Napsali o nás

V tunelu na Islandu panovaly extrémní hydrogeologické poměry a vyúčtování více prací přišlo v době finanční krize, kdy islandská koruna prodělala propad o 60 procent, komentuje komplikovanou zakázku Metrostavu na Islandu ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav Václav Soukup. Jak se Metrostav daří na Islandu nyní? Kde má nejsilnější renomé? Proč se stavba v Polsku komplikuje? A jak se skupině daří v Turecku?
R24: Jak se díváte na tuzemské stavebnictví, kterému se přezdívá nemocný muž české ekonomiky?
Z důvodu finanční krize od roku 2008 došlo k pozastavení přípravy infrastrukturálních staveb a celkově se změnila atmosféra na stavebním trhu. Atmosféra není dobrá z důvodu úbytku velkých zakázek, protože každá firma na trhu má svoje kapacity a pokud nastane velký propad v zakázkách, zvýší se konkurence a ve výběrových řízeních vyhrává nejnižší cena, což mnohdy není to nejvýhodnější a nejlepší řešení pro žádnou ze zúčastněných stran.
Stává se, že vítězná firma s nejnižší cenou není schopna stavbu finančně utáhnout a dostane se do finančních potíží, někdy třeba i zkrachuje. Dále podnákladová cena způsobuje eskalaci sporů mezi objednatelem a zhotovitelem na zakázce, prodloužení doby realizace a celkem negativní atmosféru ve stavebním odvětví.
R24: Napadá Vás způsob, jak nemocné české stavebnictví vyléčit?
Stát musí myslet na to, že tu jsou stavební kapacity a ty nemohou fungovat v režimu nárazových prací. Zakázky je potřeba přeci jen trochu plánovat, aby měla výstavba kontinuitu a stabilní hodnotu v rozpočtu. Firmy nejsou schopny se přizpůsobovat situacím, kdy jednou je v rozpočtu na infrastrukturu 100 miliard a další rok téměř polovina.
Dalším řešením je převedení pravomocí ohledně stavebního zákona na jedno ministerstvo. Nyní se problematikou výstavby zabývá někdy až sedm subjektů veřejné správy. Problematiku má na starosti nejen Ministerstvo pro místní rozvoj, ale i Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí. Metodicky spadá stavebnictví pod MPO. A pak další subjekty podle toho, co se zrovna staví.
R24: Jak je to obecně v zemích, ve kterých máte momentálně rozjeté projekty?
Zahraničnímu podnikání se pro Skupinu Metrostav věnuji už 4 roky. Zkušenosti ze zahraničí máme takové, že cena hraje roli, ale dost často bývají výběrová řízení dvoukolová. První je tzv. předkvalifikace, ve které musí firmy prokázat dostatečnou velikost, reference, kapacity, finanční sílu, a že jsou schopny realizovat zakázku. Ve druhém kole pak rozhoduje cena.
R24: A konkrétně v sousedním Německu?
Německo je mnohem větší a silnější ekonomika než Česko. Má 80 milionů obyvatel, a i když mají infrastrukturu vybavenou, neustále dělají další projekty, jako jsou železniční koridory, dálnice, rekonstrukce tunelů, mostů, výstavba vodních cest. Atmosféra v Německu je při výstavbě odlišná. Odpovědnost investora neboli objednavatele a stavebníka neboli zhotovitele je mnohem vyváženější než u nás.
Investor má v Německu mnohem větší odpovědnost vůči veřejnosti a má na starosti například bezpečnost. Odpovídá za projekt a zhotovitel odpovídá za jeho správné provedení. Legislativní systém je stabilizovaný, velké stavby se většinou realizují pomocí tzv. Arge, což jsou sdružení firem, které mají svoje identifikační daňové číslo a zákonem pevně stanovené podmínky podnikání. Německé smluvní vztahy jsou velmi transparentní a firmy si na sebe vzájemně nemohou vymýšlet triky, kličky, podfuky. Právní kostra je připravená a nic nemůžete měnit.
R24: Jaký nejkomplikovanější a nejdražší projekt momentálně v zahraničí máte?
Náš největší projekt je v současnosti výstavba dálnice S7 u Gdaňsku. Metrostav tam jako generální dodavatel staví 21 km nového úseku na komplikovaném bažinatém území. Je to blízko moře a tak tam musíme provádět stabilizaci podloží ve velkém rozsahu. Výstavba polské dálnice S7 je největší zahraniční projekt Metrostavu v historii.
R24: Jak se Metrostavu za uplynulých deset let dařilo na Islandu? I v kontextu finanční krize, která na Island tvrdě dopadla?
Na Islandu budeme v dubnu podepisovat již třetí zakázku. První jsme měli v roce 2005 a realizace proběhla v letech 2006-2010. Tato zakázka kromě silnice zahrnovala zejména tunely v délce 11 km. Stavba byla mimořádně komplikovaná jak po stránce realizační, tak administrativní a finanční. V tunelu panovaly extrémní hydrogeologické poměry a vyúčtování více prací přišlo v době finanční krize, kdy islandská koruna prodělala propad o 60 procent. Zakázka nedopadla finančně úspěšně, ale dokončili jsme ji a získali jsme dobré reference.
Dva roky po dokončení první zakázky jsme získali další kontrakt na výstavbu 8 km tunelu, nejdelšího na Islandu. Tuto zakázku úspěšně dokončíme letos. Na Islandu má Metrostav dobré renomé. Nyní jsme získali zakázku na tunel Dýrafjordur. Ten je na severozápadě Islandu a má 5 kilometrů. Aktuálně očekáváme potvrzení výběru a podpis kontraktu. Z hlediska logistiky bude tenhle pro nás zatím tunel nejsložitější. Je to v odlehlé části ostrova, všechno se bude muset dopravovat loděmi, budeme kvůli tomu dokonce stavět provizorní přístav a budovat betonárku.
R24: Metrostav nově podniká i v Turecku. Jak se tamní politická situace dotýká vašich aktivit?
Zatím neměla tamní politika na naše podnikání ve stavebnictví zásadnější vliv. Nicméně z makroekonomického hlediska vlivy má. Tak například turecká ekonomika oslabila a turecká lira devalvovala o 15 procent. To může způsobit potíže s financováním projektů. Také je možné, že bude vypsán menší počet zakázek, než se předpokládalo, ale předpoklad byl ohromný. Je tam veliká konkurence místních firem. Turci staví na Blízkém Východě, hodně stavěli v Rusku a po ochlazení vztahů se vraceli domů, což na tamním trhu zvýšilo konkurenci.
Václav Soukup vystudoval stavební fakultu ČVUT v Praze. Od ukončení studií v roce 1980 pracuje v Metrostavu, postupně v pozicích stavbyvedoucí, vedoucí projektu, výrobní náměstek, ředitel divize 5 (výstavba tunelů) a nyní v pozici ředitele zahraničního podnikání Skupiny Metrostav. Zodpovídal mimo jiné za výstavbu prvního tunelového projektu Metrostavu v Německu (r. 2000 tunel Euerwang) a za realizaci prvního velkého zahraničního projektu Metrostavu v pozici generálního dodavatele (r. 2006 – 2010 – tunely Hedinsfjord Island).

Metrostav v cizině? Polské bažiny a propad měny o 60 procent

Bratislava 6. dubna (zpravodaj ČTK) - Konsorcium kolem českých stavebních firem Eurovia CS a Metrostav dnes podepsalo se slovenským správcem dálnic NDS smlouvu o výstavbě jihovýchodního dálničního obchvatu města Prešov za více než 300 milionů eur (8,1 miliardy Kč). ČTK o tom informovalo ministerstvo dopravy. Úsek bude dlouhý zhruba osm kilometrů, cena za kilometr tak bude jednou z nejvyšších na Slovensku.

Konsorcium Združenie D1 Prešov, jehož součástí jsou kromě společností Eurovia CS a Metrostav i firmy Eurovia SK, Metrostav Slovakia a přední slovenská stavební společnost Doprastav, předložilo ze všech účastníků tendru nabídku s nejnižší cenou 356,35 milionu eur (9,6 miliardy Kč). Podle mluvčí slovenského ministerstva dopravy Karolíny Ducké stát s konsorciem ještě vyjednal slevu 15,2 milionu eur (410 milionů Kč).

Součástí zakázky je také vybudování 2,2 kilometru dlouhého tunelu, 18 mostů a dvou dálničních křižovatek. K vyšším nákladům by podle dřívějších informací mohla přispět plánovaná betonová vozovka místo obvyklého asfaltového povrchu. Úsek by měl být hotov za čtyři roky.

Jihovýchodní obchvat Prešova je jedním z mála dosud nepostavených úseků slovenské dálnice D1 z Bratislavy přes Žilinu do Košic na východě země. Stát rovněž plánuje postavit severní obchvat Prešova. Nové silnice mají odklonit tranzitní dopravu z města.

Na vysokou cenu plánovaných silnic u Prešova dříve upozornili vládní ekonomové. Nevládní institut INEKO zase uvedl, že tendr na jihovýchodní obchvat Prešova stát vypsal téměř současně s dalšími dvěma soutěžemi na výstavbu jiných úseků dálnic, což mohlo ovlivnit cenové nabídky firem.

Konsorcium kolem Eurovie a Metrostavu postaví obchvat Prešova

Naší městkou část velmi trápí nedostavěný projekt administrativně-obchodního komplexu a nového sídla radnice u metra Palmovka.

V roce 2010 těsně před komunálními volbami jej protlačilo zastupitelstvem většinou jednoho hlasu tehdejší vedení Prahy 8. Tato stavba musela být v roce 2015 zastavena, protože audit nám ukázal, že není jasné, zda jejím vlastníkem je Centrum Palmovka a.s. nebo zda jím je hlavní město Praha, a jestli uzavřené smlouvy jsou vůbec platné.

Pokračování ve výstavbě by tak bylo jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře, neboť by byly vynakládány veřejné prostředky, aniž by bylo jasné, kdo je vlastníkem stavby. Námi vlastněná společnost Centrum Palmovka, která má tento projekt na starost, proto u Obvodního soudu pro Prahu 8 podala žalobu na určení vlastnického práva k této nedostavěné budově, když žalovanou stranou je hlavní město Praha.

Centrum Palmovka rovněž zastavila platby zhotoviteli stavby společnosti Metrostav Alfa, s. r. o., protože kvůli pochybnostem o jejím vlastnictví a pochybnostem ohledně nedostatku souhlasu s nabytím budovy do vlastnictví podle zákona o hlavním městě Praze není jisté, zda smlouva o výstavbě uzavřená mezi těmito dvěma společnostmi za bývalého vedení městské části je platná. Nebylo navíc možné hradit prostředky z veřejných rozpočtů, když nebyla jistota, kdo je vlastníkem budovy.

Důležitou skutečností je, že vzniklé podezření se prokázalo jako důvodné. Magistrát se totiž prostřednictvím svého právního zástupce oficiálně přihlásil k vlastnictví budovy. Ostatně i skupina Metrostav uznala, že je ve vlastnictví hlavního města Prahy a nikoli Centra Palmovka. Byla proto zahájena jednání, jejíchž cílem je vyřešit spory o vlastnictví této nedostavěné stavby. Chceme také dosáhnout písemné dohody mezi všemi účastníky právních sporů ohledně Centra Palmovka, aby mohlo být dokončeno a sloužilo občanům. Vše však musí být v souladu s právem a musí proběhnout transparentně, neboť jde o vynakládání veřejných prostředků.

Pozitivní zprávou je, že magistrát vážně uvažuje, že na Palmovce vybuduje administrativní sídlo a dispečink záchranné služby. Ta by tak po mnoha letech hledání získala důstojné a moderní sídlo. Záchranáři si ho za svojí každodenní obětavou práci určitě zaslouží. Naši občané se navíc nemusejí obávat, že by došlo ke zhoršení dopravní situace na Palmovce, protože záchranka má své výjezdové stanoviště rozmístěné rovnoměrně po Praze, aby se její pracovníci rychle dostali k pacientům. Může tak zde vzniknout jen jedna z asi dvaceti výjezdových základen záchranné služby.

Roman Petrus, starosta Prahy 8, ČSSD

Chceme urovnat soudní spory ohledně Centra Palmovka

Pro média

Noviny Metrostavu

06_2017.pdf

Noviny Metrostavu  číslo 6/2017 

Novým generálním ředitelem společnosti Metrostav Development je Ondřej Buršík, dosavadní obchodní ředitel a člen představenstva. Ve funkci nahradil Jiřího Procházku.
	Metrostav Development zastřešuje developerské aktivity Skupiny Metrostav, vznikl v roce 2008. Od té doby dokončil více než 2000 bytů v desítce projektů a také řadu administrativních budov. Jde například o projekt Palmovka Park II.

Buršík vede Metrostav Development

Novou podobu dostanou dva výdechy sloužící k odvětrávání tunelu v Praze 6 a 7. Na prvním poroste zeleň, druhý se za 35 milionů stane uměním ve veřejném prostoru.

PRAHA Už rok a půl je v provozu Tunelový komplex Blanka, některé menší části projektu však stále čekají na dokončení. To je také případ dvou nevzhledných betonových výdechů, které stojí v bezprostřední blízkosti zástavby Střešovic a Letné. Magistrát s dotčenými radnicemi Prahy 6 a Prahy 7 po dlouhých diskusích nyní konečně přišel s řešením nové podoby šedých válců.
	Složitá bude především proměna devatenáctimetrového výdechu v ulici Nad Královskou oborou vedle sportovní haly na Letné. Pracovní skupina složená z řad tamních obyvatel i magistrátu už před několika lety vybrala výtvarný návrh česko-argentinského umělce Federica Díaze, který svá díla vystavuje po celém světě – například v Tokiu, Londýně nebo Florencii.
	Jeho umělecké zpracování počítá s obložením tělesa strukturovaným umělým kamenem. Je však velmi komplikované, proto práce na realizaci potrvají téměř celý rok. Tomu odpovídají i náklady: zhruba 35 milionů korun.
	Cílem tedy není pouze zakrýt betonovou stavbu, ale má tím vzniknout nové umělecké dílo ve veřejném prostoru. Objekt bude v noci nasvícen LED reflektory, což jej má zároveň chránit před vandaly.
	Bezprostřední okolí se promění v odpočinkovou plochu s lavičkami, oživí se tak dosud zanedbaný prostor. „Jsem ráda, že projekt konečně vznikne. Místo tím získá nový význam už jenom kvůli tomu, že se tady budou lidé potkávat. Dílo má navíc uměleckou hodnotu a může Prahu zase posunout trochu výš,“ myslí si předsedkyně magistrátního výboru pro kulturu Eliška Kaplický Fuchsová (ANO).

Odpor proti horolezecké stěně

Také ve druhém případě už padlo rozhodnutí. Výdech, který trčí k nebi v ulici Nad Octárnou uprostřed zahradní vilové čtvrti, působí velmi rušivě, proto se dočká kompletního ozelenění. Vysazeny na něm budou popínavé rostliny a vedle mladé stromy stejných druhů, jaké rostou v okolí. Celý prostor se otevře veřejnosti s možností posezení ve svahu. Parter bude vydlážděn. Počítá se s osvětlením. Úpravy nechá provést společnost Metrostav v rámci smlouvy na výstavbu Blanky.
	„Zelený“ návrh už loni zvítězil ve výtvarné soutěži, radnice Prahy 6 ho však následně odložila s tím, že místo toho využije výdech pro horolezeckou stěnu. Následně byla připravena první architektonická skica, podle níž by kromě stěny vzniklo i jednoduché zázemí s šatnami, toaletami a občerstvením. „Proti tomuto nápadu se ale postavili obyvatelé z okolí, kteří nechtěli, aby lezci viděli do jejich zahrad a domů. Projekt následně neodsouhlasily ani odborné komise městské části. Proto jsme se nakonec dohodli s městskou částí na původním řešení,“ vysvětluje náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Praha 6 však o novou horolezeckou stěnu nepřijde, od jihočeské nádrže Lipno bude brzy převezena samostatně stojící stěna do nedalekého sportovního areálu Kotlářka.
	Součástí tunelového komplexu jsou zmíněné výdechy – tři vysoké betonové komíny, které slouží k větrání tunelu, jejich hlavní funkcí je přívod a odvod vzduchu. Dva z nich stojí v Praze 6 a Praze 7, třetí je umístěn v Troji, není však používán. Do komínů ženou ventilátory vysokou rychlostí vzduch i se zplodinami z tunelu. „Výdechový objekt spolu se šachtou pod ním pak nasměrují vzduch kolmo do ovzduší, proto k rozptylu dochází až ve výšce nad terénem,“ říká Jakub Karlíček, mluvčí společnosti Satra, která zajišťovala projektové a inženýrské práce při stavbě Blanky. Přiznává však, že i tak mohou mít zplodiny z výdechu určitý dopad na okolí v závislosti na klimatických podmínkách. Že se i technická stavba může stát ceněným uměleckým dílem, dokazuje starý odvětrávací komín tunelu stojící v nedalekých Letenských sadech. Na konci 60. let ho umělec Zdeněk Sýkora pokryl černobílou mozaikou z dlaždic a později se dokonce stal kulturní památkou.
	V případě dvou výdechů nejde o jedinou součást tunelu Blanka, která se řeší až dlouho po zprovoznění. Stále nejsou otevřeny ani dvoje velkokapacitní podzemní garáže na Letné a u Prašného mostu, které vznikly na místě staveniště podzemního komplexu. Fungovat měly již na sklonku roku 2015, zatím jsou však stále uzamčené. „Stav je to už neúnosný. Budeme se snažit, abychom to vyřešili po stránce dokončení technologií i provozně ještě v tomto pololetí a rezidenti i návštěvníci mohli začít parkoviště používat v dočasném režimu,“ slibuje náměstek pro dopravu Dolínek.

Komíny z Blanky se změní v umělecká díla

Hospodářská komora ČR či oborové svazy uvítaly schválení novely stavebního zákona Poslaneckou sněmovnou. Za zásadní nedostatek však komora považuje to, že do jednotného řízení, které má zrychlit povolování staveb, nejsou zahrnuta vodní díla. Značné výhrady má k novele naopak stavební firma Metrostav.

Novela umožní mimo jiné sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), což má povolování staveb zjednodušit a zrychlit. "Jsme rádi, že se to schválilo tak rychle. I když nás mrzí, že neprošlo společné koordinované řízení s vodoprávním řízením. Myslíme si, že to je k neprospěchu věci. Ale naše pozměňovací návrhy byly přijaty, takže jsme s výsledkem docela spokojeni," uvedla viceprezidentka HK Irena Bartoňová Pálková. Schválení vodních děl, tedy i vodovodního řadu, zůstává v kompetenci ministerstva zemědělství.

Podle Bartoňové Pálkové bude třeba co nejrychleji začít pracovat na novém stavebním zákoně. "Až vstoupí novela v platnost, bude situace určitě lepší, než je teď. Ale pořád je to z nouze ctnost. Tohle není moderní stavební právo, kdy máte jistotu v termínech a jasné a jednoduché řízení. Předpokládám, že to bude trvat minimálně pět až sedm let," dodala.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák schválení novely považuje za nezbytné minimum pro zrychlení další výstavby. "Jsme rádi, že se alespoň malý krok udělal. Náš zásadní požadavek na jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí pro všechny povolovací procesy však stále trvá a nebyl naplněn. Bude to vyžadovat nové zákony," sdělil.

Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR znamená novela první krok na cestě ke zlepšení stavebního řízení. Prezident svazu Václav Matyáš uvedl, že je spokojen. Také podle něj je ovšem nutná celková změna stavební legislativy doprovázená změnou kompetenčního zákona, který rozděluje pravomoci mezi resorty.

Za krok správným směrem považuje schválení novely analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Zákonodárci však podle něj měli být důslednější a nezastavit se v polovině, nebo dokonce ve čtvrtině cesty. "Bude třeba dalších zjednodušujících novel, jelikož nesmyslná legislativa stále výrazně zpomaluje, znepružňuje, komplikuje, a tedy i prodražuje výstavbu. To se projevuje třeba enormním růstem cen rezidenčních nemovitostí, který například v Praze začíná připomínat bublinu," uvedl Kovanda.

Podstatné problémy novela neřeší, kritizuje normu Metrostav

Podle mluvčího stavební firmy Metrostav Vojtěcha Kostihy schválená podoba novely neřeší žádné z podstatných problémů českého stavebnictví. "Jsme zklamáni. Nepodařilo se prosadit pozměňovací návrhy, které mohly situaci ve stavebnictví podstatně zlepšit a významně přispět například k výstavbě dopravní infrastruktury. Nepříjemnou situaci tedy už může změnit jen Senát nebo prezident," dodal. Skupina Metrostav se podílí na řadě rozsáhlých staveb v Česku i zahraničí, například stavbách dálnic, tunelů či metra. V roce 2015 její tržby činily 31,63 miliardy korun.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která novelu předkládala, míní, že doba pro získání stavebního povolení by se mohla zkrátit zhruba na polovinu. Novela by podle ní také měla snížit byrokracii při získávání všech povolení, ať už u bytových domů nebo třeba dálnic.

Komoře vadí, že se schválený zákon nepamatuje na zrychlení vodních staveb

Velké stavební firmy v Praze o agenturní pracovníky nemají zájem. Agentury totiž firmám nenabízejí lidi na profese, které jim scházejí. Uvedli to zástupci pražských stavebních firem s ročním obratem přes pět miliard korun. Dodali zároveň, že podíl zaměstnaných cizinců se u nich pohybuje v jednotkách procent, většinou jde o Slováky.

„Agenturní zaměstnance nemáme, agentury nevyužíváme. Zásadním důvodem je, že nenabízejí profese, které nám scházejí. Tedy kvalifikované lidi ve stavebnictví. Většina agentur se zaměřuje na automotive (oblast automobilového průmyslu). Zde se uplatní i lidé s nižší kvalifikací, kde se zaučí a zacvičí. To u odborných profesí ve stavebnictví není možné,” uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Ve firmě podle něj aktuálně pracuje 261 cizinců, což je necelá desetina z celkového počtu. Přes 90 procent cizinců tvoří Slováci, i když těch už do ČR odchází méně než dříve. [celá zpráva]

S velkým odstupem následuje v Metrostavu sedm Ukrajinců, tři Bělorusové a Rusové. Oproti roku 2011 počet cizinců vzrostl o 15 procent. „Tendence je rostoucí, ale ne tak výrazná,” doplnil Kostiha.

Dělnické profese u cizinců

Co se týče kvalifikace, sto cizinců v Metrostavu pracuje na technicko-hospodářských pozicích, zbytek tvoří dělníci. „V první kategorii jsou to nejčastěji mistři, přípraváři a stavbyvedoucí. U dělníků jsou to hlavně betonáři, zámečníci, tuneláři, strojníci, tesaři, stavební montážníci nebo železáři. Z uvedených profesí je patrné, že jsou to lidé kvalifikovaní,” pokračoval.

Podle mluvčího Hochtiefu Michala Taliána se podíl cizinců ve firmě mírně zvyšuje. Společnost jich má aktuálně 31, tedy zhruba tři procenta z celkového počtu. Podobně jako v Metrostavu převládají Slováci.

„Nejčastěji se jedná o dělnické profese, jako například stavební dělník, ale také mistr stavební výroby, stavbyvedoucí nebo technolog-přípravář. Převážně jsou vyučeni, u techniků převládá maturita a vysokoškolské vzdělání. Agenturní pracovníky momentálně nemáme,” sdělil Talián.

Společnost Strabag zaměstnává pouze občany Evropské unie. Podle mluvčí firmy Edity Novotné jejich podíl nepřesahuje pět procent. Jedná se zejména o občany Slovenska, dále také o Rakušany nebo Němce.

„Tito lidé u nás pracují na nejrůznějších pozicích, od managementu až po dělnické profese. Jsou to například strojníci, stavbyvedoucí nebo kalkulanti. Pracovnímu zařazení odpovídá i vzdělání. Jedná se o pracovníky s učňovským, středoškolským či vysokoškolským vzděláním. Agenturní zaměstnance nevyužíváme vůbec,” doplnila.

Legální i nelegální pracovníci

Firma Eurovia podle mluvčí Ivety Štočkové zaměstnává pouze Čechy a Slováky. Podobně je to u společnosti Skanska ČR a Slovensko, která jako jedna obchodní jednotka působí na obou těchto trzích.

Podle Asociace pracovních agentur v Česku pracuje asi čtvrt miliónu legálně zaměstnaných agenturních pracovníků. Kromě toho se na trhu pohybuje stejný počet nelegálních pracovníků. Některým malým agenturám práce může aktuálně hrozit zánik. [celá zpráva]

Velké pražské stavební firmy nemají zájem o agenturní pracovníky

České stavebnictví sice nevypadá v aktuálních číslech č právě radostně, do budoucna však ředitelé stave stavebních firem hledí s optimismem. Lze stavebnictví digitalizova digitalizovat a co je právě „trendy“?

Navzdory tomu, že je česká ekonomika v dobré kondici, pohledem statistiky nevypadá situace českého stavebnictví příliš růžově.
Podle informací Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR trval pokrizový propad stavebnictví nejdéle ze všech odvětví, a to až do roku 2013. „Dosavadní průběh vývoje stavební produkce nás opravňuje k odhadu výsledku, očekáváme meziroční propad 6,3 % v běžných cenách, tj. min. 8 % ve stálých cenách (cca 431 mld. korun). Objem stavební výroby se tak vrátí zpět, na úroveň roku 2012,“ uvádí Svaz k výsledkům za rok 2016 ve shrnujícím dokumentu, který připravil na lednové jednání tripartity.
Optimističtější výhled do budoucna však nabízí Kvartální analýza českého stavebnictví 4Q/2016 společnosti CEEC Research. Z ní totiž vyplývá, že objem stavební produkce v příštích dvou letech mírně poroste. „Ředitelé stavebních společností očekávají růst sektoru o 2,2 % v roce 2017 a o další 2,2 % v roce 2018. Spolu s růstem produkce porostou také tržby stavebních společností v průměru o 3,5 %, respektive 2,7 %,“ tvrdí autoři analýzy.
Stavebnictví po čtvrté průmyslové revoluci

Jak se však bude stavebnictví do budoucna proměňovat a jaké trendy ho budou formovat? V obecném povědomí se stavebnictví zatím spojuje spíš s konzervativnějším přístupem, to se ale postupně mění. Témata jako inovace, robotizace a digitalizace se dotýkají také stavebnictví podobně jako jiných oblastí (nejen) byznysu. V návaznosti na takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci diskutují stavební firmy o stavebnictví 4.0 podobně, jako se prosazuje průmysl 4.0, a hovoří se o dalších čtvrtých verzích dalších odvětví. Průmysl 4.0 má už v Česku svůj oficiální strategický dokument, a jak zaznělo na březnovém Fóru českého stavebnictví, o podobnou vizi a strategii by stáli stavebnictví i podnikatel podnikatelé ve stavebnictví.
Miroslav Linhart, Director of Real Estate Advisory společnosti Deloitte, na Fóru připomněl, že současnost i budoucnost stavebnictví ovlivňuje jak vnější, tak vnitřní prostředí firem. Zvnějšku na stavební firmy nejvíce doléhá legislativa a také poptávka veřejné sféry - vždyť celková hodnota zakázek podle Svazu podnikatelů ta zadaných ve stavebnictví v ČR v roce 2016 meziročně klesla o 31,3 procent, nejvíce u dopravní infrastruktury. Firmy samotné by pak podle Miroslava Linharta měly pracovat především na rozvoji technologií, na inovacích a také na zvyšování efektivity. Proto Petr Matyáš , jednatel společnost di5 architekti inženýři, považuje digitalizaci stavebnictví za příležitost. Tvrdí totiž, že tak může stavebnictví zvýšit ležitost. Tvrd svou efektivitu až o 35 procent. Už desetiprocentní zvýšení efektivity by podle něj pro české stavebnictví znamenalo 40 až 45 miliard korun ročně navíc. tví znamena A i nový stavební zákon bude muset na digitalizaci reagovat, domnívá se. Proto je výhodné se připravovat teď. Vnitřní inovace ale předpokládá v první řadě změnu myšlenkového prostředí ve firmách a otevřenost změny. I tady platí Paretovo pravidlo, pro myslí si Petr Vaněk, předseda rady sdružení BIM CZ, a tvrdí: „20 procent dělají technologie, 80 procent lidi.“ BIM změní firmy i obchodní vztahy
BIM, informační model budovy (Building Information inform Modeling či Management neboli digitální modelování staveb) je ostatně ve stavebnictví velké téma. Za jeho výhodu považuje Petr Matyáš fakt, že představuje možnost, jak shromáždit veškerá relevantní data o stavbě na jednom místě. Podle jeho zkušenosti není BIM vhodný jen pro velké hráče na trhu, ale také pro menší firmy nebo privátní investory. Navíc kromě samotného stavebního procesu se data dají využít i dál v rámci inteligentního facility managementu. V BIM tak vidí také možnost, jak může podnikatel prodat klientovi přidanou hodnotu a nastavit si s ním nový obchodní vztah. A rozvoj digitálních technologií v ve firmách je podle něj navíc možnost, jak se mohou lidé naučit základní řemeslo, které budou v budoucnu v práci čím dál více potřebovat.
potře Z hl hlediska technologií se podle Miroslava Lin Linharta ve stavebnictví mohou uplatnit n nebo už uplatňují kromě BIM drony, virtuální realita, roboti, chytré budovy, cloud, GPS lokace či 3D tisk. Tvrdí, že digitalizace stavebnictví by navíc k oboru mohla více přilákat mladé lidi, tedy generaci, která už s moderními technologiemi vyrostla a práci s nimi považuje za samozřejmou. I proto, že nedostatek kvalifi kovaných lidí je potíž, se kterou se potýká celý domácí podnikatelský sektor, stavebnictví nevyjímaje.
O nutnosti pozvednout pověst oboru hovoří také Petr Michálek, ředitel firemní divize Čechy společnosti Skanska. Stavebnictví 4.0 je pro něj přesně tou možností, jak sektor zatraktivnit. Stavebnictví potřebuje kredit moderního oboru, aby do něj šla pracovat digitální generace, tvrdí. A Skanska si svou vizi stavebnictví 4.0 již připravila. Budoucností je podle Petra Michálka plně digitalizovaný a autonomní stavební průmysl a smart (chytré) stavebnictví (jehož kontextem bude smart společnost), v němž se bude více času věnovat preciznímu plánování staveb, sběru a vyhodnocení souvisejících dat a méně času pak samotné výstavbě. Za cestu k takové proměně oboru považuje využití BIM, který je pro něj jak středem digitalizace stavebního promyslu, tak trendem budoucnosti. Kromě BIM už mají ve společnosti Skanska zkušenosti například s využitím cloudových úložišť, satelitního navádění strojů, s drony, 3D simulací a 3D brýlemi, které umožňují virtuální prohlídky staveb. Jako příklady ze zahraničí pak připomíná třeba 3D tisk betonu, robotické vázání výztuží či modulové stavění. Za součást proměny stavebnictví však považuje nejen digitalizaci, ale i transparentní komunikaci napříč sektorem.
Jedno z nejméně digitalizovaných odvětví

O tom, že změna stavebnictví není a nebude lehká, svědčí výzkumy. Jeden z nich připomněl Homero Reséndez, Processes Center of Excellence Director společnosti Cemex. Poukazuje na zjištění z Industry Digitalization Index od McKinsey Global Institute, že je stavebnictví jedno z nejméně digitalizovaných odvětví. A v McKinsey zároveň vytipovali hlavní trendy, které ovlivní stavebnictví.
Mezi ně řadí digitální mapování a odhad, 5D BIM, digitální spolupráci a mobilitu, internet věcí (tedy propojení vestavěných zařízení s internetem) a designování pomocí nových materiálů a metod.
Homero Reséndez pak za klíčovou okolnost považuje i snahu stavebních firem vytvořit lepší zákaznický zážitek.
Digitalizace však zasáhne i základní firemní agendy - rýsuje se elektronická faktura, elektronické smlouvy a další. Jak upozorňuje Šárka Šafratová, ekonomka společnosti Swietelsky stavební, zřejmě v průběhu roku 2018 podle evropské normy začne elektronické faktury přijímat také veřejná správa. I to může být pro firmy cesta, jak snížit své náklady a naopak zvýšit efektivitu. Ivana Krošová, ředitelka projektové kanceláře ve Skanska, sice vzpomíná, že než si zaměstnanci zvykli na elektronické faktury a smlouvy, trvalo to zhruba tři roky, dnes už si to ale neumí postaru představit. A naopak ze stavby přicházejí požadavky na elektronický stavební deník nebo na různé mobilní aplikace.

Pasivní domy jsou někdy chytré až moc

S inovacemi a internetem věcí souvisí téma energeticky pasivních domů, které minimalizují náklady na užívání. Úspora zákazníka je totiž podobně žádaná jako úspora dodavatele. Právě nižší provozní náklady pasivních domů jsou podle Davida Vítka, generálního ředitele společnosti nwt, první výhodou, která se s pasivními domy spojuje. „Uživatelé těch správně navržených a dobře postavených budov si ale pochvalují zejména trvale čerstvý vzduch,“ uvádí s tím, že jak mají klienti jednou v domě rekuperaci, už si bydlení bez ní neumí představit. „Lidé jsou hodně konzervativní. Je to podobné sporům, jestli je lepší auto s manuálem, nebo automatickou převodovkou. Odpůrci inovace, kteří ji zatím nevyzkoušeli, sáhodlouze dokážou obhajovat, jak si to chtějí s manuálem užívat. Z automatu se pak už nikdo k manuálu zpět nevrátí,“ přirovnává.
Připomíná také, že se zájmem o pasivní domy jde často ruku v ruce také pojem inteligentní budovy. „Obchodníci nabízejí možnost automatizovat veškeré vybavení. Přidat třeba zabezpečovačku, meteostanici, dálkově otvírat vchodové dveře s kamerou z mobilu. Je to lákavé,“ tvrdí David Vítek a zdůrazňuje, že to domy také často zbytečně prodražuje, přestože zákazníci nakonec všechny technologie ani nevyužijí. Proto si myslí, že trendem budou spíš levnější pasivní stavby. „Pasivní dům bez nadstandardních ,aktivit‘ nebude o moc dražší a již v základní ceně bude nabízet mnohem vyšší kvalitu bydlení. Díky nízkým provozním nákladům se dům bude snáze splácet. A menšiny budou zkoušet různé alternativy energeticky aktivních a nezávislých domů,“ domnívá se. Nynější trend je však podle něj zatím spíš takový, že pořizovací cena převažuje nad přístupem z pohledu celkové ceny vlastnění budovy.
Expanze do zahraničí „Nabídka stavebních firem převyšuje poptávku,“ uvádí Milan Veselský, obchodní ředitel Metrostavu, na adresu dnešní reality domácího stavebnictví. Cestou je podle něj také možná expanze do zahraničí. Uvádí, že samotný Metrostav k zahraničním aktivitám přistoupil právě proto, aby si dokázal udržet kapacitu a potřebné dovednosti lidí ve specializovaných oborech. Firma tak již má zkušenosti třeba s výstavbou tunelů na Islandu, aktivní je mimo jiné také v Norsku, Finsku, Polsku, na Slovensku nebo v Německu. Mezi další trendy patří mimo jiné snaha více využít brownfi eldy (již existujících nevyužívaných území), což platí hlavně pro developerské projekty. „Výstavba se bude z volných ploch přesouvat do brownfieldů,“ shodli se oslovení ředitelé ve Studii developerských společností 4Q/2016 od společnosti CEEC Research. V brownfieldech se podle nich přitom bude spíš bourat a nově stavět než jen přestavovat. Konstatují však také, že při výstavbě v brownfieldech je třeba počítat s navýšením nákladů o 17 % a její hlavní nevýhodou je ekologická zátěž.
Legislativní změny i méně evropských peněz

Zdá se, že změna legislativy je potřebou, na níž se shodují podnikatelé i politici. Aktuálním krokem je novela stavebního zákona, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Účinná by mohla být od příštího roku. Novela například zavádí koordinované řízení, které spojí územní a stavební řízení, či koordinované řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Zdlouhavost i byrokratická náročnost řízení a schvalování je totiž v Česku neúměrná, a to i v mezinárodním srovnání. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová navíc tvrdí, že již má připravený nový stavební zákon, který by měl stavebníkům práci ještě více usnadnit.
„Chce to revoluční změnu stavebního práva,“ myslí si i Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Navíc debata politiků na Fóru českého stavebnictví naznačila možnost, že by se po příštích parlamentních volbách mohla otevřít otázka kompetencí jednotlivých rezortů, a dokonce jejich restrukturalizace tak, aby o stavebnictví nerozhodovalo hned několik z nich - což by mohlo vést k dalšímu odbourávání byrokracie. S čímž dále souvisí i téma digitalizace státní správy. Ta se totiž podle Miroslava Linharta ve srovnání s jinými zeměmi zatím zapomněla ve středověku.
Trendem bude s velkou pravděpodobností také ústup financování z evropských zdrojů. „Velkorysý dotační princip nemusí v Česku fungovat do nekonečna,“ uvedl Petr Zahradník z České spořitelny.
I české stavebnictví se bude muset připravit na jiný model financování a jednou z možností je podle něj větší využití PPP projektů (Public Private Partnership) - tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. *

Stavebnictví 4.0 je na obzoru

Část barokních hradeb u Prašného mostu obklopuje několikapatrové lešení. Oprava bytelného opevnění ze 17. století je v plném proudu. Pokud všechno půjde hladce, práce skončí v červnu.

Následovat budou úpravy terénu, vznikne park, lidem by prostranství mohlo začít sloužit v září, odhaduje Jiří Kordík, hlavní stavbyvedoucí společnosti Metrostav, jež má práce na starosti. Dělníkům se pod rukama mění úsek dlouhý asi 300 metrů od budovy ministerstva kultury po ulici U Prašného mostu, která by se časem měla proměnit na park s alejí na počest hradního architekta Jožeho Plečnika. Zeď je různě vysoká, nejnižší část dosahuje přibližně 1,3 metru, nejvyšší na opačném konci šplhá téměř k 20 metrům. Hradby, které kdysi chránily město, nikdo léta nerenovoval a podle toho také vypadaly. „Byly obklopené zeminou, obrostlé náletovým křovím,“ ukazoval Kordík na staveništi staré fotky. Někde však stačilo vydolovat jen několik poškozených cihel, v jiných místech se měnily velké bloky. Nakonec sešlo z původního plánu rozebrat nejvíc poničený bastion 14. Průzkumy, které předcházely samotné opravě, ukázaly, že je možné ho zachovat a vyměnit rozbité úseky.
	„Musíme postupovat jako dřív, takže víceméně všechno je ruční práce,“ reagoval hlavní stavbyvedoucí na otázku, co bylo nejtěžší. Momentálně se v areálu za vlnitým plechem u rušné ulice Milady Horákové činí kolem 25 pracovníků. Minulý týden část z nich například sypala jíl kolem hotové zdi, který poslouží jako přírodní izolace.
	„Rekonstrukce bastionu 13 a 14 je pro nás završením našeho dlouholetého archeologického výzkumu, který probíhal při výstavbě tunelu Blanka od roku 2008. Měli jsme možnost nahlédnout hlouběji do dějin barokních hradeb, seznámili jsme se s řadou konstrukčních detailů, potvrdilo se, že hradby byly stavěné po různých úsecích,“ řekla Právu Kateřina Tomková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR Praha.
	Prostor podle ní samozřejmě původně vypadal úplně jinak, právě výstavba bastionu ho razantně proměnila.
	„Pod násypy jsme objevili systém novověkých cest vedoucích k Pražskému hradu nebo později na staveniště bastionu. Naprosto unikátním objevem bylo raně středověké pohřebiště na třídě Milady Horákové u křižovatky se Svatovítskou,“ líčila archeologické skvosty nyní uložené v ústavu.
	Obnova barokního opevnění uzavírá výstavbu tunelu Blanka. „Kousek od nás, co stojíme, byla vlastní jáma na tunel, zařízení staveniště, vjezdy,“ vzpomínal Kordík. Po renovaci bastionu vznikne na ploše park, který naváže na Morávkův park zpřístupněný loni v červenci.

Oprava bastionu je v plném proudu

Mirošovice – O zakázku na opravy úseku dálnice D1 Mirošovice – Hvězdonice za zhruba 1,73 miliardy korun se uchází osm firem či sdružení firem.
Mezi zájemci je několik subjektů, které už na modernizaci D1 pracovali či pracují, třeba Eurovia, Metrostav, Porr, Hochtief a Strabag. Aktuální zakázka se týká oprav zhruba 7,7 kilometru D1 mezi Exitem 21 Mirošovice v okrese Prahavýchod a Exitem 29 Hvězdonice na Benešovsku. Podle věstníku veřejných zakázek je odhadovaná cena modernizace bez DPH téměř 1,73 miliardy korun, opravy budou trvat přes dva roky.

O opravy další části D1 se uchází osm firem či sdružení

Pražská třída, jedna z nejdůležitějších silnic v Českých Budějovicích, bude neprůjezdná. Přehradí ji rekonstrukce mostu přes Dobrovodský potok.
Práce za zhruba 50 milionů korun mají začít nejpozději v květnu.

redaktor MF DNES ČESKÉ BUDĚJOVICE Patří mezi pět nejrušnějších křižovatek v Českých Budějovicích. Už za několik týdnů však bude jedna část úplně zavřená a podle odhadů tak zůstane dlouhých sedm měsíců. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se jako investor pustí do rekonstrukce mostu přes Dobrovodský potok na Pražské třídě v blízkosti křížení se Strakonickou. „Vybudujeme tam úplně nový most. Akci v tuto chvíli soutěžíme,“ potvrdila Vladimíra Hrušková, ředitelka budějovické správy ŘSD. Odhadované náklady jsou 50 milionů korun. Vítěz tendru má být známý v dubnu, pokud se nikdo proti výsledkům neodvolá, začnou práce ještě tento měsíc, případně v květnu.
	Hlavně v prvních dnech to bude znamenat komplikace v dopravě, než si všichni zvyknou na objížďky. Hlavní povede přes ulici Generála Píky. Silnice tam má v každém směru dva jízdní pruhy, její kapacita je dostatečná. Otázkou je, jak to bude vypadat na konci u křižovatky s Nádražní a Jírovcovou.
„Podle dopravního modelu jede po Pražské třídě až 24 tisíc vozidel denně,“ upozornil Petr Polák z magistrátního útvaru hlavního architekta. Všechna se budou muset přesunout na objízdné trasy. Část řidičů zřejmě pojede kolem Budvaru a nákupní zóny, kde však nejsou vozovky na větší zátěž stavěné.
	„Akce bude mít letos patrně největší dopad na plynulost dopravy,“ domnívá se náměstek primátora František Konečný. Ujišťuje, že město na omezení upozorní veřejnost s dostatečným předstihem. Určitě se budou upravovat signalizace na semaforech na dotčených křižovatkách. Uzavírka nemá platit pro MHD.
	Rekonstrukce mostu završí stavbu protipovodňových opatření na Dobrovodském potoce, který v místě při velké vodě mnohokrát vyplavil majitele desítek garáží. Most totiž funguje jako špunt. Průtok pod ním se po úpravě zvýší až na stoletou povodeň a koryto se rozšíří. Nová bude i vrchní železobetonová deska.
	V Budějovicích to letos není zdaleka všechno. Krajské město čeká 15 akcí, které mohou ovlivnit plynulost dopravy. Komplikace způsobí například frézování části Lidické třídy v Rožnově, které je naplánované na léto. Stejně tak řidiči pocítí opravu vozovky u okružní křižovatky u Globusu, kde bude částečně omezený provoz. Práce tam mají začít v dubnu a potrvají až měsíc.

Začne stavba spojky sídlišť

A v centru se dostane na další prodloužení koridoru MHD v ulici Na Sadech, za všechny úpravy tam město zaplatí odhadem 8,5 milionu korun.
	Více než 20 let čekání skončilo u spojení sídlišť Vltava a Máj. Rovněž v dubnu má začít budování silnice, která začne na konci Strakonické ulice a končit bude na křižovatce ulic M. Horákové a E. Rošického na Máji.
	Novou silnici dlouhou zhruba 700 metrů postaví společnost Metrostav, která zvítězila ve výběrovém řízení. Uspěla s cenou 68 milionů korun bez DPH. Vítěze schválili jihočeští i budějovičtí radní. „Kraj se bude podílet částkou zhruba 50 milionů korun a České Budějovice necelými 20 miliony,“ oznámil jihočeský hejtman Jiří Zimola.
	Především obyvatelům Máje by měla nová silnice výrazně ulehčit cestu domů. Město očekává, že se odvede část dopravy z paralelní ulice O. Nedbala. Ta dnes společně s Branišovskou slouží jako hlavní tepny ze sídlišť Máj a Šumava. Zároveň dojde k snížení provozu v Husově třídě při průjezdu Čtyřmi Dvory i nižšímu zatížení křižovatky Husova – O. Nedbala – Rošického.

***

Výběr Stavby, které letos omezí dopravu v Budějovicích Propojení Horákové – Strakonická: zahájení duben, potrvá 13 měs. Pražská tř.: oprava mostu, začátek jaro, doba stavby sedm měsíců Oprava okružní křižovatky u Globusu: zahájení duben, doba opravy jeden měsíc Pekárenská - Jírovcova: úpravy křižovatky potrvají dva měsíce, začátek zatím není stanovený Lidická tř. - L. M. Pařízka - Papírenská: rekonstrukce vodovodu, stavba přibližně duben až červenec Lidická tř.: frézování od železniční vlečky po nám. Jiřího z Poděbrad, 1,5 měsíce v červenci a srpnu Na Sadech - Krajinská - 28. října: prodloužení koridoru MHD, začátek stavby není zatím určený

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Metrostav v cizině? Polské bažiny a propad měny o 60 procent

Konsorcium kolem Eurovie a Metrostavu postaví obchvat Prešova

Chceme urovnat soudní spory ohledně Centra Palmovka

Noviny Metrostavu číslo 6/2017

Buršík vede Metrostav Development

Komíny z Blanky se změní v umělecká díla

Komoře vadí, že se schválený zákon nepamatuje na zrychlení vodních staveb

Velké pražské stavební firmy nemají zájem o agenturní pracovníky

Stavebnictví 4.0 je na obzoru

Oprava bastionu je v plném proudu

O opravy další části D1 se uchází osm firem či sdružení

Na sedm měsíců zavřou Pražskou, po které projede denně 24 tisíc aut

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích