Napsali o nás

Tiskový mluvčí Metrostavu František Polák (71):
TUNEL BLANKA

Data o tunelovém komplexu Blanka sype z rukávu. Proč? František Polák (71) totiž 22 let působí ve stavební firmě Metrostav jako tiskový mluvčí. Předtím byl náměstkem pro dopravu a výstavbu na pražském magistrátu. U projektu Blanka je tedy od začátku!

„Do roku 1990 jsem dělal u investora metra, mám za sebou přípravu tras A a C, pak jsem se dal na politiku a stal se náměstkem pro dopravu a výstavbu. Tam jsem byl do roku 1993, kdy jsem byl odvolán společně s primátorem Milanem Kondrem,“ vzpomíná František Polák s tím, že rovnou zamířil do Metrostavu, kde je dodnes.

Šedesát variant

„Když jsem byl na magistrátu, byla zřízena komise starostů ohledně toho projektu. Úkol byl jasný, spojit severní portál Strahovského tunelu, tedy dnešní Malovanku, a most Barikádníků,“ popisuje Polák. Každý starosta tenkrát mohl přinést svou variantu. „Všechny varianty se pak měly v této komisi vyhodnotit. To byla asi práce na dva roky, hrozná dřina. Začínalo se asi na 60 variantách,“ pokračuje František Polák.

Bubeneč = Blanka

„Nakonec zbyly jen tři varianty a jmenovaly se složitě. Například čtvrtá modifikovaná U. Jednu chytrou paní napadlo, že to personifikujeme. Varianta přes Dejvice pak byla Dana, přes Holešovice Hana a přes Bubeneč Blanka,“ prozrazuje Polák. Dlouhou dobu to pak vypadalo, že vyhraje varianta Dana. „Pak se ale ukázalo, že je tam neřešitelný problém s protipovodňovou ochranou stavby, mělo to vést přes Kulaťák, podél Vltavy a pak podél řeky do Troje. Blanka se stala vlastně kompromisem mezi těma dvěma zbylými variantami,“ dodává.

Nebylo odpůrců

„Oproti velkému okruhu stavba měla výhodu, že tady byla komise starostů a jednotlivé městské části se ke všemu stavěly čelem. Samozřejmě na Blance bylo vydáno asi 60 zásadních správních aktů a ke všemu se nějaké iniciativy odvolaly, ale masivní odpor městských části, jako je na obchvatu Suchdolu, tak ten tam nebyl... Já se přiznám, myslel jsem si, že se okruh otevře loni na podzim,“ říká František Polák, tiskový mluvčí Metrostavu.

10 tisíc lidí se podle Poláka podílelo na výstavě Blanky.

S Blankou jsem prožil 25 let!

Blanka je bentley mezi tunely

BLANKO, PROČ SE TAK JMENUJEŠ?

Organizátoři soutěže Stavba roku 2015 včera zveřejnili kandidáty na finále. Mezi patnácti nominacemi je i pět pražských staveb. Soutěží třeba i dům od studentů ČVUT.

PRAHA Za necelý měsíc uplyne přesně rok od chvíle, kdy vjely první tramvaje a auta na zbrusu nový most spojující Troju a Holešovice. Trojský most měl původně stát méně než půl miliardy. Nakonec se ale jeho cena vyšplhala na 1,3 miliardy korun, čímž mimo jiné podstatně zatížil rozpočet komplexu tunelu Blanka.
	To mu ale nijak nezabránilo v tom, aby jej včera odborná porota nominovala na jednu z patnácti staveb, které se budou v říjnu ucházet o prestižní titul Stavba roku 2015. „Celkem se přihlásilo dvaasedmdesát staveb, což je zatím nejvíce za dvacet tři let historie soutěže,“ říká její zakladatel a předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství Jan Fibiger. Vyhlášeny byly celkem tři soutěže – Stavba roku, Urbanistický projekt roku a Zahraniční projekt roku. V první soutěži bude uděleno pět titulů, v dalších dvou po jednom titulu.
	Mezi patnácti nominovanými stavbami na Stavbu roku je i pět pražských. Kromě zmíněného Trojského mostu se bude o titul ucházet například unikátní stavba studentů architektury z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) s názvem AIR House. Jejich energeticky soběstačný dům dnes stojí přímo uprostřed dejvického kampusu a slouží jako Informační centrum ČVUT. Tým studentů, kteří jej navrhli a postavili, za něj už jedno ocenění získal – 3. místo v soutěži Solar Decathlon 2013 v Kalifornii.
	Zda získají další, zjistí 13. října, kdy porota vyhlásí výsledky soutěže Stavba roku 2015.
Mezi nominovanými stavbami je také Obytný soubor Kajetánka od Milana Veselého, kontroverzní Quadrio od Jakuba Ciglera nebo administrativní budova FORUM Karlín, jejíž součástí je i multifunkční kulturní sál. „Je to zajímavá stavba, i když se kvůli ní místní obyvatelé bouřili. Myslím, že to ale bylo neoprávněné, ten dům je kvalitní,“ říká o karlínské stavbě historik architektury Zdeněk Lukeš. Dodává ale, že se rozhodně nejedná o „světovou architekturu“.
	Podle Lukeše jsou soutěže, jako je Stavba roku, důležité, protože ukážou veřejnosti zajímavá architektonická díla daného období. Osobně ale preferuje soutěž Grand Prix architektů, ta se však soustředí hlavně na práci architektů. Soutěž Stavba roku hodnotí stavby jako celek.
	Na včerejším vyhlášení nominací v sídle Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství na Václavském náměstí pořadatelé soutěže také spustili veřejné hlasování. Dát hlas některé z nominovaných staveb mohou lidé až do vyhlášení výsledků na stránkách http://www.stavbaroku.cz.

Quadrio, nebo Trojský most? Pět staveb se v Praze uchází o titul

Pouze komorní, skromnou akci chystá podle náměstka primátorky a radního pro dopravu Petra Dolínka při otevření Blanky magistrát.

* Co zbývá do otevření?

	Snad už jen úklid a cvičení integrovaného záchranného systému.

* Čekají řidiče v Blance na začátku nějaká omezení?

	Každý se musí naučit svou trasu. Zvažujeme dočasně omezit rychlost na padesátku.

* Co se mají ještě naučit?

	To, že Blanka jsou tři tunely - Brusnický, Dejvický a Bubenečský. Nehoda v jednom neznamená automaticky, že se zavřou všechny tři.

* Co bude po Blance?

	Před dvěma týdny jsme koaličním partnerům předložili k jednání varianty spojení Pelc-Tyrolky s Balabenkou. Jednáme s Prahou 8 o budoucnosti ulice V Holešovičkách. Ale budeme se dál věnovat i Blance. Už teď měříme dopravu a emise, jednáme o dalších opatřeních následujících po otevření tunelu.

Blanka není jen tunel. Postavilo se i parkoviště, nové tratě nebo park.

Po dvanácti letech plánování a osmi letech stavby se v sobotu 19. září otevře tunel Blanka. První auta by měla projet už odpoledne, o den dříve, než bylo plánováno. Oficiálně ale nový termín magistrát zřejmě potvrdí až zítra. „Snažíme se, aby to bylo co nejdříve,“ řekl deníku Metro náměstek primátorky Petr Dolínek, ale konkrétnější být nechtěl.
	Stavba za 37 miliard ale není jen tunel, který má o 15 minut zkrátit průjezd ucpanou metropolí. Prostavěné miliardy je vidět i v okolí komplexu. „Díky Blance došlo i k rozsáhlé kultivaci okolí stavby,“ popisuje Dolínek. Město opravilo třeba zbytky barokních hradeb. Vzniká i lepší přístupová cesta pro návštěvníky Pražského hradu v ulici U Prašného mostu.

Blanka. Co bude po otevření?

Tunelový komplex Blanka bude oficiálně otevřen a zprovozněn v sobotu 19. září. Původní termín byl stanoven na neděli 20. září, potvrdil náměstek primátorky Petr Dolínek. Důvod změny termínu nechtěl komentovat, oficiálně chce totiž Praha přesný čas otevření zveřejnit v pátek 11. září.

Tunelový komplex Blanka bude oficiálně otevřen a zprovozněn v sobotu 19. září. Původní termín byl stanoven na neděli 20. září, potvrdil náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Důvod změny termínu nechtěl komentovat, oficiálně chce totiž Praha přesný čas otevření zveřejnit v pátek 11. září. Informaci o změně jako první přinesl deník Metro. Problematický tunel stál 37 miliard, včetně napojení na Strahovský tunel pak 43 miliard korun.

Vedení města chystá na 19. září pouze komorní akci, která bude spojena s přestřižením pásky u vjezdu na Letné. Hned poté tunelem projedou první auta. Otevření tak nebude provázet průjezd vozu formule, elektromobilu ani průlet miniletadla, o čemž se dříve mluvilo. Dolínek minulý týden uvedl, že podobné akce by byly "výsměch Pražanům".

Harmonogram otevření Blanky chce vedení města prezentovat v pátek 11. září na tiskové konferenci. Technici nyní dokončují komplexní dopravní a bezpečnostní zkoušky.

Šestikilometrový tunelový komplex, který je součástí městského okruhu, měl původně řidičům sloužit už v roce 2011. Vedení města ale otevření několikrát odsunulo. Stavbu, jejíž základní kámen pokládal někdejší primátor Pavel Bém (ODS), od začátku provází řada problémů - od soudních pří přes prodražování až po propady půdy.

Tunel Blanka se otevře dříve, už 19. září

V žebříčku 500 největších firem ve střední a jihovýchodní Evropě podle výše tržeb se ve fiskálním roce 2014, který skončil v březnu 2015, umístilo 79 českých firem stejně jako o rok dříve. Nejlepším českým zástupcem se stal popáté v řadě výrobce automobilů Škoda Auto, který v celkovém žebříčku obsadil třetí místo.

První místo patří podle žebříčku CE TOP 500 polské PKN Orlen, druhá je maďarská ropná firma MOL.

Za společností Škoda Auto se umístil elektrárenský podnik ČEZ (celkově 8. místo) a skupina Agrofert (celkově 12. místo). Do první dvacítky firem s nejvyššími tržbami se vešla ještě elektrárenská a plynárenská společnost RWE Supply & Trading CZ (celkově 15. pozice), vyplývá to z výsledků žebříčku CE TOP 500, který v úterý podeváté zveřejnila společnost Deloitte.

České firmy si v žebříčku top 500 středoevropských firem drží stabilní zastoupení a nadále potvrzují svoji konkurenceschopnost. Díky úspoře nákladů a zvýšení efektivity dokázaly i při nižších tržbách dosáhnout velmi dobrých výsledků,“ uvedl vedoucí partner společnosti Deloitte v ČR Josef Kotrba. Výraznější oslabení v důsledku ekonomické nestability zaznamenaly společnosti z Ukrajiny, jejichž zastoupení v žebříčku meziročně kleslo z 53 na 32. Polepšilo si Porsche i Eurovia

Nejvíce si v žebříčku oproti loňskému roku polepšily rumunský maloobchodní řetězec Auchan, slovenský provozovatel přenosové soustavy SEPS a chorvatský operátor distribuční soustavy HEP - Operator. Z českých zástupců se v žebříčku největšími skokany roku stal importér automobilů Porsche ČR, dovozce tabákových výrobků a kuřáckých potřeb GECO a stavební firma Eurovia CS.

Z pohledu jednotlivých odvětví se dařilo českému finančnímu sektoru, konkrétně bankám a pojišťovnám. Komerční banka v celkovém žebříčku mezi bankami obsadila čtvrté místo, Česká spořitelna páté místo, ČSOB sedmé místo a UniCredit Bank desáté místo. Mezi pojišťovnami skončila v první desítce Česká pojišťovna (3. místo) a Kooperativa (5. místo). V odvětví výroby vede automobilka Škoda Auto, páté místo patří skupině Agrofert a deváté místo automobilce Hyundai Motor Manufacturing Czech. V žebříčku stavebních firem se na třetím místě umístil Metrostav a na šesté pozici Eurovia CS. Vedou Poláci, Češi jsou druzí

Přední místa regionálního žebříčku patří tradičně společnostem ze sektoru energetika a zdroje a výrobního sektoru.

Největší zastoupení v žebříčku tvoří firmy ze spotřebitelského průmyslu a dopravy (nárůst ze 174 na 178), následují firmy ze sektoru energetika a zdroje (mírný pokles ze 146 na 138) a odvětví výroby (nárůst ze 113 na 124).

Žebříček 500 nejlepších společností CE TOP 500 je sestaven podle konsolidovaných výnosů společností za fiskální rok 2014 z 18 zemí střední a jihovýchodní Evropy.

Škoda Auto je třetí největší firma v regionu. V TOP 500 jich má Česko 79

Dva týdny před plánovaným otevřením tunelu Blanka spustila firma Metrostav informační kampaň. V ní se snaží na billboardech a letácích vysvětlit nesrovnalosti, které kontroverzní stavbu provázejí. Tunel za 38 miliard se má otevřít 20. září.

Informační kampaň pod názvem Blanka není tunel spustil Metrostav v uplynulých dnech. Webové stránky blankanenitunel.cz jsou v provozu od neděle.

„Chceme dostat stavbu do podvědomí lidí z trochu jiného úhlu, než byla doteď pojímaná. A vysvětlit několik nepřesností,“ řekl iDNES.cz mluvčí firmy Metrostav František Polák.

Informační plakáty se postupně objevují na desítkách tramvajových zastávek, billboardy jsou potom k vidění na staveništi na Prašném mostě.

Více než šestikilometrový úsek měl být v provozu už v roce 2011. Stavbu ale provází řada problémů včetně soudních. I kvůli tomu byl termín otevření tunelu několikrát odložen.

Metrostav v kampani vysvětluje, co stálo za zvýšením původní ceny cca 21 miliard (s DPH) na současnou cifru téměř 38 miliard. Jsou to například dodatečné náklady, růst inflace i DPH. Cena však nezahrnuje napojení Blanky na křižovatku Malovanka a na Strahovský tunel.

Magistrát zatím žádnou kampaň nemá a nic podobného ani nechystá.

„Praha bude informovat občany o změnách v dopravě a poskytne informace, které budou sloužit k co nejlepší orientaci v jednotlivých tunelech respektive u vjezdů a výjezdů. Nepůjde však o žádnou rozsáhlou kampaň za použití billboardů,“ řekl ČTK mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Informovat chce prostřednictvím médií, na webu a prostřednictvím informační brožury. Kdy se tak stane, neuvedl.

Dělníci a technici si zaslouží ocenění, říká firma

Blanka bude nejdelším městským tunelovým komplexem v Evropě. Na její výstavbě se podle Poláka podílelo na 10 tisíc lidí.

„Vyrostla zde generace nových techniků a dělníků. Stavba to byla veliká a organizačně ohromně složitá a ti lidé si zaslouží ocenění. Stavba procházela čtvrtinou města, jeho živým organismem. Domníváme se, že užitek přinese,“ dodal mluvčí Metrostavu.

Rozsáhlá stavba je součástí severozápadní části vnitřního městského okruhu. Její celková délka činí 6 382 metrů. Blanka doplní provozovanou část okruhu o délce 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským.

Blanka není tunel, obhajuje Metrostav stavbu na billboardech

Bezpečnější a plynulejší průjezd tranzitní nákladní dopravy je nyní v Chrastavě. Liberecký kraj totiž dokončil třetí etapu rekonstrukce silnice II/592. Stavba za více než 30 mil. Kč odklání dopravu z centra města do nové polohy podél řeky Jeřice. Práce na závěrečné etapě projektu probíhaly od června loňského roku.

	Slavnostní ukončení stavby se uskutečnilo v pátek 4. září za účasti hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, krajského radního pro dopravu Vladimíra Mastníka, starosty Chrastavy Michaela Canova, zástupců Krajské správy silnic LK, zhotovitele, projektanta a dalších hostů.

	Celková délka nově zbudované přeložky je cca 474 m. Trasa poslední etapy rekonstrukce začíná v křižovatce ulic Pobřežní a Vítkovská a končí v křižovatce s ulicí Frýdlantská.

	“Nová komunikace je vedena jako obousměrná, dvoupruhová. Její součástí je protihluková stěna, která ochrání okolní nemovitosti před hlukem. Práce zahrnovaly také výstavbu nábřežní zdi, nového mostu přes řeku Jeřici, lávky pro pěší. Nové jsou přechody pro chodce, veřejné osvětlení i dopravní značení a provedly se také vegetační a sadové úpravy,“ popisuje dokončené stavební práce krajský radní pro dopravu Vladimír Mastník.

	Stavba přeložky si vyžádala velké zásahy do původní zástavby i soukromých zahrad. “Bylo nutné vynaložit velké náklady na demolice i výkupy pozemků. Chci poděkovat všem, kteří se na tomto projektu podíleli a především pak místním občanům za jejich trpělivost. Věřím, že jsme společně našli vyhovující a bezpečné řešení a stavba je dokončena ke spokojenosti všech. Centru Chrastavy se teď výrazně uleví od dopravní zátěže,“ doplnil hejtman LK Martin Půta.

	Stavbu na základě výběrového řízení prováděla společnost Metrostav a.s. Projekt je financovaný z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod v oblasti podpory “Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury“, kde 100 % uznatelných nákladů je hrazeno z prostředků EU a ostatní výdaje pak z rozpočtu Libereckého kraje. Celkové stavební náklady činily 28, 8 mil. Kč bez DPH, z toho 825 tis. Kč je neuznatelný výdaj hrazený z rozpočtu Libereckého kraje.

Nová silnice uleví centru Chrastavy od nákladní dopravy

Otevření tunelu Blanka nebude provázet průjezd vozu formule, elektromobilu ani průlet miniletadla, o čemž se dřív mluvilo. „Nabízeli nám různé možnosti, jak tuto událost ozvláštnit. Vážím si všech nabídek, ale nechceme zprovoznění Blanky spojovat s ničím podobným, byl by to výsměch Pražanům,“ řekl náměstek primátorky a radní pro dopravu Petr Dolínek. Vedení města chystá na 20. září pouze komorní akci, která bude spojena s přestřižením pásky u vjezdu na Letné. Hned poté tunelem projedou první auta. Přesný čas zatím podle Dolínka není stanoven.
	Technici nyní dokončují komplexní dopravní a bezpečnostní zkoušky. V příštím týdnu svolá magistrát pracovní skupinu, na které bude jednat se všemi dotčenými městskými částmi. „Na následném jednání s Technickou správou komunikací a městskou policií potvrdíme termín otevření a doladíme poslední detaily,“ doplnil. Týden před zprovozněním Blanky se uskuteční v tunelu velké cvičení hasičů, záchranářů a policistů.


Blanka. Otevření bude jen skromná akce

Pro média

Noviny Metrostavu

15-162015.pdf

Noviny Metrostavu číslo 15-16/2015 

Na konci pilotního projektu je komplexní vyřešení nakládání s komunálním odpadem

Karlovarský kraj – Regionální centrum zpracování odpadů, projekt za více než půl miliardy korun, umožní třídění a následné využití odpadů z území celého Karlovarského kraje. Provoz by pak centrum mohlo zahájit už koncem roku 2016.
	Podpisem smlouvy mezi Sokolovskou uhelnou a konsorciem firem Metrostav a Subterra odstartovala stavba Regionálního centra zpracování odpadů Karlovarského kraje. Nakonci pilotního projektu za více než půl miliardy korun je komplexní vyřešení nakládání s komunálním odpadem na území regionu.
	„Centrum vznikne v prostoru bývalé výsypky mezi obcemi Vintířov a Vřesová. V současné době už v místě běží hrubé terénní práce, dokončení samotného centra je pak plánováno na závěr roku 2016,“ říká Zdeněk Bučko, specialista úseku vedení společnosti Sokolovské uhelné, a dodává, že předběžné náklady na stavbu jsou vyčísleny na více než 600 milionů korun.
	„Projekt centra zahrnuje technologii mechanickobiologické úpravy odpadů doplněné o granulaci. Finálním výrobkem centra pak bude granulovaný materiál, který bude vhodný k dalšímu zpracování,“ říká Bučko.
	Stavba pak využije osvědčené technologie, ať už jde o drtiče tuzemské výroby, nebo o granulovací technologii z Německa, kde mají s podobnými projekty dlouholeté zkušenosti. „V první části bude úprava odpadů zahrnovat separaci železných i neželezných kovů a inertních složek, jako je sklo a kamenivo,“ popisuje průběh zpracování Bučko. „Technologie bude schopna zpracovat celkem 60 tisíc tun vstupního odpadu za rok, což je zhruba kapacita produkce odpadu v zájmovém území Karlovarského kraje.“
	Následná úprava vyseparovaného odpadu bude zahrnovat jeho drcení a další etapu třídění, během kterého se získává biologická složka komunálního odpadu, která se zkompostuje. „Zbývající energeticky bohaté složky bude možné využít pro další výrobu,“ dodává k popisu technologického procesu Bučko.
	Centrum zpracování odpadů Karlovarského kraje bude provozovat přímo Sokolovská uhelná, která bude zároveň dodavatelem vstupních energií pro provoz centra. Firma pak plánuje úzkou spolupráci s Karlovarským krajem i městy a obcemi, které se už před několika lety sdružily do Komunální odpadové společnosti. Jejím cílem je řešit právě likvidaci komunálního odpadu v souvislosti s plánovaným zákazem jeho skládkování.
	„Samotný projekt centra navíc plně zapadá i do dlouhodobých strategických záměrů naší společnosti. Jejich cílem je hledat možnosti využití stávajících technologií i pozemků vlastněných Sokolovskou uhelnou pro nové projekty,“ říká Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.
	V důsledku blížícího se vyuhlení ložiska jde totiž o jedinou možnost, jak zachovat v regionu do budoucnosti aspoň část počtu současných pracovních míst vázaných na dobývání a zpracování uhlí.
	„Technologie centra zpracování odpadů bude z velké části automatizovaná, ale i tak umožní vznik tří desítek nových pracovních míst. Navíc s dlouhodobou perspektivou, což je přesně to, co Sokolovsko potřebuje,“ dodává Pöpperl. Podle něho se podobným způsobem v posledních letech daří vytvářet nová pracovní místa i v dalších projektech a částečně kompenzovat dopad postupného snižování počtu zaměstnanců Sokolovské uhelné na sociální stabilitu v regionu.
	Jak ale předseda představenstva Sokolovské uhelné přiznává, je otázkou, zda firma bude mít možnost vytvářet podobné projekty i do budoucnosti.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

S Blankou jsem prožil 25 let!

Blanka je bentley mezi tunely

BLANKO, PROČ SE TAK JMENUJEŠ?

Quadrio, nebo Trojský most? Pět staveb se v Praze uchází o titul

Blanka. Co bude po otevření?

Tunel Blanka se otevře dříve, už 19. září

Škoda Auto je třetí největší firma v regionu. V TOP 500 jich má Česko 79

Blanka není tunel, obhajuje Metrostav stavbu na billboardech

Nová silnice uleví centru Chrastavy od nákladní dopravy

Blanka. Otevření bude jen skromná akce

Noviny Metrostavu číslo 15-16/2015

V Karlovarském kraji začala výstavba regionálního centra zpracování odpadů

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích