Tisková zpráva

Oba tunelové portály vzniknou v&nbsp;typické severské pustině. K&nbsp;Arnarfjörður jsou cesty v&nbsp;zimním období uzavřené a investor je otevírá jen jednou měsíčně. Místní lidé tunely potřebují, aby měli rychlé a bezpečné spojení svých obcí v&nbsp;každém ročním období. „Věříme, že geologické podmínky budou pro ražby příznivější, než u předchozích tunelů. Předpokládáme, že stavbu zahájíme už letos v&nbsp;květnu a skončíme v&nbsp;září 2020,“ říká ing. Aleš Gothard, který nabídku na projekt připravoval.
&nbsp;
 
Tunel Dýrafjörður je jedním z&nbsp;mnoha projektů Metrostavu v&nbsp;severských zemích. Pracovníci největší české stavební firmy mají za sebou nejen dvě podzemní stavby na Islandu, ale také řadu projektů ve Finsku, Švédsku a Norsku. Metrostavu se v&nbsp;severských zemích daří i navzdory velmi tvrdé konkurenci a náročným geologickým podmínkám. Na předchozích projektech se čeští raziči potýkali s&nbsp;extrémními klimatickými podmínkami, obtížnou logistikou v&nbsp;odlehlých oblastech nebo extrémními přítoky ledové vody do raženého tunelu. 
&nbsp;&nbsp;
Další informace poskytne:&nbsp;
&nbsp;Ing. Vojtěch Kostiha, MBA&nbsp;
&nbsp;tiskový mluvčí Metrostav a.s.&nbsp;
&nbsp;Telefon: 266 019 715&nbsp;
&nbsp;E-mail:&nbsp;<a href="mailto:vojtech.kostiha@metrostav.cz">vojtech.kostiha@metrostav.cz</a>

Metrostav vyrazí na Islandu již třetí tunel

Napsali o nás

Součástí nového oddělení šestinedělí bude také novorozenecká část Sokolov – Velká poptávka po soukromí a možnosti být s rodinou. To byl jeden z důvodů, proč se v sokolovské nemocnici začalo modernizovat gynekologickoporodnické oddělení. Doposud podobný nadstandard na oddělení chyběl. Rekonstrukce přinese matkám po porodu i jejich dětem komplexní péči.
	Stavba za 16 milionů bude spolufinancována z dotace. Akce potrvá do konce srpna letošního roku.
Přespat se svým narozeným potomkem spolu s rodičkou na jednom pokoji. To bylo doposud v sokolovské nemocnici nemožné. Na šestinedělí byl pouze jeden pokoj, kde bylo jediné jednolůžko. „Vítáme, že se po rekonstrukci porodních sálů pokračuje v modernizaci gynekologicko- porodnického oddělení také na šestinedělí. Maminky se u nás konečně dočkají nadstandardních pokojů, které jim po porodu zaručí více soukromí. Součástí šestinedělí bude i novorozenecké oddělení, které zajišťuje komplexní péči o novorozence,“ řekla vrchní sestra tohoto oddělení Jana Pšeničková.
„Karlovarský kraj vyčlenil na rekonstrukci sedm milionů, zbylých devět milionů činí dotace. Investujeme do nemocnice, která je naším majetkem a má jej pronajatý Nemos Sokolov. Kraj se jako vlastník nemovitostí Nemocnice Sokolov stará o zlepšování podmínek pro pacienty i zdravotníky, kteří zde pracují. Díky rekonstrukci se mohou novopečené maminky těšit na nové, moderní prostředí,“ řekl krajský radní Jan Bureš.
Karlovarský kraj vyhlásil výběrové řízení na zhotovitele, do kterého se přihlásilo sedm účastníků. Jako nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka firmy Metrostav.
V Nemocnici Sokolov nechal kraj provést i kompletní rekonstrukci 3. nadzemního podlaží pavilonu B, která byla dokončena v únoru.
Díky ní vzniklo nové lůžkové oddělení ortopedie, včetně nových pokojů pro pacienty i moderního zázemí pro lékaře a sestry. Celou stavbu za 36 milionů korun financoval kraj.

Rodičky chtějí mít soukromí. Zaručí jim ho modernizovaná porodnice v nemocnici

Metrostav již posedmé obsadil vedoucí pozici na tuzemském stavebním trhu. Vedle působení v ČR se stále výrazněji prosazuje i v zahraničí. Váží si podílu každého spolupracovníka na celkovém úspěchu a kvalita odvedené práce je ve společnosti na předním místě.
Metrostav a.s. je dlouhodobě finančně silnou a stabilní univerzální stavební společností se schopností získávat a řídit velké a složité projekty na domácím trhu i v zahraničí. Mezi klíčové příležitosti patří dopravní stavby, mosty, tunely, projekty pro velké průmyslové firmy a veřejné investory. Současně společnost usiluje o dosažení významného tržního postavení v segmentu menších zakázek na regionální úrovni v jednotlivých krajích.
Firma je technicky vyspělou společností, která systematicky rozvíjí vlastní kapacity vnitropodnikových nosných technologií a usiluje o trvalé zlepšování schopností v oblasti stavební výroby. Společnost klade důraz na odborný rozvoj personálu, rozvíjení firemní kultury a budování dobrého jména společnosti.

Stavitel požádal o odpovědi obchodního ředitele Metrostavu Ing. Milana Veselského:
●●Co pro vás znamená slovo kvalita?
Je to vrcholová úroveň řízení stavební firmy, ale klíčový je i vedoucí projektu se svým týmem. Na počátku je kvalita projektové dokumentace, předvýrobní příprava realizace, kompetentní personál atd. Kvalita samozřejmě znamená i větší náklady, ale v konečném důsledku se pozitivně promítne do celkového vyznění díla.
●●Která další kritéria jsou pro vás klíčová?
Rozhodující je pro mě tým spolupracovníků, s nimiž na konkrétní zakázce či úkolu pracuji.
●● Jaký je rozdíl v přístupu ke kvalitě u soukromých a veřejnoprávních investorů?
Jako zhotovitel se vždy snažíme, abychom odevzdávali dílo v nejvyšší kvalitě, bez ohledu na statut objednavatele. Ale ze zkušeností můžeme potvrdit, že veřejný zadavatel řídí projekt striktně podle daného manuálu. Soukromý investor preferuje kvalitu, ale je schopen kvalitativní požadavky přehodnotit v průběhu výstavby, vše je ovšem podřízeno finančním limitům.
●●Zhodnoťte vliv nového zákona o zadávání veřejných zakázek na vaši práci.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek je především příležitostí pro zadavatele. Až si ho administrátoři osvojí, věřím, že dokážou vybrat a řídit kvalitního zhotovitele. Doufám, že časem poznají, že rozhodování jen podle nejnižší ceny není správnou cestou. Již dnes je vidět, že tento přístup vede ke snižování kvality předávaných děl, a promítá se do řady vážných problémů a vad, jež se zákonitě objeví ihned po skončení záruční lhůty.
●● Již jste realizovali nějaký projekt, který byl vytvořen v BIM?
Ano, zkušenosti s využitím BIM v přípravě a realizaci staveb máme. V současné době realizuje dva pilotní projekty v rámci developerských aktivit Skupiny Metrostav. Dále mnohé projekty, o které Metrostav soutěží, se již zejména soukromí  investoři pokoušejí takto zadávat.
Zkušenosti jsou však takové, že tyto modely doposud nesplňují všechny požadavky, které jsou na BIM kladené, a proto jejich využití při realizaci nepřináší ty efekty, které se všeobecně BIM přisuzují. Většinou jde pouze o 3D modely s velmi rozdílnou kvalitou a obsahem. Příčinou je, že v ČR není dopracována legislativní a technická standardizace, která by efekty, jež BIM nabízí, podpořila.

Zlepšování schopností je základem dynamiky a respektu

Třináctý ročník oborové konference stavbařů nevybočil svým ústředním tématem z řešení problematiky, která provází jeden z potenciálně nejdůležitějších oborů českého hospodářství již řadu let. Stavebnictví je opět na křižovatce. Podle úvodní panelové diskuze, kterou zahájil ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš, bude rok 2017 rokem bilančním, i když tentokrát s mírně pozitivní konotací.

„Oproti minulosti máme peníze, mimo jiné i proto, že je dobrý výběr daní. Bohužel nefunguje stát, který je částečně paralyzovaný. Chybí koncepce dalšího rozvoje, potřebujeme inventuru všech staveb, které bychom chtěli v příštích letech vybudovat. Hlavním problémem jsou právní předpisy a jejich přijímání. Jsou zapotřebí jiná pravidla pro schvalování zákonů – chybí definice státního zájmu, který by měl být důsledně prosazován. Stát se musí soustředit na plánování investic a čerpání evropských fondů. Chybí projekty a příprava staveb. Je nutné zlevňovat provoz ministerstev, řešit i jejich sloučení a potírat ekologický terorizmus,“ řekl Andrej Babiš, který rovněž vyjádřil přání, aby stát stavěl alespoň tak, jak to umí soukromé firmy, a vyslovil otázku, zdali by neměla Praha uvažovat o velké moderní veřejné stavbě, která by se stala pozitivním obrazem doby.
Nezávislou analýzu ekonomiky státu pak přednesl David Marek, hlavní ekonom firmy Deloitte, který popsal současnou realitu velmi konkrétně: „Jsme montovnou s nejnižším podílem přidané hodnoty v zemích Evropské unie. Populace stárne, máme nevýhodně nastavený daňový systém a sedmé nejvyšší zdanění práce v porovnání s ostatními státy unie. Překážkou podnikání je byrokracie. Režim typu Stop – Go při čerpání evropských fondů vytváří kolísání ekonomiky. Digitalizace státní správy se ve srovnání s jinými zeměmi zapomněla ve středověku.“ David Marek však přednesl i optimistická fakta vývoje ekonomiky ČR, která je v rámci regionu nejvyspělejší – máme rekordní procento nezaměstnanosti, nejvyšší rating a platební bilanci, která je bezpečně v plusu, a státní dluh klesá.
Následující velká panelová diskuze se zaměřila na pět základních témat: stavebnictví a vývoj HDP, právní předpisy, veřejné stavební investice, dopravní infrastrukturu a bytovou výstavbu. Vyjímáme podnětné body k zamyšlení z jednotlivých vystoupení.
Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu, uvedl: „Meziroční index stavební produkce klesl o 7,6 %, přestože HDP rostl. Důvodem je fázové posunutí čerpání z fondů EU.“ V České republice je podle náměstka Koliby zapotřebí oddělit soukromé právo od veřejného, reorganizovat ministerstva a změnit kompetenční zákon. Kraje podle něj postrádají politiku územního rozvoje, chybí automatizace povolovacího řízení, u veřejných investic pak státní expertiza.
Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, informovala mimo jiné o komplikovaném průběhu projednávání novely stavebního zákona a pokusila se rovněž vysvětlit, proč se v současnosti příliš nestaví. Kraje nečerpají peníze, protože nemají projekty. MMR předložilo novelu zákona o vyvlastňování, ale nebyla politická vůle ji přijmout. Je třeba změnit kompetenční zákon a v oblasti investiční politiky více využívat partnerství se soukromými investory, projekty PPP. „V ČR je 720 stavebních úřadů. Budoucí stavba se posuzuje z řady hledisek a dochází k dublování aktivit, celý proces schvalování je třeba proto zjednodušit,“ konstatovala ministryně.
Poslanec Parlamentu ČR Petr Bendl se domnívá, že nový kompetenční zákon všechno nevyřeší. Sloučení ministerstev považuje za nutné.
To, že by se měly více využívat projekty PPP, zdůraznil také Petr Zahradník, poradce České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu. „Evrop ský fond pro strategické investice poskytuje pro tento typ investic záruky a investice takto jištěné se stávají pro soukromý kapitál atraktivnější. Bude otevřena diskuze o využívání evropských fondů po roce 2020, dotační princip nemusí v ČR totiž fungovat donekonečna. Bohatnou regiony, musíme prosadit jiný model financování,“ uvedl.
Jiří Dolejš, poslanec Parlamentu ČR, upozornil na to, že projekty PPP budou muset být v závěru zaplaceny všemi daňovými poplatníky. Zmínil rovněž nedostatečnou bytovou výstavbu.
Dan Ťok, ministr dopravy, v diskuzi přislíbil, že do poloviny roku 2017 přinese věcný návrh zákona o liniových stavbách. Do konce roku bude zahájeno všech devět prioritních staveb, které získaly výjimku v přístupu ke směrnici EIA. Richard Brabec, ministr životního prostředí, konstatoval: „Máme historickou možnost, aby vzniklo ministerstvo hospodářství, a to sloučením ministerstev, která mají dosud kompetenci tuto problematiku řešit. V sousedním Rakousku je rovněž spojeno Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem zemědělství. Souhlas v rámci koalice by měl být vyjednán v programovém prohlášení budoucí vlády. EIA v současnosti nebrzdí stavební projekty, celá procedura posouzení by měla trvat čtyři a půl měsíce, což je standard v rámci EU. Operační projekty v oblasti životního prostředí jsou úspěšné.“ To, že řízení investiční výstavby v ČR je i nadále nekoncepční a politické reprezentace se o ni dlouhodobě nezajímají, připomněl Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Poukázal rovněž na kvalitu bydlení v ČR, která se pohybuje v rámci států EU ve spodní třetině, a na neuspokojenou poptávku po nových bytech.
K tématu bytové výstavby ministryně Šlechtová uvedla, že ČR je zastavěná dostatečně, má totiž 300 000 volných bytů. Domnívá se, že je třeba je využít na sociální bydlení a nestavět nové byty. Informovala, že zákon o sociálním bydlení se připravuje složitě, má velké dopady na stát a bude cílen jen na nejslabší sociální skupiny. Místopředseda vlády Babiš vyjádřil názor, že problém sociálního bydlení si má vyřešit každé město samo. Podle návrhu zákona by mělo mít nárok získat byty okolo 600 000 obyvatel. Otázkou zůstává, kdo by měl náklady uhradit. Na poptávku po sociálním bydlení poukázal i Petr Zahradník. V ČR převažuje podle něj preference soukromého vlastnictví bydlení. Na rozdíl například od Německa nebo Rakouska jsme podcenili model komunálního bydlení a municipalit jako investorů pro ty, kteří se z různých důvodů nechtějí nebo nemohou stát vlastníky soukromého bydlení.
V závěru diskuze účastnící rekapitulovali své priority. Ministryně Šlechtová považuje za úkol do budoucnosti především schválení novely stavebního zákona Parlamentem ČR. Místopředseda vlády Babiš se domnívá, že se stavebnictví musí zorganizovat a zkoncentrovat na jedno ministerstvo, zároveň je podle něj zapotřebí vytvářet odborné návrhy zákonů na klíč a pak je prosazovat. Vyzval odborníky, aby kandidovali do Poslanecké sněmovny PČR. Václav Matyáš věří, že roztříštěná pravomoc rozhodování odezní a s přispěním nové politické garnitury se posune stavebnictví pod jednu střechu. Druhá část konference se tematicky zaměřila na Stavebnictví 4.0. Miroslav Linhart, Director of Real Estate Advisory, Deloitte, zdůraznil, že mezi zásadní faktory, ovlivňující vývoj oboru, patří právní předpisy a poptávka veřejné sféry, technologie, efektivita a inovace. Poptávka veřejné sféry a podíl investic v ekonomice HDP podle něj klesají. Ve srovnání výkonnosti stavebnictví v rámci EU lze ČR jako jednu z mála zemí zařadit mezi podprůměrnou – délka povolovacího procesu je v tuzemsku totiž 250 dnů. Mezi klíčové bariéry rozvoje stavebnictví patří podle Linharta neexistující jednotný systém řízení a koncepce veřejných investic, nepředvídatelnost veřejné poptávky, nepřiměřeně dlouhý legislativní proces a zdlouhavé povolování zakázek, rezistence vůči změnám vnitřního prostředí firem a relativně nízký zájem mladých lidí vstoupit do oboru.
Hledání nových cest expanzí do zahraničí popsal Milan Veselský, obchodní ředitel firmy Metrostav a.s. Firma momentálně působí ve třinácti zemích, například na Islandu, v Norsku, Finsku, Švédsku (firma Subterra), v Polsku, na Slovensku, v Německu (firma Subterra), Turecku nebo v Bělorusku. Ve Skandinávii se používají národní smluvní vzory, které by bylo vhodné převzít i pro ČR, stejně jako principy tlaku na férovou cenu a důslednou kontrolu kvalifikace a reference firem. 
Digitální transformaci ve stavebnictví na příkladu vlastní firmy představil Petr Michálek, ředitel divize Čechy, Skanska a.s. Vize Stavebnictví 4.0 spočívá v plně automatizovaném a autonomním „smart“ průmyslu. Každý element má v sobě informační jednotku, která analyzuje jeho stav i potřeby a komunikuje s potřebnými institucemi i organizacemi. Cesta, jak nastartovat digitalizaci ve stavebnictví, vede prostřednictvím důsledného používání BIM (Building Information Modeling). Pověst stavebnictví je třeba pozvednout, Stavebnictví 4.0 je příležitostí pro jeho zatraktivnění. Právě digitalizace jako příležitost pro český stavební byznys byla předmětem přednášky Homero Reséndeze, který působí jako Process Center of Excellence Director, CEMEX, a který vysvětlil, jak digitální technologie vytvářejí nové zkušenosti, mění operační modely, tvoří nové ekosystémy a obchodní modely. Významným krokem v digitalizaci v ČR bylo založení pražské společnosti Digital Hub New Process and Practice, která může českému stavebnictví prostřednictvím exportu vysoce kvalifikovaných služeb pomoci při uplatnění na mezinárodním trhu. Stav a perspektivy BIM zhodnotil Petr Vaněk, předseda Odborné rady pro BIM. Dopadem zavádění metody BIM na české stavebnictví se zabývá rovněž česká vláda, a to prostřednictvím koordinační skupiny Společnost 4.0. Garantem zavádění BIM v ČR je pracovní skupina Ministerstva průmyslu a obchodu. Vaněk zdůraznil, že klíčový a také nejobtížnější problém je změnit myšlení lidí. Lze konstatovat, že o totéž se snažili i organizátoři konference, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a agentura Blue Events. 

Fórum českého stavebnictví 2017

Železniční uzel v Plzni dostává novou tvář už pět a půl roku. Stejnou dobu budou práce pokračovat

PLZEŇ Ještě pět let budou mít turisté při cestě vlakem přes Plzeň pocit, že projíždějí velkým staveništěm. Rekonstrukce zdejšího hlavního vlakového nádraží a kilometrů tratí před ním začala již v roce 2011. Konec kompletní přestavby je plánovaný na rok 2022, jako poslední by měla přijít na řadu soustava výhybek a kolejí u Jateční třídy.
	Náklady na celkovou rekonstrukci železničního uzlu Plzeň jsou odhadnuté na 6,3 miliardy korun. V současné době je to nejkomplexnější železniční přestavba v republice. Protože se v Plzni potkává šest významných tratí včetně tranzitního koridoru z Německa na Slovensko, je rekonstrukce jednou z prioritních dopravních staveb v rámci Česka.
	„Harmonogram je sestavený tak, aby každá stavba tvořila samostatný celek, který se ale může provádět současně s dalšími, nebo na ně navazovat. Nyní je přestavba uzlu ve své polovině,“ uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.
	Náměstek pro modernizaci Mojmír Nejezchleb ze SŽDC řekl, že modernizaci připravovali mnoho let. „Uzel Plzeň navazuje na stavbu Plzeň – Rokycany, kde probíhá ražba nejdelšího železničního tunelu v republice. Koridor směrem na Cheb je hotový. Připravujeme ještě optimalizaci trati Plzeň – Domažlice – Německo, v minulém týdnu byla schválená studie proveditelnosti modernizace trati Plzeň – České Budějovice,“ řekl Mojmír Nejezchleb.
	V roce 2011 odstartovaly práce na modernizaci prvního plzeňského úseku. Ten začínal u řeky Radbuzy a pokračoval směrem na Cheb. Pak se stavbaři přesunuli na takzvané pražské zhlaví, zcela nově je tak udělaná severovýchodní oblast nádraží včetně nástupišť od hlavní nádražní budovy až k mostu přes řeku Úslavu.
	„Loni v prosinci začala druhá stavba, jejíž součástí jsou i nové železniční mosty nad Mikulášskou třídou. Zcela dokončena bude v roce 2019,“ uvedl Nejezchleb.
	Právě včera dopoledne snesl velký jeřáb poslední ze šesti dílů stoletého mostu, po kterém vlaky od Klatov, Domažlic i Chebu vjížděly k nástupištím hlavního nádraží. Dělníci od pátku, kdy jeřáb sundal první díl, ocelovou konstrukci rozřezávají na malé kusy. Stavbaři v současné době připravují nové koleje, které napojí nyní zaslepenou trať od Klatov na jižní most přes Mikulášskou ulici. Ten čeká demolice v roce 2018.
V příštím týdnu se přes staveniště před nádražím rozjedou tramvaje po provizorní jednokolejce. „Připravíme ochranný rám nad tramvajovou tratí v místě budoucího mostu, natáhneme troleje a čeká nás odbourávání opěr starého mostu,“ popsal práce na nejbližší dny ředitel druhé stavby plzeňského železničního uzlu Jan Zemánek z Metrostavu.
	Do konce roku stavbaři vybudují nový železobetonový most, který bude o 15 metrů delší než původní. Frekventovaná silnice pod ním tak bude moci mít více jízdních pruhů i samostatné tramvajové kolejiště, nově se tam vejde i cyklostezka. Na přelomu srpna a září 2018 musí být Mikulášská třída pod novými mosty průjezdná pro veškerou dopravu. V roce 2020 má začít kompletní rekonstrukce hlavní nádražní budovy. video na plzen.idnes.cz

Fakta Časový harmonogram jednotlivých staveb 2014–2017 Uzel Plzeň, 1. stavba, přestavba pražského zhlaví 2016–2019 Uzel Plzeň, 2. stavba, přestavba nádraží včetně mostů Mikulášská 2017–2020 Uzel Plzeň, 3. stavba, přesmyk domažlické trati 2020–2022 Uzel Plzeň, 4. stavba přestavba žateckého zhlaví 2018–2020 Uzel Plzeň, 5. stavba, Lobzy – Koterov nádraží Uzel Plzeň, 2. stavba – základní technické údaje * Traťová rychlost pro průjezd ve směru III. bude 80 km/h. * Délka nově vložených kolejí bude 5,5 kilometru. * Vznikne 31 zcela nových výhybek * 35 výhybek je nově zabezpečených * 24 výhybek je nově vybaveno elektroohřevem * Nové trakční vedení dosáhne délky 17,4 kilometru * Nové nástupištní hrany o délce 1,1 kilometru

Most je definitivně pryč, za týden se vrátí před nádraží tramvaje

V místech severního viaduktu u hlavního plzeňského nádraží už zeje jen díra. V úterý snesl obří jeřáb poslední osmdesátitunovou část sto devět let staré ocelové konstrukce.
	„Už v pondělí 24. dubna zde bude na jedné koleji obnovena tramvajová doprava,“ sdělil Jan Zemánek, ředitel stavby společnosti Metrostav, která spolu s firmou OHL ŽS modernizaci železničního uzlu provádí. Další větší výluky nejsou tento rok v plánu. „Nový most se bude stavět za tramvajového provozu. Už nebude kovový, ale betonový,“ řekl Právu Zemánek.
	Zmizí i stávající opěrné pilíře. „Nahradí je nové, ale původní kamenný obklad bude částečně navrácen zpátky jako připomínka původního mostu. Ze stejných důvodu opět nainstalujeme i čtyři ozdobné historické pilíře – budou znovu umístěné pod středem mostu, ale už nebudou mít nosnou funkci,“ vysvětlil Zemánek.

Příští rok jih

Severní most bude hotový do konce letošního roku, pak dojde na jižní viadukt – i ten bude z železobetonu a začne sloužit v srpnu 2018. Teprve pak se před nádraží vrátí dnes vyloučená automobilová doprava.
	„Stavba by se dala zvládnout rychleji, kdyby bylo možné snést oba mosty najednou. Ale to bychom zcela zablokovali železniční dopravu na Cheb a Domažlice,“ podotkl Zemánek. Severní most využívaly především vlaky směřující na Klatovy – pro ně v tomto úseku platí výluka po většinu tohoto roku.
	Právě probíhající etapa přestavby nádraží, která skončí v roce 2019, bude stát zhruba 950 miliónů korun a výměna zmíněného páru mostů je nejzásadnější akcí. Dojde však i na 5,5 kilometru kolejí, novou podobu získá více než kilometr nástupišť, vznikne další podchod směrem k budoucímu přestupnímu terminálu v Šumavské ulici.
	Předpolí nádraží vypadá jako po bombardování, za války sem ale padaly bomby doopravdy. „Máme proto nařízený pyrotechnický průzkum. Naštěstí se zatím podařilo objevit jen dva malé bunkry, které jsme po dohodě s městem vybourali a odstranili,“ doplnil Zemánek.

Modernizace je zhruba v poločase

V západočeské metropoli probíhají modernizace železničních tratí už od roku 2011, harmonogram je rozplánovaný až do roku 2022, kdy práce završí výstavba nového seřaďovacího nádraží. „Teď jsme zhruba v polovině,“ připomněl Mojmír Nejezchleb, náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty. „V nejbližších dnech bude vypsán tendr na úpravy domažlické trati,“ sdělil Nejezchleb.
	V rámci této stavby mimo jiné zmizí přejezd v Domažlické ulici, nahradí jej nové přemostění. V letech 2018 až 2020 dojde i na trať ve směru na České Budějovice, což přinese zrušení stanice v Koterově a otevření nové zastávky na Slovanech u mostu do Lobez.
	Celkem přestavba plzeňského železničního uzlu spolyká kolem šesti miliard, významnou část nákladů pokrývají unijní dotace. „Ve srovnání se stavem před počátkem modernizace jde o obrovský posun vpřed,“ dodal Nejezchleb. V roce 2020 by měla začít i revitalizace vlastní památkově chráněné budovy nádraží, která bude stát kolem půl miliardy korun.

Po mostu u plzeňského nádraží je veta, nový bude betonový

Přemýšlíte o novém sídle firmy? V metropoli se kanceláře nejvíce staví v Praze 5, na Pankráci i v centru. Objem realitních investic v Česku může letos překročit 81 miliard korun. V hlavním městě se podle realitních expertů stále více frem stěhuje či expanduje. Chtějí být v dosahu svých zaměstnanců a klientů.

Aktuální vývoj na pražském trhu kancelářských nemovitostí je v řadě ohledů podobný vrcholu trhu v uplynulé dekádě (v roce 2007). „Tehdejší, stejně jako dnešní hospodářský růst umožňuje firmám expandovat, i když z důvodů opatrnějšího přístupu trvá rozhodovací proces déle. Řada z nich se teď poohlíží po nových kancelářích, což dokazuje i rostoucí podíl pronájmů nových prostor na úkor renegociací, jejichž podíl v roce 2016 výrazně poklesl,“ říká Petr Kareš z JLL, která nabízí komerční nemovitosti a správu investic společnostem a investorům v Česku. „Firmy se snaží změnit kancelářskou budovu po deseti až dvanácti letech a zefektivnit a zatraktivnit pracovní prostředí v souladu s moderními trendy,“ doplňuje Kareš. V současné době poptávají prostory větší než pět tisíc metrů čtverečních například Deloitte, Honeywell či Prima TV.
	Aktuálně je v Praze ve výstavbě 330 000 m2 nových administrativních prostor, z nichž by mělo být 171 000 m2 dokončeno letos. Nejrozsáhlejší výstavba probíhá v Praze 5 (podíl 16,2 % na celkovém trhu) a tvoří podle JLL druhou největší lokalitu v hlavním městě.
	Intenzivně jsou v Praze 5 zhodnocovány pozemky kolem stanice metra Radlická, ať už se jedná o druhou budovu sídla bankovního domu ČSOB či další budovy projektu Waltrovka.
	Zajímavou lokalitou je i Smíchovské nádraží, kde se směrem k Vltavě staví budova Five s předpronájmem většiny prostor farmaceutické společnosti MSD.
	Čtvrtá pražská městská část tvoří největší trh s moderními administrativními prostory v rámci hlavního města, její podíl je téměř 27 %.
Připravuje se pět projektů, které budou dokončeny v následujících dvou letech. K nejrozsáhlejším bude patřit Main Point Pankrác (24 000 m2), rekonstrukce dvou budov BB Centra či Trimaran / / City Deco. Zajímavou alternativu velkým projektům nabídne komorní Pankrác Prime (7000 m2) při stanici metra Pražského povstání.
	Třetí největší kancelářskou lokalitou s 15,8% podílem představuje Praha 1. Nabídne v nejbližších dvou letech 27 300 m2 nových kanceláří.
Projekty jsou s ohledem na historické centrum menšího rozsahu. Jedná se o novostavbu Palác Národní a čtyři rekonstruované objekty (Šporkovský palác a budovy Albatros, Mango a Omnipol). Šporkovský palác má již předpronájmy na 80 % plochy.

NOVÉ ATRAKTIVNÍ LOKALITY Na pražské Palmovce vzniká centrum, které by se mělo přiblížit významu pražského Andělu. U Libeňského mostu roste administrativní projekt Palmovka Open Park. Developerská společnost Metrostav Development, a.s. pokračuje ve výstavbě železobetonové konstrukce nového administrativního projektu. Kompletní hrubá stavba POP 4 bude dokončena na podzim 2017, celý projekt pak v druhé polovině roku 2018. Okolí stanice metra Palmovka by se mělo v budoucnu stát protipólem rušné oblasti kolem stanice Anděl.
	„Palmovka Open Park je projekt, který má velký potenciál stát se žádaným kancelářským areálem s ideální dopravní dostupností. Nachází se v bezprostřední blízkosti stanice metra Palmovka a navazuje na administrativní centra vyrůstající v okolí Pobřežní ulice v Karlíně a nedaleko stanice Invalidovna,“ říká Ondřej Buršík, obchodní ředitel společnosti Metrostav Development.
	Vznikne zde 25 500 m2 pronajímatelných ploch poskytujících nájemcům prostory s možností kombinovat otevřený prostor s klasicky uzavřenými kancelářskými jednotkami.
Autorem architektonického návrhu je ateliér Aulík Fišer architekti, generálním dodavatelem Metrostav.
	Zatímco dosud tato firma většinu kanceláří stavěla pro sebe, tentokrát prostory nabídne k pronájmu. Dohromady na místě postaví tři budovy. Ve dvou případech půjde o novostavby, třetí vznikne kompletní rekonstrukcí staré průmyslové haly, která je památkově chráněna.
Metrostav Development mimo jiné projevil zájem právě o projekt Nové Palmovky, kterou skupina budovala pro radnici Prahy 8.
	Jelikož se městská část soudí s pražským magistrátem, komu budova patří, není možné ji prodat. Dosud se předpokládalo, že půjde o nové sídlo Prahy 8 či základnu pražské záchranné služby.
	Problém byl v tom, že pozemky pod stavbou patřily Praze, a nikoliv městské části. O tom, komu budova patří, by měl letos rozhodnout soud.
	Celkové náklady na stavbu mají dosáhnout 1,2 miliardy.

***

TRH S KANCELÁŘEMI ROSTE Objem realitních investic v Česku může letos překročit hranici tří miliard eur (81 miliard korun). Vyplývá to ze studie Real Estate Market Outlook 2017 společnosti CBRE, která předpovídá situaci na realitním trhu pro investiční, kancelářský, industriální a maloobchodní sektor v Česku.
	V současné době CBRE monitoruje na trhu více než 50 probíhajících transakcí, které by mohly být uzavřené do konce tohoto roku. Dále předpokládá, že více než 50 procent z celkového objemu investic v roce 2017 se uskuteční také v regionech. Tahounem poptávky na pražském kancelářském trhu bude i nadále stěhování a expanze firem.

Největší fremní stěhování v loňském roce
Firma                    odkud                            kam                 nově pronajatá plocha
SAP               3 budovy v Praze               Metronom, Praha 5                      25 000 m2
Oracle                  The Park                  Aviatica, Praha 5                     10 400 m2
Computer Sciences 2 budovy v Praze               Enterprise, Praha 4                     9 400 m2

Firmy se častěji stěhují. Hledají atraktivní kanceláře

České stavebnictví v roce 2017 zaznamená růst o 2,7 procenta. I přes loňský nárůst objemu nově uzavřených zakázek o 27,0 %, došlo k poklesu celkové hodnoty o 1,9 % na 183,8 mld. Kč. Hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla o 11,5 %. Nárůst počtu zahájených bytů byl o 3,2 %. Počet dokončených bytů vzrostl o 8,9 %. Stavební společnosti letos očekávají zadání zakázek v hodnotě 117,3 mld. Kč.

Tomáš Rosák, předseda představenstva, Saint-Gobain Construction Products CZ, a.s.: Největšími riziky pro celé stavebnictví v ČR jsou neujasněné nebo nezvládnuté dotační programy, které deformují přirozený trh a vytvářejí vlny očekávání a rychlé spotřeby, disproporce mezi závazky státu ohledně modernizace státních budov a realitou, extrémně pomalé schvalování nové výstavby, nedostatek vyčleněných stavebních parcel. Žijeme v podivném prostředí, kdy na jedné straně jsou developeři a stavební frmy, které chtějí a mohou stavět, na druhé straně jsou tisíce investorů, kteří by rádi koupili, ale prostor mezi nimi je zatarasen byrokraty.

Aleš Kocourek, jednatel společnosti, KASTEN, spol. s r.o.: České stavebnictví dnes zažívá těžké časy především kvůli propadu vládních investic a nepřipravenosti staveb v důsledku extrémně komplikovaných schvalovacích procesů.

Radim Martinek, finanční ředitel, VCES, a.s.: Ačkoliv tomu klimatické podmínky ze začátku roku příliš nenasvědčují, v tomto roce očekáváme ve stavebnictví mírné oživení. Ke klíčovým faktorům bude patřit oživení veřejných zakázek - zejména infrastrukturních projektů a také opětovné nastartování čerpání fondů v rámci rozvojových programů EU.

Tomáš Hajič, předseda představenstva, Dálniční stavby Praha, a.s.: V rámci dopravního stavitelství bude klíčové soutěžení o velké projekty z 1. balíku staveb „s výjimkou EIA“. Toto bude určující nejenom pro rok 2017, ale další 2-3 roky. Pro výkon v roce 2017 bude zásadní, kolik oprav a malých staveb bude vypsáno, protože převis zakázek z roku 2016 je téměř 0.

Aleš Krtička, jednatel/architekt, ATELIER TSUNAMI, s.r.o.: Objem projektových prací bude mírně narůstat v privátní sféře. Souvisí to s dobrou kondicí našeho průmyslu, pozorujeme narůst investic do rozvoje stávajících výrobních závodů a nových na zelené louce. Objevují se i nová využití brownfieldu. Druhým faktorem je narůst projektů v oblasti bytové výstavby od menších bytových celků až po skupiny rodinných domů. Tomu napomáhají nízké úrokové sazby hypoték a zároveň signály dávající tušit blížící se zvyšování úroků. Spíše stagnaci vidíme u veřejných zakázek - města a obce žijí v očekávání vypsání nových výzev k čerpání prostředků z EU a vyčkávají.

Milan Veselský, obchodní ředitel, Metrostav, a.s.: Potěšilo nás, že se součástí této analýzy stal i segment veřejných investorů. Pro velké stavební firmy totiž představuje důležitou část výrobního programu. Pozitivní je též přihlášení se zástupců státních orgánů k podpoře investiční výstavby. Přínosem by měl být i nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který už nepreferuje jen nabídnutou cenu, ale umožňuje zadavatelům soutěžit tzv. „na kvalitu“. Dosavadní důraz na nejnižší cenu se zanedlouho zákonitě promítne mj. v bezpečnosti práce či kvalitě předávaných staveb. Těší nás též informace o připravených finančních prostředcích pro stavebnictví. Nyní jen čekáme, až si odpovědní administrátoři osvojí nová pravidla soutěžení a možnosti nového dotačního období EU.
	Reálný vývoj výběrových řízení na stavební práce v lednu však nepotvrzuje optimistická očekávání. Obavy před novým zákonem o zadávání veřejných zakázek dohnaly investory k překotnému vyhlašování soutěží v loňském třetím čtvrtletí, od té doby si seznamování úředníků s inovovanými pravidly vybírá daň v naprostém propadu nových výběrových řízení. Za letošní leden bylo oznámeno pouhých 110 zakázek za 3,4 mld. korun, oproti 204 zakázkám za 6,5 mld. v loňském prvním měsíci. Množství skutečně zadaných zakázek ani zdaleka neodpovídá množství loni vyhlášených výběrových řízení.

Miroslav Lukšík, ředitel, Pozemní stavitelství Zlín, a.s.: Úkolem vrcholového manažera je, mimo jiné, také vnášet optimismus mezi své kolegy, spolupracovníky. Navíc bych si opravdu a upřímně přál, aby se neutěšený vývoj českého stavebnictví již alespoň na pár roků otočil a tento, letitou krizí postižený obor, se nadechl, nabral nové síly a měl čas, možnost a prostředky se technicky, technologicky i personálně posunout, případně zabezpečit alespoň svou prostou obnovu. Obávám se však, že v nejbližším období nebude situace natolik příznivá, jak bychom si přáli.

Miroslav Kohout, country manager, Graitec s.r.o.: Pro vývoj stavebnictví bude klíčový nejen objem zakázek, ale především růst efektivity uvnitř stavebních frem, tj. jak rychle se frmám podaří přijmout např. BIM a další nástroje digitálního stavebnictví, které jim ušetří řadu nákladů a rovněž starostí. Dobrou zprávou je, že část frem s tímto posunem již započala a další začínají pomalu následovat, což se samozřejmě projeví i ve zlepšení výkonu celého sektoru.

Pavel Schlitter, obchodní ředitel, SITEL, spol. s r.o.: Naše očekávání je, že dojde k meziročnímu růstu, a to nejen pouze symbolickému. Vše tomu nasvědčuje jak z pohledu plánované železniční a silniční výstavby, snadno dostupných investičních prostředků, tak rozjezdu dotačních programů atd. Navíc základna pro porovnání je kvůli špatnému roku 2016 nízká. Klíčovými faktory bude agresivita stavebních frem, správný výklad a uplatňování zákona o zadávání veřejných zakázek a flozofe předvolebního boje.
	Jednoznačným problémem je krátký horizont v plánování veřejných investic. Chybí vize a dlouhodobější predikce, aby nedocházelo k nesystematickým výkyvům objemu stavební výstavby. Dále pak ke zjednodušení právního prostředí pro rychlejší veřejnoprávní projednání a omezení byrokratických překážek. Je potřeba vést širokou diskusi napříč politickými stranami a sjednotit se na dlouhodobých, srozumitelně komunikovaných investičních záměrech.

Michal Jurka, statutární ředitel, Skanska Česká republika a Slovensko, Skanska, a.s.: Stavební trh stále klesá, navzdory příznivému vývoji celé ekonomiky. Je to dáno výpadky v přípravě veřejných investic. Chybí vize a dlouhodobé plány. Další výhled závisí na schopnosti veřejných investorů připravovat k realizaci nové projekty a čerpat evropské fondy. Nepředpokládáme, že se situace dramaticky zlepší a v tomto roce očekáváme ve stavebnictví nejvýše mírný růst. Je strategickým zájmem naší země využít na maximum prostředky z fondů EU, a toho lze docílit jen tak, že zakázky budou zadávány průběžně a nedojde pak k jejich kumulaci nad kapacitní možnosti všech frem působících na českém trhu.

Tomáš Koranda, člen představenstva, HOCHTIEF CZ: Očekáváme lehce negativní vývoj, a to zejména kvůli klesajícím cenovým hladinám nabídek. Pokud by alespoň mírně vzrostl objem stavební produkce, máme šanci dostat se na nulu.

Tomáš Vajzer, fnanční ředitel, Husqvarna Česko, s.r.o.: Pozitivní makroekonomická prognóza na rok 2017 a optimismus představitelů průmyslového sektoru nabíjí i nás optimismem a očekáváme proto dynamický nárůst tržeb naší stavební divize.

Karel Branda, ředitel, Trigema Building, a.s.: Stavebnictví dlouhodobě zaznamenává pokles, na což má vliv jak ochota a možnosti státu zadávat v této oblasti veřejné zakázky, tak kvalita současné legislativy, která povolování nových stavebních projektů upravuje. Podaří-li se navrátit důvěru v celý stavební obor, pomůže to pak samozřejmě i jeho dalšímu rozvoji.

Jiří Bartoň, jednatel společnosti, REBUT, s.r.o.: Za brzdu přípravy velkých strategických projektů v ČR, vázaných na veřejné fnancování, vnímám především jejich politickou zprofanovanost a stranickou příslušnost vázanou na zájmové skupiny. Názor odborníků je pak flexibilní a skutečné potřeby veřejnosti pouhým novinářským klišé.

Jaroslav Kupr, ředitel ateliéru Praha, architektonicko-stavební divize, INTAR, a.s.: Nedostatečná a nekoncepční je příprava. Většina zakázek je nedostatečně připravená. Je nutné kvalitně a odborně řešit investiční záměry, tj. zpracovávat koncepce technického řešení, efektivity provozu a kalkulace „reálných“ fnančních prostředků.

Jiří Bartoň, jednatel společnosti, REBUT, s.r.o.: Spěcháme, abychom čekali, a čekáme, abychom spěchali. To není z mé hlavy, ale myslím, že je to velice trefné. Suma těchto časů je dle mého mínění zbytečně dlouhá. Moderní informační technologie nám život urychlují a právní podstata demokratického světa zase zpomaluje.

Pavel Matys, jednatel, ID Projekt, s.r.o.: Ve srovnání se západní Evropou je doba přípravy staveb trestuhodně nepřiměřená a neúměrná. Bohužel se z této nepříznivé situace nedokážeme dlouhodobě vymanit. Minimálně za uplynulá dvě desetiletí vešlo v účinnost příliš mnoho špatných zákonů, vyhlášek, norem a navazujících předpisů. Tyto předpisy v kombinaci s horlivostí některých úředníků plíživě rozkládají dříve zavedené a fungující procesy přípravy staveb. Ve smyslu rozhodování a zodpovědnosti se úplně vytratila podstata a příprava se dostala do stavu negace. V tomto směru nevidím žádnou naději na urychlení doby přípravy staveb. Naopak se obávám dalšího odlivu z řad projektantů zatím odolávajícím různým legislativním zvrhlostem.

Radek Strouhal, generální ředitel, TATRA TRUCKS, a.s.: Rostoucí segment stavebnictví se projevil na poptávce po těžkých nákladních vozidlech, což má pozitivní vliv na objem výroby naší společnosti. Například produkce typové řady Tatra Phoenix EURO 6, která představuje vlajkovou loď civilní výroby společnosti Tatra Trucks, meziročně stoupla o 65 procent a stále roste. Vzhledem k situaci na trhu plánujeme letos vyrobit a prodat až šest stovek vozidel Tatra Phoenix.

Antonín Daňa, člen představenstva, PORR, a.s.: Naše frma má na rok 2017 dostatek stavebních kapacit i pracovníků. Bohužel je velký problém zajistit zakázky za cenu umožňující alespoň pokrytí režijních nákladů.

Radoslav Dvořák, ředitel společnosti, INOS Zličín, a.s.: Lhůty jsou naprosto zoufalé. I proces, který nemá zádrhele, může běžet od územního rozhodnutí k pravomocnému stavebnímu rozhodnutí 3-4 roky. A co teprve, když zádrhele jsou. Je doba deseti let normální?

Ondřej Smrček, Business Development Senior Manager, CEMEX Czech Republic, s.r.o.: Společnost CEMEX v poslední době masivně investuje do rozvoje digitálních řešení pro svou činnost a pevně věříme, že v následujících letech stavebnictví zažije změny srovnatelné s digitalizací dalších průmyslových odvětví. Hlavní efekt, který očekáváme od realizace změn, je zvýšení efektivity všech procesů od výroby až po dodání hotových produktů a otevření většího prostoru pro zdokonalení péče o jednotlivé zákazníky.

Zakázky, termíny a kvalita Z POHLEDU MANAŽERŮ

* A. Co považujete za svůj největší manažerský úspěch v roce 2016?

* B. Jakým způsobem se snažíte zvýšit konkurenceschopnost vaší společnosti/ organizace?
* C. Kdo je vaším manažerským vzorem a proč? Koho vnímáte jako nejvýznamnější osobnost současného českého byznysu?


Ing. Josef Neuwirth
ŘEDITEL DIVIZE 4 METROSTAV

	A. Cením si řady věcí, ale nejvíce si vážím toho, že rozvíjíme naše působení na zahraničních trzích. Dokázali jsme připravit, získat a úspěšně zahájit velkou zakázku v Polsku, konkrétně stavbu silnice Gdaňsk/A1 – Elblag/S2. Také jsme vytvořili vítěznou nabídku v soutěži na opravu dálničního mostu v Německu, budeme letos moci proniknout i na tento trh.
	B. Můj recept je jednoduchý – především dobře vybírat a vychovávat lidi. Dávat jim příležitost podle schopností, bez ohledu na věk. Nic lepšího než dobrou týmovou práci jsme zatím nevymysleli.
	C. Je mezi námi spousta šikovných manažerů a podnikatelů. Já osobně si nejvíce vážím lidí, kteří začínali od nuly, dokázali z ničeho něco vybudovat, zkrátka takoví ti selfmademani. Ti mají můj respekt a obdiv.


MANAŽER ROKU 2016

Developerská společnost Metrostav Development, a. s., zdárně pokračuje ve výstavbě železobetonové konstrukce nového administrativního projektu Palmovka Open Park. Kompletní hrubá stavba POP 4 bude dokončena na podzim 2017, celý projekt pak v druhé polovině roku 2018. Metrostav Development tak pokračuje v projektu Palmovka Park, jehož cílem je rozvoj lukrativního okolí stanice metra Palmovka. To by se mělo v budoucnu stát protipólem rušné oblasti kolem stanice Anděl. Okolí Palmovky profituje ze strategicky výhodné polohy, díky které se stává klíčovou lokalitou a novým centrem výstavby v Praze.
Projekt Palmovka Open Park spojuje současnou architekturu s revitalizovanou halou bývalé firmy Horák a Hlava. Nabízí tak nevšední spojení dvou nových administrativních budov s kulturní památkou. Vznikne zde 25 500 m2 pronajímatelných ploch poskytujících nájemcům flexibilní a efektivně využitelné prostory s možností kombinovat otevřený prostor s klasicky uzavřenými kancelářskými jednotkami. Projekt aspiruje na certifikaci BREEAM EXCELLENT, v rámci které musí budovy splňovat přísná kritéria s důrazem na trvalou udržitelnost, úspornost a šetrnost k životnímu prostředí. Autorem architektonického návrhu je ateliér Aulík Fišer architekti, generálním dodavatelem Metrostav, a. s.

Palmovka Open Park
Místo:     Praha-Palmovka
Architekt: Aulík Fišer architekti
Developer: Metrostav Development, a. s.
Generální dodavatel: Metrostav, a. s.
Dokončení výstavby:  2018

Nové centrum výstavby

PLZEŇ Neobvyklé a svým způsobem efektní představení se odehrává před Hlavním nádražím v Plzni. V rámci několik let trvající rekonstrukce železničního uzlu v podstatě zmizel most, po kterém 106 let jezdily vlaky. Nový má být hotový do konce roku. V příštím roce pak přijde na řadu menší – jižní most.
	Přestavba nádraží a tratí kolem něj se tak viditelně promítá do změny tváře města. Už v pátek se do kovové konstrukce severního mostu blíž centru Plzně zakously obří hydraulické nůžky i plameny autogenů a začaly most porcovat na šest dílů. Ten první snesl speciální jeřáb s nosností až 500 tun na zem v pátek odpoledne. Hmotnost nejtěžších dílů dosahovala až k 90 tunám. A právě kvůli atypičnosti tvaru jej musejí stavbaři rozebírat po částech. Na východní straně je most o několik metrů širší, než na té západní směrem k řece Radbuze.
	Specialista na mosty společnosti Metrostav Jiří Lukeš řekl, že jednotlivé segmenty od sebe oddělují rozpalováním autogenem a stříháním velkými hydraulickými nůžkami na demoličním bagru.
	„Na nosné ocelové konstrukci mostu zůstal litý asfalt, který s největší pravděpodobností sloužil asi jako hydroizolace. Při rozpalování by byl problém s bezpečností, aby nezačal hořet, proto jsme přistoupili ke kombinaci rozpalování a stříhání nůžkami,“ vysvětlil Jiří Lukeš. V sobotu ráno začalo další dějství, při kterém odstartovalo i rozřezávání částí sejmuté konstrukce. „Sundáme další dva dílce a devadesát procent mostu bude sejmuto. Poslední díl se dá dolů v úterý,“ uvedl v sobotu dopoledne stavbyvedoucí Metrostavu Stanislav Rosenthal.
	Mezi diváky, kteří sledovali proměnu okolí nádraží byl i Pavel Domanický z Národního památkového ústavu. „Je škoda, že starý most nebyl před demolicí pořádně zdokumentovaný,“ řekl. Připomínal, že konstrukci podpíraly zajímavé litinové sloupy. „Ty by se snad daly ještě využít jinde,“ uvažoval. Památkáři se nezamlouvá, že prostor před nádražím se po přestavbě změní na velké parkoviště. „To je škoda. Tohle místo bylo původně koncipované v podstatě jako náměstí před hlavním vchodem do budovy.“
	Stoletá ocelová konstrukce mostu, která byla navíc zhruba uprostřed podepřena řadou sloupů, se na své místo už nevrátí. Kvůli rozšíření silnice musí být nový železniční most delší. Zatímco ten demontovaný měl celkové rozpětí kolem 25 metrů, nový bude ještě o 15 metrů širší.
	Po dokončení severního mostu čeká podobná výměna i jižní most. I pod ním dojde k rozšíření silnice, takže nová konstrukce bude mít rozpětí 26 metrů namísto dosavadních patnácti.

Most fungoval 106 let. Teď je minulostí

PLZEŇ Stavbaři začali před plzeňským hlavním vlakovým nádražím demontovat ocelovou konstrukci 109 let starého severního mostu přes Mikulášskou ulici.
	Včera dopoledne uvolnili první ze šesti dílů ocelové konstrukce a po poledni ho snesl jeden z největších kolových jeřábů s nosností 500 tun. První, trojúhelníkový a nejtěžší kus mostu, jímž stavbaři demolici zahájili, váží až 90 tun. Most rozdělili dělníci autogenem a poté ho rozstříhali hydraulickými nůžkami připevněnými na bagru.
	Demolice mostů a vybudování dvou nových je hlavní částí třetí etapy modernizace stanice Plzeň, která si vyžádá 950 milionů korun.
	V noci na pátek přestaly pod rozebíraným mostem jezdit tramvaje a specializovaná firma tam připravila velký jeřáb, s jehož pomocí jednotlivé mostní díly odstraňuje. „Předpokládáme, že poslední díl konstrukce mostu jeřáb snese v sobotu 22. dubna. Pokud nenastane nějaká nepředvídatelná komplikace, demontáž by mohla být až o dva dny rychlejší,“ uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
	Kvůli rozebírání desítky let staré konstrukce museli stavbaři úplně zastavit provoz tramvají pod mostem a demontovat troleje. „Stejně jako při předchozích výlukách, mezi náměstím Republiky a Mikulášským náměstím jezdí autobusy náhradní dopravy. Systém je shodný jako při předchozích dvou výlukách,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Kateřina Fránová.
	To znamená, že do 24. dubna jezdí tramvaje z Bolevce a Skvrňan jen na náměstí Republiky. Tam cestující přesedají na náhradní autobusy. Ve stanici Mikulášské náměstí opět přestoupí na tramvaje na Slovany nebo Světovar.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Metrostav vyrazí na Islandu již třetí tunel

Rodičky chtějí mít soukromí. Zaručí jim ho modernizovaná porodnice v nemocnici

Zlepšování schopností je základem dynamiky a respektu

Fórum českého stavebnictví 2017

Most je definitivně pryč, za týden se vrátí před nádraží tramvaje

Po mostu u plzeňského nádraží je veta, nový bude betonový

Firmy se častěji stěhují. Hledají atraktivní kanceláře

Zakázky, termíny a kvalita Z POHLEDU MANAŽERŮ

MANAŽER ROKU 2016

Nové centrum výstavby

Most fungoval 106 let. Teď je minulostí

V Plzni začalo rozebírání nádražního mostu

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích