Napsali o nás

Významného ocenění na mezinárodním poli se dostalo stavbě Trojského mostu v Praze. Evropské sdružení ocelových konstrukcí (ECCS) udělilo tomuto projektu cenu AWARD OF EXCELLENCE v kategorii Mosty v rámci soutěže The European Steel Design Awards 2015.

Slavnostního vyhlášení a převzetí ocenění se dne 15. 9. 2015 v tureckém Istanbulu za Českou asociaci ocelových konstrukcí (ČAOK), která stavbu do soutěže přihlásila, zúčastnili prezident Antonín Pačes, tajemník Marek Janda a Dalibor Gregor, vedoucí projekčního týmu ocelových konstrukcí ze společnosti Excon a.s.
Mezinárodní šestičlenná porota hodnotila všechny stavby z architektonicko-stavebního hlediska s důrazem na kreativní a nápadité využití oceli v architektuře a při realizaci staveb. Trojský most uspěl v konkurenci evropských staveb a byl oceněn jako nejlepší evropská ocelová mostní konstrukce.
Vyjádření mezinárodní komise je následující: „Pražský Trojský most je působivým dílem, které smazává hranice mezi architekturou a inženýrskými dovednostmi. Obloukový most s mostovkou visící na husté síti tyčových závěsů – známý základní koncept, který byl skvěle navržen a do detailu zpracován. Konstrukce prokazuje všestrannou použitelnost oceli s nosným obloukem a upředenou sítí závěsů ve čtyřech rovinách, která tvoří stěnu, a umožňuje tak realizovat nízký a velmi štíhlý oblouk. Spolu s odpovídajícím postupem výstavby byl vytvořen skutečně krásný návrh umožňující přenesení velkých zatížení od tramvají, automobilové dopravy a chodců v srdci Prahy. Most propaguje kvality ocelových konstrukcí svou viditelně štíhlou konstrukcí a elegancí. Účinné osvětlení zdůrazňuje jeho tvarové vyjádření. Komise byla zejména potěšena spojením expresivního designu a zručnosti v moderní průmyslové výrobě. Trojský most je jako sochařské dílo a krásný doplněk města Prahy.“
Kromě Trojského mostu byly za jednotlivé státy do soutěže nominovány tyto stavby:

zastřešení železničního nádraží, Vídeň, Rakousko
most Sundsvall, Švédsko
zastřešení Les Halles, Paříž, Francie
kancelářská budova KPMG, Lucemburk - Kirchberg, Lucembursko
zastřešení železničního nádraží Rotterdam, Nizozemsko
výstavní pavilon Aquae, Mestre, Itálie
vysokoškolská aula Medica, Stockholm, Švédsko
fotbalový stadion Amazonia, Manaus, Brazílie (přihlášeno Portugalskem)
most pro pěší a cyklisty, Odense, Dánsko
kancelářská budova DNB House A, Oslo, Norsko
administrativní a výzkumná budova Kayalar Chemicals Industry and Trade, Istanbul, Turecko
rekonstrukce železničního mostu, Szolnok, Maďarsko

Návrh Trojského mostu vytvořili Roman Koucký, Libor Kábrt (oba Roman Koucký architektonická kancelář s.r.o.) a Jiří Petrák s Ladislavem Šaškem (oba Mott MacDonald CZ, spol. s r.o.). Generálním dodavatelem stavby byla společnost Metrostav a.s. Projekt ocelové konstrukce mostu vytvořila společnost EXCON a.s. (Vladimír Janata, Dalibor Gregor) a výrobu ocelové konstrukce prováděly společnosti Metrostav a.s. – divize 3 a Bilfinger MCE Slaný s.r.o.
Trojský most je součástí tunelového komplexu Blanka. Je po něm vedena tramvajová trať, dva pruhy pro automobily v obou směrech s chodníky pro pěší na okrajích. Navržené řešení elegantně přemosťuje řeku Vltavu smělým obloukem, který minimálně zasahuje do panoramatu města. Z hlediska konstrukčního uspořádání, konfigurace mostu a použitých materiálů se jedná o konstrukci v celosvětovém měřítku ojedinělou.
Přemostění je tvořeno dvojicí samostatných konstrukcí, které jsou odděleny dilatací nad pilířem umístěným na trojském břehu. Hlavní pole je navrženo jako prostě podepřená ocelová oblouková konstrukce (rozpětí 200,4 m, vzepětí oblouku 20,0 m) s předpjatou betonovou mostovkou, podporovanou prefabrikovanými příčníky v rastru 4 m, zavěšenou na systému dvou stovek síťově uspořádaných tyčových závěsů. Díky zvolenému statickému systému síťového oblouku bylo možné snížit vzepětí oblouku. Poměr vzepětí a rozpětí oblouku 1/10 a poměr konstrukční výšky oblouku a jeho rozpětí 1/183 jsou základními parametry určujícími eleganci plochého obloukového mostu.

Česká asociace ocelových konstrukcí (ČAOK) sdružuje více než 50 subjektů z oblasti výrobců ocelových konstrukcí, ale i dalších společností jakými jsou výrobci hutního materiálu, obchodníci s ocelí, stavební firmy a společnosti, zabývající se spojováním, svařováním a dělením ocelových konstrukcí, povrchovou ochranou nebo firmy specializované na manipulační techniku, montáž, software a podobně. ČAOK je zároveň dlouhodobým členem Evropského sdružení ocelových konstrukcí (ECCS http://www.steelconstruct.com), jejímiž členy je 18 evropských zemí.

Trojský most získal v tvrdé konkurenci mezinárodní ocenění

Díky centrálně integrovaným technologiím bude tunel Blanka pod stálým dohledem
Tunel Blanka

Praha – Pražané se po devíti letech konečně dočkali. Tunelový komplex Blanka složený z Bubenečského, Dejvického a Brusnického tunelu bude v sobotu oficiálně otevřen. Auta jím přitom měla podle původního plánu jezdit už čtyři roky. Dopravní stavba, která čelí dlouholeté kritice kvůli výraznému překročení původně plánované ceny a délce výstavby patří k nejmodernějším projektům tohoto druhu v Evropě, zejména z hlediska vnitřního vybavení tunelů a vzájemného propojení systémů, jako jsou vzduchotechnika, osvětlení, kamerový systém či řízení dopravy. Svoje specifika měla i výstavba komplexu.

Na světové úrovni

Bez ohledu na politické kontroverze je Blanka z hlediska použitých technologií evropskou špičkou. „Z hlediska posledních poznatků z vybavování tunelů je Blanka na nejvyšší světové úrovni a těžko by se hledal tunel, který by ji v něčem převyšoval,“ míní vedoucí ústavu dopravních systémů Českého učení technického Pavel Přibyl.
	Doprava v komplexu bude, stejně jako v ostatních pražských tunelech koordinována centrálně v rámci celoměstského systému. „Všechny technologie jsou staženy do velínu na Strahově, kde se o jejich řízení starají odborníci Technické správy komunikací. Dopravní systém je stažen na hlavní dopravní ústřednu v ulici Na bojišti, odkud je monitorován a případně řízen policií,“ vysvětlil Přibyl. V šest a půl kilometru dlouhém komplexu se nachází celkem 924 technologických zařízení sloužících pro značení a řízení provozu, jako jsou značky, informační tabule či pruhová signalizace. V tunelech je také přes tisíc kilometrů kabeláže.
	Centrální pracoviště monitorují všechny informace z tunelu včetně kamerových systémů. „Jen pro zajímavost. Mnohem kratší Mrázovka zpracovává každou sekundu šestnáct tisíc proměnných z dopravy a technologií,“ uvedl Přibyl. Z hlediska řidiče je napojení na centrální systém zajímavé například v tom, že umožňuje v reálném čase sledovat plynulost dopravy a prostřednictvím světelných křižovatek v okolí tunelu „dávkovat“ vozidla do komplexu, pokud se začíná tvořit zácpa.
	Dopravu v komplexu bude monitorovat přes tři stovky kamer. „Každý úsek je pod trvalým kamerovým dohledem s možností získat automaticky informace o pomalu jedoucím vozidle, zastavení vozidla, chodcích, překážce na vozovce a podobně. Celý tento systém ovládá řídící systém s pomocí dispečera. Probíhá zde řádově padesát čtyři tisíc vstupů a výstupů, se kterými systém pracuje,“ uvedl Alexandr Butovič ze společnosti Satra, která Blanku projektovala.
	Co se týče osvětlení, bude v tunelu rovnoměrné, aby se nestřídala osvětlená a temnější místa. Jeho intenzita se navíc bude měnit podle denní doby.
„Hlavní i nouzové osvětlení je napojeno na záložní zdroje,“ dodal Ladislav Balšán z firmy ČKD Praha DIZ, která pro komplex dodala všechny technologie. Zásadním prvkem vybavení tunelu je také vzduchotechnika, která musí zajistit dostatečné odvětrávání podzemního prostoru a také je součástí systému zabezpečení pro případ požáru.
	„Za normálních okolností bude tunel odvětráván s využitím pístového efektu vyvolaného projíždějícími vozy,“ uvedl Balšán. Vzduch bude z podzemí vyváděn ventilátory umístěnými v pěti strojovnách. Největší z nich se nachází pod Letnou, má tři sta metrů čtverečních a na délku měří sto třicet metrů; jedná se tak o největší člověkem vyražený prostor v pražském podzemí.
	V případě, že systém čidel v tunelech zaznamená míru znečištění přesahující předem danou mez aktivují se pod stropem zavěšené proudové ventilátory. Z důvodu zabezpečení jsou po celé délce komplexu umístěny také teplocitlivé kabely, které upozorní na náhlé výkyvy a změny teplot. Zhruba po osmdesáti metrech jsou rozmístěny i detektory kouře.
	Pokud by vypukl požár, spustí se podtlakové požární větrání a kouř se nažene do požárních štěrbin a ventilací ven z komplexu. „I nedávné zkoušky potvrdily, že bylo všechno dobře zrealizováno. Simuloval se tu právě požár automobilu. Co se týká bezpečnosti, tunel patří zcela jednoznačně mezi nejbezpečnější v Evropě,“ sdělil Butovič. Doplnil, že bezpečnostní systém Blanky zahrnuje také únikové cesty do druhého tubusu každých dvě stě padesát metrů, jejich značení, SOS skříně s telefonem s přímým spojením do dispečerského pracoviště, barevné vodící pruhy pro lepší orientaci a nouzový chodník.

Nová rakouská tunelovací metoda

Na požární bezpečnost myslel i Metrostav při samotném ražení tunelu. „Ocel a beton mají jiné tepelné vlastnosti, a tak když se tunel při požáru naráz moc ohřeje, se tak ocel roztáhne, popraská beton a celé to spadne, jako se stalo v Taurském tunelu v Rakousku v roce 1999. Proti tomu se používá řada metod. My jsme do betonu přimíchávali polypropylenová vlákna, která se ve větších teplotách roztáhnou a praskání zabrání,“ vysvětlil mluvčí společnosti František Polák.
	Samotná stavba komplexu probíhala takzvanou novou rakouskou tunelovací metodou. „Spočívá v tom, že napřed vyrazíte profil tunelu, pak na stěnu přiděláte ocelovou síť a pak se vše zastříká betonem. To je prvotní obezdívka. Když je tunel proražený, natáhne se na něj izolace a potom se dodělá definitivní obezdívka. Tunel je tak vlastně dvouplášťový a veprostřed je izolace,“ uvedl Polák.
	Alternativou je ražení štítem, což je v podstatě obří vrták. Tento způsob je sice rychlejší, ale v podmínkách Prahy, která má poměrně různorodé geologické prostředí, nepříliš vhodný. Problém by byl také v tom, že na rozdílné šířky tunelu je potřeba vždy použít jiný štít, jejichž cena se pohybuje ve stamilionových částkách. „U nové rakouské metody se stroje dají použít na různých stavbách, například ty z Blanky teď pracují na Islandu,“ doplnil Polák.
	Technologie, které Metrostav pro ražbu použil, jsou podle Poláka poměrně tradiční a osvědčené, ale výzva spočívala ve velikosti stavby. „Nebyla použita žádná technická supernovinka, ale stavba je na české podmínky bezprecedentně velká. Zajímavé tak bylo spíš to, že známé technologie byly použity v ohromném rozsahu,“ zakončil.

***

Technologie:

Řízení dopravy – Blanka bude napojena na centrální městský systém řízení dopravy, který například umožňuje prostřednictvím křižovatek regulovat vjezd aut do komplexu Kamerový systém – více než 300 kamer odhalí jakoukoliv překážku v plynulém provozu Ventilace – větrání zajišťuje pět strojoven vzduchotechniky s obřími ventilátory, největší z nich je pod Letnou Bezpečnost – v případě požáru se aktivuje podtlakové požární větrání, železobeton je speciálně upraven, aby ve vysokých teplotách nepopraskal

„Z hlediska posledních poznatků z vybavování tunelů je Blanka na nejvyšší světové úrovni a těžko by se hledal tunel, který by ji v něčem převyšoval.“

Pavel Přibyl, vedoucí ústavu dopravních systémů ČVUT



Bezpečnost, ventilace, kamery. Blanka je na světové úrovni

Razicí štít Viktorie, rubající v podzemí nejdelší železniční tunel v zemi, je už před hranicemi Plzně. V hloubce přes 20 metrů pod povrchem mu u Zábělé zbývají poslední metry, aby poddoloval místní asfaltovou silničku vedoucí do Červeného Hrádku.

PLZEŇ Razicí štít začal v únoru ukusovat první metry horniny u Kyšic. Teď má za sebou dva kilometry ražby. Scházejí mu poslední metry, aby dvacet metrů pod povrchem prorazil tunel pod silničkou od Zábělé do Červeného Hrádku a o pár dnů později i frekventovanou silnici z Plzně do Chrástu. Štít je v polovině prvního tubusu. Má za sebou čtvrtinu práce, kterou musí u Plzně zvládnout.
	Uprostřed pole pod Chlumem už vzniká takzvaný plzeňský tunelový portál. Tady budou vlaky na Prahu do tunelu vjíždět, v opačném směru vyjíždět z druhého tubusu.
	„Za pár měsíců už bude Viktoria právě v místech, kde teď stojíme. Tady se vynoří na povrch,“ říkal v pondělí odpoledne šéf ražby tunelu Štefan Ivor z Metrostavu u budoucího plzeňského portálu.
	Šikmá stěna je pokryta kovovými sítěmi. Dělník stojící na nízkém lešení stříká na sítě beton, který je přikrývá a záhy tuhne. Na dvou místech stěny, kousek nad zemí, zůstává až metr vysoký půloblouk bez kovové sítě. V něm jsou sprejem nastříkané desítky žlutozelených teček, tvoří o něco menší půloblouk. Štefan Ivor něco fotí. Vzápětí vysvětluje, že tečky označují horní hranu budoucího tunelu. Materiál nad tečkami zůstane, skálu pod tečkami štít odtěží.
	Až Viktorie prorazí stěnu pod Chlumem, bude z ní vidět jen část razicí hlavy. Stroj se ale bude probíjet ještě sedmdesát metrů skrz stávající plochu před portálovou stěnou, takzvanou lavicí. „Až tu začnou jezdit vlaky, vjezd do tunelu bude asi o 70 metrů blíže k Plzni, než je dnes portálová zeď. Jakmile bude tunel proražený, část nad lavicí čeká zasypání, bude tam zase pole,“ vysvětlil Ivor.
	V pondělí do portálové stěny vrtal stroj několik děr vedle sebe. Také do oblouku. „To je nad budoucím

Vrch Chlum žst. Plzěň Dobravka

jižním tunelem, který razíme jako první. Stroj navrtává 15 metrů hluboké mikropiloty. Protože nadloží je tu poměrně nízké, mikropiloty vytvoří bezpečnostní deštník nad razicím štítem,“ objasňuje Štefan Ivor. V pondělí ráno měli ze 4150 metrů dlouhého tubusu jižního tunelu za sebou raziči 2032 metrů. Každým dnem přidávají další. Rekordem bylo zatím třicet metrů tunelu za den. Tunel mezi Kyšicemi a Plzní razí Viktorie tak, že vyrube dva metry, zastaví se a sama si vyskládá betonové profily, které vytvoří definitivní stěnu tunelu. Vyrazí další dva metry, zastaví se, vyskládá ostění a tak to jde znovu a znovu. Kvůli problémům s nestabilními horninami a podzemní vodou nabrali budovatelé tunelu v prvních stovkách metrů zpoždění asi dva měsíce. Teď je zpomalují křemenové žíly v břidlicích, které častěji tupí řezné části stroje.
	Nejdelší železniční tunel v republice bude mít pro každou kolej vlastní tunelový tubus. Oba budou vzájemně propojené několika spojkami. Tunel bude stát téměř dvě miliardy korun.

Razicí štít je u hranic Plzně

Klíše – Stavbaři dokončují rekonstrukci plavecké haly na Klíši. Všechny termíny dle vyjádření magistrátu pokračují podle harmonogramu a Ústečané si tak už v listopadu zaplavou v novém bazénu.

"

„Dokončení stavebních prací by se podle vyjádření zástupců Metrostavu mělo stihnout do konce září. Vše směřujeme k tomu, aby se vše stihlo podle plánu. Termín slavnostního otevření zatím není ještě stanoven," doplnila mluvčí města Romana Macová.
Zkušební provoz

Koncem října převezmou areál do správy Městské služby Ústí nad Labem a začne zkušební provoz.

„Nejdůležitější na celém projektu je samotná rekonstrukce, ten areál už to potřeboval. Co se týká technických záležitostí, tak novinkou bude i jiný systém vytápění – ne parou, ale tepelnými čerpadly. Ve velké zimě bude teplo dotováno termální vodou z vrtu," uvedl ředitel Městských služeb Miroslav Harciník s tím, že i odpadní voda bude zachycována a použita na výrobu tepla pro potřeby plavecké haly.

Co se týká samotného provozu, všechny funkce a služby krytého bazénu zůstávají zachovány. Návštěvníci se tak mohou těšit na oblíbenou posilovnu, bufet, saunu či páru, která bude nově vyráběna přímo na místě.
Potíže s bufetem

Proces kolaudace začne na konci října, už teď ale provozovatelé očekávají menší problémy. Ty se týkají přístupu do bufetu. „I veřejnost už mluví o tom, že přístup do bufetu z vnitřku haly bude komplikovaný. Chystáme opatření, která v projektu nejsou řešena, a sice zpřístupnit návštěvníkům restaurační prostory i zvenku," upřesnil ředitel. Navíc ten, kdo přijde vnitřkem, tzv. mokrou částí, tomu se doba strávená v bufetu začne odečítat z placené doby. Návštěvník si tak posedí v bufetu v podstatě zadarmo.

„Pro rodiče je v bufetu přichystaná i televizní obrazovka, aby zde mohli sledovat, co zrovna dělají jejich ratolesti ?v bazénu. Projekt má jisté danosti, ale naším cílem je, aby to fungovalo co nejlépe pro naše klienty, a během kolaudační doby určitě ještě přijdeme na nějaké drobné nedostatky," doplnil ředitel Městských služeb Harciník.

„Velice se těším, až se areál otevře, trávím zde, zejména v letních měsících, skoro každý den. Jsem zvědavá, jak si architekti poradili s vnitřním bazénem, vždycky mi přišel dost ošuntělý," sdělila studentka Claudie Růtová. Na návštěvníka z hlediska komfortu a prostředí čekají velké inovace: V hale i pod skokanským můstkem nové nerezové vany, vzduchotechnika anebo sprchy – mužské v barvě modré, dámské naopak v červeno-oranžové a další.

Co se ale nezmění, mají být ceny. Podle vyjádření ředitele zdražení vstupného či služeb zatím není v plánu.
Hala sloužila 30 let

Plavecká hala sloužila veřejnosti zhruba třicet let. Aktuální oprava je financována ?z evropských dotací. Celkové náklady za přestavbu dosáhnou 265 milionů korun s tím, že Ústí nad Labem má zaplatit ze svého rozpočtu více než 111 milionů.

Ústí chtělo původně postavit aquapark, záměr ale padl kvůli nízké evropské dotaci, která by činila jen 30 procent ?z ceny.


Práce v hale vrcholí, Klíše se otevře už v listopadu

Tiskový mluvčí Metrostavu František Polák (71):
TUNEL BLANKA

Data o tunelovém komplexu Blanka sype z rukávu. Proč? František Polák (71) totiž 22 let působí ve stavební firmě Metrostav jako tiskový mluvčí. Předtím byl náměstkem pro dopravu a výstavbu na pražském magistrátu. U projektu Blanka je tedy od začátku!

„Do roku 1990 jsem dělal u investora metra, mám za sebou přípravu tras A a C, pak jsem se dal na politiku a stal se náměstkem pro dopravu a výstavbu. Tam jsem byl do roku 1993, kdy jsem byl odvolán společně s primátorem Milanem Kondrem,“ vzpomíná František Polák s tím, že rovnou zamířil do Metrostavu, kde je dodnes.

Šedesát variant

„Když jsem byl na magistrátu, byla zřízena komise starostů ohledně toho projektu. Úkol byl jasný, spojit severní portál Strahovského tunelu, tedy dnešní Malovanku, a most Barikádníků,“ popisuje Polák. Každý starosta tenkrát mohl přinést svou variantu. „Všechny varianty se pak měly v této komisi vyhodnotit. To byla asi práce na dva roky, hrozná dřina. Začínalo se asi na 60 variantách,“ pokračuje František Polák.

Bubeneč = Blanka

„Nakonec zbyly jen tři varianty a jmenovaly se složitě. Například čtvrtá modifikovaná U. Jednu chytrou paní napadlo, že to personifikujeme. Varianta přes Dejvice pak byla Dana, přes Holešovice Hana a přes Bubeneč Blanka,“ prozrazuje Polák. Dlouhou dobu to pak vypadalo, že vyhraje varianta Dana. „Pak se ale ukázalo, že je tam neřešitelný problém s protipovodňovou ochranou stavby, mělo to vést přes Kulaťák, podél Vltavy a pak podél řeky do Troje. Blanka se stala vlastně kompromisem mezi těma dvěma zbylými variantami,“ dodává.

Nebylo odpůrců

„Oproti velkému okruhu stavba měla výhodu, že tady byla komise starostů a jednotlivé městské části se ke všemu stavěly čelem. Samozřejmě na Blance bylo vydáno asi 60 zásadních správních aktů a ke všemu se nějaké iniciativy odvolaly, ale masivní odpor městských části, jako je na obchvatu Suchdolu, tak ten tam nebyl... Já se přiznám, myslel jsem si, že se okruh otevře loni na podzim,“ říká František Polák, tiskový mluvčí Metrostavu.

10 tisíc lidí se podle Poláka podílelo na výstavě Blanky.

S Blankou jsem prožil 25 let!

Blanka je bentley mezi tunely

BLANKO, PROČ SE TAK JMENUJEŠ?

Organizátoři soutěže Stavba roku 2015 včera zveřejnili kandidáty na finále. Mezi patnácti nominacemi je i pět pražských staveb. Soutěží třeba i dům od studentů ČVUT.

PRAHA Za necelý měsíc uplyne přesně rok od chvíle, kdy vjely první tramvaje a auta na zbrusu nový most spojující Troju a Holešovice. Trojský most měl původně stát méně než půl miliardy. Nakonec se ale jeho cena vyšplhala na 1,3 miliardy korun, čímž mimo jiné podstatně zatížil rozpočet komplexu tunelu Blanka.
	To mu ale nijak nezabránilo v tom, aby jej včera odborná porota nominovala na jednu z patnácti staveb, které se budou v říjnu ucházet o prestižní titul Stavba roku 2015. „Celkem se přihlásilo dvaasedmdesát staveb, což je zatím nejvíce za dvacet tři let historie soutěže,“ říká její zakladatel a předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství Jan Fibiger. Vyhlášeny byly celkem tři soutěže – Stavba roku, Urbanistický projekt roku a Zahraniční projekt roku. V první soutěži bude uděleno pět titulů, v dalších dvou po jednom titulu.
	Mezi patnácti nominovanými stavbami na Stavbu roku je i pět pražských. Kromě zmíněného Trojského mostu se bude o titul ucházet například unikátní stavba studentů architektury z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) s názvem AIR House. Jejich energeticky soběstačný dům dnes stojí přímo uprostřed dejvického kampusu a slouží jako Informační centrum ČVUT. Tým studentů, kteří jej navrhli a postavili, za něj už jedno ocenění získal – 3. místo v soutěži Solar Decathlon 2013 v Kalifornii.
	Zda získají další, zjistí 13. října, kdy porota vyhlásí výsledky soutěže Stavba roku 2015.
Mezi nominovanými stavbami je také Obytný soubor Kajetánka od Milana Veselého, kontroverzní Quadrio od Jakuba Ciglera nebo administrativní budova FORUM Karlín, jejíž součástí je i multifunkční kulturní sál. „Je to zajímavá stavba, i když se kvůli ní místní obyvatelé bouřili. Myslím, že to ale bylo neoprávněné, ten dům je kvalitní,“ říká o karlínské stavbě historik architektury Zdeněk Lukeš. Dodává ale, že se rozhodně nejedná o „světovou architekturu“.
	Podle Lukeše jsou soutěže, jako je Stavba roku, důležité, protože ukážou veřejnosti zajímavá architektonická díla daného období. Osobně ale preferuje soutěž Grand Prix architektů, ta se však soustředí hlavně na práci architektů. Soutěž Stavba roku hodnotí stavby jako celek.
	Na včerejším vyhlášení nominací v sídle Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství na Václavském náměstí pořadatelé soutěže také spustili veřejné hlasování. Dát hlas některé z nominovaných staveb mohou lidé až do vyhlášení výsledků na stránkách http://www.stavbaroku.cz.

Quadrio, nebo Trojský most? Pět staveb se v Praze uchází o titul

Tunelový komplex Blanka bude oficiálně otevřen a zprovozněn v sobotu 19. září. Původní termín byl stanoven na neděli 20. září, potvrdil náměstek primátorky Petr Dolínek. Důvod změny termínu nechtěl komentovat, oficiálně chce totiž Praha přesný čas otevření zveřejnit v pátek 11. září.

Tunelový komplex Blanka bude oficiálně otevřen a zprovozněn v sobotu 19. září. Původní termín byl stanoven na neděli 20. září, potvrdil náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Důvod změny termínu nechtěl komentovat, oficiálně chce totiž Praha přesný čas otevření zveřejnit v pátek 11. září. Informaci o změně jako první přinesl deník Metro. Problematický tunel stál 37 miliard, včetně napojení na Strahovský tunel pak 43 miliard korun.

Vedení města chystá na 19. září pouze komorní akci, která bude spojena s přestřižením pásky u vjezdu na Letné. Hned poté tunelem projedou první auta. Otevření tak nebude provázet průjezd vozu formule, elektromobilu ani průlet miniletadla, o čemž se dříve mluvilo. Dolínek minulý týden uvedl, že podobné akce by byly "výsměch Pražanům".

Harmonogram otevření Blanky chce vedení města prezentovat v pátek 11. září na tiskové konferenci. Technici nyní dokončují komplexní dopravní a bezpečnostní zkoušky.

Šestikilometrový tunelový komplex, který je součástí městského okruhu, měl původně řidičům sloužit už v roce 2011. Vedení města ale otevření několikrát odsunulo. Stavbu, jejíž základní kámen pokládal někdejší primátor Pavel Bém (ODS), od začátku provází řada problémů - od soudních pří přes prodražování až po propady půdy.

Tunel Blanka se otevře dříve, už 19. září

Pouze komorní, skromnou akci chystá podle náměstka primátorky a radního pro dopravu Petra Dolínka při otevření Blanky magistrát.

* Co zbývá do otevření?

	Snad už jen úklid a cvičení integrovaného záchranného systému.

* Čekají řidiče v Blance na začátku nějaká omezení?

	Každý se musí naučit svou trasu. Zvažujeme dočasně omezit rychlost na padesátku.

* Co se mají ještě naučit?

	To, že Blanka jsou tři tunely - Brusnický, Dejvický a Bubenečský. Nehoda v jednom neznamená automaticky, že se zavřou všechny tři.

* Co bude po Blance?

	Před dvěma týdny jsme koaličním partnerům předložili k jednání varianty spojení Pelc-Tyrolky s Balabenkou. Jednáme s Prahou 8 o budoucnosti ulice V Holešovičkách. Ale budeme se dál věnovat i Blance. Už teď měříme dopravu a emise, jednáme o dalších opatřeních následujících po otevření tunelu.

Blanka není jen tunel. Postavilo se i parkoviště, nové tratě nebo park.

Po dvanácti letech plánování a osmi letech stavby se v sobotu 19. září otevře tunel Blanka. První auta by měla projet už odpoledne, o den dříve, než bylo plánováno. Oficiálně ale nový termín magistrát zřejmě potvrdí až zítra. „Snažíme se, aby to bylo co nejdříve,“ řekl deníku Metro náměstek primátorky Petr Dolínek, ale konkrétnější být nechtěl.
	Stavba za 37 miliard ale není jen tunel, který má o 15 minut zkrátit průjezd ucpanou metropolí. Prostavěné miliardy je vidět i v okolí komplexu. „Díky Blance došlo i k rozsáhlé kultivaci okolí stavby,“ popisuje Dolínek. Město opravilo třeba zbytky barokních hradeb. Vzniká i lepší přístupová cesta pro návštěvníky Pražského hradu v ulici U Prašného mostu.

Blanka. Co bude po otevření?

V žebříčku 500 největších firem ve střední a jihovýchodní Evropě podle výše tržeb se ve fiskálním roce 2014, který skončil v březnu 2015, umístilo 79 českých firem stejně jako o rok dříve. Nejlepším českým zástupcem se stal popáté v řadě výrobce automobilů Škoda Auto, který v celkovém žebříčku obsadil třetí místo.

První místo patří podle žebříčku CE TOP 500 polské PKN Orlen, druhá je maďarská ropná firma MOL.

Za společností Škoda Auto se umístil elektrárenský podnik ČEZ (celkově 8. místo) a skupina Agrofert (celkově 12. místo). Do první dvacítky firem s nejvyššími tržbami se vešla ještě elektrárenská a plynárenská společnost RWE Supply & Trading CZ (celkově 15. pozice), vyplývá to z výsledků žebříčku CE TOP 500, který v úterý podeváté zveřejnila společnost Deloitte.

České firmy si v žebříčku top 500 středoevropských firem drží stabilní zastoupení a nadále potvrzují svoji konkurenceschopnost. Díky úspoře nákladů a zvýšení efektivity dokázaly i při nižších tržbách dosáhnout velmi dobrých výsledků,“ uvedl vedoucí partner společnosti Deloitte v ČR Josef Kotrba. Výraznější oslabení v důsledku ekonomické nestability zaznamenaly společnosti z Ukrajiny, jejichž zastoupení v žebříčku meziročně kleslo z 53 na 32. Polepšilo si Porsche i Eurovia

Nejvíce si v žebříčku oproti loňskému roku polepšily rumunský maloobchodní řetězec Auchan, slovenský provozovatel přenosové soustavy SEPS a chorvatský operátor distribuční soustavy HEP - Operator. Z českých zástupců se v žebříčku největšími skokany roku stal importér automobilů Porsche ČR, dovozce tabákových výrobků a kuřáckých potřeb GECO a stavební firma Eurovia CS.

Z pohledu jednotlivých odvětví se dařilo českému finančnímu sektoru, konkrétně bankám a pojišťovnám. Komerční banka v celkovém žebříčku mezi bankami obsadila čtvrté místo, Česká spořitelna páté místo, ČSOB sedmé místo a UniCredit Bank desáté místo. Mezi pojišťovnami skončila v první desítce Česká pojišťovna (3. místo) a Kooperativa (5. místo). V odvětví výroby vede automobilka Škoda Auto, páté místo patří skupině Agrofert a deváté místo automobilce Hyundai Motor Manufacturing Czech. V žebříčku stavebních firem se na třetím místě umístil Metrostav a na šesté pozici Eurovia CS. Vedou Poláci, Češi jsou druzí

Přední místa regionálního žebříčku patří tradičně společnostem ze sektoru energetika a zdroje a výrobního sektoru.

Největší zastoupení v žebříčku tvoří firmy ze spotřebitelského průmyslu a dopravy (nárůst ze 174 na 178), následují firmy ze sektoru energetika a zdroje (mírný pokles ze 146 na 138) a odvětví výroby (nárůst ze 113 na 124).

Žebříček 500 nejlepších společností CE TOP 500 je sestaven podle konsolidovaných výnosů společností za fiskální rok 2014 z 18 zemí střední a jihovýchodní Evropy.

Škoda Auto je třetí největší firma v regionu. V TOP 500 jich má Česko 79

Dva týdny před plánovaným otevřením tunelu Blanka spustila firma Metrostav informační kampaň. V ní se snaží na billboardech a letácích vysvětlit nesrovnalosti, které kontroverzní stavbu provázejí. Tunel za 38 miliard se má otevřít 20. září.

Informační kampaň pod názvem Blanka není tunel spustil Metrostav v uplynulých dnech. Webové stránky blankanenitunel.cz jsou v provozu od neděle.

„Chceme dostat stavbu do podvědomí lidí z trochu jiného úhlu, než byla doteď pojímaná. A vysvětlit několik nepřesností,“ řekl iDNES.cz mluvčí firmy Metrostav František Polák.

Informační plakáty se postupně objevují na desítkách tramvajových zastávek, billboardy jsou potom k vidění na staveništi na Prašném mostě.

Více než šestikilometrový úsek měl být v provozu už v roce 2011. Stavbu ale provází řada problémů včetně soudních. I kvůli tomu byl termín otevření tunelu několikrát odložen.

Metrostav v kampani vysvětluje, co stálo za zvýšením původní ceny cca 21 miliard (s DPH) na současnou cifru téměř 38 miliard. Jsou to například dodatečné náklady, růst inflace i DPH. Cena však nezahrnuje napojení Blanky na křižovatku Malovanka a na Strahovský tunel.

Magistrát zatím žádnou kampaň nemá a nic podobného ani nechystá.

„Praha bude informovat občany o změnách v dopravě a poskytne informace, které budou sloužit k co nejlepší orientaci v jednotlivých tunelech respektive u vjezdů a výjezdů. Nepůjde však o žádnou rozsáhlou kampaň za použití billboardů,“ řekl ČTK mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Informovat chce prostřednictvím médií, na webu a prostřednictvím informační brožury. Kdy se tak stane, neuvedl.

Dělníci a technici si zaslouží ocenění, říká firma

Blanka bude nejdelším městským tunelovým komplexem v Evropě. Na její výstavbě se podle Poláka podílelo na 10 tisíc lidí.

„Vyrostla zde generace nových techniků a dělníků. Stavba to byla veliká a organizačně ohromně složitá a ti lidé si zaslouží ocenění. Stavba procházela čtvrtinou města, jeho živým organismem. Domníváme se, že užitek přinese,“ dodal mluvčí Metrostavu.

Rozsáhlá stavba je součástí severozápadní části vnitřního městského okruhu. Její celková délka činí 6 382 metrů. Blanka doplní provozovanou část okruhu o délce 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Trojský most získal v tvrdé konkurenci mezinárodní ocenění

Bezpečnost, ventilace, kamery. Blanka je na světové úrovni

Razicí štít je u hranic Plzně

Práce v hale vrcholí, Klíše se otevře už v listopadu

S Blankou jsem prožil 25 let!

Blanka je bentley mezi tunely

BLANKO, PROČ SE TAK JMENUJEŠ?

Quadrio, nebo Trojský most? Pět staveb se v Praze uchází o titul

Tunel Blanka se otevře dříve, už 19. září

Blanka. Co bude po otevření?

Škoda Auto je třetí největší firma v regionu. V TOP 500 jich má Česko 79

Blanka není tunel, obhajuje Metrostav stavbu na billboardech

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích