Napsali o nás

Společnost Brněnské komunikace a.s. uvádí do provozu další parkovací dům v centru Brna, v Panenské ulici. Po necelých 2 letech stavebních prací byl  slavnostně otevřen 26. září 2016, řidiči pak mohou parkovat hned od následujícího dne.

	Výstavba byla zahájena v říjnu 2014 podle projektu Atelieru Hrůša a spol, Atelier Brno, zhotovitelem je “Sdružení pro výstavbu PD Panenská, Brno“ firem IMOS Brno a.s. a Metrostav a.s.

	Celkové stavební náklady činí cca 250 mil. Kč, společnost Brněnské komunikace a.s. je investorem stavby.

	Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK.

	Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. “Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu. Novinkou mezi parkovacími domy na území Brna je světelná navigace na volná parkovací místa. Zelená označuje volná místa, červená zase naopak ta obsazená“, přiblížil generální ředitel spol. Brněnské komunikace Ing. Luděk Borový.

	Vjezd i výjezd parkovacího domu je situován na ulici Husovu, v těsném sousedství hotelu International a budovy Moravské galerie.

	Součástí objektu jsou také komerční prostory na střeše budovy a ve spodní části, z ulice Panenské návštěvníci jistě ocení přítomnost Turistického informačního centra a rovněž prostor pro drobné služby.

	“Celý objekt je zakomponován do historické a velmi exponované oblasti samotného centra města, proto na jeho ztvárnění, kvalitu i provádění prací byly kladeny náročné požadavky a byly pečlivě sledovány. Velká pozornost byla věnována době výstavby a byla vynaloženo velké úsilí o minimální omezení dopravy v centru Brna“, řekl předseda představenstva spol. Brněnské komunikace Richard Mrázek.

	Přes všechna úskalí a problémy, se kterými se zúčastněné strany musely vypořádat, bylo dosaženo konečného výsledku, který řidičům výrazně usnadní parkování v samotném srdci Brna.

	První zmínky o výstavbě tohoto parkovacího domu sahají už do minulosti. Již v roce 2005 proběhla ideová urbanistická soutěž na řešení Dominikánského náměstí a prostoru ulice Panenské. Právě v této soutěži byl vybrán návrh výstavby parkovacího domu v předmětné ulici.

	Situace kolem této stavby se však vyjasnila a stabilizovala až v r. 2011, kdy na červnovém zasedání Rady města Brna bylo rozhodnuto o změně investora na přípravu a realizaci výstavby parkovacích domů v Brně a stala se jím spol. Brněnské komunikace a.s.

	Společnost je také investorem stavby dalšího parkovacího domu s podzemními garážemi na ulici Besední s kapacitou 190 parkovacích míst, který je nyní rozestavěn a bude součástí koncertního sálu.

	Ceny za parkování:

	Prvních třicet minut                  15 Kč

	Po-Pá 08:00-22:00; So 08:00-13:00             Každá započatá hodina 30 Kč

	Po-Pá 22:00-08:00; So 13:00 - Po 08:00     Každá započatá hodina 20 Kč

Od úterý 27. září mohou řidiči parkovat v novém parkovacím domě v centru Brna

Odprodejem většinového podílu se do Skupiny Metrostav zařadila nová firma – Údržba silnic s. r. o. Sídlí v Sedlčanech a věnuje se opravám a údržbám komunikací kolem měst Sedlčany, Votice a  Sedlec-Prčice. Nabízí i vodorovné dopravní značení a montáž svodidel a v těchto činnostech dnes patří k významným dodavatelům ve Středočeském kraji. Ve Skupině Metrostav se firmě otevírají další možnosti pro budoucí růst.
Údržbu silnic, s. r. o., založil v roce 1995 Milan Doležal a je dodnes jejím jednatelem i ředitelem. V historii firmy hrály podstatnou roli roky 2000, když získala certifikát ISO 9002, a 2004, kdy vyhrála veřejnou zakázku na zimní a letní údržbu komunikací v cestmistrovství Sedlčany.
Jejím spolumajitelem se tehdy stal Jaroslav Opriš. Za rok nato společnost rozšířila činnost také do cestmistrovství Sedlec-Prčice a počet zaměstnanců už přesáhl padesátku.
Zařazení do Skupiny Metrostav se od 1. července 2016 promítlo i do organizační struktury firmy. Druhým jednatelem společnosti se stal Ing. Roman Tichovský, výrobní náměstek společnosti BES. Dozorčí rada pracuje ve složení: Ing. Milan Chotaš (předseda) a Ing. Tomáš Jelínek, kteří jsou jednatelé společnosti BES, a pan Jaroslav Opriš. 
Nabídka nového člena Skupiny Metrostav
Firma zajišťuje údržbu na  téměř 400 km komunikací II. a III. třídy a ve sdružení s BES, s níž dlouhodobě spolupracuje, také na části silnice I/18. Samostatná divize provádí vodorovné dopravní značení barvou (foto č. 1) či strukturálními plasty (foto č. 2), a to i zvučicími. Osazuje všechny
druhy dopravních značek a poutačů, zajišťuje uzavírky a objížďky pro opravy vozovek a provádí opravy a montáže ocelových svodidel. Kromě toho dnes pracovníci Údržby silnic ovládají a nabízejí zhotovení, řezání a frézování asfaltových ploch, výkopové a hutnicí práce, opravy překopů vozovek, výspravu vozovek soupravou Patchmatic,
hloubení příkopů, úpravu krajnic, zhotovení betonových vodicích stěn z prefabrikátů a gabionů, pokládku obrubníků a zámkové dlažby, montáž zpomalovacích prahů, likvidaci travních porostů, křoví a pařezů, štěpkování, kácení stromů, zimní posyp vozovek solí i  inertními materiály
a úklid sněhu. Více na www.udrzbasilnic.eu.
Milan Chotaš

Skupina Metrostav se rozšířila o Údržbu silnic

Samotná jízda cyklotýmů Metrostav handy cyklo maraton 2016 už sice skončila, doprovodné aktivity projektu však pokračují. Osmičlenný cyklistický tým Moravskoslezského kraje ujel v srpnu napříč republikou 2222 km kilometrů za 74 hodin a 11 minuta podpořil svou patronku, sedmnáctiletou Anetu Herákovou, která v době konání cyklomaratonu rehabilitovala po těžkém úrazu v Chuchelné.

	Smyslem závodu, kterého se tým krajského úřadu účastnil podruhé, je ukázat, že nehendikepovaní a hendikepovaní mohou společně tvořit jeden fungující tým, který má šanci obstát i v podmínkách extrémního závodu. V krajském týmu jel letos také  handbiker Antonín Hora, který je sám o sobě velkou motivací pro jedince krátce po úrazu či nemoci, protože se stal aktivním sportovcem i přes to, že se ocitl na vozíku,“ říká Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje.

	Anetě, která studuje Střední školu hotelnictví a služeb a Vyšší odbornou školu v Opavě, předal šek na 40 tisíc korun. Tuto částku pro ni lidé “vyjezdili“ v rámci benefiční akce na stacionárních kolech v Trojhalí Karolina. “Kilometry, které lidé na kolech našlapali, pak Moravskoslezský kraj proměnily v peníze pro Anetu. Věřím, že náš dar využije smysluplně a že jí pomůže ve startu do samostatného života,“ dodává hejtman Miroslav Novák.

	Další šek v hodnotě 20 tisíc korun předal Anetě Herákové ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza, který byl kapitánem krajského cyklotýmu. “Náš cyklistický tým se také rozhodl přispět na dobrou věc a složil se, aby mohl Anetě i touto formou poděkovat za její fandění v závodu a také ji podpořit v jejím boji s hendikepem, se kterým se teprve učí žít. Věřím, že ho úspěšně překoná, stejně jako lidé, kteří v závodu jeli,“ věří ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza.

	Tento týden čeká Anetu ještě zážitkový víkend s členy cyklotýmu v Doksech u Máchova jezera, kde se setká s patrony ostatních týmů. Připraveny jsou soutěže, setkání se zajímavými lidmi i zábavný doprovodný program.

Cyklistický tým Moravskoslezského kraje věnoval patronce šeky v hodnotě šedesát tisíc korun

Praha hledá projektanty pro východní část Městského okruhu. Tunely ale mají vzniknout i jinde

PRAHA Blanka nemá zůstat jedináčkem. Praha spolu s městskými částmi oprašuje dlouho odkládané projekty, které by měly pomoci rozpustit kolony.
	Ty se po otevření Blanky tvoří třeba u Vítězného náměstí nebo v Patočkově ulici. Stavby, které by měly Blanku doplnit, mají povětšinou jedno společné – stejně jako ona povedou pod zemí.
	Prioritou je podle náměstka primátorky Petra Dolínka (ČSSD) dokončení chybějící části Městského okruhu na severovýchodě Prahy. Ta by měla odvést auta z Troje a Holešoviček směrem ke Štěrboholské radiále. „V současnosti již pracujeme na procesu výběru projektantů, kteří by měli pokračování Městského okruhu připravit,“ říká Dolínek. Výběrové řízení by podle něj mělo skončit začátkem příštího roku. Kdy by se však poslední část Městského okruhu mohla začít stavět, nechtěl předjímat.
	Magistrát nicméně stále počítá variantou, kterou již dříve doporučil posudek vlivu stavby na životní prostředí. První část okruhu by tak měla vést od křižovatky Pelc-Tyrolka, u mostu Barikádníků, na Balabenku. V jednom směru by tudy okruh vedl ve stopě Povltavské ulice, která by byla výrazně rozšířena, a ve směru druhém raženým tunelem pod Bílou skálou. Na tento tři kilometry dlouhý úsek by měla v Malešicích navázat kapacitní křižovatka a odtud by okruh dále pokračoval sérií ražených tunelů až ke Štěrboholské radiále.
	Tato varianta má však i své odpůrce. „Za mnohem přínosnější považuji duální řešení, které již několik let připravuje Institut plánování a rozvoje,“ říká Vratislav Filler ze sdružení Au*Tomat. V něm by jako městský okruh sloužily dvě větvě komunikací. První větev by tvořila ulice Povltavská, dále by se jelo přes Balabenku, Jarov a Malešice. Druhá větev by vedla přes Kbelskou a Průmyslovou. Plán, který počítá se soustavou tunelů, je podle Fillera zbytečně naddimenzovaný. Pravděpodobně také vyjde Prahu na víc, než kolik stál tunel Blanka.
	Duální varianta by však s sebou podle Dolínka nesla řadu komplikací, naráží na nesouhlas městských částí a neulevila by dopravě kolem v současnosti preferované trasy.

První bude Radlická radiála

V souvislosti s ročním provozem Blanky přichází znovu na přetřes i otázka výstavby západních radiál, tedy komunikací, které k ní mají přivést auta z vnějšího okruhu.
Nejblíže k dokončení má v tuto chvíli Radlická radiála. Ta na okraji Prahy naváže na dálnici D5 a nejprve po povrchu a poté i tunely přivede vozidla až do oblasti mezi Barrandovským mostem a smíchovským nádražím. Podle Dolínka se v současnosti dokončuje geoinženýrský průzkum, který je potřebný pro tvorbu jejího finálního projektu. Další harmonogram však upřesnit nechtěl. „Nerad slibuji, že se v roce 2022 kopne do země, ale uděláme pro to maximum,“ dodal.
	Naproti tomu Břevnovská radiála, která má sloužit podobnému účelu jako ta Radlická, se zřejmě v dohledné době nepostaví. Městské části a magistrát se totiž zatím neshodly, kudy a jak by měla vést. To je nicméně problém, protože v její zamýšlené trase panuje složitá dopravní situace. Například Patočkova ulice čelí po otevření tunelu Blanka zdaleka největšímu nárůstu počtu vozidel. Tvoří se tam každodenně dlouhé kolony. Vzhledem k tomu, že je Břevnovská radiála v nedohlednu, hledají se rychlejší opatření. Mluví se například o mimoúrovňové křižovatce na Vypichu. Záměr však naráží na odpor Strany zelených v Praze 6. Obává se, že by větší křižovatka přivedla do lokality ještě více vozidel.
	Mimo to se uvažuje i o zahloubení samotné Patočkovy ulice. Pokud by se k němu přistoupilo, auta by na jejím konci blíže k centru vjela do tunelu a znovu se na povrchu vynořila až v okolí Břevnovského kláštera.
	Pod zem by se mohla schovat i ulice V Holešovičkách, kde po otevření Blanky přibylo meziročně 16 tisíc vozidel za den. Od města její zahloubení požaduje radnice Prahy 8.

„Kulaťáku“ má pomoci obchvat

Dlouhé kolony se po otevření Blanky tvoří také na Vítězném náměstí. To by měl vyřešit jeho obchvat, který má propojit Svatovítskou a Evropskou ulici. Mluví se o něm více než patnáct let. „Teď se zpracovává studie vlivu na životní prostředí. Až bude hotová, bude se předávat na magistrát k vypracování dokumentace a zahájení územního řízení,“ říká Ondřej Kolář, starosta Prahy 6. Stále se však řeší, zda bude obchvat čtyřproudový, nebo pouze dvouproudový. „Já jsem zastáncem té druhé možnosti. Myslím, že není vhodné dávat do města takovéhle strašlivé dálnice,“ dodal Kolář.

***

Vnitřní okruh a chybějící radiály D8

1 Východní část Městského okruhu má v budoucnu vést od křižovatky Pelc-Tyrolka, kde dnes řidiči vyjíždí z tunelu Blanka, přes Balabenku a dál k lanovému mostu na Štěrboholskou radiálu. Vedení města přislíbilo, že nejpozději na začátku příštího roku vypíše výběrové řízení na projektanty této části okruhu.

2 Jižní část Městského okruhu je zároveň nejstarší. Trasa vede od lanového mostu přes Kačerov k Barrandovskému mostu.

3 Západní část Městského okruhu začíná za Barrandovským D11 mostem. Dále ji tvoří soustava tunelů v pořadí Zlíchovský tunel, Mrázovka a Strahovský tunel, který ústí na Břevnově u mimoúrovňové křižovatky Malovanka. 4 Severozápadní část okruhu je vůbec nejnovější. Tvoří ji tunelový komplex Blanka, který se skládá z Brusnického, Dejvického a Bubenečského tunelu. Hranice severozápadní části tvoří křižovatka Malovanka a výjezd z Trojského mostu.

5 Radlická radiála má propojit západní část Pražského okruhu s Městským okruhem. Z velké části by měla vést pod zemí třemi tunely o celkové délce 2,5 kilometru. Vzniknout by podle vedení metropole měla přibližně do osmi let.

6 Břevnovská radiála má být soustava tunelů a nadzemních kapacitních komunikací, která má podobně jako Radlická radiála spojit Pražský okruh s Městským. Měla by odvést pravidelné kolony z Patočkovy ulice. Její výstavba je zatím v nedohlednu.

Čeká se na mladší sourozence Blanky

Pro média

Noviny Metrostavu

17_2016.pdf

Noviny Metrostavu číslo 17/2016 

Za uplynulý rok řidiči v Blance bourali dvaašedesátkrát. Podle expertů se tunel co do bezpečnosti osvědčil.

PRAHA Pokud řidiči projíždějí tunelovým komplexem Blanka, mají oproti jízdě na povrchu čtyřikrát menší pravděpodobnost, že budou bourat. Vyplývá to z vyhodnocení ročního provozu Blanky, které vypracoval správce tunelu, společnost Satra.
	„Vezmeme-li srovnatelný úsek komunikace na povrchu, například Jižní spojku, a budeme brát v potaz počty aut, počty ujetých kilometrů a nehod, vyjde nám, že v Blance dochází k nehodám čtyřikrát méně často,“ vysvětluje mluvčí Satry Jakub Karlíček. Toto zjištění podle něj potvrzuje ty odhady, které před spuštěním Blanky tvrdily, že zahloubení dopravy pod zem přinese menší nehodovost. Především díky plynulejší dopravě, absenci křižovatek a menšímu množství rušivých vlivů, například billboardů.
	Stejný pohled na uplynulý rok provozu Blanky má také organizace BESIP. „Z hlediska infrastruktury je tunel velmi bezpečný. Je tam regulovaná rychlost, připojovací a odpojovací jízdní pruhy jsou dostatečně dlouhé a řidiče nic nerozptyluje od toho, aby se věnoval provozu před ním,“ myslí si šéf BESIP Martin Farář.
	Bezpečnost v Blance navíc hlídají speciální čidla, která při mimořádné události okamžitě upozorní dispečera.

Nejčastější prohřešek? Rychlost

Za rok fungování tunelového komplexu Blanka v něm došlo celkem k dvaašedesáti dopravním nehodám, z toho čtyři nehody doprovázela zranění. V březnu například záchranáři vezli do nemocnice muže s úrazem hlavy a zraněnou těhotnou ženu poté, co do sebe v dejvické části komplexu směrem na Troju vrazila tři osobní auta.
Přesto, že je v Blance rychlost omezena na sedmdesát kilometrů v hodině a v místech, kde se auta připojují, je maximálně padesátka, snaží se někteří řidiči průjezd tunelem krátit rychlou jízdou. Podle statistik společnosti Satra docházelo za uplynulý rok k překročení rychlosti průměrně ve 2 400 případech měsíčně. „Někdy se rychlosti pohybují i kolem 140 kilometrů za hodinu,“ upozorňuje Karlíček.
	Právě nedodržování povolené rychlosti je podle pražské policie nejčastější prohřešek, kterého se řidiči v Blance dopouštěli. Mezi další časté přestupky patřilo například nedodržování bezpečné vzdálenosti nebo nerespektování světelné signalizace.

Hasiči dokoupili termokamery

Na nový tunel si nemuseli zvykat jen řidiči, ale také bezpečnostní složky. Převážně si jej však pochvalují. „Zprovozněním tunelu došlo v mnoha případech ke zkrácení dojezdových časů policie na místo události,“ říká mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. A podobné zkušenosti mají také hasiči. Ti však vzhledem k náročnosti zásahu při případném požáru v tunelu museli doplnit své „pracovní“ vybavení.
	Sbor nakoupil například nová hydraulická vyprošťovací zařízení, cisterny nebo termokamery, které by hasiči použili v případě, že by v tunelu kvůli kouři nebylo vidět.
	K tomu, aby byly všechny složky záchranného systému na případný zásah co nejlépe připravené, proběhlo v tunelovém komplexu Blanka několik bezpečnostních cvičení. Poslední takové se uskutečnilo v červenci a hasiči při něm trénovali například nájezdy k místu nehody a pilovali dojezdové časy. „Z hlediska požární bezpečnosti se jedná o jeden z nejbezpečnějších tunelů v Evropě,“ shrnuje zkušenosti pražských hasičů mluvčí Pavlína Adamcová.

Manuál Jak se chovat v Blance Mám poruchu na autě. Co mám dělat? Pokud je to možné, zajeďte co nejrychleji do jednoho z takzvaných zálivů. Ty se nacházejí vždy vpravo ve směru jízdy po 250 metrech a je v nich k dispozici také SOS skříňka, pomocí které se můžete spojit s dispečinkem tunelu, kterému nahlásíte svůj problém. Do zálivu nestihnu zajet. Co teď? Pokud nepojízdné vozidlo stojí v jízdním pruhu, snažte se najet co nejvíce ke kraji a ihned volejte linku 158 nebo 112, kde nahlásíte, co se stalo. Nezapomeňte zároveň rozsvítit varovná světla. Kdo zajistí odtah vozidla? Odtah porouchaného nebo nabouraného vozidla zajistí operační středisko Správa služeb hlavního města Prahy na pokyn policie. V Blance vypukl požár. Kam mám utéct? Pokud jste u výjezdu z tunelu a svítí vodorovné značení, následujte je. Uvnitř tunelu jsou také takzvané propojky, červenozelené dveře, kterými v případě nouze můžete po opuštění vozidla utéct do vedlejšího tubusu.

Blanka je čtyřikrát bezpečnější než silnice na povrchu

Někomu pomohla, někomu ne. Město hodnotí rok provozu tunelu Blanka.

Zatímco město vypočítává úspěchy z ročního provozu v podzemí, na povrchu mají Pražané a radnice z tunelu rozporuplné pocity.
	Blanka způsobila problémy zejména u výjezdu na Prašném mostě a na Vítězném náměstí v Praze 6. Radnice si na zhoršenou dopravní situaci stěžuje řadu měsíců. „Nám Blanka nepomohla,“ potvrzuje starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Vedení radnice dokonce vyzvalo magistrát ke splnění několika opatření, mimo jiné k uzavření výjezdu z tunelu na Prašném mostě. Potíže s počtem aut má Praha 6 také v Patočkově. Celou situaci kolem Vítězného náměstí navíc komplikuje oprava Korunovační.
	Nárůst počtu vozů postihl také ulici V Holešovičkách na Praze 8, kde jezdí po otevření tunelu o 16 tisíc aut denně více. Radnice proto požaduje, aby byla ulice zahloubena, nebo vedla tunelem.
	Opačná je situace v Praze 7. Provoz klesl v ulici Milady Horákové, Argentinské, Veletržní, na nábřeží Kapitána Jaroše a ulevilo se i provozu na magistrále. Řidiči také častěji využívají tunel Mrázovka a Strahovský tunel, které na Blanku bezprostředně navazují. „Tunelový komplex Blanka lze po roce zkušebního provozu jednoznačně označit za úspěšný. Celý komplex až na drobné výjimky funguje po technické i bezpečnostní stránce výborně, zájem řidičů je velký, stejně jako jejich spokojenost,“ řekl náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek. Město muselo po otevření udělat i několik nečekaných opatření, třeba všude rozmístit značky zákaz vstupu chodců. Do tunelu se totiž ve třech stovkách případů někdo pokoušel vejít. Mezi chodci nechyběla ani žena s kočárkem.
	Náklady na kontroverzní stavbu byly 43 miliard korun a drahý je i její běžný provoz. Ten vyjde Prahu měsíčně asi na 20 milionů korun. Blanka byla otevřena loni 19. září a nejvíc aut tudy projelo 12. července - 94,5 tisíce.

Rok Blanky v číslech Odborníci spočítali rozdíly na trase mezi Prahou 8 a Prahou 5 před otevřením tunelového komplexu a po roce zkušebního provozu. * Řidiči po roce provozu ušetřili díky kratší jízdě nejméně 290 let času a tunely pomohly denně uspořit až 7 200 litrů pohonných hmot. * Využívání tunelu má pozitivní vliv i na životní prostředí. Až o 15 % klesly imise NO2 v ulici V Holešovičkách. Celková úspora imisí NOX oproti stavu před zprovozněním činí za rok 7,24 tun, v případě CO je to 15,1 tun. * V tunelu se za rok staly jen 4 nehody se zraněním. Nejkurioznější nehodou bylo, když v tunelu zastavil muž a volal výrobci navigace, že mu přestala fungovat. * Tunelem si pokusila zkrátit cestu i řada zvířat - kamery zachytily zajíce, lišku nebo lasičku.

Co bude dál Tunel Blanka je sirotek, a dokud nebude dokončen Městský okruh a Pražský okruh, nebude podle magistrátu komplex fungovat tak jak má. * Plány na pokračování Městského okruhu se drží v minulosti schválené linie, pokračováním Blanky by měl být opět tunelový komplex vedoucí po ose Povltavská -Spojovací - Malešice. * Město připravuje postupné kroky k výběru projektantů pokračování Městského okruhu. * Do konce října bude hotov aktuální model pražské dopravy. Ten poslouží pro aktualizaci platných stanovisek EIA pro příslušné zbývající části Městského okruhu. * Na tunel navazují i dvě radiály. Zatímco o potřebě Břevnovské se vedou stále diskuse, na místě Radlické radiály už probíhá geologický průzkum.

Citát Tunelem Blanka projelo za rok 30 milionů aut. Ta by jinak projela metropolí po povrchu.

30 milionů aut pod zemí

Přes 80 tisíc řidičů, kteří denně projedou tunelovým komplexem Blanka, ušetří dohromady 6 tisíc litrů pohonných hmot. Je to tím, že jedou rychleji, než kdyby stejnou trasu absolvovali nad povrchem, uvedl dopravní expert z ČVUT Pavel Přibyl. Ten byl hostem Studia 6 České televize k ročnímu výročí otevření tunelu Blanka.

Nejdelší evropský městský tunel měl zlepšit dopravní situaci v Praze. Některé městské části si oddechly, zácpy ale trápí například Prahu 6. Podle Pavla Přibyla z dopravní fakulty ČVUT bude celkové zlepšení patrné, až bude kompletně hotový celý městský okruh. Blanka teď tvoří pouze severozápadní část plánovaného projektu, zbývá dostavět 9 kilometrů ve východní části města. Termín dokončení je ale neznámý.

       Blanka po roce: Pomohla středu Prahy, ale v Dejvicích způsobila pohromu

Tunelový komplex přesto už teď pomohl centru města, stejná trasa po povrchu dříve trvala o 8 minut déle. „Po cestě z Bulovky na Smíchov se zvýšila rychlost ze 17 kilometrů na 25 kilometrů,“ srovnal Přibyl, který je na Fakultě dopravní ČVUT vedoucím Ústavu dopravních systémů. Pozitiva lze vyčíslit i ekonomicky, řidiči podle dostupných dat souhrnně mohou uspořit 6 tisíc litrů pohonných hmot za den.

Tunelem denně projede 80 tisíc aut, podle Přibyla bude Blanka sloužit ještě stovky let. „Tunel Blanka je zařazen mezi pětadvacet světových tunelů, které budou uváděny jako vzor pro podzemní komplexní struktury,“ prozradil Přibyl.
	Fakta
	Tři úseky tunelového komplexu Blanka

Bubenečský tunel: vede z Troje na Letnou (křižovatku U Vorlíků v lokalitě Špejchar), je dlouhý 3090 metrů

Dejvický tunel: vede zpod Letenské pláně (od křižovatky U Vorlíků) k Prašnému mostu, měří 1007 metrů

Brusnický tunel: vede od Prašného mostu na mimoúrovňovou křižovatku Malovanka, za kterou začíná Strahovský tunel, je dlouhý 1405 metrů

Pavel Přibyl ve Studiu 6 hovořil také o komplikacích, které stavbu podzemního komplexu provázely. Především byla kritizovaná délka výstavby. Stavět se začalo už v roce 2007, první oficiální termín počítal s otevřením tunelu v roce 2011.

„Blanka nebyla tažena na cíl,“ uvedl Přibyl. Chyběla podle něj politická vůle. Svou roli hrály také technické obtíže. Tunel se třikrát propadl, poslední odklad způsobily vadné kabely. Nakonec tudy první vozidla projela loni 19. září místo původně avizovaného roku 2011. Časové zdržení vedlo i k prodražení stavby. Konečný účet prozatím činí 43 miliard korun.

Blanka nyní tvoří část plánovaného městského okruhu, oficiálně zatím zůstává ve zkušebním provozu. Pokračování okruhu se chystá, na přelomu roku by rádi politici měli vypsanou soutěž na projektanta. Současně ale na stavbě, která by měla vést ve směru Povltavské, Čuprovy a Spojovací a dále podél malešického nádraží na jih k Jižní spojce, nepanuje politická shoda. Jednoznačnou podporu stavba nemá ani v koalici, která v současnosti Prahu řídí.

Expert k výročí tunelu Blanka: V centru šetří čas i peníze

Už dnes je v hlavním městě řada dopravních staveb zahloubených pod zem. V budoucnu by ale projektů srovnatelných s tunelem Blanka mohlo výrazně přibýt.

Přesně před rokem byla otevřena Blanka: nejdelší městský tunel v Evropě. Na mnoha místech metropole je však stále špatná dopravní situace. Jedním z řešení je tedy budování nových tranzitních komunikací, které by auta z nejproblematičtějších lokalit odvedla. Jenže kam s nimi v husté pražské zástavbě?
Pod zem.
	Hlavní město i některé městské části uvažují, nebo dokonce už připravují plány na vybudování nových tunelů i zahloubení některých stávajících komunikací.

TUNEL V LIBNI MÁ MÍT TŘI KILOMETRY

Jednou z priorit magistrátu je v tuto chvíli dostavba Pražského okruhu na severovýchodě města. A právě v dosud chybějícím úseku mezi křižovatkou Pelc-Tyrolka, která navazuje na Blanku, a Štěrboholskou radiálou se počítá hned s několika tunely.
	První z nich by měl vést pod Bílou skálou na Košinku a s délkou téměř tři kilometry by byl vůbec nejdelší. Jarovský tunel by zase převážně vedl pod ulicí Spojovací, které by měl ulehčit především.
Měřit by měl téměř dva kilometry.
O polovinu kratší pak podle plánu bude tunel Malešice, který by se také měl stát součástí dosud nedostavěného úseku Městského okruhu. Nacházet se bude mezi malešickým nádražím a železničním podjezdem u Českobrodské ulice.
Dostavba části Radlické radiály, která má propojit Pražský a Městský okruh, půjde také z velké části pod zem. Celkem tři tunely mají dohromady měřit přes 2,5 kilometru.
	„Aktuálně se zde dokončují geologické průzkumy, v podzemí se například našlo vyschlé jezero,“ informoval náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) s tím, že by se Pražané mohli dokončení dočkat v řádu osmi let.
	Naopak Břevnovská radiála je zatím v nedohlednu, přestože už nyní ve všední dny téměř kolabuje doprava v Patočkově ulici až k Vypichu. I tudy by však jednou mohl vést dlouhý tubus pod zemí. „Praha 6 v této souvislosti dlouhodobě preferovala kompletně zahloubenou variantu s přímou návazností na tunelový komplex Blanka. Případná realizace Břevnovské radiály je však zatím stále ještě hudbou vzdálené budoucnosti,“ připouští mluvčí Prahy 6 Martin Churavý.

VE HŘE ZAHLOUBENÍ HOLEŠOVIČEK

Hned dvě podzemní stavby prosazuje na svém území radnice Prahy 8. Nyní zejména řeší situaci na přetížené ulici V Holešovičkách, kde se po otevření Blanky ještě zvedla intenzita automobilové dopravy. Proto navrhuje její zahloubení.
Nezbytný je podle starosty Prahy 8 Romana Petruse (ČSSD) i druhý záměr, tím je tunel pod Palmovkou. „Je zanesen dlouhodobě v platném územním plánu a má rozhodně smysl. Odvedl by dopravu, která dnes jezdí přes Libeň,“ dodává starosta. Podzemní stavby v metropoli však v budoucnu nebudou vznikat jen pro automobilovou dopravu. Do roku 2022 má být hotova první část linky metra D, která později spojí jižní část města s centrem. O dva roky později pak má být hotova i trať na letiště, která v úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem povede rovněž tunelem.

***

Roční účtování tunelového komplexu Blanka

Projelo: 30,1 milionu aut

První milion: 3. 10. 2015

Prvních 10 milionů: 28. 1. 2016

Prvních 20 milionů: 25. 5. 2016

Nejvíce: 94,5 tisíce (12. 7. 2016)

Nejméně: 21 tisíc (1. 1. 2016)

Překročení rychlosti: cca 2400 řidičů měsíčně

Dopravních nehod: 62 (4 se zraněním)

Zastavení pro poruchu: 235 aut

Zastavení pro nedostatek pohonných hmot: 53

Řidiči pravidelně používající tunel ušetřili: 44 hodin

Celkem ušetřili: 290 let

Kamery v tunelech také zachytily

270 vstupů chodců do tunelu

Dvě ženy s dítětem v kočárku

Bloudící zvířata – zajíce, lišku, lasičku

Denní průměr aut Celkový 77,9 tisíce automobilů denně

Bubenečský tunel 73,6 tisíce

Dejvický tunel 84,9 tisíce

Brusnický tunel 75,2 tisíce

Délka: 5,5 kilometru

Cena: 43 miliard Kč

Datum zprovoznění: 19. 9. 2015

Stane se Praha městem tunelů?

Vážení čtenáři, blíží se krajské volby a najednou se všichni politici začínají předhánět v slibech, a hlavně si přisvojují zásluhy za vše dobré, co se dělo v předchozích čtyřech letech. Za to špatné asi nikdo nemůže. Inu, úspěch má vždy mnoho otců! Ani oblast motorismu nezůstává ušetřena. Jako vždy se na přetřes dostalo šrotovné. Dej starého plechového miláčka odborně sešrotovat a my ti přispějeme na nového. Šrotovné skoro nikdo nechce, vzhledem k rekordním prodejům aut a dlouhým čekacím lhůtám na ně ani nedává moc smyslu. Ale na ministerstvu životního prostředí by měly být peníze z nejrůznějších ekologických daní vržených na řidiče a s těmi se něco udělat musí. Tak proč lidi nepotěšit. Třeba nám za to dají hlas. Intenzivně se též mluví o dopravních stavbách. Všichni budují, až se z nich kouří. Staví se tak, že už se vůbec nedá jezdit. A tam, kde se nestaví, se reguluje. Hodně o tom víme v Praze. Dáma předstírající už dva roky, že je primátorkou, tvrdí, že se nestaví proto, že její předchůdci nic nepřipravili. Asi kvůli tomu pustila z uzdy parkovací zóny a udělala z Prahy nedobytnou pevnost. Učinit takový krok bez postavení záchytných parkovišť, zneprůjezdnit město bez dokončeného velkého obchvatu, na to už člověk musí mít kvalifikaci. 

A ještě nesmím zapomenout na dvě jubilea. Už rok je v Praze otevřen tunelový komplex Blanka a navzdory všem potížím a předraženosti je to úžasná věc. Víc podobných řešení! 

Druhé výročí je méně příjemné. Právě uplynulo 15 let od chvíle, kdy se mělo začít jezdit dálnicí D8 až do Drážďan. Nejezdí se dodnes. I to je Česko. Příjemné čtení přeje

O slibech a dvou jubileích

Blanka je u nás démonizovaná ve srovnání s některými projekty v zahraničí, které skončí dvojnásobnou cenou a zpožděním deset let, míní technický ředitel Metrostavu.
"Už jsem zažil víc propadů, ale jedině o Blance se mluví tak negativně," říká v rozhovoru Ivan Hrdina.
Blanka slaví v pondělí rok od svého otevření.

Pražský tunel Blanka slaví roční výročí od svého otevření. Přestože se stavba zdržela o pět let, byla o osm miliard dražší proti vysoutěžené ceně a třikrát se propadla, tak si ji Metrostav pochvaluje. "Už jsem zažil víc propadů, ale jedině o Blance se mluví tak negativně. Blanka je u nás démonizovaná, stačí si to srovnat s některými projekty v zahraničí, které skončí dvojnásobnou cenou a zpožděním deset let," říká v rozhovoru technický ředitel Metrostavu Ivan Hrdina.

Blanka bude mít rok. Budete slavit? A je co slavit?

Bezesporu je co slavit. Blanku považujeme za skvělý projekt a myslím, že i uživatelé, kteří Blankou jezdí, vidí, že to je krásný tunel. My ji budeme oslavovat tím, že v ní budeme jezdit.

Některé městské části ale volají po tom, aby se uzavřela. Konkrétně Praha 6 kvůli ucpanému Kulaťáku, lidé pod Bulovkou kvůli nárůstu počtu aut a exhalací v Holešovičkách... Tedy úplně všichni nesdílejí nadšení. Kde je chyba?

To samozřejmě chápu. Protože Blanka není někde ve vesmíru, je v rámci celého dopravního systému Prahy, který bohužel není dotažený, a je jen jeho malou částí. A chápu, že pokud je tam, kde je, bez návazností, způsobuje v některých oblastech komplikace.

Já to ale hodnotím z pohledu zhotovitele stavby. My dostali nějaké zadání, vidíme, jak ten tunel vypadá i v kontextu evropských tunelů, jak složitá to byla stavba... Z dopravního pohledu se mi to hodnotí obtížně, protože do tohoto jsme zapojeni nebyli.

To je prostě věc zadavatele, Prahy...

Nejen Prahy. Ona je to věc širšího dopravního systému, který se váže výrazně na vnější okruh, všechny radiály... Radiály jsou otázka Prahy, vnější okruh otázka státu a to bohužel do sebe nezapadá.

Arbitráž o tunel Blanka ČKD DIZ nezachránila, soud poslal firmu do úpadku - čtěte ZDE

Co je největší problém Blanky?

Všechno dohromady. Z mého pohledu to, že byla oddělena stavební a technologická část. Stavební jsme dělali my, technologickou ČKD. A to generovalo problém jejich vzájemné vazby. Kdyby to byla jedna soutěž, jeden dodavatel, tak si spoustu problémů vyřeší sám.

Například to zaplavení kabelů?

Nejen. To jsou dva kohouti na jednom smetišti, kteří spolu nemají žádný vztah. Ten je přes někoho třetího a to prostě nikdy pořádně nefunguje. Lépe by se koordinovalo, časově by to ušetřilo nejméně rok.

Ale byly také tři propady, zpoždění pět let, prodražení o miliardy...

Bezesporu. Už začátek byl ovlivněn tím, že nebyla včas stavební povolení. Tím se celá stavba rozvolnila proti termínům v naší nabídce. A k propadům – pražská geologie je velmi obtížná, je to centrum města, tak velké tunely v pražské geologii bohužel přinesly i to, že se tam udály ty propady.

A když jste zmínil tu cenu, je otázka, co poměřujete s čím. Když vezmete cenovou úroveň z nabídky z roku 2006 k celkové ceně bez valorizace a DPH, došlo k navýšení o 17 až 18 procent. Byla spousta věcí, které se udělaly navíc, protože to město a městské části chtěly.

Český báňský úřad však došel k tomu, že propad byl vaše chyba, a dal vám pokutu. Mimo jiné jste příliš spěchali se stavbou, nenechali pořádně zaschnout beton a bagrista pak tunel strhl...

K některým nedostatkům tam došlo, to nepopírám. Nakonec jsme se s tím propadem ale vypořádali dobře. Pak už celá stavba byla dokončena bez výraznějších problémů. Nikdy to není černobílé, je vždy více faktorů, které přijdou do hry.

O kolik ty propady prodražily stavbu a kdo je platil?

Jsme pojištěni a skoro vše šlo z pojistky. Ale ta nekryje vše, tak jsme museli část platit my. Město nic.

A jak tedy pro vás skončila Blanka účetně?

Pro nás Blanka ztrátou neskončila, ale ani žádným výrazným jásáním, co se týká ekonomiky. Jsme ve standardních parametrech, které na takových stavbách bývají.

Barvy moci Jindřicha Šídla: Pavel Bém jako univerzální viník - čtěte ZDE

Zhruba ve stejně době jste razili i prodloužení metra A. Tam žádné problémy nebyly, nic nepropadlo, nakonec bylo dokonce o trochu lacinější proti vysoutěžené sumě. Také je přitom v Praze, kde je ta "špatná geologie".

Blanka je daleko složitější a komplexnější než tunel metra. Metro jsou malé, šestimetrové tunely, kdežto Blanka je násobně větší, zejména plochou výrubu. Také ji nemůžete vzhledem k rampám a nájezdům víc zahloubit, i když by si to kvůli té geologii zasloužila. Blanka navíc zasáhla dopravně i geologicky obtížnější území.

Proč je vlastně Blanka tak kritizovaná?

Z Blanky se stal mediálně-politický problém a mně přijde, že všichni hledají negativní zprávy. A negativní zprávy táhnou a pozitivní nikoho nezajímají. Takže Blanka je dneska tunel – pomalu je to synonymum pro podvod, a přitom to takto nebylo.

Ano, až jste před rokem udělali kampaň Blanka není tunel...

Dnes je tunelář naprosto pejorativní slovo a pro nás, pravé tuneláře, kteří se tím živí, je toto neštěstí.

Zažili jste komplikovanější stavbu, s větším množstvím problémů, než byla Blanka?

Každá stavba má nějaké komplikace, ale tady ten mix problémů byl jeden z nejobtížnějších. Už jsem zažil víc propadů, ale jedině o Blance se mluví tak negativně. Blanka je u nás démonizovaná, stačí si to srovnat s některými projekty v zahraničí, které skončí dvojnásobnou cenou a zpožděním deset let. Tam se tím nikdo nechlubí, na rozdíl od České republiky.

Náměstek pro dopravu Dolínek před půl rokem oznámil, že chce zkontrolovat, co jste postavili. Hodlá udělat sondy, aby změřil, zda jste nalili do základů tolik betonu, kolik jste vyfakturovali, a podobně.

Je to právo majitele zkontrolovat stavbu. Já se toho rozhodně nebojím, toho betonu je tam rozhodně víc než projektované množství.

Jde spíš o to, jestli jste nenaúčtovali víc.

Jak bychom mohli vyúčtovat víc? Vždyť jsou výkazy výměr, stavební dozor, výměry se dají přepočítat.

Už začalo město s tou kontrolou?

Nevím o tom.

Šéf tunelářů: Už jsem zažil víc propadů, ale jen o Blance se mluví tak negativně. Je u nás démonizovaná

Tento citát z Fausta mě napadl při čtení požadavku Prahy 6 na uzavření výjezdu z tunelu Blanka, který by se dal bez přehánění označit za „nestoudný“.

	Tvrdý odsudek? Má své důvody a o jejich oprávněnosti se může přesvědčit každý, kdo zná vývoj dopravních “opatření“ v okolí Vítězného náměstí i jinde v posledních letech.

	Já jsem tam v posledních 20ti letech téměř denně, takže vím velice dobře, o čem mluvím.

	Ulice Jugoslávských partyzánů nebyla nikdy ucpána auty, než “někoho“ napadlo ji zúžit a její výjezd v podstatě “zašpuntovat“. Podobně nebyl nikdy větší problém na samotném náměstí, než “někoho“ napadlo zablokovat výjezd semaforem a třemi přechody.

	Při tomto způsobu myšlení lze očekávat i další pokrokové nápady

	A mohl bych pokračovat. A ať už šlo o prosté neumětelství či úmysl, výsledek se dostavil v podobě zablokované dopravy.

	A místo toho, aby Praha 6 napravila to, co sama způsobila, pokouší se zablokovat dopravu i jinde zablokováním části (zatím) tunelu Blanka. Není to nic nového - v posledních letech zrušila odhadem o 30% počet parkovacích míst, aby poté argumentovala tím, že není kde parkovat. Stačí se jen podívat, v kolika ulicích jsou teď jakési podivné “záhonky“.

	Ostatně při tomto způsobu myšlení lze očekávat i další pokrokové nápady - třeba zablokování Evropské třídy a Podbabské ulice, aby se do Prahy 6 žádné “cizí“ auto nedostalo. To by problém zablokované dopravy jistě úspěšně vyřešilo, podobně jako výstavba hradeb na hranici městské části. Jsem docela zvědav, kdy to “někoho“ na Praze 6 napadne.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Od úterý 27. září mohou řidiči parkovat v novém parkovacím domě v centru Brna

Skupina Metrostav se rozšířila o Údržbu silnic

Cyklistický tým Moravskoslezského kraje věnoval patronce šeky v hodnotě šedesát tisíc korun

Čeká se na mladší sourozence Blanky

Noviny Metrostavu číslo 17/2016

Blanka je čtyřikrát bezpečnější než silnice na povrchu

30 milionů aut pod zemí

Expert k výročí tunelu Blanka: V centru šetří čas i peníze

Stane se Praha městem tunelů?

O slibech a dvou jubileích

Šéf tunelářů: Už jsem zažil víc propadů, ale jen o Blance se mluví tak negativně. Je u nás démonizovaná

Vaněk (ODS): Duchů jež jsem vyvolal, nemohu se zbýti

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích