Pro média

Noviny Metrostavu

04_2017.pdf

Noviny Metrostavu číslo 4/2017 

Napsali o nás

PLZEŇ Složitou výhybku, která umožní přejíždět tramvajím z jedné koleje na druhou - ať pojedou z jakéhokoli směru - od pátku kompletovali technici na plzeňské Mikulášské třídě. Už je usazená v silnici, dělníci ji teď budou napojovat na stávající tramvajovou síť ve městě.
	Pod železničními mosty u hlavního vlakového nádraží nejezdí tramvaje od 1. března. Montáž výhybek byla jen jedním z důvodů. Na Mikulášské třídě pod mostem Milenia současně překládala specializovaná firma plynové potrubí, další technologický překop napříč silnicí je i v Sirkové ulici.
	Pondělní ranní dopravní špička otestovala nervy řidičů na objízdných trasách kolem plzeňského nádraží. „Běžně trolejbusy linky 12 a autobusy náhradní dopravy na lince 1/2 mají zpoždění kolem pěti minut. V pondělí ráno jeden autobus náhradní dopravy měl osmiminutové zpoždění a trolejbus na lince 12 dokonce deset minut,“ zjistil u dispečerů Jiří Vávro z Plzeňských městských dopravních podniků.
	Autobusy na dočasné lince 1/2 a trolejbusy linky číslo 12 jezdí jen po části oficiální objízdné trasy pro auta u uzavřených železničních podjezdů. Dlouhé kolony pomalu se pohybujících aut se táhnou zejména v Koterovské a Lobezské ulici, v mostě Nad Nádražím a na mostě Milenia. Tramvajová výluka skončí v závěru týdne. Koncem března bude následovat další, při které budou stavbaři podobnou výhybku montovat i v Sirkové ulici. Zhruba od přelomu března a dubna budou mít tramvaje pro oba směry pod oběma mosty k dispozici jen jednu kolej. Střídavý průjezd tramvají přes staveniště budou řídit semafory.
	Už v dubnu stavbaři demontují jižní železniční most, tedy ten větší, blíže centru Plzně. Vojtěch Kostiha z Metrostavu už dříve MF DNES řekl, že práce začnou 14. dubna. Technici na celou náročnou operaci budou potřebovat asi 10 dnů.
	Přímo v prostoru hlavního vlakového nádraží už začaly demoliční práce. K zemi se už poroučelo skladiště u Železniční ulice, poblíž severního mostu. A rozhodně to není poslední drážní budova, kterou čeká demolice. „Z objektů v majetku SŽDC zůstane stát hlavní výpravní budova a nová řídicí budova v takzvaném trianglu,“ uvedl zdroj detailně seznámený s přestavbou nádraží. Triangl je místo, kde se potkávají tratě od Prahy, Mostu a Českých Budějovic, ještě než vlaky dojedou k nástupištím. Tam při první etapě rekonstrukce nádraží vznikla budova, z níž je řízený provoz na několika tratích. Ta je už zkolaudovaná a zařízení v ní je v testovacím provozu. Kvůli zapojování jednotlivých zařízení na trati Plzeň - Praha byla v únoru na hlavní koridorové trati několikadenní výluka. „Až bude postavený nový jižní železniční most a v něm hotové kabelovody, řízení bude přepnuto ze stavědla Radbuza také do budovy triangl. Stavědlo Radbuza pak bude zdemolované,“ uvedl zdroj k osudu několikapatrové šedo-modré budovy mezi kolejemi, kterou nelze přehlédnout při jízdě po mostě Milénia.
	Podmínkou rekonstrukce poslední části plzeňského nádraží včetně železničních mostů je, aby do konce srpna 2018 byl na silnici pod mosty u hlavního vlakového nádraží obnoven provoz bez omezení.

***

Tramvajová výluka skončí v závěru týdne. Koncem března bude následovat další.

Tramvaje nasměruje speciální výhybka

Veřejní investoři v lednu vypsali 110 zakázek na stavební práce za 3,4 miliardy korun. Počet meziročně poklesl o 46 procent, objem se snížil o 48 procent na nejnižší hodnotu za poslední tři roky. Vyplývá to z údajů, které zpracovala analytická společnost CEEC Research.

„Propad v oblasti zahajovaných výběrových řízení byl v lednu opravdu významný. Jedním z důvodů je výrazný objem zahájených výběrových řízení v minulém roce, která se nyní snaží veřejní investoři co nejrychleji dokončit, aby zakázky mohly být zadány stavebním firmám a část z nich realizována ještě před volbami,“ uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek. Naopak značná část výběrových řízení, která budou zahájena letos, bude podle něj dokončena až za řadu měsíců a stavět se začnou až po říjnových volbách do Sněmovny.

„Reálný vývoj výběrových řízení v lednu nepotvrzuje optimistická očekávání. Obavy před novým zákonem o zadávání veřejných zakázek dohnaly investory k překotnému vyhlašování soutěží v loňském třetím čtvrtletí. Od té doby si seznamování úředníků s inovovanými pravidly vybírá daň v naprostém propadu nových výběrových řízení,“ doplnil obchodní ředitel Metrostavu Milan Veselský.

Konkrétním firmám státní investoři v lednu zadali 245 zakázek za 9,95 miliardy korun. Počet se meziročně zvýšil zhruba o desetinu, hodnota vzrostla více než dvakrát.

Objem veřejných zakázek ve stavebnictví v lednu klesl o 48 pct

V roce 2017 očekávají ředitelé stavebních společností mírný růst sektoru o 2,7 procenta. Tržby by podle predikcí ředitelů měly růst více, a to o 4,4 procenta. Vytížení kapacit jednotlivých společností se aktuálně pohybuje na úrovni 80 procent, přičemž zakázky mají stavební firmy v průměru nasmlouvané na půl roku dopředu. Velké stavební společnosti a firmy zaměřené na inženýrské stavebnictví jsou však v krátkodobých předpovědích mírně pesimistické. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2017 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se skupinou Saint Gobain.

Podle výsledků Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2017 výkon stavebního sektoru v následujících dvou letech mírně poroste, predikce ředitelů stavebních společností jsou však opatrné. V letošním roce by mělo dojít k meziročnímu růstu stavební produkce v průměru o 2,7 procenta, přičemž na kladném vývoji se shodly téměř tři čtvrtiny (71 procent) ředitelů stavebních firem. „Stavebnictví po předchozím poklesu projde v tomto roce mírným oživením. Privátní investoři zvyšují objem jejich investic již nyní a pokud se podaří veřejným zadavatelům úspěšně dokončit rekordní objem nastartovaných výběrových řízení z minulého roku, zakázek bude pro firmy určitě více.“ uvádí Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.
Pesimistické jsou ve výhledech na letošní rok především firmy zaměřené na inženýrské stavby a velké stavební společnosti, které očekávají růst v hodnotě 1,8, respektive 2,1 procenta. „Tyto obavy vyplývají zejména z nejistoty, jestli se podaří dokončit velký objem rozběhnutých výběrových řízení. Stavebnictví a zejména velké firmy jsou totiž výrazně závislé na veřejných zakázkách. Situace v privátním sektoru, např. u developerů je úplně jiná, tam vidíme silnou a rostoucí poptávku zejména v rezidenčním a průmyslovém developmentu“ vysvětluje Pavel Kliment, partner odpovědný za sektor stavebnictví a real estate v KPMG Česká republika.
Dařit by se naopak mělo společnostem zaměřeným na pozemní stavitelství (růst 3,0 procenta) a malým a středním firmám (růst 2,9 procenta). Opačná situace se objevuje v předpovědích pro rok 2018. Zatímco by růst výkonu stavebního sektoru měl dosáhnout v průměru 1,5 procenta, velké stavební firmy predikují růst o 3,4 procenta. Malé a střední firmy v dlouhodobém horizontu naopak předpokládají růst jen o 0,8 procenta.
„Pozitivní je přihlášení se zástupců státních orgánů k podpoře investiční výstavby. Přínosem by měl být i nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který už nepreferuje jen nabídnutou cenu, ale umožňuje zadavatelům soutěžit tzv. “na kvalitu“. Dosavadní důraz na nejnižší cenu se zanedlouho zákonitě promítne mj. v bezpečnosti práce či kvalitě předávaných staveb. Těší nás též informace o připravených finančních prostředcích pro stavebnictví. Nyní jen čekáme, až si odpovědní administrátoři osvojí nová pravidla soutěžení a možnosti nového dotačního období EU.“ uvádí Milan Veselský, obchodní ředitel Metrostav a.s.
„Očekáváme lehce negativní vývoj, a to zejména kvůli klesajícím cenovým hladinám nabídek. Pokud by alespoň mírně vzrostl objem stavební produkce, máme šanci dostat se na nulu,“ říká Tomáš Koranda, člen představenstva, HOCHTIEF CZ.
Tržby stavebních firem v následujících letech by měly podle ředitelů mírně překročit očekávaný růst produkce. V roce 2017 predikují ředitelé stavebních společností růst tržeb o 4,4 procenta. Lepší výsledky předpokládají v tomto ohledu společnosti zaměřené na pozemní stavby a velké stavební firmy (růst o 5,3, respektive 5,0 procenta). Mírně pesimistické jsou z hlediska tržeb firmy specializující se na inženýrské stavby, když predikují růst tržeb jenom o 1,7 procenta. Celkově opatrnější je odhad vývoje tržeb na rok 2018, kdy by se podle ředitelů měly zvýšit o 2,5 procenta.
„Našim vystavovatelům se v poslední době daří velmi dobře. Lidé, kteří staví svépomocí nebo plánují rekonstrukci, jsou optimisticky naladěni a mají opět chuť utrácet peníze za své pohodlí,“ komentuje postoj malých investorů Matěj Chvojka, ředitel mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH.
Stavební společnosti měly v době prováděného výzkumu, tedy v lednu a únoru 2017, nasmlouvané zakázky v průměru na půl roku (6,3 měsíce) dopředu. Nejvíce zakázek mají aktuálně nasmlouvané velké stavební společnosti, a to na 8,1 měsíce. Nejméně zakázek mají v zásobníku práce naopak firmy zaměřené na inženýrské stavby (4,8 měsíce).
Více než třetina stavebních firem (35 procent) má přitom letos více práce než ve srovnatelném období roku 2016. Nejlépe si v tomto ohledu vedou velké stavební společnosti a firmy zaměřené na pozemní stavby, které mají více práce než před rokem v polovině (47 procent), respektive ve dvou pětinách (40 procent) případů. Významně si pohoršily firmy věnující se inženýrským stavbám, které mají meziročně méně zakázek v polovině (50 procent) případů, lépe si vede jen pětina (19 procent) z nich.
„Stavební trh stále klesá, navzdory příznivému vývoji celé ekonomiky. Je to dáno výpadky v přípravě veřejných investic. Chybí vize a dlouhodobé plány. Další výhled závisí na schopnosti veřejných investorů připravovat k realizaci nové projekty a čerpat evropské fondy. Nepředpokládáme, že se situace dramaticky zlepší a v letošním roce očekáváme ve stavebnictví nejvýše mírný růst. Je strategickým zájmem naší země využít na maximum prostředky z fondů EU, a toho lze docílit jen tak, že zakázky budou zadávány průběžně a nedojde pak k jejich kumulaci nad kapacitní možnosti všech firem působících na českém trhu,“ tvrdí Michal Jurka, statutární ředitel Skanska Česká republika a Slovensko, Skanska, a. s.
Vytížení kapacit jednotlivých společností zaznamenalo oproti výsledkům výzkumu v Kvartální analýze českého stavebnictví Q4/2016 pokles o 12 procentních bodů a nyní se v průměru pohybuje na úrovni 80 procent. Nejmenší vytížení potvrdily firmy zaměřené na inženýrské stavitelství (68 procent).
„V rámci dopravního stavitelství bude klíčové soutěžení o velké projekty z 1. balíku staveb "s výjimkou EIA". Toto bude určující nejenom pro rok 2017, ale na období 2–3 let. Pro výkon v roce 2017 bude zásadní, kolik oprav a malých staveb bude vypsáno, protože převis zakázek z roku 2016 je téměř nulový,“ popisuje situaci Tomáš Hajič, předseda představenstva, Dálniční stavby Praha, a. s.
Kvartální analýza českého stavebnictví Q1/2017 je dostupná k bezplatnému stažení na http://www.ceec.eu.

Stavební sektor očekává v letošním i příštím roce mírný růst

Praha chce přimět obyvatele a návštěvníky, aby jezdili více vlakem. Jenže kapacita příměstské železnice nestačí. Pomoci má například modernizace trati z Vysočan.

PRAHA Smog, přeplněné tramvaje, kolony. Pražskou dopravu sužuje kombinace problémů. Vyřešit některé z nich by podle představ města mohla příměstská železniční doprava. Tu však zatím využívá pouze zlomek Pražanů.
	A je tu ještě jeden háček. Příměstská železnice má mnohdy vyčerpanou kapacitu a na další spoje, které by potenciální cestující mohly pojmout, už není místo. Tratě proto musí nejprve projít modernizací.

1 Rychlejší přestup na metro pro cestující z Lysé

Magistrát ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) nyní připravuje úpravu trati Praha – Lysá nad Labem. Měla by zvýšit přepravní kapacity na severovýchodě Prahy.
	„Zásadní je také vznik nového přestupu mezi železnicí a metrem na Rajské zahradě. Při cestě třeba z Čelákovic nebo Milovic tak budou lidé mít kratší přestup na metro než ve Vysočanech a také vznikne přestupní vazba na autobusy směr Průmyslová,“ říká Petra Kolínská (Trojkoalice/zelení), náměstkyně primátorky a radní pro územní rozvoj. Městská železnice by podle ní měla tvořit alternativu k automobilové dopravě, jako je tomu v jiných evropských městech.
	Modernizaci už schválili i zastupitelé a celý projekt je nyní v poslední fázi pořizování změny územního plánu. Během roku se má uskutečnit ještě veřejné projednávání, ve kterém se může vyjádřit i veřejnost. Ta může připomínkovat třeba to, kde mají podél trati vzniknout například menší P+R parkoviště.
	Podle SŽDC má rekonstrukce celé trati až do Lysé nad Labem začít už letos a potrvá do roku 2022. Úsek, který spadá na území hlavního města, chce náměstkyně Kolínská stihnout do konce volebního období.
	„Vzhledem k tomu, že musí projekt projít ještě procesem posuzování vlivu na životní prostředí SEA, je možné, že to bude trvat déle,“ dodává Kolínská.

2 Rekonstrukce vysočanského nádraží

Další významnou změnou, kterou modernizace přinese, je rekonstrukce nádraží Vysočany. Ta má zahrnovat mimo jiné opravy kolejiště, mostních objektů a nástupišť. Přibude také nový informační systém pro cestující a starou odbavovací budovu nahradí nová.
	„Rekonstrukci nádraží předpokládáme v letech 2019 až 2022. V roce 2019 se začne přípravnými pracemi, v rámci kterých budeme stavět i novou technologickou budovu,“ říká mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
	Zatím není jisté, zda zůstane zachován unikátní historický podchod z ulice Na Jetelce. Jeho vstupní portál by se měl podle plánů SŽDC stát součástí fasády nové odbavovací budovy. „Jako další architektonický prvek zvažujeme možnost zachování alespoň části tunýlku,“ dodává Illiaš.

3 Nový úsek trati ve směru na Benešov

Další železniční úsek, který se dočká modernizace a který by měl být schopen pojmout více cestujících, leží mezi hlavním nádražím a Hostivaří. Projektu předcházela rekonstrukce hostivařské železniční zastávky, kterou SŽDC dokončila na konci loňského roku. Zastávce totiž chyběl například mimoúrovňový příchod k nástupištím. V Hostivaři tak přibyl nový podchod a zastřešení nástupišť či protihlukové zdi. Stavbaři také vybudovali nové kolejiště a rekonstruovali stávající koleje. Po průtazích s výběrovým řízením by měla v nejbližší době na rekonstrukci zastávky navázat úprava železniční trati. Tu má provést sdružení firem Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ, které zvítězilo ve výběrovém řízení s nabídkovou cenou téměř 3,5 miliardy korun. Původně však zakázku vyhrála firma Chládek a Tintěra, SŽDC však loni v srpnu tendr zrušila s tím, že správci kolejí nemohli dostatečně posoudit kvalifikační předpoklady všech firem, které o zakázku stály a přihlásily se do soutěže. „V případě, že se nikdo z neúspěšných uchazečů neodvolá, předpokládáme uzavření smlouvy o dílo do tří týdnů,“ dodává mluvčí SŽDC Illiaš.
	Modernizace železnice od Hostivaře směrem k hlavnímu nádraží přinese i některé změny v systému zastávek. Zruší se málo využívaná zastávka ve Strašnicích, kterou mají nahradit dvě nové – Eden a Zahradní Město. Druhá jmenovaná má být umístěna nad Průběžnou ulicí, odkud lidé budou moci přestoupit na tramvaj a autobus. Zastávka Eden vznikne při ulici U Vršovického hřbitova poblíž obchodního centra a fotbalového stadionu Slavie.

***

Fakta Nová odbavovací hala i železniční zastávky * Ročně přepraví železnice po Praze asi 120 tisíc lidí. * Se zvýšením kapacity železniční trati Praha – Lysá nad Labem má vzniknout zcela nová zastávka Praha – Rajská zahrada, která bude přestupním uzlem na metro linky B. * Rozsáhlá rekonstrukce čeká také vysočanské nádraží, kde má vyrůst nová odbavovací hala. * Modernizace železnice v úseku Praha-Hostivař – Praha-hlavní nádraží přinese vznik dvou nových zastávek Eden a Zahradní Město. Zaniknout má zastávka Praha Strašnice. Práce na celém úseku by měly stát přibližně 3,5 miliardy korun. Na stavbu přispívá Evropská unie.

Cestující má do vlaků dostat modernizovaná železnice

Správa železniční dopravní cesty uzavřela dva největší tendry za poslední dobu na modernizaci tratí v Praze. Původně zrušená soutěž na trať z Prahy-Hostivaře k jižním portálům vinohradských tunelů ale vyjde dráž, než za kolik mohla SŽDC smlouvu uzavřít loni v létě.

Výsledky zadávacího řízení oznámila v úterý Správa železniční dopravní cesty. Nejsledovanější zakázkou byl především tendr za 3,6 miliardy korun na další modernizaci třetího koridoru mezi vinohradskými tunely a železniční stanicí Praha-Hostivař. Tu SŽDC loni v létě zrušila, když vyhrála společnost Chládek & Tintěra.

Zakázku nakonec získá nejspíše sdružení firem Metrostav, Swietelsky Rail CZ  a SMP CZ s nabídkovou cenou 3,487 miliardy korun bez DPH. V soutěži bylo celkem šest zájemců, většinou ve sdružení. Cena je o sto milionů korun vyšší, než v létě nabídl Chládek & Tintěra.

Zakázku loni SŽDC  nečekaně zrušilo  poté, co jí hodnotící komise doporučila k podpisu smlouvu s firmou Chládek & Tintěra, která v soutěži nabídla výrazně nižší cenu než ostatní. SŽDC zakázku následně vypsala znovu. Aktuálně ji prověřuje protikorupční policie ( více zde ). Oprava Negrelliho viaduktu se zřejmě zpozdí

I chystaná rekonstrukce Negrelliho viaduktu míří ke sdružení firem. Nejnižší cenu - 1,046 miliardy korun - nabídlo sdružení firem Hochtief, Strabag Rail a Avers. Smlouvy zatím nejsou podepsané, ještě mohou neúspěšní uchazeči podat námitky.

Zatímco v případě modernizace Hostivaře by měla začít stavba už na jaře, Negrelliho viadukt začnou železničáři opravovat nejspíše až v červenci. Mírné zpoždění nabrala totiž rekonstrukce zastřešení hlavního nádraží. Ta musí být dokončena, aby na něj mohly zajíždět znovu některé vlaky, které dosud končí na Masarykově nádraží.

Kompletní rekonstrukce viaduktu povede k velkým změnám v pražské dopravě, o definitivní podobě ještě není rozhodnuto.

SŽDC vybrala vítěze dvou miliardových zakázek na železnici v Praze

Veřejní investoři loni zadali stavebním firmám 3031 zakázek za 174,2 miliardy korun. Počet se zvýšil zhruba o třetinu, objem vzrostl o 84 procent a byl nejvyšší za posledních pět let, tedy za dobu měření. Vyplývá to z analýzy společnosti CEEC Research na základě dat uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek, kterou má ČTK k dispozici.

Téměř polovinu zakázek tvořilo 18 velkých soutěží vyhlášených Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou železniční dopravní cesty v průběhu září.

"V oblasti veřejných investic vidíme řadu nových připravovaných výběrových řízení na stavební zakázky. Ve srovnání s rokem 2015 veřejní investoři znatelně zlepšili přípravu. Velký skok byl vidět zejména mezi měsíci září a říjen, kdy se řada investorů snažila vyhlásit zakázky ještě před účinností nového zákona o zadávání veřejných zakázek," uvedl ředitel CEEC Research Jiří Vacek. Nový zákon nabyl účinnosti 1. října.

Podle obchodního ředitele Metrostavu Milana Veselského je sice pozitivní, že roste počet soutěží i jejich objem. Pro obor však považuje za důležitější, kolik projektů se podařilo dotáhnout k podpisu smlouvy o dílo. "Zde jsou čísla tristní. Ukončena byla pouhá polovina výběrových řízení, jen 29 procent jich bylo zadáno firmám a následně, zejména kvůli legislativním nedostatkům, byla nakonec zahájena jen malá část původního počtu projektů," doplnil Veselský.

Konkrétním firmám veřejná správa loni zadala 4208 stavebních zakázek za 91,7 miliardy korun. Počet meziročně klesl o 30,5 procenta, objem se snížil o pětinu.

Ředitelé více než stovky tuzemských stavebních firem, které CEEC Research oslovila, letos očekávají vyšší objem veřejných zakázek. To by podle nich mělo mít pozitivní vliv na vývoj českého stavebnictví. To loni meziročně propadlo o 7,6 procenta, což byl spolu s rokem 2012 nejhorší výsledek za posledních 16 let.

"Naše očekávání je, že dojde k meziročnímu růstu, a to nejen pouze symbolickému. Vše tomu nasvědčuje z pohledu plánované železniční a silniční výstavby, snadno dostupných investičních prostředků nebo rozjezdu dotačních programů. Navíc základna pro porovnání je kvůli špatnému roku 2016 nízká," dodal obchodní ředitel společnosti Sitel Pavel Schlitter.

Počet veřejných stavebních zakázek se zvýšil téměř o třetinu

V minulém čísle jsme v našem sloupku upozornili na to, že při dohadovacím řízení kolem centra Nová Palmovka (CNP) je v podstatě jasno, protože Praha považuje CNP za svůj majetek. Ozval se i čtenář Jiří T., který upozornil na znění smlouvy mezi Prahou a Metrostavem ohledně CNP.

Libeň - Pan Jiří T píše: „Pokud chcete informovat o vlastnictví rozestavěného CNP, není nic jednoduššího, než uveřejnit část veřejně přístupné smlouvy o výstavbě a poskytování služeb, uzavřené 15. 10. 2010 mezi Prahou 8 a Metrostavem.
Článek smlouvy 24.3, který je na straně 36, jasně uvádí: Pro vyloučení jakýchkoliv pochybností smluvní strany sjednávají, že rozestavěná budova je od zahájení výstavby ve vlastnictví hl. m. Prahy.“
	Smlouva je skutečně volně dostupná na internetu přes web CNP. Není tedy divu, že je asi zcela jasné, že záchranka bude sídlit v Praze 8. Naději, že se do nového sídla přestěhuje pražská záchranka už v příštím roce, vyjádřil pražský radní Karel Grabein Procházka (ANO), který má v referátu majetek města. Podle Procházky chce Praha urychleně dořešit záležitosti kolem určovací žaloby, což by mělo být do tří měsíců.
	Záchranka sídlí v tuto chvíli stále v Korunní ulici a budovu sdílí s Městskou policií Praha. Stísněné podmínky, v nichž pracují vysoce kvalifi kované a zkušené odbornice v operačním středisku, jsou příšerné.
I technika jde kupředu, bylo by nesmyslné instalovat novou do nevyhovující budovy. Město ale zatím neuvedlo, kolik chce Praze 8 vrátit peněz za už zaplacené práce. Mělo by to být kolem 600 milionů korun, což příliš nekoresponduje se slovy radního Procházky o několika stovkách milionů. Je tu i potíž v tom, že Metrostav stále trvá na zaplacení dalších svých pohledávek, které má vůči radnici. Praha vidí i možnost, že by se do CNP se záchrankou přestěhovali i úředníci Prahy 8.
	Praha 8 se sice tomu, že by v CNP sídlila záchranka nebrání. „O přestěhování do budovy společně se záchrankou neuvažujeme, protože koncepce objektu nevyhovuje. Chybí prostor pro archivy i možnost, aby někteří úředníci měli vlastní kanceláře,“ řekl starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD). Radnice Prahy 8 teď dává přednost jiným variantám řešením. Pakliže Praha 8 CNP nevyužije, není vyloučeno, že by se mohli do zbytku budovy nastěhovat magistrátní úředníci.

Nová Palmovka - Záchranka v příštím roce?

Při rekonstrukci poslední části vlakového nádraží v Plzni musejí být stavaři maximálně obezřetní. Pod zemí totiž mohou být ukryté nevybuchlé pumy z druhé světové války

PLZEŇ Pod dohledem pyrotechniků pracují stavbaři na rekonstrukci poslední části plzeňského vlakového nádraží mezi hlavní budovou a řekou Radbuzou. Ani odborníci nemají jistotu, že pod kolejemi nejsou nevybuchlé bomby shozené v posledním roce války při náletech.
	„Nikdo nemá jistotu. Když jsem v roce 1988 dělal v téhle oblasti měření pro zabezpečovací zařízení železnice, musel jsem klasické metody opustit. Žádným přístrojem tam nic nezměříte, protože železniční tratě jsou elektrifikované, pod mosty jezdí tramvaje. Jsou tam spousty bludných proudů, kovu a snad také bunkr, který byl při náletu zasažen,“ vysvětlil Vítězslav Kryštof, který od roku 1972 v Plzni prováděl geofyzikálně pyrotechnický průzkum.
	Varování před nevybuchlými bombami stavbaři berou velmi vážně. Navíc i v zadávací dokumentaci pro přestavbu plzeňského železničního uzlu projektanti doporučili nejprve pyrotechnický průzkum a pak dělat zemní práce za dohledu pyrotechnika.
Mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha potvrdil, že doporučení expertů neberou na lehkou váhu. „Bylo nařízeno, že se po odkrytí vrchní vrstvy provede plošné magnetometrické měření. To se bude opakovat vždy po odtěžení půl metru zeminy,“ popsal Kostiha.
	Pokud budou dělat hlubší základy staveb nebo zajišťovat stěny, vytvoří i síť průzkumných vrtů. „V nich budou měření probíhat metodou vyvinutou v Německu, kde mají s nevybuchlou municí bohaté zkušenosti. Vzhledem k tomu, že je velká šance nálezu, budeme postupovat s maximální obezřetností,“ řekl Vojtěch Kostiha.
	Obavy z nevybuchlých válečných bomb rozhodně nejsou plané. Před deseti lety narazili stavbaři při budování základů hotelu v sousedství křižovatky U Jána na čtvrttunovou nevybuchlou pumu. Policie evakuovala lidi v půlkilometrovém okruhu, fungovalo jen vlakové nádraží. „Bomba byla jen dva a půl metru od lávky přes frekventovanou silnici,“ doplnil pyrotechnik Vítězslav Kryštof. Historik Karel Foud soudí, že tahle nevybuchlá bomba pocházela s největší pravděpodobností z náletu na Plzeň v prosinci 1944.
	Před šesti lety stavbaři našli podobnou pumu při rekonstrukci tramvajové trati na Karlovarské třídě. Ta podle Fouda s největší pravděpodobností pocházela z náletu v květnu 1943. „Že se při přestavbě nádraží mohou najít nevybuchlé bomby, se vyloučit nedá. Vezměte si, jak dlouho se jezdilo nad bombou na Karlovarské. Spousta jich při náletech padala nejen na Škodovku nebo nádraží, ale i na pivovar nebo do centra města. V prosinci 1944 bomby určené Škodovce zasáhly třeba i hotel Continental u náměstí Republiky nebo bývalé kino Hvězda,“ přidal historik Foud.
Odborníci sice porovnávali historické fotografie z náletů, ale ani z nich se nedají určit místa, kde pumy po dopadu neexplodovaly. Snímky z poválečného období zobrazují jen krátery v místech, které nebylo potřeba zasypat a uvést do původního stavu. Takové upozornění je v projektové dokumentaci k současné přestavbě nádraží.
	Bývalý pyrotechnik Vítězslav Kryštof připomněl, že některé bombardéry byly vybavené fotokamerami. „Jakmile se otevřela pumovnice, zaznamenávaly situaci, kam bomby dopadly a které vybuchly. V průměru jedna ze čtyř bomb neexplodovala,“ upřesnil odborník. Podle historika Fouda ale není možné od takových záběrů čekat zázraky. „Některé snímky jsou z doby po výbuších, kdy je už nad zemí kouř z požárů. Britové měli výborně zvládnuté noční bombardování, prostor si osvětlili téměř jako za dne, ale mnohdy se ze snímků nedá téměř nic poznat,“ vysvětlil Karel Foud.
	Geofyzik a pyrotechnik Kryštof za více než 40 let své činnosti dělal průzkumy na většině území Plzně. Ať se jednalo o Borská pole kvůli stavbě univerzitních budov v místě bývalého vojenského letiště nebo výstavbu teplárny u vybombardovaného seřazovacího nádraží u Jateční třídy. Prověřoval i plochu před stavbou Domu kultury u Americké třídy, jen kousek od hlavního vlakového nádraží. „I když došlo k vypnutí dálkových kabelů a měření jsem dělal v šest večer, v deset v noci, ve dvě a šest hodin ráno nebo v deset hodin dopoledne, klasickou metodou se tam stejně nedalo nic naměřit,“ upozornil Kryštof na problémy.

***

Fakta Nálety na Plzeň noc na 26. dubna 1942 cílem byla Škodovka, bomby dopadly mezi Úslavu a stanici Koterov noc 5. května 1942 místo Škodovky zásahy mezi Ledci a Krkavcem noc 17. dubna 1943 místo Škodovky byly zasaženy Dobřany noc 14. května 1943 první zasah továrny Škoda 22. února 1943 zasažena střelnice v Bolevci 16. října 1944 cílem Škodovka, ale oběti byly i mimo její areál

16. a 20. prosince 1944 další přesný nálet na zbrojní továrnu, škody a oběti i v blízkém centru Plzně 14. února 1945 nálet na seřazovací nádraží noc na 17. dubna 1945 cíl nádraží, svrženo 895 tun bomb 18. dubna 1945 místo nádraží byly zasaženy Slovany a Petrohrad 25. dubna 1945 největší bombardování Škodovky, poprvé v historii bylo obyvatelstvo předem varováno z vysílání BBC

Bagry a pyrotechnici

03_2017.pdf

Noviny Metrostavu číslo 3/2017 

Pro nedokončené torzo budovy Nové Palmovky, ve které měl původně sídlit úřad Prahy 8, politici konečně našli uplatnění.
Příští rok by se měli do objektu stěhovat záchranáři.

LIBEŇ Nedostavěná budova v Libni, ve které chtěla mít původně městská část Praha 8 své sídlo za více než miliardu korun a která už rok a půl zeje prázdnotou, by mohla už v polovině příštího roku sloužit pražské záchrance jako centrála. Využít ji chce i magistrát – pro své úředníky.
	Podle radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) by totiž mělo do tří měsíců dojít k dohodě mezi hlavním městem, Prahou 8, akciovou společností Centrum Palmovka a Metrostavem.
	Mezi zmíněnými aktéry se nyní vedou dva spory. Tím jedním je otázka, komu vlastně torzo komplexu Nová Palmovka patří. „V současné době stále ještě probíhá soud mezi městskou částí a hlavním městem o vlastnictví objektu,“ říká starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD). Podle magistrátního radního Procházky však celá věc spěje k tomu, že rozestavěný komplex připadne do majetku hlavního města.
Společnost Centrum Palmovka, kterou založila městská část, navíc vede rozhodčí řízení se stavební firmou Metrostav, které má podle rozhodnutí soudu zaplatit asi 19 milionů korun. A to kvůli tomu, že radnice přestala stavební firmě za práci platit. Praha 8 to udělala na základě auditu, který podle úřadu odhalil, že budova městské části nepatří. Metrostav proto v létě 2015 výstavbu nové radnice pozastavil.
	Centrum Palmovka se ale proti rozhodnutí soudu odvolalo. Podle starosty Petruse je totiž nesmysl, aby městská část prostřednictvím své akciové společnosti platila za něco, co jí nejspíš nepatří.

Praha 8 už do komplexu nechce

Pražská záchranka, které doposud chybí odpovídající centrální dispečink a zázemí pro administrativu, měla již od roku 2009 pro stavbu sídla vyhlédnutý pozemek v Troji u výjezdu z tunelového komplexu Blanka.
	Vedení městské části Praha–Troja však s výstavbou centrály záchranky nesouhlasilo a hlavnímu městu se nepodařilo zvrátit rozhodnutí zastupitelstva městské části, ve kterém projekt zastupitelé odmítli. Radnici vadilo například to, že by sídlo záchranné služby nezapadalo do rekreačního rázu Troje nebo riziko, že s výstavbou vzroste dopravní zátěž.
	Starosta Prahy 8 Petrus takové obavy nemá. „Představa, že z Palmovky začnou vyjíždět stovky sanitek, je naivní. Do budovy se přestěhuje především administrativa, což na dopravu žádný vliv mít nebude,“ říká starosta. Palmovka je tak v současné době nejvhodnějším místem, kam sídlo záchranné služby umístit. Praha má sice v zásobě ještě další alternativy, u nich by však celý administrativní a stavební proces zabral ještě několik dalších let.
	„Jsem rád, že má Praha 8 o sídlo záchranné služby zájem,“ říká Radek Lacko (ANO), pražský radní pro oblast zdravotnictví. Na případné úpravy rozestavěné budovy, které by měly vyhovovat potřebám záchranné služby, použije Praha podle Lacka peníze, které jsou v rozpočtové kapitole zdravotnictví v rezervě. Pokud dojde během následujících tří měsíců k majetkoprávním vyrovnáním, je podle radního reálné, že by se zhruba v polovině příštího roku do Palmovky záchranáři přestěhovali.
	„Ve vyšší části komplexu bude mít záchranná služba ve dvou patrech dispečink. V přízemí podélné budovy pak budou z jedné strany obchody a ze zadního traktu by měly vyjíždět sanitky,“ popisuje radní Lacko.
	V případě, že komplex skutečně připadne Praze, zaplatí magistrát městské části náklady, které do jeho výstavby už investovala. Od roku 2010, kdy Praha 8 stavbu centra schválila, činí tato částka asi 650 milionů korun.
	Kromě záchranné služby a obchodů by podle radního Procházky mohl některé části objektu využívat i magistrát. „Pokud by měla Praha 8 zájem, nebráníme se ani tomu, že by tam mohla přesunout některé své úředníky,“ dodává.
	Vedení městské části však o tuto nabídku zatím nestojí. „Budova je už nyní pro radnici nedostatečná, a to i bez společného sídla se záchrankou. Projekt navíc nepočítal se sklady nebo archivem,“ uvádí Petrus. Otázku nového sídla bude Praha 8 podle starosty řešit zřejmě až v dalším volebním období.

Z miliardové radnice bude příští rok sídlo záchranky

Modernizace uzlu Plzeň, který je součástí III. národního tranzitního železničního koridoru, byla rozdělena na několik samostatných částí. Stavba Uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská navazuje na dvě předchozí akce. V rámci stavby Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK byla modernizována železniční trať mezi hlavním nádražím a stanicí Plzeň-Jižní předměstí, která byla rovněž rekonstruována. Součástí následné stavby Uzel Plzeň, 1. stavba – přestavba pražského zhlaví byla modernizace východní části plzeňského hlavního nádraží, především 1., 2., 4. a částečně i 3. nástupiště.
„Cílem právě zahajované stavby je maximální zvýšení průjezdné rychlosti uzlem Plzeň až na 80 km/h. Přinese též zjednodušení přístupu a zajištění komfortu cestujících, protože všechna nástupiště i přístupy na ně budou vybaveny výtahy umožňujícími pobyt osob s omezenou schopností pohybu a orientace,“ sdělil obchodní ředitel Metrostavu Milan Veselský.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Noviny Metrostavu číslo 4/2017

Tramvaje nasměruje speciální výhybka

Objem veřejných zakázek ve stavebnictví v lednu klesl o 48 pct

Stavební sektor očekává v letošním i příštím roce mírný růst

Cestující má do vlaků dostat modernizovaná železnice

SŽDC vybrala vítěze dvou miliardových zakázek na železnici v Praze

Počet veřejných stavebních zakázek se zvýšil téměř o třetinu

Nová Palmovka - Záchranka v příštím roce?

Bagry a pyrotechnici

Noviny Metrostavu číslo 3/2017

Z miliardové radnice bude příští rok sídlo záchranky

STAVBA V ŽELEZNIČNÍM UZLU PLZEŇ

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích