Napsali o nás

Viktorie pod Chlumem postupuje pomaleji než se čekalo, konec ražby má nový termín

Plzeň – Nejdříve březen, pak polovina dubna, teď snad polovina června.
	Finiš ražby prvního tubusu železničního tunelu Ejpovice, který bude po dokončení nejdelší v republice, stavbaři opět odložili. Razicí štít Viktorie se totiž musí prokousávat stále náročnějším terénem.
Tubus bude dlouhý 4,1 kilometru, razit se začal u Kyšic a vyústí na plzeňské straně vrchu Chlum, kde je už nějakou dobu připraven tunelový portál.
	Viktorii zbývá vyrazit méně než sedm stovek metrů, nicméně skálu v této poslední fázi tvoří velmi tvrdé spility, které obrušují její řezné nástroje. „Řezné hlavy se teď musí vyměňovat překvapivě dvakrát častěji, než se plánovalo. V té hornině je ruda, která nám ztěžuje postupy,“ hlásí mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
	V současnosti stavbaři termín, kdy se štít zpod Chlumu vynoří, stanovili na první dva dubnové týdny – o tři měsíce později oproti původním odhadům. „Pokud ovšem nenastanou nějaké poruchy na stroji,“ upozorňuje Kostiha a dodává, že na samotný závěr ražby chystá firma akci pro veřejnost, protože čeká, že o Viktorii bude podobný zájem jako při dni otevřených dveří, který se konal těsně předtím, než začala hloubit.
	Viktorii potom bude čekat demontáž a přeprava zpátky ke Kyšicím, kde začne razit druhý tubus.
	Celý tunel by měl být hotový na začátku příštího roku, během kterého by se tunelem měly projet první vlaky. Stavba vyjde na téměř dvě miliardy korun a trať mezi Plzní a Prahou se díky novému tunelu zkrátí o šest kilometrů. více na str. 4

Potíže Viktorie prosinec 2015 – ražbu znepříjemňuje spodní voda, která se valí do tunelu únor 2016 – razicí štít Viktorie stojí, stavbaři ho přestrojují na hard rock režim, který si má poradit s nejtvrdší skálou a vynořit se z ní v půli března březen 2016 – původní termín konce ražby se posouvá na duben, skála je tvrdší než se čekalo duben 2016 – skála stavbaře stále trápí, novým termínem jsou první dva červnové týdny

Razicí štít nabírá další zpoždění

NEJVĚTŠÍ ČESKÁ STAVEBNÍ FIRMA CÍLÍ NA SEVERSKÉ ZEMĚ A NA POLSKO. NA TUZEMSKÉM STAVEBNÍM TRHU POSTRÁDÁ VELKÉ ZAKÁZKY.

Skupina Metrostav, která sdružuje největší uskupení stavebních společností v Česku, upevňuje své postavení v zahraničí. Kvůli zhoršujícím se podmínkám na domácím trhu přijímá čím dál tím více zakázek v cizině. Včera podepsala smlouvu na výstavbu téměř tříkilometrového úseku metra ve finských Helsinkách za půl miliardy korun.
	„Situace na českém stavebním trhu není dobrá. Očekávám, že letos i příští rok stavebnictví zaznamená propad. Z tohoto důvodu je pro nás zahraničí tak důležité,“ říká v rozhovoru pro HN ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav Václav Soukup.
	Výstavbu nových dálnic v Česku může podle něj o několik let zdržet požadavek Evropské unie na vypracování nových posudků vlivů na životní prostředí. V nedohlednu zůstává výstavba čtvrté linky pražského metra. V hlavním městě navíc stavební úřady vydávají stále menší množství povolení a developerům tak ubývá míst, kde stavět. „V posledních dvou letech jsme se uklidňovali, že české stavebnictví začalo růst, ale to bylo dáno tím, že se dočerpávaly peníze z evropských fondů. Většina jich směřovala do údržby a oprav, nikoliv do velkých infrastrukturních projektů. V tom se lišíme například od Polska či Slovenska, kde tamní vlády věnují velké úsilí přípravě velkých staveb,“ podotýká Soukup.

Velké zakázky v Polsku

Právě Polsko se pro skupinu stává atraktivnějším místem pro podnikání. Akciová společnost Metrostav tam získala již několik velkých zakázek. Aktuálně buduje dálnici do Gdaňsku za devět miliard korun. Přibližně před měsícem firma podepsala smlouvu na opravu několika ulic ve Varšavě za další miliardu. Aby se mohla skupina v Polsku snadněji ucházet o další velké zakázky, založila před časem dceřinou společnost Metrostav Polska.
	„V zemích, kde se nám podaří zakotvit, zakládáme společnosti. Tímto způsobem posilujeme naši pozici na zahraničních trzích,“ popisuje Soukup.
	Skupina takto vloni založila svoji firmu v Turecku. Další dceřinou společnost, která se ještě nestačila podílet na žádné zakázce, vlastní také na Islandu. Zastoupení má mimo to v Maďarsku a ve Švédsku.
	Díky akvizici rakouské firmy BeMo Tunnelling, kterou pořídila před třemi lety, si navíc polepšila na německém trhu, kde v současné době staví například podzemní dráhu ve městě Karlsruhe.
	„Když počítáme všechny naše dceřiné společnosti, tak dnes děláme v zahraničí zhruba třicet procent všech prací. Dalších deset procent tvoří Slovensko. Na Česko tak připadá šedesátiprocentní podíl,“ uvádí Soukup.
	Přestože jsou pro Metrostav zahraniční zakázky v současné nepříznivé situaci na českém stavebním trhu zcela zásadní, podle Soukupa musí skupina důkladně zvažovat každou nabídku. Už to, že firma 40 procent všech kontraktů provádí za hranicemi, je podle ředitele zahraničního podnikání pro firmu náročné na organizaci.
	A to například kvůli samotným zaměstnancům. Z celkového počtu pěti tisíc jich aktuálně pracuje za hranicemi zhruba 1500. A hledat další vyškolené lidi, kteří jsou ochotni pracovat delší dobu v cizině, není podle Soukupa snadné.
	Firmy spadající pod skupinu posílají do zahraničí vlastní techniky a manažery. Do ciziny pak vyváží i dělníky. Především pak do Norska, kde Češi slouží v porovnání s tamními pracovníky jako levnější pracovní síla. Sami tam přitom jezdí za lepším výdělkem. Za ražbu tunelu v Norsku berou až o dvě stě procent vyšší plat než v Česku.
	Některé zakázky musela Skupina Metrostav v poslední době odmítnout. Přicházely především ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů či Kataru. Podle Soukupa se jednalo často o megalomanské projekty, které zatím české firmy nejsou schopné garantovat. Jako příklad uvádí zakázku v Rijádu, hlavním městě Saúdské Arábie. To hledalo firmu, která kompletně vytvoří systém vlakové veřejné dopravy, a to od navržení jednotlivých tras až po proškolení personálu.

Štíty Tonda a Adéla zahálí

Naopak uplatnění se Metrostav snaží najít pro dva mohutné razicí štíty – Tondu a Adélu. Ty skupina pořídila za stovky milionů korun a dosud posloužily pouze k ražbě tunelů prodloužené linky metra A do Motola.
	Jelikož je stavba metra linky D v nedohlednu, snažili se čeští raziči využít štíty v Moskvě a také v Baku v Ázerbájdžánu. V obou případech však neúspěšně – obě města stavbu tras metra nakonec odložila. Zástupci skupiny nyní jednají o možném využití v běloruském Minsku, kde se rovněž plánuje výstavba metra. Ve hře ale zůstává také prodej obou štítů.

Situace na českém stavebním trhu není vůbec dobrá. Očekávám, že letos i příští rok stavebnictví zaznamená propad. Z toho důvodu je pro nás zahraničí tak důležité. Václav Soukup ředitel zahraničního podnikání

Graf

SKUPINA METROSTAV

TRŽBY (v mld. Kč)

2010 26,564
2011 26,114
2012 26,675
2013 27,631
2014 30,532
2015* 31,0

ZISK PO ZDANĚNÍ (v mil. Kč)

2010 640,4
2011 867,4
2012 434,8
2013 358,4
2014 538,8
2015* 600,0

* předběžné výsledky Zdroj: Metrostav

NEJVĚTŠÍ SOUČASNÉ ZAHRANIČNÍ ZAKÁZKY SKUPINY
(Zahrnuje stavby firem Metrostav, a. s., Subterra a BeMo Tunnelling)

Island tunel Nordfjordur nejdelší (8 kilometrů dlouhý) silniční tunel na Islandu hodnota: cca 1,5 mld. korun staví: Metrostav tunel Joberg 2 kilometry dlouhý tunel hodnota: 0,45 mld. korun staví: Subterra

Velká Británie projekt Crossrail (tunely na Whitechapel Station a Liverpool Street Station) hodnota: cca 2,5 mld. korun (společnosti připadne 20 procent z jedenáctimiliardové zakázky) staví: BeMo Tunnelling

Německo rekonstrukce Alter Kaiser Wilhelm Tunnel v Cochemu hodnota: více jak 1 mld. korun staví: Subterra Výstavba metra ve městě Karlsruhe hodnota: více jak 10 mld. korun staví: BeMo Tunnelling

Polsko dálniční průtah Varšavou hodnota: cca 4,5 mld. korun staví: Metrostav 21 kilometrů dálnice S7 u Gdaňsku hodnota: téměř 9 mld. korun staví: Metrostav

Finsko metro v Helsinkách hodnota: 0,5 mld. korun staví: Metrostav

Maďarsko rekonstrukce železničního uzlu Székesfehérvár hodnota: 0,8 mld. korun staví: Subterra

Metrostav posiluje v cizině

Stavební firma Metrostav loni vykázala čistý zisk 451,6 milionu korun, což je meziročně o 0,3 procenta méně. Tržby jí poklesly o 0,6 procenta na 19,21 miliardy korun.

„Jsme rádi, že i v loňském roce zůstáváme tržní jedničkou na tuzemském stavebním trhu,“ řekl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Z velkých stavebních společností letos zatím zveřejnily své výsledky za loňský rok Skanska a Eurovia. Skanska loni zvýšila tržby o osm procent na 15,8 miliardy korun, Eurovia o pětinu na 18,5 miliardy korun.

„Metrostavu se podařilo udržet výkony srovnatelné s předchozím rokem. Zisk je samozřejmě velice důležitý, ale právě v případě Metrostavu hraje důležitou roli i udržení vysokých tržeb. Důvodem je jednak zachování jeho významného tržního postavení, ale i zajištění dostatku práce pro udržení svých kmenových zaměstnanců,“ uvedl ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek. Metrostav podle něj stále patří mezi stavební společnosti, které zaměstnávají velký počet vlastních pracovníků.

Výsledky Metrostav schválí valná hromada ve čtvrtek 12. května. Firma by tam měla také rozhodnout o výplatě dividend. Ze zisku za rok 2014 vyplatila akcionářům zhruba 170 milionů korun, více než třetinu z čistého zisku. Na jednu akcii připadalo 21,50 koruny. Majoritním akcionářem firmy je s podílem 51,34 procenta společnost DDM Group. Významný podíl dále vlastní společnosti DOAS SK (23,18 procenta) a DOAS CZ (17 procent).

Dokončená Blanka a metro

V loňském roce Metrostav dokončil například tunel Blanka nebo trasu A pražského metra mezi stanicemi Dejvická a Nemocnice Motol. V současné době například rekonstruuje střechu pražského hlavního nádraží, ve sdružení s Průmstavem a Imosem opravuje Národní muzeum. Na dálnici D1 spolu s firmou Swietelsky stavební opravuje úsek Psáře - Soutice.

Hlavní město vedlo kvůli tunelu Blanka s Metrostavem arbitráž. Vadilo mu, že se stavba proti původním plánům prodražila, u soudu však neuspělo.

Metrostav udržel loňské tržby a zisk, zůstává českou jedničkou

Stavební sektor v letošním i příštím roce mírně poroste. Ředitelé stavebních f rem očekávají mírný růst sektoru o 2,4 procenta letos a o dvě procenta v roce 2017. Na růstovém vývoji se shodli čtyři z pěti ředitelů f rem, avšak panují zde určité rozdíly v závislosti na velikosti společnosti nebo zaměření její činnosti. Spolu s trhem porostou také tržby f rem, a to v průměru o 2,5 procenta.

Avizovaný růst plánují zástupci společností dosáhnout hlavně navyšováním objemu zakázek. Marže stavebních f rem napříč všemi segmenty mírně vzrostly. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2016 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností SGCP, divize Weber.

OPTIMISTIČTÍ ŘEDITELÉ

Zakázek pro stavební sektor bude v letošním i příštím roce mírně přibývat. Čtyři z pěti ředitelů stavebních společností (77 procent) predikují růst sektoru. Jeho výkon by se měl v průměru zvýšit o 2,4 procenta. Velkou roli v odpovědích ředitelů však hraje velikost f rmy a její zaměření. „Zatímco zástupci malých a středních f rem předpokládají růst až o tři procenta, velké f rmy očekávají v roce 2016 stagnaci (růst 0,1 procenta). Znatelné rozdíly v predikcích panují také mezi firmami zabývajícími se pozemními (růst 3,6 procenta) či inženýrskými stavbami (pokles o 1,1 procenta),“ prezentuje výsledky Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. S tím souhlasí i Robert Mikeš, marketingový ředitel SGCP, divize Weber: „Stavebnictví, jak doufáme, by mohlo narůst o 3 %, ale rozdíl bude dle segmentů, tak jako vždy, a to zejména dopravní stavby versus pozemní.“
	„V roce 2016 očekáváme růst stavební produkce okolo 2,5 až 3 %. Na jedné straně můžeme počítat se stabilním růstem rezidenčního a komerčního sektoru, na straně druhé se stále potýkáme s velkými meziročními výkyvy v oblasti výstavby liniových staveb (infrastruktura). Co je však podstatné - poroste také ziskovost zakázek. Nicméně již dnes vidíme v některých oborech významný nedostatek kapacit,“ komentuje očekávaný vývoj Karel Köszegi, ředitel strategického plánování a jednatel společnosti CEMEX Czech Republic.
	„Objem stavební výroby roste, což jsme sami zaznamenali na zvýšeném počtu zakázek, které letos plánujeme realizovat. Přesto má ale celková situace ve stavebnictví k optimismu ještě daleko. Potenciál pro nové projekty je mnohem větší, než je současná realita,“ doplňuje Karel Branda, ředitel společnosti Trigema Building.

RŮST TRŽEB

Společně s objemem produkce porostou také tržby, a to v průměru o 2,5 procenta oproti předešlému roku. I zde se však odpovědi ředitelů stavebních společností výrazně liší. Pesimistické vyhlídky mají velké f rmy (růst 0,3 procenta) a společnosti zaměřené na inženýrské stavby (pokles tržeb o 1,7 procenta). Naopak ředitelé f rem zabývajících se pozemními stavbami předpokládají růst svých tržeb o 3,9 procenta.
	Třetina f rem plánuje zvyšovat ceny svých stavebních prací (33 %), dvě třetiny f rem plánují své ceny zachovat (66 %). Naopak snižovat ceny plánuje již jen jedno procento stavebních společností. Nejčastěji plánují zvyšovat své ceny velké stavební společnosti (50 %). Hlavním důvodem pro toto zvýšení je nárůst cen subdodavatelských prací a snaha f rem o vytvoření nebo růst zisku.
	„Z dlouhodobého pohledu je nezbytně nutné pro další rozvoj oboru opustit oblast dumpingových cen a zohlednit růst cen vstupů,“ tvrdí Pavel Pilát, generální ředitel společnosti Metrostav. S ním souhlasí i Martin Podzimek, ředitel f rmy Podzimek a synové: „Ceny se zvednout musí, už z důvodu zvyšujících se cen stavebních materiálů a ceny práce na trhu. Již nikde nejsou žádné rezervy.“

ROK 2017

Mírný růst stavebnictví bude pokračovat i v příštím roce, a to v průměru o dvě procenta. „Pozemní stavitelství čeká pomalý, ale stabilní růst, kdy rezidenční výstavbu pohání nízké sazby u hypoték, průmyslovou a kancelářskou pak neustávající zájem investorů o Českou republiku,“ vysvětluje Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti, KPMG Česká republika.
	V roce 2017 počítá sedm z deseti stavebních společností s dalším navýšením tržeb, a to v průměru o tři procenta. Razantnější růst tržeb se očekává zejména v segmentu velkých společností, kde by měl dosahovat až 4,3 procenta.
	Výrobní kapacity stavebních společností jsou podle jejich zástupců v současnosti naplněny ze čtyř pětin (79 procent), přičemž f rmy mají nasmlouvané zakázky v průměru na dalších 6,6 měsíce. Výjimkou jsou zde opět velké f rmy, které mají nasmlouvané zakázky na téměř 10 měsíců dopředu. Pro více než třetinu stavebních společností (37 procent) představuje tento stav v meziročním srovnání navýšení objemu nasmlouvaných zakázek, zatímco jejich pokles ve srovnání se stejným obdobím minulého roku hlásí přibližně čtvrtina (23 procent) f rem.
	„Doufám, že i v letošním roce 2016 bude pokračovat v českém stavebnictví růst produkce. Hrozí však velké nebezpečí, které je spojeno s požadavkem EU na opětovné posuzování staveb procesem EIA u dopravních staveb. Příslušné státní orgány, zejména ministerstvo životního prostředí, trestuhodně zaspaly. Důsledkem toho může být, že v příštích třech letech nebudou moci být zahájeny plánované stavby dálnic a silnic,“ uzavírá Petr Čížek, výkonný ředitel, SWIETELSKY stavební, s.r.o. *

ČESKÉ STAVEBNICTVÍ letos mírně vzroste

Křídla orlů se uvolňují a štukové plastiky praskají. Oprava by měla začít každým dnem.

VINOHRADY Jedna z nejhezčích secesních budov v Praze, a podle architektů i jedno z nejkrásnějších secesních nádraží v celé Evropě, se konečně dočkala rekonstrukce vnější fasády. Italská společnost Grandi Stazioni, která hlavní nádraží opravuje už od prosince 2006, se v následujících dnech chystá zahájit obnovu zevního pláště středové části historické Fantovy budovy.
	Koncem února společně s Metrostavem postavily lešení a nyní vrcholí přípravy na samotnou rekonstrukci fasády památkově chráněné stavby.
	„V současné době probíhá první fáze opravy, která spočívá v průzkumech. Zjišťujeme, v jakém je budova stavu, co se s ní dá udělat. Analýzu a další podklady pak dáme ke schválení památkářům,“ popisuje současný plán mluvčí italské firmy Martin Hamšík. Nyní se proto na lešení kolem levé věže Fantovy budovy pohybuje asi šest restaurátorů, kteří zkoumají jak spodní štukovou část, tak horní kamennou, přesněji řečeno pískovcovou.
	„Zjišťujeme barevnost původní fasády, v laboratořích zkoumáme vzorky kamene a provádíme i další šetření,“ říká šéf restaurátorů a akademický sochař Jarmil Plachý. Podle jeho slov budova nejvíce utrpěla v sedmdesátých letech, kdy byla u příležitosti dostavby metra nešetrně zrekonstruována.
Štukové plastiky od Ladislava Šalouna, které jsou ve světlé, spodní části budovy, byly v té době několikrát necitlivě natřeny neprodyšným nátěrem. Ten způsobil korozi štuku, která se projevuje prasklinami a hloubkovým narušením hmoty všemi směry. Nyní je třeba tyto nadbytečné vrstvy odstranit a dostat se na původní nátěr.
„Původní barevnost plastik byla v šedém tónu ve vápenném nátěru. Odstraníme nepůvodní vrstvy, pak provedeme celkové zpevnění štuků, zatmelení plastických retuší a nakonec obnovíme původní nátěr,“ vysvětluje Plachý.
	Kromě spodní části památkově chráněné stavby se ale restaurátoři budou muset věnovat i pískovcovým věžím. Ty dnes Pražané znají jen jako tmavé, po rekonstrukci však budou mnohem světlejší. Jsou totiž silně znečištěné, a to nejen kvůli stáří, ale i proto, že v rámci oprav v sedmdesátých letech byly spáry mezi kamennými kvádry přetřeny cementem a asfaltem. Ten se musí velmi opatrně odstranit, aby se neporušila vrstva pískovce a ten mohl opět dýchat.
	Narušené jsou i plastiky na věžích, jako jsou křídla orlů, která se uvolňují a hrozí jim pád. Dobře na tom nejsou ani skleněné kupole.
Koncem tohoto měsíce by měly skončit průzkumy a po schválení památkáři začne ostrá rekonstrukce. Oprava fasády středové části budovy vyjde Grandi Stazioni na devatenáct milionů korun.
	Firma již na nádraží rekonstruovala vstupní halu, nové odbavovací centrum, eskalátory, výtahy nebo prodejní plochy. Za opravu celého nádraží dostala od Českých drah možnost pronájmu komerčních prostor na dobu 30 let.
	Podmínkou je ale dokončení rekonstrukce do poloviny října letošního roku. V té době ale ještě nebude hotova ani oprava fasády. „Jsme připraveni pokračovat v rekonstrukci i v dalších částech budovy a opravit ji celou. Nyní jednáme s Českými drahami o posunutí ukončení celé rekonstrukce do konce roku 2018,“ dodal mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.

Fantova budova má mít do konce roku novou fasádu

Kritérium nejnižší ceny pokřivuje téměř všechny typy dodávek a nejen v naší branži. Pokud jde o vlastní výrobní kapacity, obrovskému tlaku čelí například naše technologie železobetonových konstrukcí nebo technologie zemních prací, říká Ivan Hrdina, výrobně-technický ředitel Metrostavu a.s., předseda České tunelářské asociace a viceprezident Mezinárodní tunelářské asociace ITA-AITES.

* Jak řešíte nedostatek kvalifikované pracovní síly?

	Co se týče vysokoškoláků, tam v podstatě problémy nepociťujeme, snad je u specializovaných oborů, jako jsou konstrukce a dopravní stavby. Se stavebními fakultami spolupracujeme dlouhodobě a spolupráce nese své plody - každoročně přijímáme mezi 50-60 absolventy a zaměstnáváme okolo 50 studentů na dlouhodobých praxích. Mnoho dnešních zaměstnanců u nás začínalo již na pozici technik-student, což je zřejmě nejlepší způsob zapracování. Větší problémy registrujeme u kapacit dělnických. Částečným řešením, které uplatňujeme již řadu let, je spolupráce se středními technickými školami, dříve nazývanými střední odborná učiliště. V rámci ní přijímáme každoročně přibližně 30 čerstvě vyučených řemeslníků. Je to alespoň částečná náhrada za ty, kteří průběžně odcházejí do starobního důchodu. Zapracování nových však určitou dobu trvá a navíc vyžaduje i spolupráci starších, zkušených pracovníků, kteří mladé zaučují. Též bojujeme s fluktuací již vyučených, kteří si na trhu práce zvolí nakonec úplně jiný obor, než kterému se vyučili. Sám o sobě tedy není tento zdroj schopen dostatečně sanovat naše potřeby.

* Zkusili jste rekvalifikace?

	Testujeme i systém rekvalifikace. Jeho gestory jsou zejména střední technické školy a s některými z nich již spolupracujeme. Rekvalifikující se uchazeč bývá často více motivován a na základě předchozích zkušeností si může výhledu na kvalifikovanou práci mezi odborníky více vážit. Jsou profese, ve kterých se generují rekvalifikanti v docela zajímavých počtech. Další možnou cestou, kterou se chystáme tento rok blíže zmapovat, jsou agentury práce a personální leasing. Ve strojírenství nebo automotive je to zcela běžný zdroj dělnických kapacit. Ve stavebnictví však zatím nikoli a hlavní důvody jsou přinejmenším dva. Jednak to, že nároky na kvalifikaci a zručnost pro většinu stavebních řemesel jsou řekněme komplexnější než pro výkon opakovaných úkonů v sériové výrobě. A pak též proto, že stavební frma svými počty poptávaných kapacit nikdy nemůže konkurovat velkým výrobním závodům. Pro představu - kdyby nebyly možnosti trhu omezené, naše společnost by byla aktuálně schopna do svého stavu absorbovat přibližně stovku kvalifkovaných dělníků, ovšem v profesní skladbě nějakých šesti až osmi řemesel. A toto se zdají být pro agentury, v porovnání s poptávkami strojírenských provozů, nezajímavá čísla. Takže i proto jsme svoji pozornost aktuálně soustředili též na sektor OSVČ a subdodávek obecně. Zde si určité výsledky slibujeme od toho, že jsme na úkor zvýšení vlastních výrobních rizik „zatraktivnili“ smluvní podmínky, zejména právě pro ty subjekty, jejichž těžištěm dodávek je fyzické provádění prací jednoduššího charakteru. Už ze složitosti této odpovědi je vidět, že jednoduché řešení stávající nepříznivé situace na stavebním trhu neexistuje. Kombinace různých řešení jsou alespoň nějakým východiskem.

* Jak máte ve firmě nastaveny procesy řízení kvality na vstupech a výstupech?

	Tyto procesy máme integrované a definované ve firemních organizačně řídicích normách, na ně navazujících pracovních postupech, dokumentaci kvality a technických předpisech. Obecně nám procesy řízení kvality upravuje organizačně řídicí norma tak, aby systém vyhovoval požadavkům standardů ISO 9001:2009 pro certifikační řízení a naplňoval firemní politiku kvality. Cílem toho všeho je, abychom jako zhotovitel zajistili vlastnosti stavebního díla ke spokojenosti objednavatele, ve shodě s jeho požadavky definovanými smlouvou o dílo a zadáním.
	Vlastní systém QMS zastřešuje Příručka kvality pro generální dodávky staveb, která je závazná pro všechny zaměstnance v procesu realizace staveb. V rámci ní máme zpracovány popisy základních činností a odpovědností jednotlivých členů projektového týmu, počínaje vedoucím projektu přes stavbyvedoucího, přípraváře až po mistra. Procesní řízení kvality na vstupech a výstupech usnadňuje také množství standardizovaných dokumentů, které technici při své každodenní práci používají.
	V procesu řízení kvality při realizaci využíváme na vstupech vlastní databáze technologických předpisů a technologických postupů, které stanovují závazné způsoby provádění jednotlivých stavebních prací. Na ně pak máme navázány standardizované kontrolní a zkušební plány se stanovenou formou záznamů o výsledcích kontrol a zkoušek.
	Protože kvalita stavebního díla začíná již kvalitou projektového zadání, máme zaveden rovněž systém řízení projektové dokumentace. Mezi jeho hlavní nástroje patří vlastní aplikace pro kontrolu projektové dokumentace, vzorová smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace s projektanty a také seznam rizikových faktorů staveb, jež povinně procházejí supervizí interních expertů. Uplatňováním systému řízení projektové dokumentace jsme schopni včas identifikovat většinu chyb a nedostatků projektu a předcházet v maximální míře následným chybám v realizaci.

* S jakými technologickými novinkami se setkáváte v současné době na svých stavbách?

	Předně je na místě říci, že Metrostav je dodavatelem staveb, které jsou stavěny podle požadavků objednavatele. Buď je nám poskytnut přímo projekt, nebo jsou striktně definovány požadavky, které má stavba splnit. V naší pozici je proto značně omezený prostor pro novinky. Přesto se snažíme přicházet s novými technologiemi a případnými úpravami projektů s cílem zlepšit jejich parametry, urychlit výstavbu, popř. najít úspory, nebo přispět ke zlepšení vlivu výstavby na životní prostředí. V minulosti se podařilo např. významně urychlit stavbu mostu na D8 (most přes Rybný potok) nebo dosáhnout úspor na mostě přes Oparenské údolí v rámci úprav projektu v dokumentaci pro provedení stavby. Obě stavby, mimo jiné, získaly čestné uznání od Evropské sítě betonářských společností. V poslední době se podařilo upravit projekt lávky přes Labe v Čelákovicích tak, abychom využili ultra vysokopevnostní beton (UHPC), který jsme vyvíjeli v předcházejících letech společně s naší dceřinou společností TBG Metrostav s.r.o. Aplikace tohoto materiálu mimořádných kvalit na lávku umožnila lávku vylehčit a zároveň zajistit její delší trvanlivost ve srovnání s klasickou betonovou konstrukcí. Lávka se dočkala i světového ohlasu, byla jí udělena první cena Americkým betonářským institutem (ACI) v kategorii Infrastruktura v roce 2015. Dalším nesmírně cenným výsledkem je pro nás získání patentu na řešení „Manipulace s těžkými technologickými zařízeními, umístěnými v uzavřeném prostoru a uspořádání pro demontáž a/nebo instalaci zařízení k provádění tohoto způsobu“. Tento popis by mohl být sám o sobě trochu abstraktní, proto si za ním představme technicky velice náročný systém zavěšení tří klasických uhelných kotlů tepelné elektrárny Prunéřov II, a to jak těch původních, jež se za pomoci tohoto zařízení postupně spouštěly, rozebíraly a likvidovaly, tak i těch nových, které byly opačným způsobem zhotovovány a manipulovány až do definitivní polohy uvnitř nepřetržitě zastřešené haly kotelny. Pro tento počin byla rovněž klíčová spolupráce dalších dvou partnerů - Excon, a.s., a FREYSSINET CS, a.s. A ještě snad jedna novinka, s níž pracujeme zcela aktuálně. Týká se segmentového ostění železničních tunelů u Ejpovic, kde aktuálně probíhá ražba pomocí v ČR největšího mechanizovaného hybridního razicího štítu o průměru výrubu 10 m. Zde je naše společnost nositelem užitného vzoru pro provádění úprav spojů segmentů v místech tunelových propojek. Za tímto verbálním popisem se skrývá unikátní technické řešení, umožňující realizaci tunelových propojek velmi invenčním způsobem. Předpoklady pro další technicky zajímavé novinky dává například spolupráce v rámci výzkumného centra CESTI (Centrum pro efektivní a udržitelnou dopravní infrastrukturu), kde se naše společnost podílí na výzkumu v oblasti mostů a tunelů. Nakonec je třeba připomenout, že prosazování nových technologií je spojeno s úpravami projektů. Současný způsob soutěžení zakázek a výběru dodavatele dle nejnižší ceny je v naprostém rozporu s využitím nových postupů. Aby se výsledky výzkumu mohly do praxe prosazovat rychleji, bylo by třeba dosáhnout úprav zákonů o veřejných zakázkách i o pravidlech financování, zejména pokud se jedná po evropské fondy.

Metrostav a.s.: Neexistuje jednoduché řešení nepříznivé situace ve stavebnictví

Pokud se zelení opět dostanou do vedení města, mohou „pohřbít“ Blanku II. Existuje jednodušší a levnější řešení

Praha – Pravidelné jarní uzavírky, respektive opravy silnic jsou v plném proudu. Přes vyznačené objížďky zoufale brzdí automobilovou dopravu uvnitř hlavního města.
	Situaci zásadně komplikují také práce na většině dálničních přivaděčů. Zácpy v ranní a odpolední dopravní špičce se nyní během pracovního týdne začínají blížit maximům, obvyklým jindy zpravidla pouze v pátek. Nastalo období, tvrdě dokládající zoufalou potřebu konečně uzavřít nehotový vnitřní Městský okruh.
	Nutné politické rozhodnutí kvůli vleklé magistrátní krizi však stále nepadlo. Naváže na tunelový komplex Blanka další tunel s pracovním názvem Blanka II za desítky miliard korun? Nebo postačí řádově levnější, avšak v jistém ohledu neméně kontroverzní řešení? Vzhledem k tomu, že do vedení města se pravděpodobně vrátí zástupci Strany zelených, dá se na toto téma očekávat ještě poměrně zásadní diskuse. Přestože náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) už před časem avizoval: „Udělám vše pro to, abychom se co nejrychleji přiblížili dobudování Městského okruhu a Blanka přestala být sirotkem.“
	Nová analýza se snaží doložit, že tunel není potřeba. ... Může vést pokračování Blanky po povrchu?

Pokračování Blanky, či spíše dokončení Městského silničního okruhu tunelem – ano, či ne? To bude po dlouho očekávané rekonstrukci koaliční vlády na magistrátu jedno z klíčových strategických rozhodnutí.
	Předpokládaný návrat Strany zelených do vedení města může být impulzem k opětovnému přehodnocení aktuálních záměrů. Zatímco sociální demokraté, kteří si pravděpodobně i dál podrží gesci dopravy, by se zřejmě startu výstavby takzvané Blanky II nebránili, zelení si prý složitou ražbu soustavy tunelů za odhadovaných čtyřicet miliard korun nedokáží představit. Jedno je ale jisté – chybějící severovýchodní třetinu vnitřního okruhu je třeba co nejrychleji dokončit. Dostává se, vedle unikátního dvoupatrového tunelu pod Bílou skálou, opět do hry povrchové řešení?
	„Předchůdci ve vedení Prahy jasně vytyčili chybějící část okruhu. Má vést Povltavskou, Balabenku a Spojovací,“ připomněl před časem náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Zůraznil zároveň, že taková varianta je součástí územního plánu a navíc již byla a stále je diskutována s dotčenými městskými částmi Praha 3, 8, 9 a 14. Ty naopak dlouhodobě nesouhlasí s povrchovou variantou dokončení okruhu. Konkrétně s takzvaným Průmyslovým polookruhem, mimo jiné tedy s rozšířením Průmyslové ulice a s případnou výstavbou mimoúrovňových křižovatek.
	Jenže zelení drahé tunely dosud odmítali a pravděpodobně dál odmítat budou. „Výstavba dalších kapacitních tunelů je pro nás jen těžko představitelná. To téma bude nutné ještě řádně prodiskutovat,“ podotkla místopředsedkyně pražských zelených, zastupitelka hlavního města a zvažovaná kandidátka do městské rady.
	Jaké se tady nabízí alternativy ke spojnici mezi Pelc­ Tyrolkou, Balabenkou a Šterbohoulskou radiálou? Mimo jiné se zvažuje zásadní rozšíření ulice Nová Povltavská.
	Dopravní iniciativa Auto*Mat opakovaně navrhla zamítnout také nákladné zahloubení ulice V Holešovičkách a ražbu tunelu pod ulicí Zenklova.
	„Institut plánování a rozvoje ostatně sám upozornil na možnost vedení okruhu tak zvaným duálem, tedy dvěma větvemi komunikací,“ nastínil opakovaně zástupce iniciativy Vratislav Filler. Podle tohoto plánu by se doprava rozmělnila v jednom směru právě ulicí Kbelskou a Průmyslovou, ve směru opačném pak Povltavskou a pak dále přes Balabenku, Jarov a Malešice. Auto*Mat nyní přichází s nápadem, jak začít – konkrétně s ulicí V Holečovičkách, což je na Blanku bezprostředně navazující komunikace zatížená po otevření tunelu vyšším objemem dopravy.

Tunel? Nejlépe jen jednosměrný

„Řešení počítá s jednosměrným dvojpruhovým tunelem ve stoupání začínajícím pod Bílou Skálou v místě nyní uvažovaného vyústění tunelu Městského okruhu a končícím až za křížením Liberecké s Davídkovou ulicí. Součástí tunelu je odbočné rameno do Zenklovy ulice,“ nastiňuje iniciativa.
	Na povrchu ulice V Holešovičkách pak podle ní zůstanou dva pruhy do centra, v ochranném protihlukovém valu, obklopeném dvojicí účelových komunikací v režimu obytné zóny zajišťujících přístup k domům a napojení do Zenklovy ulice.
	„Řešení nevyžaduje stavbu sekce městského okruhu mezi Pelc ­Tyrolkou, Balabenkou a Libeňské spojky. Počítá právě s takzvaným duálním vedením okruhu dle konceptu Institutu plánování a rozvoje. Intenzita na ulici V Holešovičkách se tím sníží na méně než čtyřicet tisíc vozidel za den. Vlastní výstavba bude mít minimální negativní dopad na dopravu a obyvatele nejen v ulici V Holešovičkách,“ stojí dále v rozboru.
	V něm je pak křižovatka Vychovatelna řešena jako úrovňová křižovatka v běžné uliční síti. Tunelové portály jsou omezeny na jednu rampu z tunelu do ulice Zenklovy. Celkové náklady na realizaci záměru lze prý odhadnout na méně než polovinu obousměrného zatunelování.
	„Náklady na provedení se budou pohybovat výrazně pod polovinou řešení formou obousměrného tunelu, a to díky absenci větších podzemních křižovatek. Má jít vlastně jen o jednu rozbočku do Zenklovy. Hlavním záporem je přetrvávající silný provoz v ulici V Holešovičkách, přibližně na polovině současného stavu. Jeho intenzita nejspíš nezaručí dostatečné snížení emisní a hlukové zátěže,“ uzavírá dopravní rozbor iniciativy Auto*Mat.

***

„Představa, že bychom šli cestou výstavby dalších kapacitních tunelů, je pro nás jen těžko akceptovatelná.“ Petra Kolínská, zastupitelka za SZ, možná kandidátka do městské rady

SOUSTAVA TUNEL s pracovním názvem Blanka 2 by odhadem stála čtyřicet miliard korun a její výstavba by trvala asi pět let. Město ale podle mnohých expertů i politiků potřebuje levnější, méně náročné a hlavně mnohem rychlejší řešení dokončení chybějící severovýchodní třetiny vnitřního Městského okruhu. Začít se má ulicí V Holešovičkách.


Může pokračování Blanky vést kompletně po povrchu?

Pro média

Noviny Metrostavu

062016.pdf

Noviny Metrostavu číslo 6/2016 

Koncem března úspěšně proběhla závěrečná část kolaudačního řízení rezidenčního projektu Sacre Coeur2 na Praze 5. Architektonicky unikátní bytový dům splňuje všechny předpoklady současné moderní architektury.

Zájem o prémiové byty podle developerů roste. Praha se v segmentu luxusního bydlení dostala na špičku především díky vysoké úrovni tohoto typu nemovitostí. Kvalita luxusních nemovitostí je zde srovnatelná s předními evropskými metropolemi. Exkluzivní novostavba Sacre Coeur2 s půdorysem podkovy a šesti vchody nabízí špičkové standardy, bezpečnost a soukromí.

Ve dvou podzemních podlažích budou umístěny komerční prostory, 109 parkovacích stání a sklepy. V šesti nadzemních podlažích disponuje Sacre Coeur2 třemi typy rezidenčních jednotek v cenové relaci od 2,9 milionů do 34 milionů korun. Vedle osmi loftů a pěti luxusních penthousů, prostorné střešní vily se zahradou a terasou, se zde nachází ještě 72 apartmánů o velikosti 1+kk až 5+kk se zahradami, terasami a výhledy na historické centrum města.

Všechny bytové jednotky rezidence Sacre Coeur2 mají obytné zóny oddělené od privátní části, celoplošné vytápění a klimatizaci. Jsou vybaveny koupelnami typu "en­suite", kdy je prostor ložnice propojen s koupelnou. Společné prostory a okolí budovy Sacre Coeur2 bude hlídat kamerový systém, a v přízemí je samozřejmostí nepřetržitý porovoz recepce s majordomem. Sousedství parku Sacre Coeur, Kinského zahrad nebo Petřína poskytuje prostor pro potřebný relax.
Základní údaje o projektu

Předání bytových jednotek klientům
červen 2016

Architekt
SCHINDLER SEKO ARCHITECTS

Generální dodavatel stavby

METROSTAV, a.s.

Dispozice a velikost bytů
- 5 penthousů s výměrou od 165 až do 255 m2
- 8 loftů s dispozicí od 2+kk do 6+kk a výměrou od 77 do 224 m2
- 72 apartmánů s dispozicí od 1+kk do 5+kk a výměrou od 34 do 182 m2

Ceny bytů
- nejlevnější bytová jednotka 1+kk s výměrou 34 m2 stojí 2 990 000 korun
- nejdražší penthouse s velikostí 255 m2 se nabízí za cenu 33 890 000 korun

Praha se může pochlubit novou prémiovou rezidencí

Tunelovým komplexem Blanka v Praze projelo během prvního půl roku provozu denně průměrně 62 tisíc vozidel. Jeho obliba mezi řidiči stále stoupá, v březnu provoz vyšplhal přes 70 tisíc aut denně.

Vyplývá to ze statistik, které má ČTK k dispozici. Provoz byl nejnižší hned po otevření tunelu a během vánočních svátků. To se pohyboval mezi 44 a 46 tisíci aut denně.

Poprvé byla denní hranice 70 tisíc aut pokořena loni v polovině prosince. V březnu provoz narostl na 70 300 vozidel.

V souvislosti s otevřením stavby klesl provoz v ulici Milady Horákové, Argentinské, Veletržní, na nábřeží Kapitána Jaroše a Nuselském mostě.

Výrazně se po otevření Blanky zhoršil provoz v oblasti Vítězného náměstí v Praze 6. Pomohl by obchvat vedoucí ze Svatovítské do Evropské ulice, ten ale bude stát až za několik let ( o dopadu Blanky na provoz v Praze čtěte více zde ).  Zvědavci už provoz nebrzdí, řidiči se ale v tunelech otáčí

Největší potíže v provozu Blanky dělali zvědavci, kteří hlavně zpočátku v tunelu zastavovali a fotili si jej. Dispečeři zaznamenali několik případů, kdy se v tunelu pohybovali chodci. Takové situace už se ale příliš neopakují.

„V současnosti jsou problémem hlavně řidiči, kteří se v tunelu otáčí,“ řekla mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková. Řidiči, kteří si spletou směr, se v tunelu otáčí hlavně v nočních hodinách, kdy není takový provoz.

Ze zatím ne zcela jasných důvodů se v polovině března tunel asi na dvě hodiny automaticky obousměrně uzavřel a zkomplikoval tak dopravu v metropoli. Tvořily se dlouhé kolony ( podrobnosti zde ).

Blanka vyšla na 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard více, než bylo původně plánováno. Praha dosud vede s dodavateli arbitráže kvůli neproplaceným fakturám.

Blankou projede denně v průměru 62 tisíc aut a číslo stále roste

FINIŠ. Stavba severní věže stadionu Doosan Areny ve Štruncových sadech, kde hrají domácí zápasy fotbalisté Viktorie
	Plzeň, se chýlí ke konci. Dodavatelská firma Metrostav finalizuje práce na
	vnějším plášti věže, odstraňuje vady a nedodělky. „Zároveň probíhá malba vnitřních prostor a jejich dovybavení,“ informoval stavbyvedoucí z Metrostavu Miroslav Kšír. Firma předá stavbu Viktorii do užívání za dva až tři týdny. Práce trvají půl roku. Stavební ruch v Doosan Areně dokončením
	severní věže nekončí, protože na počátku května se Metrostav pustí do stavby jižní věže. „Začne se bouracími pracemi bočního přístupového schodiště na hlavní tribunu,“ řekl Kšír. Stavbu věží na městském stadionu financuje Viktorka, která za
	ně utratí až 90 milionů korun. Věže jsou čtyřpodlažní nepodsklepené. V prvních nadzemních podlažích věží budou prostory pro stravování, společenská místnost klubu, dále pak technické místnosti,
	průjezd k hrací ploše a místo pro vstup diváků na hlavní tribunu. V druhém nadzemním podlaží severní věže se počítá s kancelářemi klubu včetně
	sekretariátu. Třetí a čtvrté nadzemní podlaží severní věže bude sloužit
	k ubytování mládeže. V druhém nadzemním podlaží jižní věže jsou navrženy kanceláře klubu. Prostory v třetím podlaží jižní
	věže budou patřit sportovnímu lékaři, fyzioterapii a masážím. Čtvrté nadzemní podlaží jižní věže bude s výjimkou jedné kanceláře sloužit k ubytování hráčů.

STAVBA PRVNÍ VĚŽE STADIONU JE VE FINÁLE, ZBÝVÁ JEN ODSTRANĚNÍ NEDODĚLKŮ

Dlouho očekávané zahájení stavby obchodního centra IGY2 na Pražské třídě v Budějovicích je tady.
	Společnost CPI Group, která je investorem obří akce za 640 milionů korun, oznámila oficiální zahájení prací na úterý 19. dubna. Po slavnostním poklepání na základní kámen začne firma Metrostav, jež je dodavatelem, se samotnou stavbou. Její součástí je i velká rekonstrukce stávajícího IGY.
Přípravné práce jsou hotové, už loni na rohu Pražské a Pekárenské ulice bagry zdemolovaly starou budovu Telecomu. Návštěvníci se tam dočkají dvou pater obchodů, restaurace, služeb. Centra IGY bude navíc spojovat obchodní pasáž, která povede nad silnicí v Pekárenské, takže lidé nebudou muset při přechodu vycházet ven z objektu. Podle mluvčího skupiny CPI Jana Buriana je o budoucí prostory zájem. „Předpronájmy se daří uzavírat dobře, nové plochy jsou pronajaty již ze 60 procent a s dalšími zájemci jednáme,“ potvrdil Burian.

Multikino s devíti sály

Konkrétní značky zatím neupřesnil, ale snahou bude poskytnout zákazníkům širší nabídku módních a sportovních značek, ale i prodejen s elektronikou a zábavu.
	IGY2 rozšíří stávající obchodní plochy o více než osm tisíc metrů čtverečních. Obě centra budou mít dohromady 29 tisíc metrů čtverečních prodejních ploch s celkem 130 obchody a 700 parkovacími místy.
	Stavba IGY2 vyjde na 392 milionů korun. Velké změny čekají i současné IGY, kde skupina CPI za rekonstrukci zaplatí dalších 247 milionů korun. Jeho přestavba potrvá stejně dlouho jako budování IGY2. Vše má být hotové na podzim roku 2017. Přestavba bude znamenat například konec provozu sálu Bazilika, kde se pořádají koncerty či maturitní plesy. „Naopak tam vznikne multikino s devíti kinosály. Stejně tak necháme nahradit prostory kancelářské budovy směrem do Pražské a částečně multikino zabere i stávající fitness-centrum. Po rekonstrukci se jeho provoz obnoví, a to na ploše 1 500 metrů čtverečních,“ vyjmenoval Burian.
	Stavba výrazně promění podobu Pražské třídy. Část lidí se na nové obchodní centrum s kinem těší, jiní ho nechtějí. Především někteří obyvatelé z blízkého okolí. Lidé žijící v Puklicově ulici opakovaně upozorňují, že jim stavba zhoršila podmínky k bydlení.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Razicí štít nabírá další zpoždění

Metrostav posiluje v cizině

Metrostav udržel loňské tržby a zisk, zůstává českou jedničkou

ČESKÉ STAVEBNICTVÍ letos mírně vzroste

Fantova budova má mít do konce roku novou fasádu

Metrostav a.s.: Neexistuje jednoduché řešení nepříznivé situace ve stavebnictví

Může pokračování Blanky vést kompletně po povrchu?

Noviny Metrostavu číslo 6/2016

Praha se může pochlubit novou prémiovou rezidencí

Blankou projede denně v průměru 62 tisíc aut a číslo stále roste

STAVBA PRVNÍ VĚŽE STADIONU JE VE FINÁLE, ZBÝVÁ JEN ODSTRANĚNÍ NEDODĚLKŮ

Stavba IGY2 brzy začne, o obchody je zájem

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích