Napsali o nás

Hlavní město Praha počítá s dostavbou takzvané severovýchodní části městského okruhu. Úředníci plánují nejpozději do jara roku 2017 vypsat výběrové řízení na projektanta, který tak připraví pokračování tunelu Blanka. Půjde o investici v řádu desítek miliard korun. Potvrdil to náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Kdy by se mohlo začít stavět, podle něj bude jasné až ve chvíli, kdy bude projekt hotový.

Tunel Blanka, který vyšel zhruba na 43 miliard korun, je v provozu rok. Návazná dopravní stavba, která by odvedla auta z Troji a Holešoviček dál ve směru ke Štěrboholské radiále, ale stále chybí. „Je třeba, aby Praha v investicích do dopravních staveb dál pokračovala. Činíme reálné kroky pro výběr projektantů pro přípravu pokračování okruhu,“ uvedl náměstek. Záležet podle něj ale bude na shodě v koalici.

Čtěte více: Provoz Blanky vyjde Prahu zhruba na 20 milionů korun měsíčně

Posudek vlivu stavby na životní prostředí (EIA) už dřív doporučil, aby vnitřní okruh pokračoval ve stopě Povltavské ulice. „Panuje shoda na tom, že v jednom směru budou jezdit auta Povltavskou ulicí, v druhém pak zahloubením pod Bílou skálou,“ vysvětlil Alexandr Butovič ze společnosti Satra, která projektovala tunel Blanka. „Tato varianta je z hlediska zátěže pro okolí nejvhodnější,“ doplnil.

Šestikilometrový tunel Blanka navázal na tunel Mrázovka a Strahovský tunel. Společně tak tvoří nejdelší tunelový komplex ve střední Evropě. Blanka začíná křižovatkou Malovanka a končí v Troji takzvaným Trojským mostem.

Dolínek: Chceme pokračování tunelu Blanka, na jaře vybereme projektanta

DAVY POD ZEMÍ. Velký úspěch měl sobotní den otevřených dveří, který se konal v hotovém tubusu budoucího železničního tunelu mezi Kyšicemi a Plzní. Prohlédlo si ho deset tisíc lidí. „Považujeme to za velký úspěch,“ okomentoval číslo Vojtěch Kostiha, mluvčí Metrostavu, který má stavbu na starost. Kromě hotového tunelu viděli lidé samozřejmě také razicí štít Viktorie, který brzy pod vrchy Homolka a Chlum začne hloubit druhý tubus.

Tunel si prohlédlo deset tisíc lidí

Tunelový komplex Blanka dopravě v Praze na řadě míst ulevil a technicky funguje velmi dobře. Nutné je ale dobudovat další dopravní stavby, které na Blanku navazují.

Tunelový komplex Blanka dopravě v Praze na řadě míst ulevil a technicky funguje velmi dobře. Nutné je ale dobudovat další dopravní stavby, které na Blanku navazují. Blanka byla zprovozněna v září loňského roku a Prahu vyšla na 43 miliard korun. Praha rovněž připravuje takzvaná návazná opatření na Blanku, která upraví dopravní systém na povrchu.

"Ukázalo se, že na řadě míst, jako jsou centrum Prahy nebo Letná a Praha 7, zprovoznění Blanky dopravě ulevilo. Na některých, pravda, způsobila potíže, například v Praze 6, ale ty se snažíme řešit," řekl náměstek primátorky Petr Dolínek.

Blanka podle Dolínka trpí tím, že není dokončen vnitřní ani vnější silniční okruh Prahy. "Blanka je sirotek, to se nám v průběhu roku také ukázalo a projevuje se to v momentě, kdy je tunel uzavřen a řidiči musejí jezdit po povrchu. Je třeba dokončit oba okruhy a další návazné stavby, blízko jsme například začátku výstavby Radlické radiály," řekl.

Právě kvůli uzavírkám tunelu, avšak nejen jim, město nyní chystá seznam takzvaných návazných opatření, kterými upraví dopravní režim na povrchu. Úpravy chce vedení metropole představit v následujících dnech. "V řešení je například změna režimu některých semaforů, a to i pro případ uzavírek Blanky," řekl Dolínek.

Technologicky je prý Blanka v pořádku. "Roční provoz ukázal, že až na jednu drobnost funguje technologicky dobře a chybovost a poruchovost jsou v podstatě nulové," řekl Dolínek. Potíž nastala v Blance v průběhu roku zatím pouze letos v březnu, kdy provoz zastavila chyba jednoho z čidel.

Rozporuplně vnímají Blanku naopak radnice dotčených městských částí. Zatímco Praha 1, 5 a 7 si zprovoznění tunelu pochvalují, Praha 6 Blanku označuje za "prokletí" - zhoršila totiž dopravní situaci například na Prašném mostě a Vítězném náměstí, kde výrazně přibylo aut. Praha 8 zase požaduje zahloubit do tunelu ulici V Holešovičkách, kterou auta jezdí z tunelu a do něj.

Tunelový komplex Blanka měří asi šest kilometrů a tvoří ho tři tunely, a to Bubenečský, Dejvický a Brusnický. Denně jimi jako celkem projede na 78 tisíc automobilů. Nejvytíženější je Dejvický tunel. Blanka vede z křižovatky Malovanka na Pelc-Tyrolku.

Dolínek: Blanka některým místům Prahy ulevila, je však sirotek

Rok je opět pryč a tým cyklistických nadšenců AZ - Pokorny byl opět na startu jednoho z největších sportovněintegračních projektů současnosti.
Handy cyklo maraton je postaven na jednoduchém konceptu. Dáte dohromady čtyř nebo osmičlenný cyklistický tým, jehož součástí musí být minimálně jeden člověk s jakýmkoli handicapem.
	Postavíte se na start a štafetovým způsobem zdoláte trasu dlouhou 2222 km, a to v časovém limitu 111 hodin. Takto jednoduše nám závod prezentovali naši muži před třemi roky asi týden před startem a myslím, že sami moc dobře nevěděli, do čeho se pouští. Mysleli jsme si, že přijedou zbití, unavení a přesvědčení, že už nikdy více… Ó, jak jsme se mýlili.
Dosáhli úžasného 3. místa, ale to asi nebyl ten hlavní popud, že už v cíli hlásili: „Příští rok jedeme znovu.“ Získali prý velké množství zážitků, objevili v sobě skryté rezervy, avšak závod je hlavně obohatil o spoustu nových přátel. Start v loňském roce nás tedy nikoho nepřekvapil, velkou novinkou ale byla aktivní účast Pavla - patrona, pro kterého se jel první ročník. Mladého člověka, kterého neznámá infekce míchy posadila na vozík. Poctivě trénoval a za rok byl právoplatným členem týmu. Novým patronem druhého ročníku byl Lukáš, mladý muž se zrakovým postižením. Tým opět fungoval jako na drátkách. Pro představu - trasu si každý tým tvoří sám. Plánování, navigace, orientace, taktika pro střídání a přesuny tvoří minimálně polovinu úspěchu. Týmy dostanou itinerář se stanovenými průjezdními body. Jaké cesty zvolí k jejich dosažení, přitom záleží na každém z nich! Byl to opět boj. Štafetovým kolíkem je GPS tracker, jenž neustále vysílá informace o poloze, která se v reálném čase vykresluje na mapě. To dává závodu nový rozměr, protože nejen samotní cyklisté, ale i stovky dalších příznivců na tabletech, počítačích a mobilech mohou neustále sledovat konkurenci i samotný tým. Druhý ročník závodu s našimi kluky s sebou strhnul velké množství fanoušků AZ -týmu a několik probdělých nocí jsme strávili neklidně přilepeni k obrazovkám s poskakujícím panáčkem.... Cíl se přiblížil rychle a AZ tým se dvěma handbikery se umístil na skvělém 2. místě! Kam až to může jít? Vyvstávaly otázky. Nadšení střídaly obavy, co přinese příští rok? Je to výzva, ale zároveň i jakási nejistota…dáme to opět? Naštěstí zde funguje i druhá strana závodu, a to je hlavně vzájemná spolupráce, integrace, respekt a hlavně přátelství… Bylo rozhodnuto: JEDEME!
Za vším hledej ženu!
Jak jsem již zmiňovala, každý tým jede závod pro člověka po úrazu či nemoci. Smyslem je ukázat, že nehandicapovaní a handicapovaní mohou společně tvořit jeden fungující tým, který má šanci obstát i v podmínkách extrémního závodu. Poprvé to tedy byl Pavel, kde se znovuzačlenění do sportovního života povedlo na 100 %. Druhý ročník patronoval Lukáš - i tady závod nastartoval sportovní vášeň, pořídili s tátou dvoukolo a brázdí silnice Moravy spolu a s nadšením. Třetí ročník tedy potřeboval změnu a tou byla patronace Hanky Všetulové z Moravského Krumlova - 1. dámy AZ týmu. Hanka ve 13 letech při autonehodě utrpěla poranění mozku, které ji upoutalo na invalidní vozík. V době po úrazu se v léčebně Košumberk aktivně účastnila soutěží ve sportu zvaném boccia. V současné době je pro ni aktivní sport dosti náročný. Naše výzva ji ale potěšila, díky ní se ke sportu vrací - i když prozatím v roli pozorovatelky a její stálý úsměv na tváři byl hnacím motorem.
	V prvních třech ročnících byly průjezdními body handy cyklo maratonu centra následné pomoci. Povinné průjezdní body tvořily rehabilitační ústavy, spinální jednotky, speciální školy nebo lázně. V letošním čtvrtém ročníku bylo přizváno všech 14 krajů České republiky, které si zvolily dva průjezdní body. Jeden spojený s historií a jeden se sportem (pro náš kraj to byl zámek Lednice a Pasohlávky). Během závodu proběhly i časovky týmů, jednotlivců a vrchařská prémie.
	Tým AZ - Pokorny startoval svůj třetí cyklo maraton 2. 8. 2016 ve 13.36 hodin od Pražského hradu se startovním číslem 36. Hned od prvního dne chlapi nastoupili s dravostí, ale i se zkušenostmi z minulých ročníků. Během pár hodin se probojovali na přední pozice a den za dnem, noc za nocí stahovali i poslední týmy, které by se měly poprat o umístění. Poslední dva dny a noc to bylo stále tělo na tělo s týmem RAAM - skupinou nadšenců, kteří absolvovali i nejdelší cyklistický závod napříč Amerikou - soupeř opravdu silný. Jejich handicapovaný cyklista má protézu na horní končetině, takže jim odpadly složité situace při střídání s nakládáním handbiků. V našem týmu se toto střídání násobilo dvěma. Únavy a vyčerpání přibývalo, hrálo se o minuty, ale i tady se projevila úcta jednoho týmu k druhému a sportovní duch, kdy si týmy navzájem předaly informace například o uzavírce na silnici a podobně. Byl to boj, kluci makali do posledního dechu, provázel je Hančin úsměv, podporovali jsme je nejen my - jejich nejbližší, ale nabalilo se tolik dalších fanoušků…
	Šířily se fotografie z průjezdních bodů, občerstvovacích stanic od přátel z druhého konce republiky, podporovaly se i týmy navzájem. Bohužel se závodu nevyhnula ani tragédie, kdy jeden ze závodníků dal závodu doslova celé své srdce, a nedalo se zabránit ani zraněním při střetu cyklistů s motorovým vozidlem. Při takovýchto zprávách nám tuhla krev v žilách.
	V pátek jsme propočítávali, kdy tak mohou projet cílem a kdo to tedy bude? Odhady padaly na 16. hodinu. Natěšeně jsme je i s Hankou očekávali v cíli, ikonky AZ i RAAM se na mapě stále překrývaly, aby nakonec RAAM projel cílem první, tým AZ pouhých 6 minut za ním. Což je přeci vítězství!!! Kluci startovali o 21 minut později. Na trase dlouhé 2222 km opravdu rozhodovaly minuty. Nezapomínáme však, že vítězové jsou všichni, kdo se závodu účastnili! Gratulace, smích, objímání a šampaňské! Myslíme na kamarády v ostatních týmech, některé čeká ještě jedna dlouhá noc, do limitu 111 hodin je stále daleko.
	V sobotu se všichni scházíme ke slavnostnímu vyhlášení na Vítězném náměstí v Praze. Atmosféra je skvělá, poslední týmy dojíždí přímo během programu a všichni jsou vítězové. Jsou prostě skvělí, obětují pohodlí, nasazují doslova vlastní život pro někoho druhého, překonávají sebe sama. Dlouho do večera se ozývá veselí spousty nadšenců, pro které sport a lidé kolem něco znamenají, a já už občas zaslechnu větu „Tak co, za rok zase?“
	V Praze to pro nás ale neskončilo, už na konci září se opět sejdeme ve velkém i s rodinami na zážitkovém víkendu v Poslově Mlýně v Doksech u Máchova jezera. Jede s námi i naše 1. dáma Hanka i oba patroni z minulých ročníků s rodinami a těšíme se, že si víkend všichni společně užijeme.
Prostě - JEDEME V TOM VŠICHNI!

Z Prahy do Bratislavy napříč čtrnácti kraji… aneb Metrostav handy cyklo maraton 2016

Šofér, který projel tunelem Blanka dvakrát denně, ušetřil za rok průměrně 44 hodin. V součtu všech aut šlo o 290 let. Vyplývá to z výsledků oficiálních měření, které mají Lidovky.cz k dispozici. Nejdelší městský tunel v Evropě slouží Praze už bezmála rok. Někomu cestování zrychlil, ale statistiky mluví i o těch, kterým cestování po hlavním městě zhořklo.

Čítače na klíčových dopravních tepnách zjistily, že pod zem se schovalo 30,1 milionu aut, která by jinak jela po povrchu.

To se podle měření projevilo i na počtu havárií. Zaznamenala o 72 procent nižší relativní nehodovost v tunelech oproti srovnatelnému úseku na povrchu. Jde o data pořízená v období od spuštění nové části Městského okruhu, k němuž došlo 19. září 2015, až do 29. srpna tohoto roku.

Zpracovávala je projektantská společnost Satra, která je od června tohoto roku správcem komplexu, a Technická správa komunikací.

Dosud nezveřejněná čísla ukazují mimo jiné na to, že Blanku – tedy komplex skládající se ze tří různých tunelů – se řidiči opravdu naučili používat.

To platí v dobrém i zlém. „Zatížení tunelu Blanka se od října do prosince ( loňského roku – pozn. red. ) postupně zvyšovalo a v nejzatíženějším úseku (Brusnický tunel) projíždělo v prosinci 2015 až 72 tisíc vozidel za den,“ stojí v závěrech vyhodnocení.

O několik let zpožděná stavba za zhruba 37 miliard korun se pro část řidičů stala zásadním nástrojem pro zrychlení cesty. Z Troje se hbitě dostanou až na Břevnov. Velká část aut díky tunelu opravdu zmizela z povrchových silnic. Snáze díky tomu šoféři projížděli hlavně oblastí Letné.

Ve Veletržní ulici, kde v minulosti stávaly dlouhé kolony, se dopravní zátěž snížila o 33 procent. V ulici Milady Horákové, hlavní letenské tepně, to bylo dokonce o 38 procent méně. Lidé z tamních činžáků vídali pod okny na jaře loňského roku 38 tisíc aut denně. O rok později – po spuštění Blanky – to bylo v průměru „jen“ 25 tisíc.

Hodnotící zpráva však poctivě přiznává, že na mnoha místech doprava naopak nepříjemně zhoustla. „K výraznějšímu nárůstu provozu došlo i v navazujících sběrných komunikacích: na ulicích Patočkova a V Holešovičkách,“ stojí v dokumentu.

Jde o místa, kde auta z tunelu vyjíždějí a najíždějí na silnice, které na jejich nápor nejsou připravené. V případě Holešoviček jde o to, že v místě by mělo v budoucnu vyrůst pokračování vnitřního silničního prstence Prahy, které spojí Blanku s Jižní spojkou. To je však zatím v nedohlednu.

Vliv tunelu Blanka na vybraná místa pražské dopravy.

Pro lepší představu: na jaře 2015 tímto místem denně projelo průměrně 68 tisíc vozů, letos v červnu už to bylo 91 tisíc.

Problém Blanky tkví také v tom, že láká řidiče z velmi vzdálených částí Prahy. To znamená, že vlny aut se vzedmuly i na jihu města. Například na Strakonické, Dobříšské či na Jižní spojce vozidla často postávala, protože lidé v autech s nadějí zamířili směrem k tunelu Blanka.

Potvrzovala to mimo jiné měření pražského dopravního podniku: v říjnu se autobusy v této oblasti začaly zpožďovat o nepříjemných 25 až 30 minut, v porovnání se zářím 2014.

„Mezi řidiči vznikla poptávka po tunelovém komplexu Blanka a doprava silně zhoustla. Začnou se tvořit kolony ve Strahovském tunelu, a proto logicky dojde také k regulaci příjezdu do tunelu Mrázovka. Na Dobříšské ulici před ním se aktivují světla a do tunelu vpustí jen určité procento vozidel. Kolona se následně protahuje na Strakonickou i na Jižní spojku. To vše je spojená nádoba,“ vysvětloval loni na podzim v rozhovoru pro Lidovky.cz František Brtek, vrchní komisař pražské dopravní policie.

Přesná čísla: Blanka ušetřila řidičům 290 let čekání v kolonách.  Komu uškodila?

PLZEŇ Na deset tisíc lidí zlákal den otevřených dveří na stavbě nejdelšího železničního tunelu v Česku, mezi Plzní-Doubravkou a Kyšicemi. Gigantickou stavbu o délce 4150 metrů si v sobotu během pěti hodin prohlédlo dvakrát víc lidí než při první exkurzi letos v lednu.
	„Vysoká návštěvnost je dána největším tahákem, kterým byla možnost projít jedním ze dvou plánovaných tubusů, který je zatím hotový,“ uvedl ředitel výstavby firmy Metrostav Tomáš Kohout.
	Většina lidí prošla tubusem z Kyšic až na Doubravku, kde tunel vedle vrchu Chlum ústí. Na Doubravce měli organizátoři přichystaný jeden autobus, který vozil zájemce zpět do Kyšic, ale museli přivolat další dva autobusy, aby nápor zvládli.
	„Když je tunel v provozu, tak se tam člověk nedostane, vlak jím projede za minutu a těžko v něm něco uvidí, toto je jediná šance si ho prohlédnout,“ nastínil stavbyvedoucí Štefan Ivor další důvod, proč dorazilo tolik lidí.
	Během procházky si lidé mohli přečíst informace o stavbě. „Teď podcházíte pod Hlavní ulicí mezi Bukovcem a Újezdem, nad vámi je nadloží devět metrů,“ dověděli se například lidé na trase. Stavaři prozradili, kde je na trase tunelu největší nadloží. Je pod vrchem Chlum a má sílu 70 metrů.
	V tunelu byli i záchranáři. Ti byli nutní, protože z tunelu není žádný únikový východ. Ten bude vybudován až po dostavbě druhého, severního tubusu. Ten se s pomocí razicího štítu Viktoria, který byl také velkým prohlídkovým tahákem, začne stavět od poloviny října. První vlaky by tunelem měly projíždět na konci roku 2018.

Tisíce zájemců zlákala cesta podzemím

Asi deset tisíc lidí zlákal den otevřených dveří na stavbě nejdelšího železničního tunelu v Česku mezi Plzní-Doubravkou a Kyšicemi. Gigantickou stavbu o délce 4150 metrů si v sobotu za pět hodin prohlédlo dvakrát víc lidí než při první exkurzi letos v lednu.



 „Vysoká návštěvnost je dána největším tahákem, kterým byla možnost projít jedním ze dvou plánovaných tubusů, který je zatím hotový,“ uvedl ředitel výstavby firmy Metrostav Tomáš Kohout.

  Většina lidí prošla tubusem z Kyšic až na Doubravku, kde tunel vedle vrchu Chlum ústí. Na Doubravce měli organizátoři přichystaný jeden autobus, který vozil zájemce zpět do Kyšic, ale museli přivolat další dva autobusy, aby nápor zvládli.

  „Když je tunel v provozu, tak se tam člověk nedostane, vlak jím projede za minutu a těžko v něm něco uvidí, toto je jediná šance si ho prohlédnout,“ nastínil stavbyvedoucí Štefan Ivor další důvod, proč tolik lidí dorazilo. Zatím bez únikového vchodu

 Během procházky tunelem si lidé mohli přečíst informace o stavbě. „Teď podcházíte pod Hlavní ulicí mezi Bukovcem a Újezdem, nad vámi je nadloží devět metrů,“ dověděli se například lidé na trase. Stavaři prozradili, kde je na trase tunelu největší nadloží. To se nachází pod vrchem Chlum a má sílu 70 metrů.

  V tunelu byli záchranáři i odpočívadla. Ti byli nutní, protože z tunelu není žádný únikový východ. Ten bude vybudován až po dostavě druhého severního tubusu. Ten se s pomocí razícího štítu Viktoria, který byl také velkým prohlídkovým tahákem, začne stavět do poloviny října. První vlaky by tunelem měly projíždět na konci roku 2018.

  První jižní tubus stavbaři zvládli za 16 měsíců. Podle stavbyvedoucího Petra Hybského doufají, že díky zkušenostem s prvním tubusem se stavba toho druhého zkrátí. „Ale není to jisté, protože jak říkali staří tuneláři, tunel je jako žena a meloun, nikdy nevíte, do čeho jdete,“ popsal Hybský.

  Výlet do tunelu si udělal například oddíl plzeňských skautů nebo rodina Zavrtálkových, což jsou z většiny stavaři. Přišli rodiče, prarodiče a pět dětí.

 „Výlet stál za to jsme velmi spokojení. Tunel jsme kvůli malým dětem neprošli celý, ale prohlédli jsme si 400 metrů. Dověděli jsme se třeba, že se betonové bloky tubusu spojují jako puzzle. I děti měly otázky,“ popsala babička Zavrtálková, která s manželem dorazila do Plzně za dcerou z moravského Kyjova.

Betonové „gigapuzzle“ otevřelo. Zvědavci měli nad sebou 70 metrů hlíny

Tisková zpráva

Kyšice/Plzeň – Doubravka, 10. září 2016 – Nevšední zážitek si odnesli návštěvníci Dne otevřených dveří tunelů Ejpovice, který se konal dnes (v sobotu 10. září) na stavbě nejdelšího železničního tunelu v ČR. Stavbaři z Metrostavu ukázali zájemcům ve vjezdovém portále nedaleko západočeských Kyšic razicí štít a další stroje potřebné k vybudování mohutného podzemního díla. A pro odvážné, kteří netrpí klaustrofobií, připravili více než čtyřkilometrovou procházku jižní tunelovou troubou o průměru zhruba 9 metrů až do výjezdového portálu těsně před plzeňskou čtvrtí Doubravka. 
Téměř rok a půl pracoval razicí štít Viktorie, mladší sourozenec strojů Tonda a Adéla známých z trasy A pražského metra, pod vrchy Homolka a Chlum, aby zdolal 4 150 m podzemím. Vyrobila ho firma Herrenknecht v německém Schwanau, má průměr řezné hlavy téměř 10 metrů, délku 115 m a váží přibližně 1800 tun. Jeho nejtěžší části byly do České republiky dopraveny ekologickou cestou - lodí. Použitá technologie TBM - Tunnel Boring Machines – je jedním z nejmodernějších tunelářských způsobů práce. Její předností je především rychlost a bezpečnost. Viktorie je tzv. konvertibilní stroj, protože může razit jak v módu zeminového štítu, tak po úpravě i ve skalních podmínkách. Nejvyšší dosažený denní výkon ražeb byl 32 metrů. Za strojem vzniká hotový tunel, jehož ostění tvoří prstence ze 7 + 1 segmentu. Betonový prstenec je dva metry široký a má tloušťku 0,40 m. Prstence se vyráběly v Dýšině, vzdálené zhruba 2 km od staveniště a na jednu tunelovou troubu jich jsou potřeba více než dva tisíce.
Tunel Ejpovice je stěžejním dílem úseku Rokycany – Plzeň, který tvoří součást páteřní transevropské dopravní sítě a vnitrostátního třetího tranzitního železničního koridoru, jenž vede z Prahy přes Plzeň a Cheb až na státní hranici s Německem. Délka trati se v tomto úseku zkrátí o více než 6 kilometrů. Po dokončení modernizace celé tratě mezi hlavním městem a Plzní by cesta vlakem měla trvat méně než jednu hodinu. Dnes je to 1 hodina 35 minut.
Zhotovitelem celého díla je Sdružení MTS + SBT – MTÚ Rokycany – Plzeň, kde vedoucím účastníkem sdružení je Metrostav a.s. Investorem je Správa železniční dopravní cesty, stavba je spolufinancována z prostředků České republiky – Státního fondu dopravní infrastruktury a z prostředků Evropské unie – Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava na léta 2007 – 2013. 
„Náročná geologie pod vrchy Homolka a Chlum, kde jsme se potýkali s abnormálními přítoky vody či tvrdými spility, čeká na Viktorku znovu. Už za pár dnů se opět zakousne do hory a zopakuje si cestu k Plzni“, říká vedoucí ražeb Ing. Štefan Ivor, který má zkušenosti z Islandu i pražského metra. “Věřím, že za několik měsíců budeme moci pozvat Plzeňáky a další zájemce, aby mohli přivítat razicí štít při prorážce ve výjezdovém portále v Doubravce“, dodal.

Deset tisíc návštěvníků si prohlédlo razicí stroj Viktorie a prošlo čtyřkilometrovým tunelem

Deník na místě aneb Jak vypadá nejdelší železniční tunel v České republice

Plzeň – Mnohým se zdá, že ambiciózní stavba mezi Kyšicemi a Plzní je dílem jednoho stroje – razicího štítu Viktorie. Skutečnost ale není tak jednoduchá, u Kyšic kvůli výstavbě železničních tunelů musela vzniknout v podstatě nová průmyslová zóna, která s armádou odborníků vytváří zázemí pro ražbu.
	My jsme se o tom přesvědčili při včerejší návštěvě kyšického areálu, tedy den předtím, než se otevřel veřejnosti. Čeká nás zde prohlídka tunelu, který štít Viktorie dokončil letos v červnu. S vedoucím ražby Štefanem Ivorem míjíme stavební buňku u ústí tunelu. Kdyby se v něm ještě pracovalo, dostali bychom zde nouzové dýchací přístroje a svítilnu. Také by se zaznamenalo, kolik osob jde do podzemí. CESTA DO STŘEDU ZEMĚ Vcházet do útrob obrovského betonového válce s téměř devítimetrovým průměrem na člověka zapůsobí. Zatímco denní světlo za zády postupně, jak míjíme značky se vzdáleností, začíná ubývat, pověstné světlo na konci tunelu je v nedohlednu. Zářivky, které tunel osvětlují, v dáli splývají do jednolitého bodu. Člověk nemá šanci odhadnout, jak daleko je do 4150 metrů dlouhého tunelu vlastně vidět. Několik set metrů nebo dokonce kilometr? „Rovná část má dva a půl kilometru, pak se tunel stáčí vlevo,“ prozradil vedoucí ražby.
VIKTORIE UŽ ČEKÁ Vycházíme ven z tunelu místem, kterým jsme přišli a zastavujeme u štítu Viktorie.
Ten je téměř připraven před druhým tunelem.
	„S jeho ražbou chceme začít do konce září. Nečekáme, že to půjde rychleji než u toho prvního. Pod zemí nikdy nevíte, na co narazíte, i když po dokončení prvního tunelu už alespoň víme, co můžeme čekat,“ popsal vedoucí ražby a přidal podrobnosti.
„Větší díl stroje jsme již vyraženým tunelem vytáhli zpět sem ke Kyšicím. Nejširší přední část ale musela jet okolo,“ připomněl.
	Na Viktorii, jejíž přední část zcela ztratila svůj původní až křiklavě červený nátěr, se nyní pilně pracuje. „Musíme vyměnit a doplnit zuby a řezné disky, aby se ještě do konce měsíce zakousla do země a začala hloubit druhý tunel,“ dodal Ivor. Tunel svou délkou překoná první tubus o 30 metrů a bude tak po vyražení nejdelším železničním tunelem v České republice.

Den otevřených dveří ? Pokud si chcete osobně prohlédnout stavbu nejdelšího železničního tunelu v České republice, máte možnost. ? Dnes od 10 do 15 hodin se koná Den otevřených dveří. Na staveniště se dostanete pouze od Kyšic, kde je kompletní zázemí firmy. Budete si moci prohlédnout razicí štít Viktorii či vstup do vyraženého tunelu. ? Pro největší nadšence je ale připravena i dlouhá „prohlídková“ trasa, při které si mohou projít celou délku tunelu a dostat se tak z Kyšic na Doubravku. Tunel vede směrem k Plzni celou dobu mírně z kopce. Zpět vás doveze autobus, který bude kyvadlově jezdit od plzeňského konce k průmyslovému areálu I. P. P. E. mezi Kyšicemi a Dýšinou. ? V areálu I. P. P. E. bude také parkoviště pro veřejnost a odtud budou návštěvníky na stavbu kyvadlově přepravovat autobusy. ? Na případné dotazy budou odpovídat dělníci a technici, kteří se přímo podíleli na ražbě hotového tunelu.

Byli jsme v tunelu, viděli Viktorii. Teď je řada na vás

Železniční tunel, který vzniká mezi Ejpovicemi a Plzní, se otevřel veřejnosti. Po dokončení převezme titul nejdelšího železničního tunelu v Česku, od toho ale stavbu dělí ještě dva roky. Proražený je zatím jeden ze dvou tubusů.

Správa železniční dopravní cesty se svým budoucím rekordním tunelem pochlubila veřejnosti poprvé od červnové prorážky. Návštěvníci tak již mohli projít skrz po celé čtyřkilometrové trase, po které se časem budou ubírat vlaky.

Zatím je „zkratka“ pro vlaky z Rokycan do Plzně hotová z poloviny a již první část nabrala několikaměsíční zpoždění. Stavbu nejprve zdržel archeologický průzkum, potom ale také problémy s podzemní vodou a tvrdostí horniny.

U druhé části tunelu stavbaři předpokládají, že již takové problémy mít nebudou. „Chtěli bychom být rychlejší než u té první, protože už máme zkušenosti,“ řekl již po dokončení ražby první roury Mojmír Nejezchleb ze SŽDC.

Stavba, kterou má na starosti Metrostav, začala v roce 2014, po archeologickém průzkumu začaly samotné práce v lednu 2015. Původně měl být tunel hotový v roce 2017, v současnosti platí termín zhruba polovina roku 2018.

Stavba přeložky od Ejpovic do Plzně-Doubravky je součástí modernizace III. tranzitního železničního koridoru (Cheb – Praha – Mosty u Jablunkova). Vlaky díky ní nebudou muset na cestě z Plzně do Rokycan objíždět oblouk přes Chrast u Plzně, jízdní doba rychlíků se tak má zkrátit asi o polovinu.

S délkou 4150 metrů vystřídá ejpovický tunel v čele žebříčku nejdelších železničních tunelů svůj protějšek u Března u Chomutova dlouhý 1758 metrů, zprovozněný v roce 2007. Ejpovice však nebudou mít nejdelší tunel v ČR, toto prvenství zůstane více než pětikilometrovému silničnímu tunelovému komplexu Blanka v Praze.

Nejdelší železniční tunel v Česku otevřel „dveře“, lidé poprvé mohli projít skrz

KYŠICE Zítřejší unikátní procházka čtyřkilometrovým tubusem nejdelšího železničního tunelu u Plzně nebude nic pro klaustrofobiky. I když vnitřek tunelové roury bude osvětlený, připraveno bude několik odpočinkových míst, záchranáři i pítka pro pochodující, pověstné denní světlo na konci tunelu při vstupu do podzemí u Kyšic lidé neuvidí. Po téměř třech kilometrech se tunel pod vrchem Chlum stáčí doleva.
	„V červnu proražená jižní tunelová roura se v sobotu mezi 10. a 15. hodinou otevře veřejnosti při Dnu otevřených dveří. Přístup je přes portál u Kyšic, kde byl Den otevřených dveří už loni v lednu před zahájením ražby,“ řekl mluvčí společnosti Metrostav Vojtěch Kostiha.
	Parkoviště pro auta návštěvníků bude opět v průmyslovém areálu IPPE Dýšina mezi Dýšinou a Kyšicemi. Z něho budou jezdit autobusy bezplatné přepravy ke staveništi.
	Razicí štít Viktorie, který se od loňského února do letošního června prokousával podzemím od Kyšic až na okraj Plzně, je v současné době opravený a v Kyšicích připravený na ražbu druhé tunelové roury. Stejně jako u jižního tubusu i teď je před ním téměř 4 200 metrů v jílech a břidlicích, které v posledním více než kilometru ražby vystřídá tvrdý spilit.
	Kdo v sobotu dorazí ke kyšickému portálu, bude si moci vybrat ze tří tras. Krátká je kolem 115 metrů dlouhého razicího stroje připraveného u tunelového portálu, o něco delší je rozšířená o prohlídku prvních 20 až 50 metrů jižního tunelového tubusu. Třetí je s průchodem celého tunelu, dlouhého 4150 metrů, z Kyšic až do Doubravky.
	„Zájemcům o průchod celým tunelem doporučujeme pevnou obuv, protože povrch v tunelu je kluzký. Do tunelu budou moci směrem z Kyšic do Doubravky pěší, rodiny s kočárky a vozíčkáři s doprovodem. Cyklistům nebude z bezpečnostních důvodů umožněn průjezd,“ informoval Kostiha. Od plzeňského portálu pod vrchem Chlum budou speciální autobusy převážet návštěvníky zpět k parkovišti u Dýšiny. Ražba druhé tunelové roury začne na podzim, štít by se měl vynořit u Plzně ještě v příštím roce.

Přijďte si prohlédnout unikátní tunel

Pracovníci severomoravského regionu divize 1 získali novou zakázku za východními hranicemi – tým Ing. Michala Osičky začal v srpnu v centru Martina bourat starý Prior, aby místo něj do konce října 2017 vybudoval v památkové zóně města moderní obchodní centrum. „Jsme na samém začátku prací, demolice 33 let starého prefabrikovaného Prioru se teprve rozbíhají. Ještě stále hodně jednáme s úřady, připravujeme si staveniště a za dohledu archeologů začínáme překládat inženýrské sítě,“ říká vedoucí projektu Ing. Osička, který věří, že si jeho tým v horské dolině mezi Velkou a Malou Fatrou poradí i s betonážemi monolitického skeletu nové budovy, které musejí proběhnout během zimního období.
Stavbaři v Martině budou postupovat podle návrhů architektů z českobudějovické společnosti Atelier 8000. Spolupráce s nimi není pro Metrostav novinka – podle jejich plánů už vybudoval nákupní centrum Laugaricio v Trenčíně, olomouckou Šantovku, obchodní Galerii Teplice a řadu menších staveb v rámci projektu splavnění vltavské vodní cesty. Divize 3 dnes podle jejich vizí přestavuje a dostavuje IGY 1 a IGY 2 v Českých Budějovicích. Na rozdíl od výše zmíněných projektů se však architekti v Martině museli popasovat s návrhem novostavby v památkově chráněném centru města. Nákupní centrum navrhli v půdorysné stopě původní budovy, kterou rozšířili do prostoru současného parkoviště. Na ploše 122 x 114 m tu podle jejich projektu vyroste čtyřpodlažní novostavba, která bude mít v přízemí a v prvním patře nákupní pasáže s celkem 80 jednotkami pro obchody, gastronomii a služby. Nad nimi se pod jednoduchými sedlovými střechami skryje parking pro 184 aut. Poslední podlaží s minimálním půdorysem poslouží technologickému zázemí.
Aby se objekt začlenil do okolí, obalí jej poloprůhledný předsazený závoj z odlišně velkých a různě hustých kovových lamel, pod kterými budou prosvítat omítnuté či prosklené stěny fasád. Nový obchodní dům tak získá sice jednotný, ale jemnější a členěný výraz (vizualizace). Po Prioru zbude v Martině jen kryt civilní obrany pro 350 osob v suterénu. Vstup do něj umožní poklop v podlaze nákupní galerie. Spolu s investorem ale věříme, že obyvatele i hosty Martina budou před Vánocemi 2017 daleko víc zajímat jiné prostory obchodního domu.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Dolínek: Chceme pokračování tunelu Blanka, na jaře vybereme projektanta

Tunel si prohlédlo deset tisíc lidí

Dolínek: Blanka některým místům Prahy ulevila, je však sirotek

Z Prahy do Bratislavy napříč čtrnácti kraji… aneb Metrostav handy cyklo maraton 2016

Přesná čísla: Blanka ušetřila řidičům 290 let čekání v kolonách. Komu uškodila?

Tisíce zájemců zlákala cesta podzemím

Betonové „gigapuzzle“ otevřelo. Zvědavci měli nad sebou 70 metrů hlíny

Deset tisíc návštěvníků si prohlédlo razicí stroj Viktorie a prošlo čtyřkilometrovým tunelem

Byli jsme v tunelu, viděli Viktorii. Teď je řada na vás

Nejdelší železniční tunel v Česku otevřel „dveře“, lidé poprvé mohli projít skrz

Přijďte si prohlédnout unikátní tunel

Metrostav rozběhl další stavbu na Slovensku

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích