Napsali o nás

Centrum Nová Palmovka s radnicí Prahy 8, obchody a službami mělo sloužit od letošního jara. Místo hotového díla ale doteď ční za stavební ohradou rozestavěný komplex. Kdy se stavba znovu rozjede, není vůbec jasné.

Zdárnému pokračování brání dvě soudní pře. V první soud rozhoduje, komu budova, která začala růst na jaře 2014, patří. Ve hře je metropole, nebo společnost Centrum Palmovka, kterou vlastní osmá část. „Zjišťuje se, zda byl nebo nebyl správně převeden pozemek, na kterém stojí nová stavba,“ připomněl zjednodušeně podstatu sporu starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD).
	Podle něj se postupem času ukazuje, že městské části pravděpodobně nepatří. „V případě, že bude majitelem magistrát, vyzveme ho k jednání o tom, co dál. Předpokládám, že by si to chtěli dostavět a my bychom chtěli finanční prostředky, které jsme už vložili,“ nastínil jednu z možností. Pokud soud prokáže, že stavba za 1,1 miliardy korun je majetkem městské části, obec by pokračovala v nějaké podobě v projektu, doplnil.
	Soud ještě nerozhodl. Starosta doufá, že se tak stane co nejrychleji, aby bylo možné posunout se dál. „Jenže ten může rozhodnout do týdne, stejně jako do půl roku,“ konstatoval. Stavba stojí od poloviny minulého roku. Ve hře je ještě smírčí řízení mezi Centrem Palmovka a Metrostavem Alfa, který budovu stavěl. Soud minulý měsíc řekl, že Centrum musí stavebníkovi zaplatit část požadované sumy. Proti tomu se městská akciovka odvolala.
„Rozestavěný objekt čelí povětrnostním vlivům bez dokončené fasády, části oken a definitivních střešních vrstev. Na naše náklady jsme ho provizorně zabezpečili, ale škodám úplně zabránit nelze,“ reagoval na doraz Práva, nakolik současný stav vadí, generální ředitel Metrostavu Jiří Procházka. Před opětovným zahájením prací bude nutné provést technickou inventuru stavu všech konstrukcí, závěry z ní určí další postup.
	Z města stále častěji zaznívá, že pokud mu Centrum Palmovka připadne, rádo by tam vybudovalo sídlo záchranky. Podle starosty by se přestěhovala hlavně administrativa. „Považoval bych za poměrně šťastnou věc, že by záchranná služba po 150 letech měla svůj vlastní barák, a byl bych spokojen, že je to zrovna Praha 8, která ji může hostit,“ komentoval to Petrus s tím, že i ostatní využití prostoru by nechal na městu.
	„Nechci říct, že v místě nejsou potřeba služby, ale že by tam nutně muselo být obchodní centrum, to si úplně nemyslím,“ dodal.
	Vedení hlavního města chce dosáhnout mimosoudního vyrovnání, které situaci vyřešilo. Pokud budou jednání, která už začala, úspěšná, mohla by se záchranka nastěhovat v roce 2018. Záchranáři podle ředitele Petra Koloucha takovou možnost vítají. Roky plánované sídlo v Troji stát nebude. Plán zablokovala místní radnice.
	„Mohu říct, že je to hotová věc. Z mého pohledu se Palmovka jeví ze všech variant jako nejlepší řešení,“ řekl ČTK radní Karel Grabein Procházka (ANO).

Opuštěná Palmovka stále čeká na dělníky

Pro média

Noviny Metrostavu

22_2016.pdf

Noviny Metrostavu číslo 22/2016 

Nedobytná pevnost - to je pro vozíčkáře historická budova plzeňské radnice.

Za rok už to bude podstatně lepší, po letech diskusí a slibů se konečně začíná stavět výtah, který invalidům zpřístupní i třeba velký sněmovní sál v nejvyšším patře renesanční stavby.
	Ve středu 21. prosince si zhotovitel, firma Metrostav, převezme staveniště. „Do deseti měsíců by mělo být hotovo,“ řekl Právu Pavel Šindelář (ODS), technický náměstek plzeňského primátora. Mělo by, jisté to ale není – bude se kopat v památkově chráněné budově, jedné z nejcennějších ve městě. „Když na něco narazí, bude třeba ihned volat památkáře,“ upozornil Šindelář.
	Vlastní práce podle Pavla Grisníka, vedoucího odboru investic magistrátu, začnou počátkem ledna. „Napřed se bude muset pořídit pasportizace, provést sondy, demontovat zařizovací předměty a vybudovat sádrokartonové dělicí stěny, které oddělí stavbu od vnitřních prostor radnice,“ upřesnil Grisník.
	Návštěvníky a především úředníky čekají nelehké časy. „V přilehlých prostorách se bude prášit, Petákův sál v přízemí budovy bude mimo provoz,“ podotkl Šindelář. Slavnostní sál, v němž se konají svatby, zůstane přístupný. „Svatebčané si ale musí zvážit, nakolik je pro ně únosné, že budou částečně procházet staveništěm,“ poznamenal Šindelář.
	Výtahová šachta povede zadním traktem radniční budovy, konstrukce protne místo dnešních toalet, které bude nutné posunout. A musí se zasáhnout i do nejstarších částí stavby. „Jednu z historických konstrukcí musíme obětovat. Bude třeba prorazit gotickou klenbu dole ve sklepě,“ řekl Právu už dříve Petr Marovič, vedoucí odboru památkové péče magistrátu. „Rozhodování nebylo jednoduché, ale veřejný zájem v tomto případě převážil,“ dodal.
Spodní nástupní místo do zdviže bude z průjezdu, který vede do dvora radnice. V třetím patře se konstrukce dostane nad úroveň přístaveb a v prosklené podobě povede po vnější stěně budovy až do úrovně sněmovního sálu – výtahové dveře budou v předsálí na místě stávajícího okna. Zdviž sice převýší sedlové střechy Císařského domu, které sousedí s vlastní radnicí, prosklená nadstavba ale bude vidět jen z ochozu katedrály.

Dvacet let průtahů

O stavbě výtahu se v Plzni mluví už desítky let, první studie bezbariérové radnice vznikla již v roce 1995. A když už se loni podařilo najít potřebné peníze, skončilo fiaskem výběrové řízení na zhotovitele - nikdo se nepřihlásil. Nevyšel ani pokus oslovit přímo některé vybrané firmy. Až třetí tendr byl úspěšný, to ale radnice musela změnit zadávací podmínky. „Termín na zhotovení stavby se prodloužil z pěti na deset měsíců a cena za dílo už nebyla limitována částkou osmnáct miliónů korun s DPH,“ konstatoval Šindelář.
	Za těchto podmínek se přihlásily čtyři firmy, nejnižší cenu – 17,49 miliónu, ale bez DPH – nabídl Metrostav. Samotný výtah vyjde na 2,5 miliónu, zbylé peníze jsou určeny na vybudování sociálního zázemí, rozsáhlé bourací práce a musí se zaplatit také restaurátoři.

Výtah na radnici přestává být sci-fi

Jižní Čechy – Už v roce 2017 mají dostat řidiči na jihu Čech k užívání další úseky dálnice D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi. A kromě zprovoznění nových kilometrů se chystá třeba i žádost o stavební povolení na úsek kolem Českých Budějovic. Na hranici Táborska a Českobudějovicka má být v říjnu 2017 předán řidičům úsek Veselí nad Lužnicí – Bošilec v délce 5,13 kilometru. Podle Jana Studeckého, mluvčího Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), bude příští rok dokončen pravý jízdní pás dálnice v délce celého úseku a pak čeká řidiče menší rošáda. Ze současné silnice I/3 budou přesunuti právě na novou vozovku.
A nynější silnice, která se stane polovinou budoucí dálnice, bude patřičně upravena. Podle Jana Studeckého je dokončení celé stavby D3 na tomto úseku plánované v roce 2017 a vysoutěžená částka, za kterou se staví, činí 634,7 milionu korun.
	Další díl dálnice, který by měl být hotov v říjnu 2017, je úsek Borek – Úsilné. Odvede tranzitní dopravu z Borku, který sužují nekonečné kolony automobilů, a jak už dříve pro Deník uvedl starosta Jaroslav Novák, v čase dopravní špičky se prakticky hlavní silnice na Prahu nedá mimo světelný přechod přejít. I výjezd řidičů z vedlejší na hlavní silnici je v Borku zkouškou nervů.
	Úsek mezi Borkem a Úsilným měří 3,16 kilometru, ale je složitější například proto, že se zde nachází most přes potok Kyselá voda a také dálniční sjezd na silnici od Lišova, která má být v budoucnu jedním z přivaděčů pro České Budějovice. Nejobtížnější částí akce je zde několik mostů, ale stavbaři už se s nimi téměř vypořádali.
	„Na mostě přes Kyselou vodu jsou kompletně dokončeny obě mostovky,“ říká Iveta Štočková, tisková mluvčí společnosti Eurovia, která vede sdružení firem stavících tento úsek dálnice. V současnosti pak probíhají práce na mostních římsách. „Na jaře budou zahájeny práce pod mostem,“ dodává Iveta Štočková k akci nad Kyselou vodou a připojuje, že práce na třech mostech křižujících lišovskou silnici už také pokročily.
	U tří mostů nad silnicí I/34 jsou kompletně dokončeny mostovky, římsy i odvodnění. „Na jaře budou probíhat pouze dokončovací práce a bude osazeno mostní příslušenství,“ říká Iveta Štočková. Úsek Borek – Úsilné má stát 717,6 milionu korun.
	Mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí jsou nyní v různé fázi výstavby celkem čtyři úseky dálnice. Kromě dvou výše zmíněných se ještě pracuje od února 2016 na trase mezi Bošilcem a Ševětínem a přípravné práce se chystají i na úseku Ševětín – Borek.
	Mezi Bošilcem a Ševětínem se staví 8,14 kilometru dálnice za 1,24 miliardy korun. Podle Jana Studeckého budou v roce 2017 pokračovat práce na hlavní trase, mostech, přeložkách silnic a inženýrských sítích.
	Zajímavostí tohoto úseku bude most na Bukovském potoce, který se nachází na migrační trase losů. Bude proto mít jinou konstrukci, aby se získalo pro zvěř více místa a ta mohla volně podcházet pod komunikací. „Na ostatních mostech je použit tak zvaný dvoutrám a tady je to desková nosná konstrukce, která zvýší podchodnou výšku a umožní tak pohodlný průchod i losům s parohy,“ říká Vojtěch Kostiha, tiskový mluvčí Metrostavu, který vede sdružení firem stavících zde dálnici. Most se začne stavět v září příštího roku. Tento úsek dálnice má být hotový v roce 2020.
	Poslední, čtvrtý úsek dálnice ve výstavbě leží mezi Ševětínem a Borkem, tam jsou zatím v běhu jen přípravné práce. Za 933,2 milionu korun tady má 10,7 kilometru dálnice postavit Eurovia.
	A u Českých Budějovic chce ŘSD letos žádat o stavební povolení na úsek Úsilné – Hodějovice.

Dálnice chystá na jihu Čech další kilometry a podchod pro losy

PLZEŇ Sdružení firem Metrostav a OHL za 948 milionů korun opraví další část plzeňského železničního uzlu. V soutěži porazila čtyři další sdružení stavebních firem. Jde o největší kontrakt, který letos Správa železniční dopravní cesty oznámila. Uzavření smlouvy oznámila SŽDC na svém profilu zadavatele a v registru smluv. Zakázka je nakonec o více než pětinu levnější, než SŽDC počítala v projektu.
	Jde o zakázku, která je druhou etapou nákladné rekonstrukce celého plzeňského železničního uzlu. Vypsalo ji SŽDC společně s Plzní, součástí je i oprava mostů v Mikulášské ulici. Navazuje na první etapu, která běží již několik let a kterou má na starosti společnost Skanska. Ta má zpoždění zhruba rok, SŽDC ale nepočítá s tím, že by Skansku za zpoždění nějak penalizovala.
	„Důvody zpoždění nejsou na vině zhotovitele, ale jde o nepředvídatelné okolnosti,“ vysvětlil mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Jde například o zjištění starých ekologických zátěží, zejména pak kontaminace ropnými látkami v prostoru 4. nástupiště mezi novým podchodem a silničním nadjezdem.
	První etapa je stavebně prakticky hotová, jen na začátku ledna se ještě bude aktivovat zabezpečovací zařízení a kolej 6a. Pak už zbývají jen dokončovací práce. Druhá etapa bude pro obyvatele Plzně znamenat uzavření mostů nad Mikulášskou třídou i velké omezení automobilové dopravy včetně MHD. Na stavbu má firma tři roky, samotné mosty musí být zprovozněny do konce srpna 2018.

Největší zakázku na železnici získal Metrostav a OHL v Plzni

Na slavnostním večeru ve Španělském sále Pražského hradu byly 22. listopadu oceněny nejlepší firmy a organizace v programech Národní ceny kvality ČR a Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj. Prestižní Národní cenu kvality ČR v podnikatelském sektoru získala a v jediné soutěži firem pořádané v ČR podle mezinárodně platných pravidel zvítězila společnost Miele technika. Titul Excelentní organizace si ze slavnostního večera odnesla i společnost Kaufland Česká republika.

Ve veřejném sektoru v hodnocení podle Modelu excelence EFQM dosáhla na první příčku a titul Úspěšná organizace si odnesl Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. V hodnocení Národní ceny kvality ČR podle modelu CAF je vítězem Střední škola Brno, Charbulova. Výše uvedené firmy a organizace hodnocené v Národní ceně kvality ČR v programu Excelence získají právo používat mezinárodní titul udělovaný Evropskou nadací pro management kvality (EFQM) – Recognised for Excellence. V Programu Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj se vítězem v podnikatelském sektoru staly společnosti Metrostav a Vodárenská akciová společnost. Ve veřejném sektoru se o vítězství podělilo Město Kopřivnice a Statutární město Chomutov.
	Na slavnostním večeru po zásluze získaly svá ocenění i menší firmy a organizace. Cenu za společenskou odpovědnost – Podnikáme odpovědně obdržely Channel Crossings, Centrum andragogiky a Ergotep, družstvo invalidů.
	O významu Národních cen nejlépe svědčí podpora nejvyšších představitelů státu a dalších osobností. Svou záštitu Slavnostnímu večeru udělili a předávání ocenění se osobně ujali prezident České republiky Miloš Zeman, předseda Senátu PČR Milan Štěch, premiér Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
	Národní ceny kvality jsou považovány za nejprestižnější ocenění, jaké může firma získat. Jsou udělovány ve více než 80 zemích světa podle stejných pravidel a jsou nástrojem k dosahování vynikajících výsledků. Managementu poskytuje hodnocení v Národních cenách kvality neocenitelnou zpětnou vazbu a umožňuje nastoupit cestu trvalého zlepšování.
	„Naše ekonomika je silně proexportně orientovaná, proto vítám příležitost porovnat výsledky našich firem s nejlepší světovou konkurencí. Národní ceny kvality nejenže právě takové porovnání umožňují, ale jsou i nástrojem pro zavedení trvalého zlepšování a pro efektivní využívání zahraničních zkušeností. Proto podporuji zapojení našich podniků do programu národních cen a věřím, že to povede k dalšímu zvyšování konkurenceschopnosti a úspěšnosti naší produkce na světových trzích,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
	Národní ceny kvality ČR se významně liší od kteréhokoli jiného ocenění. V jejich hodnocení je využíván Model Excelence EFQM, který nejen dokáže objektivně porovnat firmy různých oborů a velikostí, ale je i silným manažerským nástrojem, který slouží k systematickému a trvalému přezkoumávání kvality organizace a to od vedení, přes strategická rozhodnutí, zaměstnance a financování až po klíčové výsledky. Zjednodušeně řečeno, Národní ceny kvality nejen zhodnotí, v jakém stavu se firma nachází, ale současně ukážou cestu ke zlepšování a dalšímu růstu.
	„Účastí v Národní ceně kvality ČR mohou naše organizace získat za velmi výhodných podmínek implementaci jednoho z nejvýkonnějších manažerských nástrojů současnosti – Modelu Excelence EFQM. Jde o vyzkoušený a v praxi prověřený nástroj, který podle nezávislých studií zlepšuje ekonomické výsledky o desítky procent. Úspěšně ho proto využívá přes 30 000 evropských firem. Je škoda, že jen malá část z nich sídlí v České republice. Naší ambicí je tento nepříznivý stav změnit,“ vysvětlil Robert Szurman, státní tajemník v Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a předseda Rady kvality ČR.
	V naší zemi je zatím model převážně využíván u společností se zahraničními vlastníky, které ho znají a uvědomují si jeho prestiž a potenciál. Přitom, díky podpoře ministerstva průmyslu a obchodu, mohou čeští podnikatelé model v rámci Programů Národních cen kvality ČR aplikovat s minimálními náklady, nebo využít jeho zjednodušené varianty Start a Start Plus, nebo ocenění za realizaci projektů zlepšování Start Europe.
	V zemích EU je model aplikován častěji nejen v komerční sféře, ale i ve zdravotnictví, školství, policii, armádě a dalších organizacích. Evropský institut pro veřejnou správu dokonce vyvinul jeho modifikaci – Model CAF, určený pro organizace veřejné správy, který je Evropskou komisí doporučován jako nejlepší cesta ke zkvalitňování veřejné správy.
	Druhé z udílených ocenění, Národní cena ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj, prošla na přelomu loňského a letošního roku významnou a jednoznačně pozitivní změnou. Účastníci ceny byli letos hodnoceni podle modelu Committed to Sustainability, vytvořeného Evropskou nadací pro management kvality (EFQM) ve spolupráci s platformou Organizace spojených národů UN Global Compact. Hodnocení je tak plně kompatibilní s nejnovějšími světovými standardy a vychází vstříc potřebám firem, které si uvědomují význam zavádění konceptu společenské odpovědnosti (CSR) nejen jako významného marketingového nástroje, ale především základu pro podnikání v souladu se zásadami udržitelného rozvoje.
	„Hodnocení podle modelu Committed to Sustainability se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti – People, Planet, Profit a Products. Poskytuje účastníkům ceny nezávislou zpětnou vazbu o úrovni, na které se organizace v oblasti zásad společenské odpovědnosti a udržitelnosti nachází. Současně ukazuje, kterým směrem by se v oblasti CSR měla organizace ubírat a na jaké věci se zaměřit, čímž pomáhá rozvíjet problematiku společenské odpovědnosti maximálně efektivně,“ vysvětlila principy hodnocení ceny Alena Plášková, předsedkyně představenstva Sdružení pro oceňování kvality.
	Stoupající význam problematiky CSR ve vyspělém světě přivádí k tématu společenské odpovědnosti i menší a střední firmy. Rada kvality jim vycházela vstříc již v minulosti organizováním Cen hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. V loňském roce ale spatřil světlo světa zcela nový program, připravený ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, Asociací společenské odpovědnosti, a společnosti P3 – People, Planet, Profit – Cena za společenskou odpovědnost – Podnikáme odpovědně.
	„Společenská odpovědnost zdaleka není jen doménou velkých firem. Existují stovky malých podniků, které to možná nenazývají CSR, ale nezištným způsobem podporují svoje okolí. Cítili jsme proto potřebu připravit program, který pomůže tuto aktivitu v malých a středních firmách rozvíjet. Menší firmy sice své projekty cílí na omezené území a investují do nich nižší částky, ale vzhledem ke svému vysokému počtu je celkový efekt ve smyslu společenské odpovědnosti mimořádný. Proto chceme ty nejlepší ocenit a motivovat další malé firmy k podobné činnosti,“ řekl Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
	Kromě ocenění v Programech Rady kvality ČR byla na slavnostním večeru předána i další ocenění: Cena Anežky Žaludové, Medaile Anežky Žaludové za kvalitu, Manažer kvality roku 2016, Cena za publicistický přínos v oblasti kvality, Ekologicky šetrný výrobek a Ocenění za dlouhodobou spolupráci.

Po roce spousty ocenění za kvalitu, vede Excelentní organizace a Společensky odpovědná organizace

Praha – Vedení hlavního města Prahy chce dosáhnout mimosoudního vyrovnání, které by vyřešilo složitou právní situaci kolem rozestavěného administrativního centra na Palmovce. Pokud budou jednání úspěšná, mohla by se pražská záchranná služba do budovy nastěhovat v roce 2018. Záchranáři podle ředitele Petra Koloucha takovou možnost vítají. Roky plánované sídlo v Troji definitivně stát nebude.
	O budově na Palmovce, kterou původně jako radnici rozestavěla Praha 8, se jako o možném sídle záchranářů politici zmínili už několikrát.
„Mohu říct, že je to hotová věc. Z mého pohledu se Palmovka jeví ze všech variant jako nejlepší řešení,“ řekl radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO).
	Stavbu centra za více než 1,1 miliardy korun schválila Praha 8 v roce 2010. Stavební firmě Metrostav dosud vyplatila asi polovinu částky. Práce ale před několika měsíci zastavily neshody mezi stavařem a radnicí.
	Budova by měla zabírat plochu o rozloze více než 16 tisíc metrů čtverečních.
A záchranářům by vyhovovala. Záchranná služba sídlí v Korunní ulici v nevyhovujících prostorech společně s městskou policií. Vedení města plánuje nové sídlo od roku 2005.

Záchranka se může přesunout na Palmovku

Sdružení firem Metrostav a OHL za 948 milionů korun opraví další část plzeňského železničního uzlu. V soutěži porazila čtyři konkurenční sdružení stavebních firem. Jde o největší kontrakt, který letos Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) oznámila.

Uzavření smlouvy oznámila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na svém profilu zadavatele a  v registru smluv .

O více než sto milionů korun porazil vítěz sdružení firem Alpine Bau, Berger Bohemia a TSS. Zakázka je nakonec o více než pětinu levnější, než SŽDC počítala v projektu.

Jde o zakázku, která je druhou etapou nákladné rekonstrukce celého plzeňského železničního uzlu. Zakázku SŽDC vypsalo společně s Plzní, součástí je i oprava mostů v Mikulášské ulici. Navazuje na první etapu, která běží již několik let a kterou má na starosti společnost Skanska. Ta má zpoždění zhruba rok, SŽDC ale nepočítá s tím, že by Skansku za zpoždění nějak penalizovala.

„Důvody zpoždění nejsou na vině zhotovitele, ale jde o nepředvídatelné okolnosti,“ vysvětlil mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Jde například o zjištění starých ekologických zátěží v prostoru, zejména pak kontaminace ropnými látkami v prostoru 4. nástupiště mezi novým podchodem a silničním nadjezdem. Kvůli tomu se musela stavba přerušit a ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí provést průzkumné vrty.

První etapa je stavebně prakticky hotová, jen na začátku ledna se ještě bude aktivovat zabezpečovací zařízení a kolej 6a. Pak už zbývají jen dokončovací práce.

Druhá etapa, kterou získalo sdružení Metrostav a OHL ŽS, bude pro obyvatele Plzně znamenat uzavření mostů nad Mikulášskou třídou i velké omezení automobilové dopravy včetně městské hromadné dopravy. Na stavbu má firma tři roky, samotné mosty musí být zprovozněny do konce srpna 2018.

Nejde přitom o poslední akci, kterou SŽDC v plzeňském uzlu chystá. Příští rok se chystá soutěž na třetí stavbu – přesmyk domažlické trati. Projektuje se také část Lobzy – Koterov. Příští rok začne projektování modernizace seřaďovacího nádraží. Stavba začne až po roce 2020, železničáři chtějí akci koordinovat s Ředitelstvím silnic a dálnic a chystanou stavbou přeložky silnice I/20, která do oblasti zasahuje.

Zakázka na modernizaci plzeňského uzlu je letos největší, kterou SŽDC uzavřela, i když ne největší, která se soutěžila. Tou byla soutěž na modernizaci tratě mezi vinohradskými tunely a stanicí Praha - Hostivař, SŽDC ji však zrušila.

Plzeňský uzel dostaví Metrostav a OHL. Vyhrály největší letošní zakázku

Již 1008 metrů severní tunelové trouby železničního tunelu Ejpovice vyrazili k dnešnímu dni raziči akciové společnosti Metrostav. Toto podzemní dílo, které je nejdůležitější částí rekonstrukce trati v úseku Rokycany – Plzeň, měří 4150 m a podchází vrchy Homolka a Chlum. Zhotovitelem celého díla je Sdružení Metrostav a Subterra, investorem je Správa železniční dopravní cesty.

„Náročnou geologii pod vrchy Homolka a Chlum s abnormálními přítoky vody či tvrdými spility jsme si vyzkoušeli již při ražbě jižního tunelu. Nabyté zkušenosti se snažíme uplatňovat i v tomto sousedním tunelu, ale geologické podmínky se i zde nečekaně mění každým metrem, například na spility jsme na rozdíl od prvního tubusu narazili hned od počátku, na mnoha místech jsou v téměř celém profilu,“  říká ředitel výstavby Ing. Tomáš Kohout.
Úsek Rokycany – Plzeň tvoří součást páteřní transevropské dopravní sítě a vnitrostátního třetího tranzitního železničního koridoru, jenž vede z Prahy přes Plzeň a Cheb až na státní hranici s Německem. Délka trati se v tomto místě zkrátí o více než 6 kilometrů. Časová úspora na tomto úseku bude 9 minut. Po dokončení modernizace celé trasy mezi hlavním městem a Plzní by cesta vlakem měla trvat méně než jednu hodinu. Dnes je to 1 hodina 35 minut.
Razicí štít Viktorie, mladší sourozenec strojů TBM Tonda a Adéla známých z trasy A pražského metra, se do hory „zakousl“ na konci ledna 2015, aby téměř po roce a půl zdolal 4110 m podzemím při ražbě jižní tunelové trouby. První polovinu práce dokončil v červnu letošního roku a na slavnostní prorážku v plzeňské čtvrti Doubravka se přišlo podívat na deset tisíc zájemců. Štít vyrobila firma Herrenknecht v německém Schwanau, má průměr řezné hlavy téměř 10 metrů, délku 115 m a váží přibližně 1800 tun. Jeho nejtěžší části byly do ČR dopraveny ekologickou cestou - lodí. Použitá technologie TBM - Tunnel Boring Machines – je jedním z nejmodernějších tunelářských způsobů práce. Její předností je především rychlost a bezpečnost. Viktorie je tzv. konvertibilní stroj, protože může razit jak v módu zeminového štítu, tak po úpravě i ve skalních podmínkách. Za strojem vzniká hotový tunel, jehož ostění tvoří prstence ze 7 + 1 segmentu. Betonový prstenec je dva metry široký a má tloušťku 0,40 m. Prstence se vyráběly v Dýšině, vzdálené zhruba 2 km od staveniště a na jednu tunelovou troubu jich jsou potřeba více než dva tisíce.
Vedoucí ražeb Ing. Štefan Ivor, který má zkušenosti z ražeb na Islandu i na trase V.A pražského metra dodává: “Ještě před zahájením jsme masiv Homolky odvodňovali, aby při ražbě nebyly tak velké problémy s přítoky spodní vody. Když jsme překonali problémové území, otvory jsme zase zaplnili a spodní voda opět vystoupala do obvyklé výše. Věřím, že počátkem roku 2018 budeme moci pozvat Plzeňáky a další zájemce, aby přivítali razicí štít při druhé prorážce ve výjezdovém portále v Doubravce“.
Stavba je spolufinancována z prostředků České republiky – Státního fondu dopravní infrastruktury - a z prostředků Evropské unie – Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava na léta 2007 – 2013 v maximální výši 3.419.440.199 Kč.

Viktorie pokořila metu 1000 metrů

ČESKÝ TĚŠÍN V Českém Těšíně na Karvinsku skončila rekonstrukce vlakového nádraží za více než 1,3 miliardy korun (bez DPH). „Kompletní přestavbu prodělala čtyři nástupiště, vybudován byl nový informační systém a rekonstruován železniční svršek i spodek,“ řekla Kateřina Šubová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), tedy firmy, která včera rekonstrukci nádraží slavnostně ukončila.
	Uzlová stanice Český Těšín je součástí třetího tranzitního železničního koridoru Cheb – Praha – Ostrava – státní hranice se Slovenskem. Rekonstrukce českotěšínského nádraží byla druhou částí modernizace trati mezi Českým Těšínem a Bystřicí na Frýdecko-Místecku, která byla dokončena už dříve. „Výsledkem projektu je zvýšení rychlosti přepravy (ve stanici 140 kilometrů za hodinu), bezpečnosti a jízdního komfortu cestujících a současně i zefektivnění nákladní železniční dopravy,“ uvedl generální ředitel SŽDC Pavel Surý.
	Sdružení firem Subterra a Metrostav rekonstruovalo tříkilometrový úsek, který tvoří hlavně staniční koleje v Českém Těšíně. Nástupiště mají nová zastřešení i osvětlení, ve stanici byl instalován kamerový systém a při rekonstrukci podchodu i výtahy pro bezbariérový přístup. Součástí projektu byla výstavba 1,6 kilometru protihlukových bariér, oprava mostů a propustků nebo výstavba nové technologické budovy a trakční měnírny.
	Českotěšínský místostarosta Stanislav Folwarczny (ODS) ale uvedl, že na rekonstrukci se velmi projevilo to, že na ni začaly chybět peníze. „Zatímco ještě malá železniční zastávka v Ropici před námi získala obrovský nový betonový podchod, rampy, osvětlené nástupiště a tak dále, pak u nás se realizovala varianta maximálního šetření stůj co stůj. Investor například zkrátil zastřešení nástupišť na třetinu, ubral lavičky a dodnes nemáme slíbené zábrany proti holubům,“ uvedl místostarosta. Velkým problémem podle něj je také podchod pod tratí, který spojuje dvě části města. „SŽDC opravila pouze své, střední části, a přitom zřejmě došlo k porušení izolací a do podchodu nám stále prosakuje voda. Za největší chybu považuji to, že státní firma není ochotna ani na popud města, ani všech železničních dopravců uznat své chyby a napravit je,“ uvedl Folwarczny. Pozitivně naopak hodnotí snížení hlučnosti dopravy, bezbariérovost nádraží i to, že investor vyšel městu vstříc a nerozdělil historický střed města protihlukovými stěnami.
	„Zastřešení i délka nástupišť plně odpovídá všem normám, frekvenci cestujících a délkám pravidelných souprav. Zastřešovat celá nástupiště není ani ekonomické,“ řekla Šubová. Sítě proti holubům by podle ní SŽDC ráda doplnila v průběhu příštího roku.

***

„Výsledkem projektu je zvýšení rychlosti přepravy, ve stanici 140 kilometrů za hodinu.“ Pavel Surý, gen. ředitel SŽDC

Miliardová přestavba nádraží v Českém Těšíně skončila

STAVEBNÍ FIRMY V ČESKU VĚŘÍ, ŽE PŘÍŠTÍ ROK BUDE LÉPE. VĚTŠÍ NÁRŮST STÁTNÍCH ZAKÁZEK ALE PŘEDPOKLÁDAJÍ AŽ V LETECH 2018 A 2019.

Setkání lídrů českého stavebního průmyslu letos spíše připomínají smuteční akce. Ani poslední čísla, která na setkání šéfů stavebních firem prezentovala analytická společnost CEEC Research, na tom nic nezmění. Za prvních deset měsíců se stavební výroba meziročně snížila o 9,3 procenta. Největší propad, téměř 17 procent, připadá na inženýrské stavby, které nejvíce závisí na státních zakázkách.
	„České stavebnictví je, i přes některé pozitivní výkyvy, od roku 2009 v permanentní recesi,“ popisuje situaci celého oboru Pavel Pilát, generální ředitel Metrostavu. Ten patří k podnikům, které na veřejných zakázkách často pracují.
	„Hlavním problémem je nevhodná a složitá legislativa, a to jak v oblasti zadávání veřejných zakázek, tak i při zajišťování všech povolení nutných pro zahájení stavby,“ myslí si Tomáš Slavíček, generální ředitel inženýrské společnosti Sudop Praha, která se zabývá dopravními stavbami, hlavně na železnici. Nyní se například podílí na přípravě železniční trasy spojující pražské Letiště Václava Havla s centrem.
Kritici současného stavu upozorňují, že vliv na razítka, bez nichž se nemůže začít stavět, má v tuto chvíli celkem sedm ministerstev.
	Bez ohledu na velikost nebo zaměření firmy si manažeři stavebních firem ale myslí, že hůř než letos už nebude. Tři čtvrtiny z nich předpokládají, že v letech 2017 a 2018 poroste celý sektor každoročně o více než dvě procenta. V celkovém součtu to však nepokryje ani letošní pokles.

Zákon o dálnicích

Největší kritiku schytává stát za přípravu veřejných investic, kterým podle stavebních firem chybí vize a dlouhodobé plány. „Je strategickým zájmem maximálně využít prostředky z fondů EU. To se dá zvládnout, jen když se zakázky budou zadávat průběžně,“ říká Michal Jurka, ředitel společnosti Skanska, která je jedním z lídrů na trhu. Pro jasný harmonogram dopravních staveb bylo ve výzkumu CEEC Research celkem 82 procent firem.
	Státní fond dopravní infrastruktury má pro příští rok schválený rozpočet 82,1 miliardy korun, včetně třiceti miliard z evropských fondů. Z nich pak jdou peníze k největším státním investorům, jimiž jsou Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty.
Podle ministra dopravy Dana Ťoka je optimální výše investic do dopravních staveb asi osmdesát miliard ročně. Ministr se chystá zlepšit situaci kolem přípravy dopravních staveb a hodlá po vzoru Německa připravit nový zákon o liniových stavbách. Ťok ho chce předložit ve druhé polovině roku 2017. Zákon podpořil také jeho stranický šéf, ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš.
	Ťokovou ambicí je například dokončení modernizace D1 do roku 2020. Optimismus ministra dopravy ale úplně všichni nesdílí. „Vypsané zakázky se vůbec nemusí začít stavět již příští rok. Nyní jde jen o výběr firem, které teprve pak budou o zakázky soutěžit na cenu. Reálně se začne stavět v roce 2018,“ myslí si člen představenstva Hochtiefu CZ Tomáš Koranda o zmiňovaných desítkách miliard korun na dopravní projekty oznámených ministerstvem dopravy.
	Podle Korandy může navíc místní stavební trh poškodit i agresivní vstup nových zahraničních stavebních firem, které tu často zastupují jen advokátní kanceláře. „Jde o italské, řecké, turecké nebo kazachstánské firmy, které v Česku nikoho nezaměstnávají, neinvestují tady ani se nepodílejí na podpoře technického školství,“ uvedl Koranda. Ten se obává, že to jen zvýší tlak na nejnižší cenu u zakázek vypisovaných státem.

Zakázky v cizině

Jednou z možností, jak řešit pokles veřejných zakázek v Česku, jsou pro firmy i tendry v okolních státech. Velmi úspěšná je v nich například skupina Metrostav, která se zaměřuje na tunely, mosty a dálnice. Z celkových pěti tisíc zaměstnanců Metrostavu jich v zahraničí pracuje 1500.
	Z letošního obratu Metrostavu, 30 miliard korun, připadá třetina na zakázky v cizině, hlavně ve Skandinávii a v Polsku. Tady firma za devět miliard korun realizuje výstavbu dvacetikilometrového úseku dálnice mezi Gdaňskem a Elblagem, jehož součástí je i most přes Vislu.
	„V Polsku stát táhne za jeden provaz, motivací číslo jedna je čerpání dotací a výstavba dálnic,“ řekl Radim Čáp, který řídí dceřinou firmu Metrostavu v Polsku. Místní legislativa podle něj řeší všechno, na čem ta česká krachuje – snadnější průběh výkupu pozemků, rychlejší průběh EIA i mechanismus na odstranění mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle Radima Čápa Polsko takto změnilo zákony už kolem roku 2008.

***

České stavebnictví je, i přes některé pozitivní výkyvy, od roku 2009 v permanentní recesi. Pavel Pilát generální ředitel Metrostavu

82,1 mld. Kč
Peníze, které hodlá stát v roce 2017 investovat do dopravní infrastruktury.

130 %
Meziroční nárůst vypsaných výběrových řízení na stavební práce.

2 %
Předpoklad růstu stavebnictví v letech 2017 a 2018.

Graf

JAK SI VEDE ČESKÉ STAVEBNICTVÍ

zdroj: ČSÚ, CEEC Research

Stavaři čekají na lepší roky

Druhý tubus železničního tunelu pod Chlumem u Plzně, nejdelší stavby svého druhu v Česku, je téměř ze čtvrtiny hotový. Gigantická vrtná souprava Viktorie se ve čtvrtek dostala přes prvních tisíc proražených metrů, ještě zbývá prorubat 3,15 kilometru.

„Náročnou geologii pod vrchy Homolka a Chlum s abnormálními přítoky vody či tvrdými spility jsme si vyzkoušeli již při ražbě jižního tunelu,“ sdělil Tomáš Kohout, ředitel výstavby ze společnosti Metrostav.

„Nabyté zkušenosti se snažíme uplatňovat i v sousedním tunelu, ale geologické podmínky se i zde nečekaně mění každým metrem, například na spility jsme na rozdíl od prvního tubusu narazili hned od počátku, na mnoha místech jsou v téměř celém profilu,“ dodal Kohout.

Termín: rok 2018

Razicí práce na prvním tunelu začaly u Kyšic v lednu 2015, u Plzně se vrtná souprava vynořila letos v červnu. Technici pak stroj částečně rozebrali, repasovali a přepravili zpět ke kyšickému portálu. Zde 27. září odstartovala ražba druhého tubusu, který je od prvního vzdálený až pětatřicet metrů. „Věřím, že zde budeme hotoví počátkem roku 2018,“ sdělil vedoucí ražby Štefan Ivor. Ve stejném roce by měly tunelem projet první vlaky.

Razicí štít má průměr téměř deset metrů, celý mechanismus, který vyrobila firma Herrenknecht v německém Schwanau, měří 115 metrů a váží osmnáct set tun. Za razicí hlavou rovnou vzniká hotová klenba vytvořená z betonových prstenců širokých dva metry - každý se skládá z osmi čtyřicet centimetrů tlustých segmentů. „Prstence se vyráběly v Dýšině, vzdálené zhruba dva kilometry od staveniště - na jednu tunelovou troubu jich jsou potřeba více než dva tisíce,“ připomněl Vojtěch Kostiha, mluvčí Metrostavu.

d Stavba je součástí modernizace koridoru Praha - Plzeň - Cheb, konkrétně úseku mezi západočeskou metropolí a městem Rokycany. Trať se díky tunelu, kterým budou moci projíždět soupravy typu pendolino až sto šedesátikilometrovou rychlostí, zkrátí o více než šest kilometrů, cesta se zrychlí o devět minut. Celkové náklady na zmíněný úsek se mají pohybovat kolem čtyř miliard korun.

Pro média

Ing. Kateřina Hainzová, MBA

Mgr. Radim Mana

Opuštěná Palmovka stále čeká na dělníky

Noviny Metrostavu číslo 22/2016

Výtah na radnici přestává být sci-fi

Dálnice chystá na jihu Čech další kilometry a podchod pro losy

Největší zakázku na železnici získal Metrostav a OHL v Plzni

Po roce spousty ocenění za kvalitu, vede Excelentní organizace a Společensky odpovědná organizace

Záchranka se může přesunout na Palmovku

Plzeňský uzel dostaví Metrostav a OHL. Vyhrály největší letošní zakázku

Viktorie pokořila metu 1000 metrů

Miliardová přestavba nádraží v Českém Těšíně skončila

Stavaři čekají na lepší roky

Viktorie už prorazila první kilometr druhého železničního tunelu u Plzně

O společnosti

Reference

Naše technologie

Pro média

Udržitelný rozvoj

Kariéra

Centrála společnosti

Recepce centrály společnosti

Důležité odkazy

Metrostav na sociálních sítích