Pro média

Noviny Metrostavu

072016.pdf

Noviny Metrostavu číslo 7/2016 

Napsali o nás

Lovosice – Již 37. ročník akce nazvané Jarní putování okolím Lovoše připravuje na sobotu 30. dubna Klub českých turistů Lovosice.
Tradiční trasu rozkvetlým Českým středohořím se pořadatelé letos ovšem rozhodli zpestřit. Po dohodě s firmami Eurovia a Metrostav budou mít lidé jedinečnou možnost projít si oba dokončované dálniční tunely a most přes Uhelnou strouhu mezi nimi.
	Prezentace je od 7 do 10 hodin v Přívozní ulici u Café Zámeček v Lovosicích. Odtud zájemce dopraví do místa startu autobusy.

Turisty čeká putování. Projdou dálničními tunely

O VELKÉ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZAČÍNÁ BÝT NOUZE. ZPOŽDĚNÍ VÝSTAVBY DÁLNIC BUDE MÍT PODLE STAVAŘŮ ZÁSADNÍ VLIV NA STAVEBNICTVÍ.

Budoucnost českého stavebnictví není příznivá. Zvlášť velké firmy se obávají, že pro ně následujících několik let může být kritických. Objem i hodnota zakázek klesají ve všech stavebních odvětvích a nic nenapovídá tomu, že by se měla situace obrátit.
	„První měsíce letošního roku potvrzují pokračování poklesu a je zřejmé, že tento pokles bude trvat i nadále,“ říká generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
	Minulý rok se přitom stavebnictví vyvíjelo příznivě, produkce oproti roku 2014 vzrostla o 7,1 procenta. Tahounem byly především dopravní stavby. Růst byl navíc podpořen končícím dotačním obdobím. Podle Maška se díky tomu rozeběhly i některé stavby, které měl stát připravené a od ekonomické krize je dlouhodobě odkládal.
	Svaz se obává kritického propadu kvůli aktuálnímu problému, který řeší ministerstvo dopravy u připravovaných velkých dopravních projektů. Na ty bude pravděpodobně muset kvůli požadavku Evropské unie vypracovat nové posouzení vlivu na životní prostředí, takzvanou dokumentaci EIA. Ta může zdržet především výstavbu některých nových úseků dálnic.
	Přestože ministerstvo jedná s Evropskou komisí o možných výjimkách a ministr dopravy Dan Ťok hovoří o tom, že zpoždění některých staveb nemusí vůbec nastat, stavaři se na věc dívají jinak.
	„Problematika vypracování nových posudků EIA je zcela zásadní. Tato záležitost z našeho odborného hlediska zablokuje investiční výstavbu v Česku na tři až čtyři roky, a to navzdory tvrzení některých politiků,“ uvádí mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková.

Problémy se projeví později

Velké stavební firmy zatím nemají starosti, že jim potíže ohledně dokumentací EIA výrazněji zkomplikují jejich výkony pro letošní rok. Pracují stále na zakázkách z předešlých let.
	„Situace ale může zásadně ovlivnit už potenciál roku 2017,“ obává se člen představenstva společnosti Hochtief Tomáš Koranda.
Stavebním firmám pomáhají především zakázky od krajů a obcí. Těch vloni přibylo a jejich růst se očekává i letos. Zpravidla se jedná o opravy regionálních silnic. Ty ovšem stavařům nedokážou kompenzovat velké státní zakázky, kterých naopak ubývá. Podle odborníků je to dáno také nedostatečnou projektovou přípravou, častými průtahy při získávání stavebního povolení a zdlouhavým výkupem pozemků ze strany státu.
	„Vidíme významné snížení počtu ukončených výběrových řízení. Nemůžeme doufat, že veřejné investory nahradí investoři soukromí, a tak hledáme práci v zahraničí,“ popisuje mluvčí společnosti Metrostav Vojtěch Kostiha.
	Metrostav v posledních letech pracoval hned na dvou velkých zakázkách – výstavbě tunelového komplexu Blanka a čtyř nových stanic metra linky A. Obdobnou zakázkou za desítky miliard korun by pro něj mohl být projekt výstavby metra D. Ta však nabírá zpoždění právě kvůli zdlouhavému procesu schvalování. Metrostav proto v současné době více cílí na bytové projekty. Stejnou strategii mají i další stavební společnosti. Po bytech je v Česku díky nízkým úrokovým sazbám hypoték a důvěře v ekonomiku hlad.

Stavba bytů se komplikuje

Ani v případě výstavby rezidenčních projektů ale není situace ideální a stavebnictví se zde potýká s komplikacemi. Příkladem je Praha, ve které je vůbec největší poptávka po nových bytech – zhruba 70 procent všech prodaných bytů v Česku tvoří právě ty v metropoli.
	Přestože mají investoři zájem stavět, počet vydaných stavebních povolení se za poslední roky snížil a spolu s tím klesá i množství zahájených projektů. To může do budoucna způsobit úbytek počtu dokončených bytů.
	S potížemi se stavební firmy potýkají i v dalších městech, kde může novou výstavbu zkomplikovat příprava nových územních plánů. To je třeba příklad Brna.
	Přes veškeré problémy stavební firmy očekávají, že jim práce na bytových projektech letos pomohou. Pozitivní vliv na stavebnictví může mít také plánovaná oprava nádražních budov a rekonstrukce dálnic i silnic první třídy v hodnotě až 20 miliard korun.

***

První měsíce letošního roku potvrzují pokračování poklesu a je zřejmé, že tento pokles bude trvat i nadále. Miloslav Mašek generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví

STAVEBNICTVÍ V ČESKU Po krizových letech začalo stavebnictví v posledních dvou rocích opět růst. Nyní se ale velké firmy obávají budoucnosti kvůli výpadku velkých zakázek typu metra nebo dálnice.

187,3 mld. Kč je celková hodnota zakázek, které uzavřely v roce 2015 stavební podniky s 50 a více zaměstnanci.

7,1 % činil meziroční nárůst stavební produkce v roce 2015. Ve srovnání s rokem 2008 je ale produkce stále o 14,9 % nižší, než když byla na svém vrcholu.

VELKÉ ZAKÁZKY NÁSLEDUJÍCÍCH LET

Metro linky D Praha (probíhá výkup pozemků) odhadovaný objem zakázky: 50 miliard korun Čtvrtá trasa pražského metra povede z Písnice přes Pankrác na Náměstí Míru. Výstavba by mohla začít okolo roku 2020. Dopravní podnik hlavního města nyní vykupuje pozemky pro výstavbu.

Dálnice D4 (jedná se o financování) odhadovaný objem: 25 miliard korun Dostavba 23 kilometrů dálnice z Příbrami k Písku má vyjít téměř na 25 miliard korun. Ministerstvo dopravy chce u této stavby vůbec poprvé využít možnosti PPF financování.

Modernizace D1 (už probíhá) odhadovaný objem: 20 miliard korun Kompletně modernizovaná dálnice D1 by měla stát vyjít zhruba na 20 miliard korun. Nyní jsou dokončeny čtyři úseky v hodnotě zhruba 2,5 miliardy korun.

Radlická radiála (průzkumné práce) odhadovaný objem: 14 miliard korun Aktuálně probíhají podzemní průzkumné práce. Radiála spojí vnější a vnitřní okruh hlavního města.

Propojka D8 a D7 (v přípravě) odhadovaný objem: 4,5 miliardy korun Práce na výstavbě propojky teplické dálnice D8 s chomutovskou D7 by mohly odstartovat v roce 2020. Práce potrvají tři roky.

Oprava nádražních budov (mohla by začít letos v létě) odhadovaný objem: 3 miliardy korun Letos v létě by mohla odstartovat první etapa oprav nádražních budov. Jednalo by se zhruba o 60 staveb během následujících pěti let.

Graf

MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ (v procentech)

Zdroj: ČSÚ, archiv HN

Stavebnictví čeká další krize

Pro losy připravují most, pod který se vejdou i s parožím.

Českobudějovicko – Dalších 16,5 kilometru dálnice D3 se momentálně staví na Českobudějovicku. Jde o tři úseky mezi Veselím nad Lužnicí a Úsilným. Trasu Borek – Úsilné si dnes přijede zkontrolovat i ministr dopravy Dan Ťok. Mimo jiné jde o úsek, kde by se řidiči mohli svézt nejdříve – v březnu roku 2018, podobně jako mezi Veselím nad Lužnicí a Bošilcem.
	Nejnověji zatím byla na Českobudějovicku zahájena stavba na úseku Bošilec – Ševětín. „V únoru jsme od investora převzali staveniště. Aktuálně probíhají přípravné práce – skrývka ornice, přeložky sítí a demolice objektů v trase dálnice,“ popsal tiskový mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha současné práce za sdružení firem, které zakázku realizuje. Zajímavostí tohoto úseku bude most na Bukovském potoce, který umožní i podchod losů, protože leží na jejich migrační trase.
	Most bude mít kvůli tomu jinou konstrukci, aby se získalo pro zvěř více místa. „Na ostatních mostech je použit tak zvaný dvoutrám a tady je to desková nosná konstrukce, která zvýší podchodnou výšku a umožní tak pohodlný průchod i losům s parohy,“ dodává Vojtěch Kostiha.
	Mezi Veselím nad Lužnicí a Úsilným ještě zbývá zahájit práce na posledním, čtvrtém úseku Ševětín – Borek. Výběrové řízení na tuto stavbu už ale zná vítěze. Podle tiskového mluvčího Ředitelství silnic s dálnic ČR Jana Studeckého vyhrála firma Eurovia.

Čtvrtý úsek D3 Od července by se mohl začít stavět v regionu další úsek dálnice D3. Vítězem výběrového řízení na trasu Ševětín – Borek se stala Eurovia, která nabídla cenu 933 milionů korun.

Na dálnici přijede ministerská vizita

Za prvních sedm měsíců provozu projelo třemi tunely, které tvoří dopravní komplex Blanka, 16,5 milionu aut.
Mimo tohoto souhrnného čísla ale dlouho očekávaná stavba přinesla mnoho dalších zajímavých statistik a kuriózních situací.

PRAHA Tunelový komplex Blanka má za sebou prvních sedm měsíců provozu. Každý den tudy projede v průměru 62 tisíc aut. Některým však cestu narušily nečekané události.
	Velkou nepříjemnost představuje například omezení dopravy způsobené poruchou vozidla. Mezi 19. zářím loňského roku, tedy dnem, kdy byl tunel otevřen, a 18. dubnem se to stalo už ve 173 případech. Politici si navzdory nepříjemnostem pochvalují, že se nepojízdná auta daří relativně rychle odstranit, aniž došlo k závažnému dopravnímu kolapsu.
	„U odstranění porouchaných aut se nebavíme o hodinách ani půlhodinách, ale desítkách minut, kdy je auto naloženo a odvezeno,“ popisuje náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).

Není porucha jako porucha

Suchá čísla se mísí s kuriózně znějícími případy, které se v nejdelším městském tunelu Evropy (celková délka je 5502 metrů) skutečně odehrály.
Například 19. listopadu loňského roku v tunelu zastavilo jedno z projíždějících aut. „Řidič zjistil, že mu v tunelu nefunguje navigace, a telefonoval do firmy o radu,“ popisují magistrátní záznamy nebezpečné chování jednoho z řidičů.
	Statistika popisuje také překročení povolené rychlosti. Povolenou sedmdesátku zde každý měsíc překročí v průměru 2400 vozidel, tedy více než tři řidiči za hodinu. Do nebezpečí se dostaly několik dnů před Vánocemi také dvě chodkyně, které z těžko pochopitelných důvodů vjely do prostoru Brusnického tunelu s kočárky (jedna ze tří částí Blanky tvořené ještě Bubenečským a Dejvickým tunelem).
	V prvních týdnech od spuštění provozu stavby za 37 miliard korun se zase do jejích útrob vydávali nejrůznější zvědavci či amatérští fotografové, kteří se nerozpakovali riskovat zdraví ani pokutu za přestupek. „Mezi 4. a 8. listopadem jsme měli v Blance čtyři chodce. Od jejího otevření 19. září se tam objevují skoro každý den. Lidé z nejrůznějších důvodů vnikají do Blanky hlavně v oblasti křižovatky Prašný most v Praze 6,“ popsal již na podzim vrchní komisař z pražské dopravní policie František Brtek.
	Na začátku listopadu policisté dokonce hledali v tunelu starého pána, který pod zemí venčil svého psa. Právě kvůli takovým případům úřady rozhodly vztyčit na nejproblematičtějších místech dopravní značky zákaz vstupu chodců.

Liška, zajíc, lasička

Dispečeři se museli vypořádat také s tvory, na něž žádné značky neplatí. Z úředních záznamů vyplývá, že například do Bubenečského tunelu zbloudil zajíc, liška nebo lasička.
Patrně nejnebezpečnějších kousků se dopustili ti řidiči, kteří najeli do některého z tubusů Blanky chybně a svůj přehmat se rozhodli vyřešit riskantním otočením do protisměru. Ke konci loňského roku šlo o prohřešek opakující se v podstatě denně. „Když se díváte na záznamy, řidiči neváhají. Že by zastavili a rozhlédli se? Kdepak. Rovnou se po špatném najetí otáčejí. Nevím ale, zda si uvědomují, jaký postih je čeká. Jde o přestupek na rychlostní komunikaci za sedm bodů s pokutou od pěti do deseti tisíc korun. Řidiči musí podstoupit také správní řízení, v němž mohou dostat zákaz řízení na šest měsíců až rok,“ varoval policejní komisař Brtek.
	Problémem byla také skutečnost, že takového řidiče nebylo snadné zadržet, pokud nejel tunelem dostatečně dlouhou dobu. Bezpečností kamery totiž nedokážou zachytit poznávací značku, a proto většina šoférů odjela bez toho, aniž je policisté dostihli. Počet takových případů časem výrazně ubyl. „Disciplína řidičů je poměrně velká, tak jako v ostatních tunelech, a to je velmi potěšující. To, že se tam několikrát měsíčně jede v protisměru, to se stává,“ prohlásil omluvně náměstek Dolínek.


Blanka 19. 9. 2015 – 18. 4. 2016 * Počet vozidel: 16,5 milionu * První milion vozidel: 3. 10. 2015 * Prvních 10 milionů vozidel: 28. 1. 2016 * Maximální denní intenzita: 76,2 tisíce (Brusnický tunel, 19. 2. 2016) * Minimální intenzita: 21 tisíc (Bubenečský tunel, 1. 1. 2016) * Nehody se zraněním: 3 * Zastavení vozidel pro poruchu: 173 * Překročení povolené rychlosti: 2400/měsíc Zdroj: Magistrát hl. města Prahy

Půl roku Blanky. Nehody i muž se psem

Od ledna do března vypsali veřejní investoři výběrová řízení na 805 stavebních zakázek za 27,988 miliardy korun. Jejich počet meziročně vzrostl o 19,4 procenta, objem se zvýšil o 3,7 procenta. Vyplývá to z nejnovější analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research na základě dat uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek.

„I přes nepříznivé výsledky z Českého statistického úřadu ohledně vývoje stavebního trhu vnímáme oživení napříč sektorem,“ uvedl ředitel developerské společnosti O.M.C. Invest Mário Červenka. České stavebnictví sice loni meziročně vzrostlo o 7,1 procenta, v prvních dvou měsících letošního roku ovšem výrazně kleslo.

V březnu vypsali veřejní investoři 336 výběrových řízení na stavební práce v celkové hodnotě téměř 12 miliard korun. To v meziročním srovnání představuje zhruba čtvrtinový nárůst objemu i počtu zakázek. Březen je v obou ukazatelích nejsilnější měsíc roku. Největší výběrové řízení tohoto měsíce v hodnotě 1,8 miliardy korun vypsala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na optimalizaci tratě Beroun - Králův Dvůr.

Nelze doufat, že výpadky veřejných investorů nahradí ti soukromí

Aktivita veřejných investorů v ukončování výběrových řízení je však stále velmi nízká. Konkrétním firmám v prvním čtvrtletí zadali 656 stavebních zakázek v hodnotě 12,4 miliardy korun. Jejich počet meziročně klesl o 39,6 procenta, hodnota se snížila o 41,8 procenta. Největší zakázku tohoto období v hodnotě 929 milionů Kč zadalo Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) na modernizaci dálnice D1 v úseku Psáře - Soutice.

„Snížení počtu i hodnoty ukončených výběrových řízení nezavdává žádné příčiny k optimismu. Spolu s projekty zastavenými kvůli problémům s EIA to jednoznačně vyvolává obavy o budoucnost. Nelze doufat, že výpadky veřejných investorů nahradí ti soukromí,“ dodal generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.

Objem veřejných stavebních zakázek vzrostl na 28 miliard

Další fáze rekonstrukce Národního muzea * Do práce se pustil obří jeřáb

PRAHA - Jeden z největších jeřábů v Česku se dal včera do pohybu. Ze střechy Národního muzea snesl tři unikátní sochy, které jsou symbolem historické budovy. Musely ustoupit generální rekonstrukci střechy.

„Práce je to poměrně náročná. Sochy jsou obvázány textilními úvazy, aby jejich přesun byl proveden co nejšetrněji. Jsou totiž z pískovce,“ řekl Blesku stavbyvedoucí Metrostavu David Čech. Sundat jednu sochu z výšky třiceti metrů zabralo dělníkům více než hodinu. „Na zemi jsme je položili na speciální podstavce, na kterých se budou převážet do restaurátorské dílny. Tady budou opraveny,“ dodává Čech. Sochy budou pryč až do poloviny roku 2018, tedy do doby, než se zrekonstruuje celá fasáda.

Sochy prochází restaurováním vůbec poprvé. Na střeše Národního muzea jsou umístěny od roku 1891. Jmenují se Pilnost, Ušlechtilost, Pravda.

Unikátní jeřáb

Jeřáb, který pomáhá při rekonstrukci střechy historické budovy Národního muzea, je jeden z největších v Česku. Měří 80,35 metru a dělníci ho stavěli dva dny.

Oprava za miliardu Historická budova Národního muzea prochází od loňska rozsáhlou rekonstrukcí, která má zlepšit její stav a technické zázemí. Vyjde na 1,35 miliardy a má skončit v říjnu 2018.

Sochy sundavali z 30 metrů!

uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Roman Hvězda, projektový manažer ELI Beamlines.

V budově ELI Beamlines bude osazen nejvýkonnější laser, který kdy lidstvo postavilo. To byla určitě výzva pro statiky. Jak se vlastně navrhuje statika objektu, ve kterém bude pracovat zařízení, které ještě nikde jinde nefunguje? Z jakých měření nebo odhadů se vycházelo při dimenzování stavby?

Velká prostorová a časová přesnost laserových paprsků (vzdálenost v řádu i několika set metrů) má zásadní význam pro úspěch experimentů v ELI Beamlines. Pro zmiňovanou přesnost je nutné, aby celá konstrukce, ke které jsou jednotlivé elementy pro distribuci kotveny, byla v podstatě jedna masivní optická lavice.
V rámci laserové budovy byla klíčovým požadavkem možnost vést jeden nebo více laserových paprsků s maximální odchylkou v řádu jednotek mikrometrů od středu cílového terče. 
Provoz a základní schéma distribuce extrémně výkonných a ultra krátkých světelných pulsů na vzdálenosti více než 100 m dovoluje jen minimální odchylky. 

Před zahájením projekčních prací byla provedena řada průzkumů v místě budoucí stavby. Na základě vyhodnocení inženýrsko-geologických, hydrogeologických, geoelektrických a geofyzikálních průzkumů a požadavků investora na maximální stabilitu budoucí konstrukce (minimální deformace a sedání, eliminace šíření vibrací, stínění proti radiaci, apod.), znalosti prostorových požadavků a budoucího experimentálního vybavení, mohlo být navrženo základní schéma nosné konstrukce. Tento návrh byl před dalším rozpracováním posuzován zahraničními odborníky na vibrační kritéria, šíření a stínění radiace, apod. Vzhledem k charakteru stavby, musela být zachována i dostatečná rezerva v únosnosti konstrukcí tak, aby mohly být budoucí experimenty přizpůsobovány svým potřebám a ne limitům konstrukce. Řešili jsme především kritéria určující maximální výchylky a natočení v jednotlivých bodech konstrukce, která mohou vyvolat vnější i vnitřní zdroje vibrací. 

Byl zde také požadavek na ochranu proti ionizujícímu záření, z čehož vyplývá tloušťka a masivní konstrukce stropů a stěn laserové budovy. Důležitým požadavkem výstavby bylo odstínit vnější vibrace. Laserovou halu proto tvoří jakási betonová vana. 

Bylo na tuto konstrukci třeba využít nějakých speciálních betonových směsí? Najdeme na stavbě ELI ještě jiné materiály nebo technologie, které nejsou zrovna běžně využívány ve stavebnictví?  

Na železobetonovou základovou desku byl použit pomalu tuhnoucí beton, který byl obohacen o polypropylenová vlákna, aby se eliminovaly na minimum trhliny vznikající při tvrdnutí betonu. Betonová směs byla mimo PP vlákna doplněna i o krystalizační příměs, která reaguje na vlhkost a dokáže tak „ucpat“ drobné trhliny v betonu. Pro železobetonové konstrukce byl použit beton se standardní objemovou hmotností. Nejdříve jsme uvažovali použít beton s vysokou objemovou hmotností, ale s ohledem na rozsah použití a cenu těchto betonů, bylo rozhodnuto o použití standardních betonů.Specifikem budovy B jsou čisté prostory. 

Musel se tomuto faktu nějakým způsobem přizpůsobit i průběh výstavby?

Laserová budova patří k nejčistějším prostorům v Evropě. Tato skutečnost představovala řadu požadavků na samotnou výstavbu – potřeba redukovat prašné činnosti na minimum, omezit šíření prachu mezi místnostmi a patry a potřebu důkladného pravidelného úklidu po skončení každé prašné činnosti. Po instalaci všech rozvodů nad podhledem a za zástěnami musel být proveden nejen důkladný stavební úklid, ale i tzv. mokrý úklid, aby v budoucnu, kdy prostory budou čisté, nedošlo k jeho kontaminaci prachem z výstavby při servisních zásazích či drobných opravách. Nad tím, zda zhotovitel provádí úklid řádně s ohledem na typ prostor, dohlíželi jak stavební dozor investora, tak i specialisté z týmu ELI Beamlines, kteří mají provoz čistých prostor na starosti.

Technologie, které budou v budovách umístěny, kladou zcela jistě nemalé požadavky na rekuperaci vzduchu. Jsou rekuperační jednotky a technologie chlazení a ohřevu navrženy standardně nebo vyžadovaly vypracování specifického konceptu? Jak si vůbec ELI stojí z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí a hospodařením s energiemi?

Ano, všechny vzduchotechnické jednotky navržené pro přívod čerstvého vzduchu obsahují zařízení na rekuperaci vzduchu. Celý koncept technologií TZB je samozřejmě specifický a navržen tak, aby splňoval náročné požadavky na chod tohoto unikátního výzkumného pracoviště. Náročnost úkolu projektantů připravit funkční systémy technického zařízení budovy byla ještě umocněna velikostí výzkumných prostor, ke kterým bylo často obtížné nalézt zkušenosti i v celosvětovém měřítku. Úspory energie byly samozřejmě také součástí našich úvah. Tam, kde to bylo možné, byly systémy a zařízení pro úsporu energie implementovány. Již samotný návrh fasády kancelářské budovy je velkým příspěvkem pro úsporu energie a provozních nákladů. Kvalitní svislé a vodorovné fasádní stínicí prvky významně snižují tepelné zisky budovy osluněním v letním období, což přináší úspory energie na chlazení. V projektu ELI jsou využity všechny moderní prvky přispívající k úsporám, jakými jsou čerpadla řízená elektronickými frekvenčními měniči, elektronicky komutované elektromotory ve vzduchotechnických jednotkách, výše zmíněná rekuperace vzduchu, pohybová čidla pro automatické rozsvěcování světel na schodištích, úsporné osvětlení a podobně.

Díky umístění strojovny chlazení v samostatném objektu byl dostatek prostoru pro instalaci systému volného chlazení, který, zjednodušeně řečeno, umožňuje od určité venkovní teploty vyrábět chlad prakticky zdarma. Podle vývoje počasí může být období, během kterého lze volné chlazení využívat, dlouhé i několik měsíců, takže každoroční úspory elektrické energie budou díky tomuto systému značné. Navržení systému měření a regulace je koncipováno jako velmi flexibilní a umožní obsluze v prvních letech provozu optimalizovat funkce všech systémů technického zařízení tak, aby se spotřeba energií ještě dále snižovala.

Výstavbu objektu jste svěřili zkušeným dodavatelům s kvalitním know-how. Poradili si úplně se vším nebo bylo nutné na některé části výstavby přizvat odborníky ze zahraničí?

Stavební činnosti provádí sdružení zkušených firem Metrostav a.?s., VCES a.s. a OHL ŽS a.
s. (tzv. MVO – ELI II), které svými referencemi a zahraničními zkušenostmi demonstrovaly předpoklady pro zajištění řádné realizace. Jsme rádi, že podstatnou část stavebních prací a dodávek realizovaly tuzemské firmy. U několika speciálních dodávek, např. speciální stínicí bloky z vysoko-hustotního betonu, jsme při návrhu směsi a výroby spolupracovali se zahraničními kolegy, kteří již měli zkušenost s dodávkou podobného typu. Další konzultanty bylo nutné přizvat na problematiku stínění elektromagnetických pulsů, čisté prostory, či regulaci systémů TZB.Pokud se budeme bavit o subdodavatelích na stavbu takovéhoto charakteru.

Připomínkovali jste nějakým způsobem jejich výběr nebo byl zcela v režii generálního dodavatele?
Obecně je výběr subdodavatele na generálním zhotoviteli, ale u některých speciálních dodávek jsme požadovali od sdružení MVO, aby nám od subdodavatelů prokázalo řadu referencí a zkušeností. Chtěli jsme mít jistotu, že výrobky, které musí splňovat, jak bezpečnostní, tak i funkční požadavky (např. ochranu proti radiaci, elektromagnetickým pulsům, zajištění speciálních stínicích dveří, centrálního rozvodu vakua, apod.), budou dodávat vysoce odborné firmy.

„Jsme rádi, že podstatnou část stavebních prací a dodávek realizovaly tuzemské firmy,“

Viktorie pod Chlumem postupuje pomaleji než se čekalo, konec ražby má nový termín

Plzeň – Nejdříve březen, pak polovina dubna, teď snad polovina června.
	Finiš ražby prvního tubusu železničního tunelu Ejpovice, který bude po dokončení nejdelší v republice, stavbaři opět odložili. Razicí štít Viktorie se totiž musí prokousávat stále náročnějším terénem.
Tubus bude dlouhý 4,1 kilometru, razit se začal u Kyšic a vyústí na plzeňské straně vrchu Chlum, kde je už nějakou dobu připraven tunelový portál.
	Viktorii zbývá vyrazit méně než sedm stovek metrů, nicméně skálu v této poslední fázi tvoří velmi tvrdé spility, které obrušují její řezné nástroje. „Řezné hlavy se teď musí vyměňovat překvapivě dvakrát častěji, než se plánovalo. V té hornině je ruda, která nám ztěžuje postupy,“ hlásí mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
	V současnosti stavbaři termín, kdy se štít zpod Chlumu vynoří, stanovili na první dva dubnové týdny – o tři měsíce později oproti původním odhadům. „Pokud ovšem nenastanou nějaké poruchy na stroji,“ upozorňuje Kostiha a dodává, že na samotný závěr ražby chystá firma akci pro veřejnost, protože čeká, že o Viktorii bude podobný zájem jako při dni otevřených dveří, který se konal těsně předtím, než začala hloubit.
	Viktorii potom bude čekat demontáž a přeprava zpátky ke Kyšicím, kde začne razit druhý tubus.
	Celý tunel by měl být hotový na začátku příštího roku, během kterého by se tunelem měly projet první vlaky. Stavba vyjde na téměř dvě miliardy korun a trať mezi Plzní a Prahou se díky novému tunelu zkrátí o šest kilometrů. více na str. 4

Potíže Viktorie prosinec 2015 – ražbu znepříjemňuje spodní voda, která se valí do tunelu únor 2016 – razicí štít Viktorie stojí, stavbaři ho přestrojují na hard rock režim, který si má poradit s nejtvrdší skálou a vynořit se z ní v půli března březen 2016 – původní termín konce ražby se posouvá na duben, skála je tvrdší než se čekalo duben 2016 – skála stavbaře stále trápí, novým termínem jsou první dva červnové týdny

Razicí štít nabírá další zpoždění

V Českých Budějovicích včera oficiálně začala stavba IGY2 za 420 milionů korun. Součástí je i modernizace současného IGY za dalších 330 milionů. Centrum spojí dvě pasáže nad zemí.

ČESKÉ BUDĚJOVICE Pořádné lákadlo začíná růst v krajském městě pro ty, kteří rádi nakupují a baví se ve velkých centrech. Na budějovické Pražské třídě včera v 11 hodin čtyři muži poklepali na základní kámen, a zahájili tím stavbu IGY2 a zároveň i modernizaci IGY.
	Akce realitní investiční skupiny CPI Property Group bude stát tři čtvrtě miliardy korun. Součástí je například stavba multikina s devíti sály, které bude mít sídlo ve stávající budově. CPI chce mít vše hotovo na podzim roku 2017. „Pro předvánoční trh by mělo být vše dokončené, to je náš cíl,“ uvedl Zdeněk Havelka, výkonný ředitel skupiny CPI.
	Zákazníci budou mít k dispozici více než 29 tisíc metrů čtverečních prodejních ploch s celkem 130 obchody a 700 parkovacími místy. Kromě multikina, jehož provozovatele skupina tají, budou v centru dvě patra obchodů, služeb, zábavy, restaurace, kavárny i občerstvení.
	„Vzhledem ke smluvním závazkům bohužel nemůžeme konkrétní firmy sdělovat. Mohu ale naznačit, že půjde o širší nabídku módních značek, sportu, prodejen s elektronikou a zábavu,“ vyjmenoval Tomáš Salajka, ředitel akvizic, správy aktiv a obchodu CPI. Uvnitř bude i administrativní část s pěti tisíci metry čtverečními pro kanceláře.
	Rozsáhlá stavba výrazně promění tvář předměstí na rohu Pražské třídy a Pekárenské ulice. Přes ni povedou dvě pasáže v úrovni prvního patra, které propojí obě budovy. „Při stavbě budou muset lidé počítat i s dočasným omezením provozu v ulici,“ upozornil Martin Plch, ředitel divize 3 společnosti Metrostav. Obě stavby bude firma dělat najednou a už na přelomu roku se chce dostat s novou budovou až k jeho nejvyššímu místu.
	Plch považuje akci za technickou výzvu. „Týká se to především rekonstrukce IGY. Požadavek je udržet ho v provozu. Přitom bude nutné především na jeho střeše provést masivní demolice. Pak musíme osadit poměrně těžké kovové konstrukce, které se stanou základem pro devět nových kin. Obavy z toho nemáme, ale trochu mrazení ano,“ řekl Plch.
	Nová podoba centra vzešla z architektonických dílen Atelieru 8000 a Chapman Taylor. „Baví nás vytvářet něco ve vnitroměstské parcele, která je navíc rohová a napojená na něco, co už existuje. Dům je výrazem toho, kde se nachází,“ konstatoval Martin Krupauer z Atelieru 8000.
Podle něj se snažili vypořádat s relativně malou plochou nebo museli řešit spodní vodu, jak tomu v Budějovicích často bývá. „Takže bude například technicky zajímavou věcí parkování na střeše. Myslíme si, že Pražská třída je do budoucna jediným místem v Budějovicích, které může splňovat parametry moderního městského bulváru. Svým vzhledem do této koncepce IGY zapadá,“ doplnil Krupauer. Uvnitř současného IGY se stane minulostí sál Bazilika a zmenší se také prostor pro fitness. Plánování celého projektu začalo už v roce 2011. „Nové IGY centrum patří v naší skupině beze sporu k těm nejvýznamnějším akcím, které letos při nové výstavbě učiníme,“ uvedl Zdeněk Havelka. Stávající IGY je otevřené už deset let.
	Někteří se s jeho provozem stále nemohou úplně smířit. Část obyvatel z blízkého okolí si opakovaně stěžovala na horší podmínky k životu způsobené stavbou, například na zápach z odsávání kuchyní či zastínění bytů. V místě lze po dokončení nové stavby očekávat také zhoršení dopravní situace.

„Pro předvánoční trh v příštím roce by mělo být všechno hotové.“ Zdeněk Havelka, CPI Group

IGY se změní v obchodního obra

České Budějovice – V moderní evropský bulvár se začne měnit frekventovaná Pražská třída v Českých Budějovicích. Základem proměny bude rekonstrukce a přístavba IGY Centra, které kromě modernějšího pláště nabídne i méně tradiční prvek – obchodní pasáž, pod níž budou projíždět auta.
	Nové IGY se totiž „rozkročí“ přes Pekárenskou ulici, která se s Pražskou třídou kříží. Obě budovy současného centra, tedy tu současnou i tu, která zde vyroste, propojí dvě zastřešené chodby přes Pekárenskou. Podle zástupce developerské společnosti CPI Tomáše Salajky budou nadchody v takové výšce, že pod nimi projedou i vozy MHD.
	Martin Plch ze společnosti Metrostav, která IGY zmodernizuje, požádal obyvatele i návštěvníky Budějovic o trpělivost. Stavba se totiž neobejde bez dílčích omezení pro chodce i motoristy. Už teď je například jisté, že při budování zmíněných nadchodů bude nutná uzavírka Pekárenské ulice.
	Primátor Budějovic Jiří Svoboda ocenil, že investor vloží peníze do modernizace Pražské třídy. Podle primátora jde o další počin směřující k oživení této části města. Nedávno naproti IGY otevřela Jednota zmodernizované obchodní a administrativní centrum Družba, město se usiluje o revitalizaci prostranství mezi IGY a Družbou.

***

17 kinosálů
Součástí modernějšího IGY Centra bude také nové multikino s devíti sály. Spolu se Cinestarem, který je v provozu čtrnáct let, tak Budějovice budou mít 17 moderních kinosálů. „To je velká porce,“ říká manažerka Cinestaru Svatava Kopečková. „Městu to přeji, diváci budou mít z čeho vybírat, ale pro obě kina to znamená, že se budou muset hodně snažit, aby byla výdělečná,“ doplnila Svatava Kopečková.

Pražské třídě vtiskne IGY novou tvář

Negativním signálem pro budoucnost českého stavebnictví je trvalý pokles objemu i hodnoty stavebních zakázek ve všech oborech stavění. V souvislosti se stavebními veletrhy, které začaly v Brně, to řekl generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Prognóza na letošní rok podle něj není příznivá.

Pokles objemu investiční výstavby se projevil už v první čtvrtletí letošního roku. Konkrétně české stavebnictví v únoru zpomalilo meziroční pokles na 2,3 procenta po lednovém revidovaném poklesu o 10,6 procenta.

„Prognóza pro letošní rok není pro stavebnictví příznivá a je reálná hrozba, že se opět propadne do stagnace. Důvodem je trvalý pokles stavebních zakázek, nedořešenost čerpání evropských fondů a hlavně negativní vliv legislativy ovlivňující investiční výstavbu,“ řekl Mašek.

Opakování EIA

Připomněl, že novela stavebního zákona, která měla urychlit přípravu staveb, byla vrácena k přepracování. Hrozí tak, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek nebude platit od 1. dubna 2017. „To znamená, že investoři budou čekat na jeho platnost. Největší brzdou v přípravě i realizaci staveb je současné znění EIA a nutnost jejího opakování u dopravních staveb, které měly posudek o dopadech na životní prostředí zpracovanou před vstupem ČR do EU,“ uvedl Mašek.

S tímto názorem souhlasí i velké firmy. Například podle Strabagu prakticky všechny již připravené velké silniční investice budou muset podstoupit opakování procesu EIA a lze tedy reálně očekávat jejich zpoždění o dva až tři roky. „V této oblasti se tedy nadále budeme soustředit zejména na účast v soutěžích na rekonstrukce dálnic a silnic všech tříd,“ uvedla mluvčí Strabagu Edita Novotná. Firma očekává pokles tržeb zejména v dopravním stavitelství, což souvisí s obecně menší hodnotou zakázek v soutěžích. Naopak vnímá oživení poptávky od soukromých investorů, a to zejména v bytové výstavbě, logistice a průmyslu.

Zakázky chybí i velkým

Další velká firma Metrostav letos čeká obdobné výsledky jako v posledních dvou letech, mění se ale jejich struktura. „Zakázek v Čechách máme méně než vloni, velké zakázky pro veřejné investory téměř chybí,“ uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Také podle něj lze očekávat výpadek ve velkých dopravních projektech z důvodu zastaralých posudků dopadů na životní prostředí (EIA). „Díky levným penězům jsou nyní velmi dobré ekonomické podmínky pro rozvoj bytové výstavby, v Praze je ale v současné době příprava nových projektů prakticky zastavena kvůli neexistenci stavebních předpisů,“ uvedl Kostiha.

Firmě se tak daří spíše v zahraničí. Na Slovensku staví montážní halu pro Volkswagen. „V Polsku jsme získali a minulý měsíc zahájili již druhou dopravní stavbu ve Varšavě, rekonstrukci téměř pětikilometrového úseku silnice. V Čechách můžeme zmínit rekonstrukci a rozšíření D1 v úseku Psáře - Soutice,“ uvedl Kostiha.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Noviny Metrostavu číslo 7/2016

Turisty čeká putování. Projdou dálničními tunely

Stavebnictví čeká další krize

Na dálnici přijede ministerská vizita

Půl roku Blanky. Nehody i muž se psem

Objem veřejných stavebních zakázek vzrostl na 28 miliard

Sochy sundavali z 30 metrů!

„Jsme rádi, že podstatnou část stavebních prací a dodávek realizovaly tuzemské firmy,“

Razicí štít nabírá další zpoždění

IGY se změní v obchodního obra

Pražské třídě vtiskne IGY novou tvář

Stavaři: Zakázek je stále méně, klesá i jejich hodnota

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích