech: metro a Blanka. Jeden jde, protože na něj dohlížejí odborníci, druhý zmateně tápe.

* Takže kdo jsou ti debilové, jak označila pražská primátorka Krnáčová lidi, co nejsou schopni zprovoznit Blanku?

	Platí, co říkala moje babička – bez toho, že pán řekne, jakou stavbu chce, nikdy nic nebude.

* Jak byste celou věc řešil, kdybyste seděl na magistrátu?

	S těmi údajně vadnými kabely je to hodně podivné. Celý tunel je vyspádovaný, takže se asi počítalo, že tam nějaká voda poteče a následně bude odčerpávána pryč. Neříkejte mi, že se tomu nepřizpůsobily instalace. Jsou dvě možnosti, buď nejsou kabely voduvzdorné, a to si nedovedu představit, anebo je to celé nějaká umělá bublina.

* Mnozí dopravní experti tvrdí, že to s těmi kabely není tak špatné.

	Dokonce si myslím, že by někdo měl mít odvahu uvést tunel do provozu. Ať to vedení Prahy podrobí vlastnímu odbornému zkoumání a Blanku rozjede. Jestli se nějaký kabel v průběhu provozu ukáže jako nefunkční, v noci se vytáhne a vymění. Investor, tedy hlavní město Praha, by měl mít víc odvahy.

* Jak si to prakticky představujete?

	Pokud mají kabely údajně sto padesát tisíc koncových prvků a padesát se jich vyřadí z funkce, bezpečnosti provozu to nemůže moc uškodit. Tohle řešení však my jako Metrostav nemůžeme ovlivnit, protože přes rok máme uděláno. V Blance dnes máme jen hlídače, kteří honí skejťáky, co se tam prohánějí po večerech. A do toho čteme v médiích, jací jsme to blbci, že nedáme Blanku do provozu. Víte, ty ražby tunelů pod pražskými Holešovicemi byly těžká práce a já se nemůžu smířit s tím, když čtu články o šlendriánu a kradení. Mimochodem, v té stavební části s námi na projektu spolupracovaly všechny velké stavební firmy, včetně Skansky, Hochtiefu, Strabagu a Eurovie a dnes se někde krčí a tváří, že se jich to netýká. Tenhle stav, kdy se otevření neustále odkládá, prostě nemůžu pochopit.



POTÍŽE NA ZAKÁZKU

Praha – České stavebnictví letos podle ředitelů stavebních firem poroste dvakrát rychleji než loni, tedy o zhruba 4 procenta. Vyplývá to z aktuální Kvartální analýzy českého stavebnictví zpracované společnostmi CEEC Research a SGCP. Podle Českého statistického úřadu stavební produkce loni meziročně vzrostla o 2,3 procenta.

"České stavebnictví prolomilo v minulém roce pět let trvající krizi. V roce 2015 bude pokračovat mírný růst sektoru, který bude tažen především přílivem veřejných zakázek. Zřetelný bude zejména velký tlak na dočerpání prostředků z EU," poznamenal ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek. Doplnil, že pomalu oživuje privátní sektor, hlavně průmyslová výstavba.

Růst objemu privátních stavebních zakázek pozorují i developeři. "S tím, jak oživuje ekonomika, vidíme rostoucí zájem firem o průmyslové nemovitosti. A to jak v oblasti rozšiřování jejich současných prostor, tak i v nové výstavbě," uvedl ředitel společnosti P3 pro Česko Tomáš Míček.

Rezidenční developeři poukazují na to, že stavebnictví výrazně pomáhá také stále větší množství bytů, které se začínají stavět v hlavním městě. "Bytová výstavba v Praze rostla už několik let v řadě a tento trend bude pokračovat i v roce 2015," očekává ředitel holdingu Trigema Marcel Soural. Podle obchodního ředitele společnosti Crestyl Radima Sayeda v hlavním městě výrazně přibývá rovněž nových kancelářských budov, jejichž projekty investoři během krize pozastavili.

Čtyři z pěti firem se chystají zdražit

Stavaři očekávají v letošním roce také růst tržeb, průměrně o 4,2 procenta. Pětina firem dokonce počítá s růstem o 5 až 10 procent. "Zásoba práce, kterou v tuto chvíli disponujeme, nám zajistí přibližně desetiprocentní růst tržeb ve srovnání s rokem 2014," prozradil výkonný ředitel Geosan Group Ivan Havel.

Kromě vyššího objemu práce poženou tržby vzhůru vyšší ceny. Zdražit plánují letos čtyři stavební firmy z pěti. "Při plánování roku jsme si u naší společnosti dovolili věřit v růst objemu tržeb a doufáme, že se na trhu podaří zvýšit i cenovou hladinu, aby stavební firmy mohly opět začínat žít a nejen pouze přežívat a pohybovat se nad existenční propastí," konstatoval jednatel společnosti Swietelsky stavební Petr Čížek.

"Na druhou stranu jsou na trhu stále problémy," upozornil obchodní ředitel Metrostavu Milan Veselský. "Jednak je to zákon o zadávání veřejných zakázek, jednak neustálý převis nabídky nad poptávkou. Stále bojujeme s nízkými cenami, takže řada projektů končí u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže," postěžoval si Veselský.

Letos dá stát ze svého a z evropských peněz jen na dopravní projekty skoro 95 miliard. Otázkou však je, kolik z těchto peněz se nakonec utratí. "Veřejný sektor deklaruje, že má spoustu volných peněz na investice, ale konkrétní projekty se příliš nesoutěží," varoval ředitel Arch.Design Ivo Kovalík. Že jen malý počet tendrů skončí podpisem smlouvy a podaří se je realizovat a vyfakturovat, potvrdil i Milan Veselský z Metrostavu.

Stavebnictví patří k oborům, které nejvíc zasáhla nedávná ekonomická krize. Stavaři od roku 2008 do roku 2013 přišli o 443 miliard korun, což je obrat celého odvětví za jeden rok. Práci v odvětví za stejné období ztratilo zhruba 50 000 lidí (znovu nabírat zaměstnance plánují nyní čtyři z deseti společností).

"České stavebnictví se opravdu odrazilo ode dna a v letošním roce bude růst někde do pěti procent," předpověděl Miloslav Mašek, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Malým a středním firmám by podle něj mohly pomoci zejména programy na zateplování budov. Za problematická místa v legislativě naopak označil zmíněný zákon o veřejných zakázkách, stavební zákon nebo posuzování vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA).

Na předkrizovou úroveň se stavebnictví podle ředitelů nevrátí přinejmenším v následujících pěti letech. "Návrat na předkrizové hodnoty může trvat třeba i desetiletí," uzavřel Mašek.



Stavaři nešetří optimismem. Porosteme dvakrát rychleji, doufají

Pro média

Noviny Metrostavu

042015.pdf

Noviny Metrostavu číslo 4/2015

Až 50 milionů na nákladech řízení zřejmě bude muset zaplatit karlovarská radnice firmám Bau-stav, Metrostav a Syner. Žalovala je totiž, že předražily stavbu karlovarské arény o více než půl miliardy korun. Soud nakonec žalobu zamítl. Kromě toho rozhodl, že smlouva, na základě které stavba vznikla, je neplatná.

Až 50 milionů na nákladech řízení zřejmě bude muset zaplatit karlovarská radnice firmám Bau-stav, Metrostav a Syner. Žalovala je totiž, že předražily stavbu karlovarské arény o více než půl miliardy korun. Soud nakonec žalobu zamítl. Kromě toho rozhodl, že smlouva, na základě které stavba vznikla, je neplatná.

Stavební firmy halu postavily za 1,1 miliardy korun a město se snažilo dokázat, že byla předražená o 564 milionů. To se mu však nepodařilo. "Bylo doloženo, že stavba probíhala za cen obvyklých v místě a čase," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ advokát společnosti Syner Jaromír Bláha a tím, že rozsudejk dosud nenabyl právní moci.

"Co pro nás z rozsudku plyne, to chceme samozřejmě probrat s našimi právníky," říká mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál. "Budeme určitě řešit, jaké náklady pro nás rozsudek může znamenat, zda je účelné se odvolat, zda máme nějaké další možnosti," dodal s tím, že firmy po městu mohou chtít za náklady řízení až 49 milionů korun.

Celý spor se táhne už od roku 2012, kdy se město snažilo dokázat, že vlastníkem haly nejsou Karlovy Vary, ale firmy, které ji postavily. Argumentovalo tím, že smlouva je neplatná, protože byla uzavřena po nezákonném výběrovém řízení, za které antimonopolní úřad radnici uložil půlmilionovou pokutu. To se mu však nepodařilo, protože soud tehdy konstatoval, že se Karlovy Vary chovaly k městu jako vlastník.



Karlovy Vary prohrály spor o arénu. Nebyla předražená

Ve čtvrtek 26. února byla v ostravské Městské nemocnici slavnostním přestřižením pásky uvedena do provozu dvě nově modernizovaná oddělení ortopedie a urologie.

Rekonstrukce budovy A, konkrétně lůžkové části ortopedie a urologie byla zahájena 18. srpna 2014 a dokončena 3. února 2015, trvala tedy 170 dní a byla prováděna za plného provozu obou oddělení.

Obě oddělení jsou bezbariérová, s několika nadstandartními pokoji, s klimatizovanými pokoji a dalším moderním vybavením, které koresponduje s tím, co je v Evropě nejmodernější.

Primátor města Ostravy Ing. Tomáš Macura vyjádřil potěšení z další významné modernizace nemocnice a především zvýšení komfortu pro pacienty. Primátor považuje Městskou nemocnici za "rodinné stříbro" města.

„Velmi si vážím podpory ze strany našeho zřizovatele. V modernizaci a zlepšení podmínek pro pacienty a zdravotnický personál budeme pokračovat a věřím, že se celá nemocnice dostane v co nejkratší době na evropskou úroveň,” sdělil ředitel MNO MUDr. Jaroslav Lux.

„Celkové náklady této investiční akce dosáhly 83,5 miliónu Kč včetně DPH. Nejvýznamnější částkou přispělo Statutární město Ostrava, která nemocnici zřizuje - poskytlo 59,2 miliónu korun. Dále byly využity vlastní finanční zdroje nemocnice - 20,2 miliónu korun a zdroje ze státního rozpočtu fondu životního prostředí a fondu soudržnosti - 4,1 miliónu korun. Na rekonstrukci se podílelo Sdružení firem Metrostav a. s. a VS - Invest a. s.,” informovala Ing. Magda Otáhalová, tisková mluvčí MNO.

Ze stávajících prostor budou na nová modernizovaná oddělení jednotliví pacienti přeloženi v úterý 3. března.


Městská nemocnice Ostrava otevřela zrekonstruovaná oddělení ortopedie a urologie

SMLOUVY NA VEŘEJNÉ STAVEBNÍ ZAKÁZKY SE OD PŘÍŠTÍHO ROKU BUDOU MOCI BEZ ZDŮVODNĚNÍ MĚNIT AŽ DO VÝŠE PATNÁCTI PROCENT JEJICH HODNOTY.

Stavebnictví čeká příští rok přelomová změna. Nejpozději od května se budou moci zadavatelé veřejných zakázek, jako je třeba Ředitelství silnic a dálnic, dohodnout se stavaři na tom, že provedou další práce na stavbě, aniž by se musely zkoumat důvody, které je k tomu vedly.
	Celkem tyto změny smluv budou moci dosáhnout až patnácti procent hodnoty zakázky. Spolu s již ohlášeným plánovaným nárůstem maximálního limitu víceprací z nynějších dvaceti na padesát procent tak firmy získají výrazně širší manévrovací prostor na to, jak řešit nečekané změny, které mohou nastat během stavby.
	Novinka přijde se zbrusu novým zákonem o veřejných zakázkách, na kterém v současnosti pracuje ministerstvo pro místní rozvoj a toto pravidlo pouze přejímá z evropské směrnice, která platí už rok.
	„Toto uvolnění pravidel, kdy zadavatelé veřejných zakázek budou moci měnit smlouvy do 15 % hodnoty zakázky bez uvedení důvodu, odpovídá směru, kterým se vydala Evropská unie,“ říká k tomu Veronika Vároši z tiskového odboru ministerstva. Zároveň ale upozorňuje, že česká verze evropské směrnice prý bude přísnější. Zadavatel se také nebude moci se stavební firmou dohodnout na tom, že by -laicky řečeno, namísto nemocnice postavil třeba obchodní centrum. Všichni jsou pro Na toto opatření netrpělivě čekají stavební firmy, kterým na evropské poměry poměrně nízký limit na vícepráce ve výši 30 procent z ceny zakázky velice komplikoval život. Protože v České republice je zakázáno vzájemně započítávat méněpráce - neboli hodnotu prací, které se na stavbě neprovedou -a vícepráce, investoři velice často nechtějí povolit použití nejmodernější technologie či materiálů.
	Například pokud by chtěl zadavatel jiná, úspornější okna, než jaká původně byla v projektu, tak reálně se v ceně stavby projeví pouze ta, která se ve stavbě použila. Vícepráce se tak navýší o cenu úspornějších oken, avšak nesníží se o hodnotu těch původních, která se na stavbě vůbec nepoužila.
	Zavedení patnáctiprocentního limitu ulehčí život i zadavatelům. Současná pravidla určující, kdy může veřejný investor zadat stejné firmě vícepráce, jsou totiž velice přísná a podle firem často není jasné, které práce ještě lze do víceprací zahrnout a které už nikoliv.
	„Přesně určit, které změny tam ještě patří, je velice obtížné. Investoři si na to většinou najímají právní poradce a jejich interpretace se výrazně liší případ od případu,“ říká František Polák, mluvčí společnosti Metrostav.
	Novinku z evropské směrnice podpořil i Úřad na ochranu hospodářské soutěže. „Zadavatelé zakázek tímto opatřením dostávají významný prostor k tomu, aby mohli přistoupit ke změně smlouvy, aniž by museli složitými a zdlouhavými mechanismy dodatečné stavební práce opětovně soutěžit,“ říká Petr Rafaj, předseda antimonopolního úřadu.
Pozor na zneužití, varuje ÚOHS Zároveň ale varuje firmy už dopředu před tím, aby se nesnažily tuto novinku zneužívat. „Důsledně sleduji, jak bude toto pravidlo zachyceno v naší legislativě. Nemělo by totiž docházet k tomu, že by zadavatelé a dodavatelé už při tvorbě nabídek automaticky počítali s tím, že vždy dojde k patnáctiprocentnímu navýšení ceny,“ upozorňuje Rafaj.
	Konkrétním příkladem, kde mohlo pravidlo patnácti procent pomoci zabránit složitým právním vyjednáváním a přerušování stavby, může být rekonstrukce úseku dálnice D1 mezi Lhotkou a Velkou Bíteší. Společnost OHL ŽS tento úsek rekonstruuje od dubna 2013 za cenu 596 milionů korun. V červenci téhož roku se ale stavba zasekla: společnost tvrdila, že silnice je v mnohem horším stavu, než předpokládal projekt, a chtěla po Ředitelství silnic a dálnic 69 milionů korun na vícepráce. To představuje přibližně 11,5 procenta z ceny zakázky. Firma se nakonec s ředitelstvím silnic na řešení dohodla až v říjnu, s tím, že dostane navíc maximálně deset milionů.
	I na základě této zkušenosti proto samotné ŘSD tvrdí, že současná legislativní úprava je příliš rigidní. „Navíc, pokud je na některé stavbě dosaženo limitu pro vícepráce, vzniká velký problém, který se ještě nikomu nepodařilo uspokojivě vyřešit,“ říká mluvčí ředitelství Jan Studecký s tím, že taková situace může stavbu zcela paralyzovat.
	Současný zákon o veřejných zakázkách totiž stanovuje, že zadavatel, například ŘSD, musí na vícepráce, které překročily oněch dvacet procent, vypsat samostatné výběrové řízení. Pak se může snadno stát, že by na jedné stavbě měly pracovat dvě firmy, což je podle odborníků nereálné.
	„Je naprostý nesmysl, že by část díla na stejném pracovišti dělal jiný dodavatel. Stejně jako možnost dokončit původní rozsah zakázky a pak staveniště předat jiné firmě na dokončení víceprací,“ potvrzuje Tomáš Koranda, člen představenstva Hochtiefu.

15 procent až do této výše hodnoty zakázky budou moci stavaři a zadavatelé měnit smlouvy a uzavírat dodatečné práce bez zkoumání důvodů.

50 procent hodnoty zakázky bude nový maximální limit pro vícepráce. Ty se ale budou zdůvodňovat i nadále. Nyní je výše limitu 30 procent.

Stavařům se díky Bruselu uleví

Na rozdíl od tunelového komplexu Blanka, jehož zprovoznění v poslední době brzdí vadné kabely, dostavba linky metra A, zdá se, spěje ke zdárnému konci. A v současnosti už novými stanicemi Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol brázdí zkušební soupravy, aby mohly být v dubnu otevřeny i pro veřejnost.

Na dokončovacích pracích se ještě střídá necelých 200 dělníků, kteří dodělávají zabezpečovací prvky nebo eskalátory a provádí i finální práce, jako osazování koncových prvků, instalování kamer, hodin nebo laviček. Stavební práce jsou už ale hotovy.

Všechny stanice jsou moderně vybaveny a nechybí zde ani propracovaný kamerový systém, který vidí do všech koutů nové stavby. Na nástupištích už tak nejsou „hluchá místa," jako v mnoha starších stanicích a sledovány budou například i větrací šachty. Na nejvyšší úrovni je podle zástupce technického ředitele pražského dopravního podniku Jaroslava Šuberta celé zabezpečovací zařízení.

Metro V.A- 4 stanice: Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol
- plánované otevření: 6. dubna 2015
- čas jízdy z Nemocnice Motol na Dejvickou: 9 minut
- délka trasy: 6 134 metrů
- náklady: 20,2 miliardy korun
- navýšení počtu řidičů na lince A o 26 osob

Na okrajích nástupišť jsou také umístěny modré světelné linie, které mají upozornit všechny cestující na příjezd metra. Na nástupištích nových stanic nejsou úplnou novinku, cestující upozorňují ve čtyřech stanicích linky C mezi Ládvím a Letňany.

„Nyní nastavujeme zabezpečovací zařízení. Až skončí, začne zase ověřovací provoz, který bude jezdit podle běžného provozu, ale stále bez cestujících. A to až do slavnostního otevření," popisuje současné dění Pražskému deníku Jaroslava Reidingerová, výrobní ředitelka společnosti Skanska, která má stavbu na starosti.

Zatím po trase jezdí soupravy pouze rychlostí 20 kilometrů za hodinu, v budoucnu budou ale moci dosahovat až osmdesátikilometrové rychlostí. „Zatím nemáme při stavbě žádné problémy, ani kabely nám nemoknou," odkazuje s nadsázkou na problémy tunelu Blanka Jaroslav Šubert z dopravního podniku.
Jednotná linie i barevnost stanic

Dnes už je také možné hodnotit zánovní stanice podle vzhledu. „Protože nejsem expert na dopravní stavby, vizuální stránka je to jediné, co můžu hodnotit. A moc se mi líbí, protože mají jednotnou linii i barevnost a nechybí jim ani vzdušný prostor," řekla Pražskému deníku primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Nejelegantnější je částečně prosklená stanice Nemocnice Motol, kde jinak převažuje bílá barva, zbylé stanice jsou pak v různých odstínech červené. Všechny spojuje zelený pruh na stěnách, který odkazuje k lince metra.

Jelikož se stavělo pod kopcovitým terénem, bude metro aniž si toho cestující všimne, chvíli stoupat a pak zase klesat. Maximální výšku souprava nabere cestou z Dejvické na Bořislavku, kdy bude muset zdolat sklon rovných čtyřicet promile.
Tajemná stanice číslo pět

A bez zajímavosti není, že uprostřed této části trasy je vybudovaná ještě jedna stanice, čímž jich má prodloužená část linky A vlastně pět. Do ní se ale cestující nedostanou, jelikož je technická. „Vznikla pro posílení výkonu trakce v nejprudším místě tratě a říkáme ji Kanadská podle blízké ulice," prozradila Jaroslava Reidingerová.

Podle ní pasažéři během cestování vidí pouze třetinu vybudovaných prostor, zbytek jsou právě technická zázemí potřebná pro samotný provoz.

Průběh prací si pochvaluje i generální ředitel dopravního podniku Jaroslav Ďuriš, který si žádné zpoždění prací nepřipouští. „Jsem rád, že jsme to postavili a že už se blíží termín zpřístupnění. Otevíráme 6. dubna, což je Velikonoční pondělí, a tak ještě bude platit sváteční provoz. Od dalšího dne už ale pojedeme naplno," sdělil.
Cesta do hloubky až 35 metrů

Prodloužený úsek do Motola je dlouhý celkem 6,2 kilometru a cesta na Dejvickou cestujícím potrvá devět minut. Tunel byl částečně ražen a částečně hlouben.

Petřiny, Nádraží Veleslavín a Bořislavka jsou jednolodní stanice s jedním širokým nástupištěm uprostřed. Naopak u stanice Nemocnice Motol zabírá střední část kolejiště, které lemují dva užší peróny.

Úseky mezi stanicemi měří kolem jednoho kilometru, nejdelší je pak úsek z Dejvické na Bořislavku, který má 1,7 kilometru. Nejhlouběji je zase umístěna zastávka Petřiny, která leží více než 35 metrů pod zemí.

Bezbariérové přístupy pro invalidy v každé stanici jsou už dnes naprostou samozřejmostí, všechny pak mají jeden vestibul, ze kterého ústí východy na povrch.

ParametryBořislavka: situována pod ulicí Evropskou mezi křižovatkami s Arabskou a Horoměřickou, je ražená v hloubce 27,1 metru.

Nádraží Veleslavín: leží mezi vlakovou tratí a křižovatku ulic Evropská a Kladenská, je mělce ražená v hloubce 20,5 metru.

Petřiny: položena pod Brunclíkovou ulicí, ražená stanice má hloubku přes 35 metrů.

Nemocnice Motol: povrchová stanice s částečným překrytím, od zdravotnického zařízení oddělena Kukulovou ulicí.

Metro do Motola pojede o Velikonocích

Od svého postavení nebyla dominanta Václavského náměstí významněji opravována

Praha – Rekonstrukce Národního muzea měla začít už loni. Jenomže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) stále nevydal konečné rozhodnutí. Vede totiž ještě dvě správní řízení. Doba stavby je odhadnuta na 42 měsíců. Objekt je přitom už od roku 2011 prázdný. Vítěz veřejné zakázky, totiž Sdružení M­P­I Národní muzeum, jehož účastníky jsou Metrostav, Průmstav a IMOS Brno, je znám od poloviny října 2014.
	Výběrové řízení však svého času napadlo Sdružení Václavské náměstí 68, jehož vedoucím účastníkem je společnost Strabag. To bylo ze soutěže vyloučeno kvůli nesplnění podmínek při zpracování nabídkové ceny.

Vede se vleklý spor o 200 milionů korun

„Obě správní řízení týkající se rekonstrukce budovy Národního muzea stále probíhají, prvostupňové rozhodnutí je v přípravě. Úřad nemůže předjímat termín možného vydání rozhodnutí,“ uvedl Martin Švanda, mluvčí ÚOHS. Důvod zdržení? Stavební společnost Strabag nechala u antimonopolního úřadu prošetřit dvouapůlmiliardový tendr. Byla o 200 milionů levnější než největší soupeř, kvůli nejasnostem ji ale vyloučili.
	„Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je ze zákona povinen ve správním řízení přezkoumat námitky navrhovatelů a ověřit, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, což v těchto řízeních činí,“ doplnil Martin Švanda. Zdá se tedy, že současné tahanice by znamenaly pro Národní muzeum nemalý problém – dokončení rekonstrukce v avizovaném termínu. Ten je datován na rok 2018.

Naděje umírá poslední

„Dobu správního řízení ani výrok Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nelze předjímat, nicméně pokud by úřad rozhodl do konce letošního března ve prospěch Národního muzea a účastníci sporu by předmětný výrok respektovali, může být stavba do jednoho měsíce zahájena. Předpokládaná doba rekonstrukce je odhadnuta na 42 měsíců. To znamená, že dokončení stavby v závěru roku 2018 je možné,“ vysvětlovala Tereza Petáková, mluvčí muzea.
	Od svého postavení nebyla budova významněji opravována.
Poškodily ji i dva vojenské útoky v letech 1945 a 1968. Pokud by nezačala obnova této výjimečné stavby, dříve nebo později by jí hrozilo uzavření z bezpečnostních důvodů. Začátkem roku 2010 byly zahájeny projektové práce na rekonstrukci včetně výstavby spojovací chodby mezi historickou a novou budovou muzea. V druhé polovině roku 2012 Národní muzeum získalo stavební povolení. Vypsání tendru na zhotovitele rekonstrukce Historické budovy formou otevřeného výběrového řízení schválila vláda 10. dubna 2013 a následně i Ministerstvo financí ČR a Ministerstvo kultury ČR. Otevření obálek uchazečů s nabídkami proběhlo na začátku listopadu 2013. Pomyslné hodiny proto odtikávají čas, který znamená peníze. Rekonstrukce dominanty Václavského náměstí, která v roce 2018 oslaví 200 let své existence, je vyčíslena na více jak 3 miliardy korun. Nabízí se tak otázka, jak se tato obří investice Národní muzeum změní. O tom, že budova naléhavě potřebuje nový a modernější kabát není sporu. Podle Jaroslava Pavlíka se Národní muzeum zvětší i díky tomu, že se dva velké dvory zasklí, budou zastřešené prosklenou střechou, a tím tam vzniknou dvě obrovské výstavní haly,kamlze umisťovat nadměrné exponáty. Tímto může být například slon. Z vestibulu budovy budou moci návštěvníci sejít do nově vybudovaných prostor návštěvnického zázemí v suterénu budovy, tvořeného kapacitními šatnami a sociálním zázemím. V přízemí jim bude k dispozici v levém zastřešeném nádvoří, ve dvoraně určené pro setkávání, muzejní kavárna, muzejní obchod či dětský koutek. Zastřešené nádvoří po pravé straně budovy nabídne stálou expozici, kde budou zavěšeny velkorozměrové exponáty, případně vzácné sochy a monumenty ze sbírek muzea. Pantheon v prvním patře bude tak, jako před rekonstrukcí i nadále připomínat významné muže a ženy české vědy, společenského života a umění.

Nebude chybět i vesmírný tunel

Ve zbývajících výstavních sálech naleznou návštěvníci první část nové stálé expozice. Ve druhém patře ve sloupovém sále pak interaktivní centrum pro studenty a mládež. Na závěr prohlídky bude možno vystoupat do kopule, odkud zájemci uvidí panorama historického centra města Prahy a Pražského hradu.
	Chybět prý nebude multimediální místnost, budovy budou propojené jakýmsi vesmírným tunelem. Návštěvníci si proto budou moci zvolit, zda prohlídku zahájí vchodem do nové nebo historické budově. Veřejnost do původní budovy Národního muzea naposledy vešla 7. července roku 2011.

***

Pokud by nezačala obnova této výjimečné stavby, dříve nebo později by jí hrozilo uzavření z bezpečnostních důvodů.



Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Metrostav nabídl Praze dokončení Blanky. Vstřícné gesto, řekl Dolínek

Metrostav nabídl Praze kompletní dokončení Blanky

Památník ticha upozorňuje na mlčící většinu

Byty U Dubu

POTÍŽE NA ZAKÁZKU

Stavaři nešetří optimismem. Porosteme dvakrát rychleji, doufají

Noviny Metrostavu číslo 4/2015

Karlovy Vary prohrály spor o arénu. Nebyla předražená

Městská nemocnice Ostrava otevřela zrekonstruovaná oddělení ortopedie a urologie

Stavařům se díky Bruselu uleví

Metro do Motola pojede o Velikonocích

O rekonstrukci Národního muzea se rozhodne v březnu

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích