Napsali o nás

Společnost na valné hromadě rozhodla o vyplacení dividend akcionářům v celkové výši 170 milionů korun.
Zbylé peníze ze zisku převede na účet nerozděleného zisku.
Valná hromada také odhlasovala personální změny v představenstvu, dozorčí radě i výboru pro audit.

Stavební společnost Metrostav vyplatí na dividendách akcionářům téměř 170 milionů korun. Na jednu akcii tak připadne 21,5 koruny. Po čtvrtečním jednání valné hromady o tom společnost informovala na svých webových stránkách. Stejný objem peněz mezi akcionáře firma rozdělila loni. Zbylých 283 milionů korun z loňského zisku, který činil 453 milionů korun, společnost převede na účet nerozděleného zisku.

Kromě rozdělení dividendy odhlasovala valná hromada personální změny ve vedoucích orgánech společnosti. Novým členem představenstva byl zvolen Daniel Knotek. Jindřicha Hese a Františka Potiska hromada jmenovala do dozorčí rady a z výboru pro audit odvolala Miroslava Pánka. Nahradí ho Lukáš Kvapil.

Metrostav loni meziročně zvýšil zisk po zdanění z necelých 287 milionů korun na 453 milionů korun. Tržby činily 19,3 miliardy korun, což byl meziroční pokles zhruba o dvě miliardy korun. Podle vedení společnosti byly výsledky v souladu s očekáváním a odpovídaly plánovaným parametrům.


Metrostav letos vyplatí na dividendách stejně jako loni. Dá 21,5 koruny na akcii

Pro média

Noviny Metrostavu

082015.pdf

Noviny Metrostavu číslo 8/2015 

Tisková zpráva

Valná hromada společnosti, která se konala 7. 5. 2015,
•	schválila řádnou účetní závěrku za účetní rok končící 31. 12. 2014,
•	schválila konsolidovanou účetní závěrku za účetní rok končící 31. 12. 2014,
•	rozhodla o užití vyprodukovaného zisku za rok 2014 takto:

Povinný příděl do rezervního fondu 	
0,00 Kč
Použití na výplatu podílu na zisku	169 993 362,00 Kč
	 (tj. podíl na zisku ve výši
21,50 Kč na jednu akcii 
o jmenovité hodnotě 100,- Kč)
Použití na výplatu tantiém	0,00 Kč
Převod na účet nerozděleného zisku	283 019 654,07 Kč
Celkem k rozdělení	453 013 016,07 Kč

  Valná hromada dále rozhodla, že:
•	rozhodný den pro uplatnění práva na výplatu podílu na zisku za rok 2014 je den konání valné hromady, tj. 7. 5. 2015
•	podíl na zisku za rok 2014 je splatný do 3 měsíců od rozhodného dne pro uplatnění práva na dividendu, tj. do 7. 8. 2015
•	výplata podílu na zisku akcionářům bude společností provedena tímto způsobem:
•	Výplata podílu na zisku akcionářům bude společností Metrostav a.s. provedena tímto způsobem:
•	akcionářům vyplatí společnost v termínu splatnosti, na svůj náklad, podíl na zisku bezhotovostním převodem na bankovní účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů (§ 348 odst. 3 ZOK), který nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů vedená podle zvláštního právního předpisu Centrálním depozitářem cenných papírů (č. 6, odst. 1 stanov společnosti);
•	v případě, kdy akcionář s bydlištěm nebo sídlem mimo území ČR a SR nedoloží potvrzení o daňovém domicilu, bude mu podíl na zisku zdaněn sazbou srážkové daně platnou v ČR;
•	akcionářům, kterým se z jakýchkoliv důvodů nepodaří podíl na zisku za rok 2014 vyplatit na bankovní účet uvedený v seznamu akcionářů do 31. 12. 2015, bude podíl na zisku vyplacen na základě žádosti doručené na adresu společnosti:
o	fyzické osoby – písemná žádost, obsahující jméno a příjmení, datum narození, adresu akcionáře a identifikaci bankovního účtu, s úředně ověřeným podpisem, zaslaná do sídla společnosti Metrostav a.s. a podaná nejpozději do data promlčení nároku na výplatu podílu na zisku, tj. do 7. 8. 2018.
o	právnické osoby – písemná žádost, obsahující název, identifikační číslo, sídlo akcionáře a identifikaci bankovního účtu, s úředně ověřeným podpisem osob oprávněných jednat za společnost a originálem nebo úředně ověřenou kopií výpisu z obchodního rejstříku ne starší tří měsíců, zaslaná do sídla společnosti Metrostav a.s. a podaná nejpozději do data promlčení nároku na výplatu podílu na zisku, tj. do 7. 8. 2018.
Valná hromada dále
•	schválila rozhodnutí o změně stanov
•	určila, aby audit společnosti Metrostav a.s. účetního roku končícího 31. 12. 2015 provedla společnost PricewaterhouseCoopers Audit, s.r.o., 
•	určila, aby audit pro Metrostav S.A. oddzial w Polsce pro účetní rok končící 31. 12. 2014 a účetní rok končící 31. 12. 2015 provedla společnost  EKSPERT Zakładem Usług Księgowo-Finansowych Sp. z o.o. Grupa FINANS-SERVIS 



•	     odvolala člena výboru pro audit společnosti Metrostav a.s Ing. Miroslava Pánka s účinností od 7. 5. 2015

•	zvolila do funkce člena představenstva Ing. Daniela Knoteka
•	zvolila do funkce člena dozorčí rady Ing. Jindřicha Hesse
•	zvolila do funkce člena dozorčí rady Ing. Františka Potiska 
•	zvolila do funkce člena výboru pro audit Ing. Lukáše Kvapila
•	schválila dodatky ke smlouvám o výkonu funkce opětovně zvoleným členům orgánů společnosti a smlouvu o výkonu funkce člena výboru pro audit



Finanční a provozní ukazatele 2010 – 2014						
 	 	2014	2013	2012	2011	2010
Výkony	tis. Kč 	 19 314 347	21 595 901	20 826 075	21 674 888	21 135 621
Tržby	tis. Kč 	 20 263 044	20 545 227	20 656 063	21 491 000	21 238 855
Přidaná hodnota	tis. Kč 	 2 597 343	3 869 634	3 683 643	3 921 534	3 949 018
Provozní výsledek hospodaření	tis. Kč 	 479 016	776 914	908 483	856 674	955 150
Hospodářský výsledek za účetní období po zdanění	tis. Kč 	 453 012	286 666	288 578	704 454	714 210
 	 	 	 	 	 	 
Aktiva celkem	tis. Kč 	 18 987 459	20 134 085	19 198 328	19 250 827	19 243 078
- dlouhodobý majetek	tis. Kč 	 4 976 902	3 964 711	4 237 125	4 386 859	4 318 598
- oběžná aktiva	tis. Kč 	 13 837 570	15 874 467	14 701 309	14 684 990	14 721 792
Vlastní kapitál	tis. Kč 	 6 347 601	6 054 393	6 282 068	6 202 444	5 640 195
Základní kapitál	tis. Kč 	 790 667	790 667	790 667	790 667	790 667
Cizí zdroje	tis. Kč 	 11 657 781	13 344 214	12 130 814	12 287 568	13 088 507
 	 	 	 	 	 	 
Průměrný přepočtený stav personálu	osob 	2 889	3 063	3 147	3 106	3 071
Měsíční nominální výdělek	Kč 	44 234	  43 381	46 523	43 937	40 955
Přidaná hodnota na zaměstnance	tis. Kč 	899	1 263	1 171	1 263	1 286
Zisk na zaměstnance	tis. Kč 	157	94	92	227	233
Vyplacená dividenda	tis. Kč 	169 993	169 993	169 993	169 993	169 993




						
Stavební výroba po hlavních segmentech stavebního trhu		2010	2011	2012	2013	2014
1 - občanské stavby	tis. Kč	4 994 477	5 250 420	5 575 226	6 011 186	4 220 917
2 - bytová výstavba	tis. Kč	1 196 915	1 392 310	858 341	801 126	1 109 732
3 - průmyslová výstavba	tis. Kč	2 065 856	3 394 452	3 644 571	4 419 461	3 813 101
4 - dopravní stavby včetně metra	tis. Kč	3 982 996	4 805 447	4 774 339	4 615 409	6 274 292
5 - podzemní stavby	tis. Kč	6 692 872	5 000 804	3 991 576	3 641 132	2 154 019
6 - ostatní stavby	tis. Kč	1 531 703	1 098 873	1 209 375	1 612 405	1 065 097
STAVEBNÍ VÝROBA CELKEM	tis. Kč	20 464 819	20 942 306	20 053 428	21 100 719	18 637 158



Zhodnocení hospodářských výsledků 

V roce 2014 společnost dosáhla výkonů v hodnotě 19 314 mil. Kč, což sice znamená pokles oproti předchozím obdobím, vývoj je ale v souladu s očekáváním a odpovídá plánovaným parametrům. Provozní výsledek hospodaření byl vytvořen ve výši 479 mil. Kč, celkový výsledek hospodaření před zdaněním dosáhl úrovně 547 mil. Kč, což ve srovnání s minulým rokem znamená růst o 17,7 %. Hospodářský výsledek před zdaněním v roce 2013 činil 465 mil. Kč.

Hodnota celkové bilanční sumy představuje částku 18 987 mil. Kč, oproti minulému období došlo k poklesu o 5,7 %, a to zejména vlivem vývoje v oblasti oběžných aktiv a cizích zdrojů. Hodnota dlouhodobého majetku se zvýšila v položce dlouhodobého finančního majetku z důvodu posílení podílů ve vybraných kapitálových účastech.

Předpokládaný vývoj hospodaření v roce 2015

Pro rok 2015 jsou plánované výkony a výsledek hospodaření stanoveny na reálně dosažitelnou hodnotu, a to s ohledem na současný i očekávaný vývoj na stavebním trhu. Prioritou společnosti je dodržet stávající provozní efektivnost vyjádřenou ukazateli rentability. 

Výsledky valné hromady společnosti Metrostav a.s., která se konala dne 

Již za několik dnů by měla začít modernizace zhruba pětikilometrového úseku dálnice D1 mezi Hvězdonicemi a Ostředkem za zhruba 550 milionů korun. Zástupci vítězného sdružení vedeného Metrostavem, jehož členy jsou dále firmy Swietelsky a Hochtief, si po podpisu smlouvy s Ředitelstvím silnic a dálnic převzali staveniště a intenzivně pracují na přípravě náročné akce.

Nejvytíženější tuzemská dálnice, zejména její cementobetonový povrch, je již 10 let za hranicí životnosti, vykazuje řadu poruch od trhlin, koroze a rozpadu povrchu až po vertikální posuny desek. Průběžně prováděné opravy byly nedostačující a bylo nutné přistoupit ke kompletní rekonstrukci.  Novou vozovku stavbaři rozšíří na vnější straně a zhotoví ji ze stejného materiálu o tloušťce 270 mm. Při tom využijí i suroviny z původních konstrukčních vozovkových vrstev. Součástí projektu jsou též dva dálniční mosty, zbourání starého a výstavba nového nadjezdu, dálniční kanalizace, SOS systém, 4 odstavné zálivy vpravo, posun protihlukové stěny a řada dalších relativně menších staveb. Demolice nadjezdu na 34 kilometru si vynutí 14 hodinovou úplnou uzavírku dálnice.
Jak uvedl Ing. Josef Neuwirth, ředitel divize Metrostavu specializované na dopravní stavby, je modernizace dálničního úseku za provozu velmi náročná jak pro zhotovitele, tak pro motoristy. „Nemám ale obavy z výrazných komplikací. Naše společnost na práci nasadí nejmodernější techniku a zkušené odborníky. Zkušenosti jsme v minulosti získali na řadě dálničních úseků na dokončování D1 na severní Moravě či na dálnici D3 u Tábora a nejnověji jsme v minulém roce pracovali na rekonstrukcích cementobetonového krytu na dálnicích D1 a D2 ( celkem zhruba 14 km). Věříme, že se nám vše podaří zvládnout v plánovaném termínu k plné spokojenosti investora i cestující veřejnosti a že uspějeme i v dalších tendrech na zhotovení dopravní infrastruktury.“
Stavbaři budou na stavbě pracovat ve 12hodinových směnách sedm dnů v týdnu ve vazbě na podmínky stanovené v rozhodnutí správních orgánů a technologická omezení. Začnou provizorními úpravami dosavadní vozovky, jejichž provedení umožní vedení dopravy v režimu 2+2 dopravní pruhy v každém směru, budou pokračovat modernizací středního dělícího pásu a kanalizace, která si vyžádá uzavření rychlých pruhů v obou směrech, následně proběhne modernizace levé poloviny dálnice (směr Praha) a po jejím dokončení se stavbaři přesunou na pravou stranu dálnice (směr Brno). Provoz bude po většinu modernizace probíhat ve 2+2 pruzích v každém jízdním směru.


Metrostav a jeho partneři mohou začít modernizaci další části dálnice D1

Varšava – Polsko dostane z evropských fondů 80 miliard eur (více než 2 biliony korun), aby v příštích šesti letech opravilo silnice a železnice. Šanci přitom severní sousedé dávají i zahraničním stavebním firmám včetně českých.

Polsko chce v letech 2014 až 2020 do dopravní infrastruktury investovat rekordních 80 miliard eur; už loni se podařilo prostavět více než 5 miliard, letos to má být dalších 3,7 miliardy. Vnitřní problémy domácích stavebních firem přitom nahrávají zahraniční konkurenci, české firmy nevyjímaje. "Určitě je tady velký prostor pro zkušené české firmy, které už mají něco za sebou," říká stavební expert Lukasz Bernatowicz.

Jednou z nich by mohl být i Metrostav. Ten ve Varšavě za několik měsíců dokončí kompletní rekonstrukci mostu generála Grota-Roweckého. Zhruba pětikilometrový úsek patří k nejdůležitějším dopravním tepnám ve městě – za plného provozu jím projede až 100 000 aut denně.

Pro tuzemskou firmu je to první polská zakázka, na které jí hodně záleží. Stavaři doufají, že pokud bude projekt za 5 miliard korun úspěšný, zajistí jim v Polsku další kontrakty. "Polsko je vnímané jako staveniště Evropy a je velice atraktivní pro všechny velké zahraniční firmy," vysvětlil Radim Čáp z Metrostavu.

Výrazné finanční injekce dostává také polská železnice – opravy kolejí mají být dokonce v příštích letech prioritou. Státní dráhy ovšem zatím moc zahraničních firem nepřilákaly. "Po první vlně modernizace železniční sítě se snad objeví víc zahraničních firem se zájmem o náš trh," doufá ekonom Adrian Furgalski.

Polští analytici nicméně očekávání krotí, protože boj o velké stavební peníze je ostrý a nemilosrdný. Přesvědčila se o tom třeba česko-německá firma Bögl & Krýsl. Po velkých zakázkách kolem fotbalového mistroství Evropy 2012 přišly tvrdé spory se zadavateli. Problémům se podnik nevyhnul ani v Česku, kde je spojován zejména s pádem mostní konstrukce na železniční trať ve Studénce, při kterém v roce 2008 zahynulo osm lidí. Tehdy působil Bögl & Krýsl v roli subdodavatele pro společnost ODS - Dopravní stavby Ostrava.


Polsko ve velkém opravuje silnice a železnice, na zakázky se těší i Češi

Již za několik dnů by měla začít modernizace zhruba pětikilometrového úseku dálnice D1 mezi Hvězdonicemi a Ostředkem za zhruba 550 milionů korun. Zástupci vítězného sdružení vedeného Metrostavem, jehož členy jsou dále firmy Swietelsky a Hochtief, si po podpisu smlouvy s Ředitelstvím silnic a dálnic převzali staveniště a intenzivně pracují na přípravě náročné akce.
Nejvytíženější tuzemská dálnice, zejména její cementobetonový povrch, je již 10 let za hranicí životnosti, vykazuje řadu poruch od trhlin, koroze a rozpadu povrchu až po vertikální posuny desek. Průběžně prováděné opravy byly nedostačující a bylo nutné přistoupit ke kompletní rekonstrukci.  Novou vozovku stavbaři rozšíří na vnější straně a zhotoví ji ze stejného materiálu o tloušťce 270 mm. Při tom využijí i suroviny z původních konstrukčních vozovkových vrstev. Součástí projektu jsou též dva dálniční mosty, zbourání starého a výstavba nového nadjezdu, dálniční kanalizace, SOS systém, 4 odstavné zálivy vpravo, posun protihlukové stěny a řada dalších relativně menších staveb. Demolice nadjezdu na 34 kilometru si vynutí 14 hodinovou úplnou uzavírku dálnice.
Jak uvedl Ing. Josef Neuwirth, ředitel divize Metrostavu specializované na dopravní stavby, je modernizace dálničního úseku za provozu velmi náročná jak pro zhotovitele, tak pro motoristy. „Nemám ale obavy z výrazných komplikací. Naše společnost na práci nasadí nejmodernější techniku a zkušené odborníky. Zkušenosti jsme v minulosti získali na řadě dálničních úseků na dokončování D1 na severní Moravě či na dálnici D3 u Tábora a nejnověji jsme v minulém roce pracovali na rekonstrukcích cementobetonového krytu na dálnicích D1 a D2 ( celkem zhruba 14 km). Věříme, že se nám vše podaří zvládnout v plánovaném termínu k plné spokojenosti investora i cestující veřejnosti a že uspějeme i v dalších tendrech na zhotovení dopravní infrastruktury.“
Stavbaři budou na stavbě pracovat ve 12hodinových směnách sedm dnů v týdnu ve vazbě na podmínky stanovené v rozhodnutí správních orgánů a technologická omezení. Začnou provizorními úpravami dosavadní vozovky, jejichž provedení umožní vedení dopravy v režimu 2+2 dopravní pruhy v každém směru, budou pokračovat modernizací středního dělícího pásu a kanalizace, která si vyžádá uzavření rychlých pruhů v obou směrech, následně proběhne modernizace levé poloviny dálnice (směr Praha) a po jejím dokončení se stavbaři přesunou na pravou stranu dálnice (směr Brno). Provoz bude po většinu modernizace probíhat ve 2+2 pruzích v každém jízdním směru. 


Brno - Už v příští sezoně bude hokejové zápasy v Brně sledovat naživo víc fanoušků. Kapacita tradiční arény Rondo se totiž zhruba o pět stovek míst navýší. Představenstvo městské společnosti Starez-sport, jíž hala patří, v pondělí určilo, které firmy se o rekonstrukci postarají

„Jako nejvýhodnější jsme vybrali nabídku firem HT Steel a Metrostav," uvedl předseda představenstva Antonín Crha.

Podle něj se cena za rozšíření kapacity bude pohybovat kolem deseti milionů korun a peníze půjdou z rozpočtu Brna. „Hokej Brňáky baví a o rozšíření kapacity je zájem," sdělil Crha.

Po rekonstrukci se tak do DRFG arény vejde téměř sedm tisíc sedm set hokejových nadšenců. „Vzniknou tribuny ve třech rozích haly," popsal Crha."


500 sedaček za 10 milionů. Hokejoví fanoušci v Brně se těší na nová místa

Společnost Serenissima Costruzioni se nebude znovu odvolávat u ÚOHS proti vyloučení ze soutěže na opravu úseku Hvězdonice - Ostředek.
Ministr financí na podnět Italů ale požádal ministerstvo dopravy, aby prošetřilo, zda všechny tři zakázky, kam se Serenissima hlásila, byly zpracovány správně.
Italové se chtějí hlásit do dalších soutěží na opravu D1, jakmile budou vypsány.

Italská společnost Serenissima Costruzioni už nebude bojovat o zakázku na opravu části dálnice D1. Skončil tak její souboj s Ředitelstvím silnic a dálnic, které ji v polovině února vyloučilo kvůli údajnému nedodání části dokumentace. Firma se sice obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ten nicméně počátkem dubna řízení zastavil. Italská společnost totiž nesložila povinnou kauci.

"Společnost Serenissima se rozhodla, že ukončí řízení u ÚOHS pro úsek Hvězdonice - Ostředek a nebude tak blokovat zahájení oprav. Ještě není rozhodnuto, zda stejný krok učiní i ve sporu o úsek Ostrovačice - Kývalka," sdělila Michaela Jorgensen z právní kanceláře Smed Jorgensen, která italskou společnost v Česku zastupuje.

Podle tiskového mluvčího Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martina Švandy měla firma patnáct dnů na to, aby se proti rozhodnutí odvolala. A to neučinila. "Mohu potvrdit, že rozklad proti našemu rozhodnutí jsme neobdrželi. Protože lhůta skončila teprve ve čtvrtek minulého týdne, čekáme ještě několik pracovních dnů, abychom si byli zcela jistí, pokud by byl třeba někde na cestě," sdělil Švanda.

Stavebnictví a obchod čekají lepší časy. Důvěra podnikatelů je nejvýše od roku 2008 - čtěte ZDE

Úsek u Hvězdonic tak bude opravovat sdružení firem Metrostav, Swietelsky a Hochtief. To původně podalo druhou nejnižší nabídku, ve výši 549 milionů korun. Serenissima nabídla částku o 150 milionů nižší.

Italská společnost je nicméně pořád ještě ve hře o úsek Měřín - Velké Meziříčí západ. Jde shodou okolností o největší zakázku ze všech tří, do kterých se firma přihlásila. Firma za ni nabídla necelých 850 milionů korun, druhé v pořadí sdružení firem Eurovia a Strabag za opravu chce o 180 milionů více.
Ministerstvo dopravy prověřuje ŘSD

Italská společnost se 12. března obrátila přímo na ministra financí Andreje Babiše s tím, aby prošetřil, zda se v Ředitelství silnic a dálnic neplýtvá evropskými penězi. Tři úseky, do kterých se Serenissima přihlásila, totiž budou s velkou pravděpodobností spolufinancovány z operačního programu Doprava, který má na starosti ministerstvo dopravy.

V odpovědi italské společnosti, kterou mají HN k dispozici, odpovídá ministr financí Babiš v tom smyslu, že dokud peníze ministerstvo dopravy na dané úseky nepřiklepne a neproplatí je, nemůže nic dělat.

"Auditní orgán ministerstva nicméně vaše podání vnímá jako vhodné upozornění na možné riziko při čerpání dotačních prostředků na tyto projekty," píše v dopise Babiš.

Požádal proto ministerstvo dopravy, aby prověřilo případné nesrovnalosti u zakázek, do kterých se italská firma přihlásila.  Ministerstvo dopravy potvrdilo, že žádost o kontrolu obdrželo. "Prověřování jsme už zahájili. Vyžádali jsme si od ŘSD podklady k rozhodnutím, které se týkají společnosti Serenissima Costruzioni. Nyní je analyzujeme tak, abychom vyloučili veškeré pochybnosti o soutěžích na modernizaci D1," uvedl Tomáš Neřold, tiskový mluvčí ministerstva.


Italové vycouvali z boje o opravu D1. Stavět bude Metrostav, Swietelsky a Hochtief

Tunel Poľana je budován v rámci projektu výstavby slovenské dálnice D3 Svrčinovec – Skalité (obrázek 1). Celková délka dálnice je 12,282 km (měřeno v ose dálnice) a je umístěná v Žilinském kraji, v okrese Čadca. Na jeho území přechází katastrálními územími obcí Svrčinovec, Čierne a Skalité.

ÚVODStavba tunelu Poľana je realizována na poloviční profil, což znamená, že v pravém jízdním pásu dálnice se vybuduje tunel kategorie 2T – 8,0 dle STN 73 7507 s dočasným obousměrným provozem. Návrhová rychlost je 80 km/h. V levém jízdním pásu dálnice se vybuduje úniková štola. V minulosti již bylo cca 300 m štoly vyraženo jako průzkumná štola. Mezi pravou tunelovou troubou (PTT) a únikovou štolou se vybudují tři propojky, které budou sloužit jako únikové cesty.
V tunelu budou vybudovány 2 nouzové zálivy délky 50 m (1× na levé a 1× na pravé straně). Na pravé straně ve směru staničení (t.j. od západu k východu) budou umístěny požární hydranty, SOS výklenky a čistící výklenky. Půdorys PTT, štoly a propojek je znázorněn na obr. 2.Stavbu dálnice realizuje „Združenie D3 Svrčinovec – Skalité“, které je tvořeno společnostmi Metrostav a. s., Váhostav-SK a. s., Doprastav, a. s. a Strabag s. r. o. Zhotovitelem tunelu Poľana je tzv. „malé“ sdružení společností Metrostav a. s. a Doprastav, a. s.
Investorem a budoucím provozovatelem dálnice D3 je NDS, a.s. (Národná diaľničná spoločnosť). Projektantem tunelu je společnost Basler&Hofmann Slovakia s. r. o.Stavba se zhotovuje ve smyslu smluvních podmínek FIDIC – Smluvní podmínky pro technologické zařízení a projektování – realizaci pro elektrotechnická a strojně-technologická díla a pro stavební a inženýrská díla projektované zhotovitelem (dále jen „žlutý FIDIC“ nebo „žlutá kniha“).ZÁKLADNÍ ÚDAJEPravá tunelová trouba (PTT) měří 898,10 m, z toho délka ražené části tunelu je 860,60 m. Zbytek tvoří hloubené tunely v délce 18,75 m na východním i západním portálu. Celková délka ražené části únikové štoly bude 866,12 m, z toho nově vyražená část bez průzkumné štoly bude mít délku 575 m.Tunel je navržen v nadmořské výšce cca 600 m n. m. Maximální výška nadloží je 64 m. Nad tunelem ani v blízkosti portálů se nenachází žádná povrchová zástavba.Tunel stoupá směrem od západního portálu k východnímu ve sklonu 2 %. Do portálů zasahuje údolnicový a vrcholový oblouk. Směrově je trasa tvořena dvěma protisměrnými oblouky o poloměrech R = 594,25 m a R = 705,75 m, které jsou spojeny přechodnicí. Příčný sklon jízdního pasu se překlápí z 3,5 % na 3,0 %.Budoucí levá tunelová trouba (LTT) je tvořena směrovými oblouky o poloměrech R = 650,0 m a R = 675,0 m spojených přechodnicí a má stejně jako PTT 2% stoupání od západního k východnímu portálu. Osa únikové štoly je směrově i výškově souběžná s osou budoucí levé tunelové trouby a je odsazená o 2,4 m směrem k PTT. Výškově je v celé délce snížená o 0,15 m. Geometrie propojek je dána průchodným průřezem ve smyslu STN 73 7507. Podélný sklon propojky P1 je 1,42 a 2 % (od PTT k únikové štole), propojky P2 2,69 % a propojky P3 2,64 %. Příčný sklon všech propojek je 2 %.GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRYNa skladbě masivu v trase tunelu Poľana se podílejí sedimenty paleogénu zastoupené jílovci a pískovci, s převahou jílovců, které jsou překryty různě silnou vrstvou kvartérních deluviálních sedimentů.Soubor zpevněných paleogenních sedimentů vytváří hydrogeologický masiv bez významnějších souvislých hydrogeologických kolektorů vrstevního typu s oběhem podzemní vody převážně v povrchové zóně a pásmech puklinového a tektonického porušení. Kvartérní sedimenty nevytvářejí významnější hydrogeologický celek. Jsou zastoupeny svahovými deluviálními sedimenty. Pro svou malou tloušťku a charakter složení tvoří spolu se zónou rozložených hornin jednotné zvodnělé prostředí. Průnik podzemních vod do výrubu tunelu se předpokládá v zónách silně tektonicky porušených hornin.RAŽBA PTT A ÚNIKOVÉ ŠTOLYPřed zahájením samotné ražby bylo zapotřebí provést terénní úpravy a zajištění portálů na východní a západní straně tunelu (obr. 3 a 4). Ražba probíhá technologií NRTM (Nová rakouská tunelovací metoda). Rozpojování horniny se provádí buď strojně, nebo pomocí trhacích prací.
Předpokládané horninové poměry byly klasifikovány podle TP 06-1/2006 Podzemní stavby, Část 1: Cyklické ražení, vystrojovací třídy do následujících vystrojovacích tříd (VT) výrubu: 4, 5/1, 5/2, 6/1, 6/2, 7/1, 7/2, 7/3, 5/1 NZ (nouzový záliv), 5/2 NZ, 6/1 NZ, 6/2 NZ a 7 NZ. Profil tunelu PTT včetně nouzových zálivů je horizontálně členěn na kalotu, opěří a dno resp. spodní klenbu (obr. 5, 6). Každá z těchto tří částí se razí samostatně.Odstupy čeleb kaloty, opěří a dna stejně jako délky záběrů závisí na dané vystrojovací třídě. Délky záběrů pro jednotlivé vystrojovací třídy jsou uvedeny v tabulce 1. Plocha výrubu PTT je závislá na vystrojovací třídě. V kalotě činí řádově 58 m2, v opěří 22 m2 a v protiklenbě 20 m2. V místech nouzového zálivu má kalota plochu 82 m2, opěří 27 m2 a protiklenba 34 m2.
Tab. 1 – PTT – délky záběrů v jednotlivých VT

Vystrojovacia trieda

Kalota
Stupeň
Dno

VT 4
1,7-2,2 m
3,4-4,4 m
max. 20 m

VT 5/1
1,3-1,7 m
2,6-3,4 m
max. 10 m

VT 5/2
1,3-1,7 m
2,6-3,4 m
max. 10 m

VT 6/1
1,0-1,3 m
2,0-2,6 m
4,0-5,2 m

VT 6/2
1,0-1,3 m
2,0-2,6 m
4,0-5,2 m

VT 7/1
0,8-1,0 m
1,6-2,0 m
3,2-4,0 m

VT 7/2
0,8-1,0 m
0,8-1,0 m
1,6-2,0 m

VT 7/3
0,8-1,0 m
1,6-2,0 m
1,6-2,0 m

VT 5/1-NZ
1,3-1,7 m
2,6-3,4 m
max. 15 m

VT 5/2-NZ
1,3-1,7 m
2,6-3,4 m
max. 15 m

VT 6/1-NZ
1,0-1,3 m
2,0-2,6 m
4,0-5,2 m

VT 6/2-NZ
1,0-1,3 m
2,0-2,6 m
4,0-5,2 m

VT 7-NZ
0,8-1,0 m
1,6-2,0 m
3,2-4,0 m

Technické řešení únikové štoly je navrženo tak, aby zodpovídalo požadavku dočasné konstrukce navržené na životnost min. 40 let. Pro ražbu únikové štoly byly klasifikovány vystrojovací třídy: VT 4, 5, 6, 7. V místech výhybny to jsou VT 4 výhybna, VT 5 výhybna a VT 6 výhybna.
Ražba štoly probíhá s horizontálním členěním na kalotu + stupeň a dno resp. protiklenbu. Na obr. 7 a 8 jsou znázorněny vzorové příčné řezy pro VT 4 a VT 7. Délky záběrů se pohybují v rozmezí 0,8 – 1,0 m ve VT 7 až 1,7 – 2,2 m ve VT 4. Plocha výrubu štoly v kalotě+stupni činí řádově 16 m2 (ve výhybně 25 m2) a v protiklenbě 2 m2 (ve výhybně 4,5 m2).Ražba PTT byla zahájena počátkem července a ražba únikové štoly v polovině srpna. PTT i štola jsou raženy ze západního portálu, to znamená, že ražba probíhá dovrchním způsobem.Primární ostěníIhned po vyražení každé jednotlivé části záběru se musí osadit výstroj primárního ostění podle navržené třídy výrubu. Konstrukce primárního ostění sestává z výstužních prvků (ocelové sítě, příhradová výztuž- BTX), stříkaného betonu (SB), systémového kotvení a z opatření pro stabilizaci obrysu výrubu a nadloží (jehlování, deštníky IBO).Pro primární ostění je standardně navržen stříkaný beton třídy C20/25. Způsob nástřiku SB je tzv. mokrou cestou. Náběhy pevností mladých SB odpovídají křivce J2 a ve zvodnělém prostředí křivce J3. Tloušťka primárního ostění závisí od vystrojovací třídy a v PTT se pohybuje v rozmezí od 170 mm do 300 mm. Ve štole to je 120 až 180 mm.Výztuž ve stříkaném betonu je navržena ze svařovaných ocelových sítí 6 × 6/150 × 150, 8 × 8/150 × 150 a 8 × 8/100 × 100 mm. Velikost přesahu je min. 2 oka sítě v každém směru. Sítě se použijí v jedné nebo dvou vrstvách, podle příslušné vystrojovací třídy. Napojení 1. sítí (vnějších) mezi kalotou a opěřím (resp. mezi opěřím a dnem) se provede pomocí stykovacích prvků „vylamováků“. Jde o ocelový profil ? 8 délky 800 mm. Tyto prvky se při montáži první vrstvy sítí kaloty, resp. dna přivážou vázacím drátem na každý svislý drát výztužné sítě. Následně se při ražbě a montáži vnější sítě opěří, resp. dna tyto prvky narovnají a použijí k napojení.Z podmínky dodržení příčných přesahů sítí (300 mm) se 2. sítě (vnitřní) v patě kaloty PTT při aplikaci 2. vrstvy stříkaného betonu nechají nezastříkané a zahrnuty vrstvou rubaniny. V případě, že sítě budou z důvodu spádu SB při stříkání zanesené, je nutné je před spojením s další sítí očistit (obr. 9).Pro primární ostění kaloty a opěří jsou navrženy obloukové ocelové nosníky (BTX), které se osazují v každém záběru. V protiklenbě se BTX neosazují. V podélném směru jsou rámy zastabilizované pomocí ocelových rozpinek a celý oblouk je fixován k vnější vrstvě KARI sítí.
Pro jednotlivé vystrojovací třídy je navrženo systematické kotvení. Navržené typy a délky kotev jsou přizpůsobeny pro různé geologické podmínky. V místech s mírně tektonicky narušenou skalní horninou jsou navrženy horninové kotvy typu SN délky 4 až 6 m (ve štole délky 2 až 3 m). V místech poruch, nebo se silně tektonicky narušenou skalní horninou jsou navrženy samozávrtné svorníky typu IBO délky 6 m (3 m ve štole). Doba zabudování kotev, jejich injektáž a těsnění je dána postupem ražby. V nestabilních podmínkách je navrženo i kotvení čela.V místech poruch, nebo v místech se silně tektonicky narušenou skalní horninou je v příslušných vystrojovacích třídách navržena předháněná výztuž. Předháněná výztuž se osadí v koruně kaloty vždy před samotným výrubem dalšího záběru. Jako jehly mohou být použity ocelové betonářské výztuže průměru 25 mm a délky 3,0 m a 4,0 m nebo samozávrtné jehly (svorníky) R51L délky 9 m. Jehly jsou navrženy většinou bez cementového tmelu, v úsecích se sypkým materiálem s cementovým tmelem, aby se tento materiál stabilizoval. GEOTECHNICKÝ MONITORINGProgram geotechnického monitoringu (GM) je navržen s cílem kontroly stability svahů stavebních jam a výrubu tunelové roury a únikové štoly, kontroly namáhání prvků ostění, zajištění bezpečnosti pracovníků a mechanismů, rozpoznání ekonomických rezerv a stanovení geometrických tolerancí na základě sledování deformací výrubu. Program GM sestává z geotechnické dokumentace, měřícího programu a z interpretace měření a rozhodování vyplývajícího z posouzení varovných stavů.Součastí prací geotechnického monitoringu je stálý geologický dozor, který souvisí s realizací geotechnické dokumentace při ražení a vystrojovaní tunelové roury.Měřící program zahrnuje měření deformací povrchu a konstrukcí portálů, jednoduchých měřících profilů s měřením deformací výrubu, hlavních měřících profilů(měření deformací výrubu, stupně rozvolnění horninového masívu v okolí výrubu a měření kontaktních napětí), měření přítoků a hladiny podzemní vody, teploty a deformačních charakteristik horninového prostředí.ZÁVĚRDálniční úsek D3 Svrčinovec – Skalité je dalším krokem k dálničnímu propojení krajin středovýchodní Evropy. Po svém dokončení bude tvořit významnou spojnici mezi Slovenskem a Polskem.Ve Svrčinovci se na ni bude napájet rýchlostní cesta R5 a spojí tak Slovensko s Českou republikou.Díky této dálnici dojde rovněž k odlehčení dopravního zatížení v dotčených obcích a zlepšení dopravní situace v celém regionu.


Tunel Poľana na dálnici D3 Svrčinovec – Skalité

072015.pdf

Noviny Metrostavu číslo 7/2015 

Zástupci Národního muzea v Praze (NM) předali symbolický klíč od historické budovy vítězi tendru na její rekonstrukci - Sdružení M-P-I Národní muzeum, jehož členy jsou Metrostav, Průmstav a IMOS Brno. Slavnostní akt v Pantheonu vyklizeného objektu zahájil generální ředitel muzea Michal Lukeš. Přivítal předsedu vlády Bohuslava Sobotku i ministra kultury Daniela Hermana.

Sdružení zvítězilo ve výběrovém řízení s nabídkovou cenou 1,352 miliardy korun bez DPH. Rekonstrukce má trvat 42 měsíců. Budova má být muzeu předána v polovině října 2018, ovšem bude bez expozic. Veřejnou architektonickou soutěž na ně muzeum právě vypisuje. Lukeš chce jednat o možnosti zkrácení lhůty, ale ne za každou cenu.

Premiér Sobotka řekl, že Národní muzeum v 19. století vzniklo jako výraz posílené identity českého národa, muzeum i „celá naše kultura“ si podle něj zaslouží, aby byla historická budova instituce zrekonstruována. Ministr Herman dodal, že po rekonstrukci se zvětší výstavní plocha a přibude expozicí, mimo jiné díky zastřešení nádvoří. Doufá, že se podaří předat budovu po dokončené rekonstrukci zpět do užívání v roce 2018, tedy v roce 200 let od založení Národního muzea.

Zástupci Národního muzea v Praze předali symbolický klíč od historické budovy vítězi tendru na její rekonstrukci Sdružení M-P-I Národní muzeum, jehož členy jsou Metrostav, Průmstav a IMOS Brno. Na snímku zleva ředitel Národního muzea Michal Lukeš, předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a ředitel divize 9 společnosti Metrostav Petr Zábský.

Zástupce Metrostavu Petr Zábský minulý týden při podpisu smlouvy s muzeem řekl, že práce zahájí dokumentací stavby a ochranou uměleckých prvků. „Z projektové dokumentace víme, co nás čeká, ale u budovy s památkovou ochranou a národní kulturní památky pochopitelně nevíme, co nás během prací překvapí,“ uvedl. Je ředitelem divize 9, která se specializuje na rekonstrukce památkových objektů. V poslední době to bylo Klementinum.

Přípravná fáze rekonstrukce skončila začátkem roku 2013 a stála 548 milionů korun. Šlo o náklady na stěhování, sanace, depozitáře v Terezíně i úpravy budovy bývalého Federálního shromáždění. K tomu, že do „předání klíčů“ zhotoviteli stavby uplynulo od rozhodnutí vlády a schválení potřebných finančních prostředků dlouhých devět let, na čemž se podepsaly i průtahy spojené s tendrem, Sobotka novinářům řekl: „Všechny zakázky, všechny projekty trvají strašně dlouho. My se budeme snažit některé zákony změnit, teď připravujeme reformu stavebního řízení. Těch devět let byla mimořádně dlouhá doba. Jsem rád, že to máme za sebou“.

vyklizený objekt Národního muzea, připravený k rekonstrukci

Podle Hermana lze na budově NM číst české moderní dějiny. „Na vlastní oči na ní můžeme vidět, co to znamená, když je dům zbudovaný na skále,“ řekl. „Jsme týmem zkušených firem a jsme rádi, že můžeme k celkové rekonstrukci převzít jednu z nejvýznamnějších památek České republiky. Dokončena byla v roce 1891 a od té doby nebyla zásadně opravována. Navrátíme jí původní lesk. Zmodernizujeme ji, aby mohla dobře sloužit v komplexu všech objektů NM,“ dodal Zábský.

Cílem rekonstrukce je zastavit zhoršující se stavební stav historické budovy, architektonických prvků, výtvarných děl, technického zázemí a inženýrských sítí. Propojením historického objektu s novou muzejní budovou vznikne komplex, provázaný technicky i provozně, o celkové výstavní ploše 11 tisíc metrů. Projekt počítá vedle nových expozic i s odpočinkovými místy a prostory pro práci se školními výpravami. Budova bude bezbariérová.



Začíná rekonstrukce Národního muzea. Bude trvat 42 měsíců

Žatec – Žatecká teplárenská podepsala v minulých dnech smlouvu se společností Metrostav na rekonstrukci uhelných kotlů ve výtopně v Perči, která tak může začít. Metrostav vyhrál výběrové řízení, kterého se zúčastnily čtyři firmy, s cenou 83 milionů korun. Rozsáhlá rekonstrukce dvou ze tří uhelných kotlů má být hotová letos v prosinci, místo roštů v nich bude fluidní spalování s vyšší účinností a nižšími emisemi. V dalších letech má ještě přijít na řadu jejich odsíření, náklady na tuto investici se odhadují na 20 až 50 milionů korun.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Metrostav letos vyplatí na dividendách stejně jako loni. Dá 21,5 koruny na akcii

Noviny Metrostavu číslo 8/2015

Výsledky valné hromady společnosti Metrostav a.s., která se konala dne

Metrostav a jeho partneři mohou začít modernizaci další části dálnice D1

Polsko ve velkém opravuje silnice a železnice, na zakázky se těší i Češi

Metrostav a jeho partneři mohou začít modernizaci další části dálnice D1

500 sedaček za 10 milionů. Hokejoví fanoušci v Brně se těší na nová místa

Italové vycouvali z boje o opravu D1. Stavět bude Metrostav, Swietelsky a Hochtief

Tunel Poľana na dálnici D3 Svrčinovec – Skalité

Noviny Metrostavu číslo 7/2015

Začíná rekonstrukce Národního muzea. Bude trvat 42 měsíců

Žatecká teplárenská podepsala smlouvu na rekonstrukci kotlů

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích